Ocelot útočí

Jsem Kojot Peterson
a tohle je ocelot. Ahoj, kamarádko. Sakra,
kousla mě rovnou do obličeje! Staré moudro říká,
že strašidla vylézají v noci. Pokud po setmění prozkoumáváte
nejrozmanitější kostarickou oblast, poloostrov Osa, zjistíte, že se tato strašidla
nepozorovaně plíží ve stínech chvíli před tím,
než vyrazí, vyskočí a zaútočí. Páni, to je divoký ocelot!

Přímo tady u mých nohou. Koukejte na to, to je úžasné! Naštěstí pro mě se během setkání,
kterého budete svědkem, stanu kamarádem na hraní a ne položkou
na nočním menu deštného pralesa. Řeknu vám, že to,
co se nám stalo, je naprosto unikátní. Byli jsme v noci venku
a hledali plazy a obojživelníky. V tom jsem se zarazil, když baterka
osvítila obrovského slíďáka.

Největšího slíďáka,
jakého jsem kdy viděl. Najednou jsem z dálky uslyšel... A v tu ránu
mi ocelot přeběhl přes cestu. Schválně, jestli ji přilákám. Má ráda moji hůl na hady. Počkejte si na to. Tady ji máme. Schválně, jestli vyleze sem.

Útočí mi na ruku. Kdepak jsi? Pojď sem. Tady je. Podívejte se,
co se mi ocitlo v rukách – ocelot. Ahoj, kamarádko. Páni, je mnohem těžší, než se zdá. Můžeš zůstat tady
před kamerou?

Můžeme si hrát s holí. Neposedí ani chvilku,
zatímco ji filmujeme. Je to divoká kočka, nicméně je zvyklá na lidi.
Většinou je v okolí této stezky. Řekli nám, že když po té stezce
v noci půjdeme, nejspíš na ni narazíme. Schválně,
co pro tebe budu mít na hraní. Podívejme se, co mám v batohu. Určitě tam bude něco
pro malého ocelota. A je to tady.

Sundal jsem si batoh
a už ji mám na zádech. Mohl by se jí líbit batoh. Podívejte na to. Super, zápasí s batohem.
Zápasíš s batohem, co? Dostaň ho! Koukejte na to zbarvení. Tato kočka
dokonale zmizí v prostředí. Vzor na srsti
jí pomůže úplně splynout a nepozorovaně
se plížit stíny mezi listím.

Pojď sem. Pojď ke mně na vteřinku. Jenom si tě chvilku podržím. A vystavím se tomu,
že mě škrábneš nebo kousneš. Packou do obličeje,
packou do obličeje? Co trošku drbání na bříšku? Já tě slyším, dostala jsi ten batoh. Je jí vidět do tváře?

Páni, koukejte na to.
Je jako velká kočka domácí. Zatím vyrostla jenom do poloviny,
ale už váží minimálně 10 kilo. Chápu, dobře. Hryže mi ucho. Kouše! To měla být pusa nebo kousanec? Ty jsi tak sladká, opravdu roztomilá. Hlavně mi nejdi po krku, drsňačko.

Když vyrostou,
jsou smrtelně nebezpeční a troufnou si skoro
na všechno, co se nachází zde v kostarickém deštném pralese. Stačí jí pouze vyběhnout,
skočit a zatnout drápy a rozsápat krk oběti a má večeři. Páni, to bylo šílené.
Polibek od ocelota. Kam jdeš? Tady je.

Vrhla se sem. Dostala kameramana. Teď našla mikrofon. Myslím, že potřebujeme nový mikrák. Potřebujeme jeden extra pro ni. Věděl jsem, že to je jen otázka času. Čekal jsem, že narazíme
na pavouky a ne na něco tak sladkého, jako je ocelot.

Hezky jsi mi tu přistála, víš to? To přesně dělá, skáče... Pojď sem. ...z větve na větev
a přeskakuje přes kmeny. Říká mi, ať ji nechám. Kojote, je tohle vzácné? Tohle je asi nejunikátnější věc,
jakou jsem kdy se zvířetem dělal. Snaží se mě přeprat. Přesně to chce, jde mi po krku, snad mě nekousne moc silně.

Mám zavřené oči,
aby mě do nich nedrápla. To by bylo zlé. - Koukejte na to.
- Tohle není zvíře, které vyrostlo v zajetí. Ne, je to divoký ocelot.
Momentálně 100% divoký. Rozhodně nedoporučuji, abyste se v divočině
pokoušeli dostat takhle blízko k ocelotovi, protože pokud si zrovna
nechce hrát, mohl by vás vážně zranit. Tahle kočka je na mě zrovna něžná.

Ty jsi ta nejrozkošnější věc,
jakou jsem kdy potkal. Asi jsi mi pěkně zřídila klobouk, co? - Uvidíme.
- Takže tohle je kotě? Ano, kotě, nejspíš jí je jen pár měsíců. Když se jí podíváte na tlapky... Pojď sem, ukaž nám packy. Vidíte její tlapky? Chápu, snažíš se mi
jednu vrazit tou svojí pacičkou.

Díky svým packám dokáže
výborně šplhat ekosystémem deštného pralesa. - Je zrovna za mnou, že ano?
- Myslím, že se na tebe vrhne. Když se budu takto pohybovat,
tak po mně skočí. Přesně to oceloti dělají.
Tiše a nepozorovaně se připlíží a když uvidí náhlý pohyb
jako tento, udělají přesně tohle. Mám packu v puse. Jdou rovnou
po krku, v tomto případě po hlavě. Bože, kousla mě do oka. A takhle získají večeři.

Olizuje mi ucho. Je to divný pocit, ocelot
mi ještě nikdy ucho nelízal. Všechno je jednou poprvé. Dobře, že jenom trénuje,
jde mi totiž zezadu po krku. Snad mi nezpůsobí
smrtelné poranění. Dobře, ano, jasně, tady jsi. Vidíš, že máš opravdu hravou. Kdybych byl jejím malým kamarádem, přesně takhle bychom si hráli.

Má ostré drápy, ostré zuby, takže mi teď s nimi dělá
roztomiloučkou akupunkturu, ale nic, co bych nezvládl. Nikdy jsem nebyl tak blízko
tak skvělému pralesnímu tvorovi. Jsem Kojot Peterson. Buďte odvážní, zůstaňte divocí. Uvidíme se u dalšího dobrodružství.

Věřím, že je těžké uvěřit,
čemu jste právě byli svědky. Kojot Peterson
se kamarádí s divokým ocelotem. Věřte nebo ne, je to naprostá pravda. Skoro tři hodiny nás tato
zvědavá kočička následovala skrz prales. Během toho jsme sledovali
a filmovali její chování v jejím naprosto
přirozeném prostředí. Tento druh setkání
s divokým zvířetem je něco, o čem si většina
může nechat jenom zdát.

Měl jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem mohl tyto chvíle
strávit s touto úžasnou kočkou. Pokud si myslíte,
že dostaveníčko s ocelotem bylo super, podívejte se na scény,
kde se snaží sežrat kraba. A nezapomeňte odebírat
a přidat se tak ke mně mému štábu během této řady Breaking Trail.