Kousnutí krajtouBrave Wilderness

Půjdu jí po hlavě. Připraveni? Opatrně, dávej pozor. Sakra, dostala mě. To je had! Had! Je to krajta. Krajta barmská. Páni. Je pořádně velká. Pěkně syčí.

Jen ji vytáhnu na silnici. Pane jo. Jak sis jí všiml? Bože. Zrovna chtěla přelézt přes cestu. Zkusím jí zatarasit cestu. Počkej, kamarádko. Pojď zpátky, pojď zpátky. Přesně tak.

Koukněte na ni. Toto je invazivní krajta barmská. Je to pořádný kus. Alespoň jeden a půl metru. Půjdu jí po hlavě. Připraveni? Opatrně, dávej pozor. Sakra, dostala mě. Minul jsem hlavu, tak využila příležitost a kousla mě.

- Jsi v pořádku? - Ano, jsem. Páni, ty zuby jsou ostré. Vyrazