Zpívající žába

Mám ji! - Jsem ve vodě.
- V pořádku? To je úlovek. - Toč to, toč to, toč to!
- Točím. Během posledních dvou let jsme natočili přes 250
epizod pro kanál Brave Wilderness. Během těchto dobrodružství jsme se snažili
každé zvíře detailně natočit.

Nicméně během té doby
mi spousta zvířat unikla, a to včetně největšího
druhu žáby na Kostarice, hvízdalky pětiprsté. - Stejně jako minule.
- Hvízdalka mi pokaždé uteče. Během návštěvy karibského pobřeží
jsme zkoumali hustý deštný prales v kostarickém
Amphibian Research Preserve. Tuto oblast totiž
obývají tito obří obojživelníci. Po dlouhém boji s pralesem
jsme konečně našli hvízdalku, která se neskrývala ve své noře,
ale byla přímo u jezírka.

Pokud zaslechnete kvákání, tato žabka
okamžitě seskočí ze břehu přímo do vody. Nejtěžší ze všeho
bude dostat se k ní a chytit ji. Tyto žáby žijí
v harmonii se svým okolím a vždy mají připravený únikový plán,
aby se mohly vyhnout predátorům. Vydrž. V pořádku, natáčej. Jsem přímo tady. Už jdu.

Chytání hvízdalky pětiprsté... je jednou z nejtěžších věcí, jaké jsem kdy na Kostarice čelil. Ale nebojte se, já ji jednou chytím. To je příšerné. S hledáním jsme
pokračovali až do noci, nořili jsme se hlouběji do džungle
a hledali bažinaté jezírko. Tamhle na tom břehu
je další hvízdalka.

Dostat tuhle bude ještě složitější
než chytit tu předchozí. Pomalu se přikrademe se světly. Schválně, jak ji natočíš, Marku. Tamhle se jí leskne oko.
Pod tou větví, vidíš? Kde? Nahoře. Vidíš tu hubenou větev,
co leží přes tlustší kládu? Je přímo nad ní na břehu. Vidíš to tmavé místo?

Ne. Tady je. Je schovaná za listy. Mám ji! - Ano!
- Jo! - A jsem ve vodě.
- Jsi v pořádku? Počkej. Neuvěřitelně siná
a neuvěřitelně slizká. Dobře, jdu zpátky.

Vydrž. Jen se vrátím zpět.
Musím ji držet oběma rukama. - Ano!
- Skvělý úlovek! Tohle je hvízdalka pětiprstá. - Tak tedy... - Musíme vylézt
z toho rybníku a vytvořitlepší podmínky. Páni, je to slizká bestie. Vezměme tuto mršku
ven z vody na cestu. Plácl bych si s tebou,
kdybych neměl ruku od žabího slizu. - Vážím si toho.


- Ano! - To je úlovek!
- Super odchyt. Konečně. Jo! Myslím, že se to
nedalo zvládnout lépe. Skvělý úlovek. - Toč to, toč to, toč to!
- Točím. Potřebuju světlo. Tady je jejich slavný skřek. Tohle je ten alarm, který jsme...

Já tě slyším. Jsou proslulé svým hlasitým kvákáním. Spustila alarm, slyšíte? Pokud byste byli predátor
a tuto žábu byste chytili, začala by dělat přesně tohle,
což by bylo tak překvapující, že byste ji raději okamžitě pustili a utekli. Ano, já tě slyším. Ten zvuk, co vydává,
je opravdu neuvěřitelný.

Sekundární obranou
je všechen ten sliz, který vidíte vytékat z jejího těla. Je mírně toxický
a popravdě mě teď pořádně... pálí prsty. Mám pár ranek.
Vypadá jako pěna. Tento sliz neslouží
pouze k udržení vlhkosti, ale navíc odrazuje
i potencionální predátory. Já vím, slyším tě, kamarádko.

Já této žábě vůbec neubližuji. Jak vidíte, její tělo se nafouklo.
Vypadá teď jako balón. Ano, já vím. Zjistila jsi vůbec,
že už jsi byla chycena? Ano? Nevím, co to mělo znamenat, ale... Jsem tak nadšený, že jsme ji chytili. Je neskutečně silná. Její zadní nohy jsou samé svaly.

Marku, podívej se na její prsty. Co na nich chybí? - Blány?
- Přesně. Protože tohle je pozemní druh. Často žije v doupěti a přesně tam
mi většina žab celou noc utíkala. Nebo se schovávaly
v dutinách pod kořeny. Ale tahle byla přímo na okraji jezírka. Nejspíš byla na lovu,
protože na kořist trpělivě číhá.

Není pochyb.
Koukejte, jak je obrovská. Ty jsi prostě bestie. Je to neuvěřitelné. Kůže všech obojživelníků obsahuje toxiny. Na Kostarice jsem už potkal
spoustu obojživelníků, ale žádný z nich mi zatím
nezpůsobil palčivou bolest. Všechen ten sliz, co se mi dostal
do drobných ranek na prstech, opravdu nehezky štípe.

Takže ji už moc dlouho neudržím. Má úžasné zbarvení. Můžete vidět,
že vypadá jako spadané listí, takže když bude takhle ležet
na zemi, prostě se ukryje mezi listy. To dělají během dne –
prostě se ukrývají při zemi. Vidíte, že má vzadu odlišné zbarvení. Vypadá to úplně jako
okolní kousky listí a kapradí. Pokud žábu zvednete, dostanete tak...

Mačká mě předníma noha, jsou... Mám ji. Ano, mám ji. - Ta je slizká.
- Je neuvěřitelně kluzká kvůli tomu slizu. Kámo, jsi úplně od bláta. Nemohl jsem ji nechat utéct. Tahle žába si z nás dělá... Promiň, máš na tváři bláto. Máš bláto na tváři.

To bude dobré. - Vydrž, mám tu vodu.
- Ano, máš vodu? Jdeme na to, trochu tě opláchneme. Hned jsi čistší. Jsem také od bláta.
Asi to nepomáhá, ale chci, abyste viděli to nádherné
zbarvení na její tváři. Je naprosto fantastické. Vypadá jako obří skokan lesní. - Tak je to dobře.


- Je zlatá. Podívejte na ty oči,
jsou jantarové a zlaté, nádhera. Koukejte.
Vydrž ještě chviličku. Myslím si, že je to samec, protože má
na prstech tyto malé háčky, kterými si při páření přidržuje samičku. Během období páření se samci
znatelně zvětší přední končetiny. Jedním ze samčích obranných postojů, kterými chrání své území,
protože jsou teritoriální, je, že nafouknou tělo,
napne ruce jako kulturista a začne bránit území
před dalšími působivými samci.

Na pulcích těchto žab
je jedna zajímavost. Nakladená vajíčka
vypadají jako chomáč pěny a jak se pulci vyvíjejí,
ti větší začnou požírat menší. Takže v jistém smyslu
to jsou kanibalové. Kamaráde,
ty jíš svůj vlastní druh, to je šílené. Úžasný úlovek.

Na druhý pokus
jsem se zabořil do bahna. Ukaž nám nohy. To nebude snadné.
Uvidíme, co můžu dělat. Chci vidět její proužky. Nechci ji z Je opravdu kluzká. Díky slizu,
co produkuje, je ještě kluzčí. To je vše, co vám můžu ukázat.

- Pomohlo to?
- Rozhodně. Vypadá to jako tygří pruhy.
Opravdu super. Toto je největší
druh žáby na Kostarice. Může být sice ještě trochu větší, ale v porovnání s ostatními,
co jsem dnes viděl, je tahle opravdu obří. Kukejte na ni. To byla noc.

Trvalo nám
to několik hodin, ale nakonec se nám podařilo chytit obojživelníka,
který mi neustále unikal, když jsem byl na Kostarice –
hvízdalku pětiprstou. Jsem Kojot Peterson. Buďte odvážní,
zůstaňte divocí. Uvidíme se u dalšího dobrodružství. Loučí se s námi. Myslím, že je připravena jít. Položím ji sem a ona
odsud skočí až do jezírka.

- Viděl jsi tu dálku?
- Jo. To bylo úžasné. Skvělá noc. Pokud vám chytání
hvízdalky připadalo obtížné, podívejte se na video, kde jsme konečně
chytili a natočili leguána. Rozhodně po mně jde. A nezapomeňte odebírat a přidat se k naší bandě
při dobrodružství, kde se nebezpečně přiblížím
ke kajmanu brýlovému.

Uvidíte tento měsíc
na kanále Brave Wilderness. Mám ho! Vydrž chvilku. Je to pořádný kajman. Svatá makrelo.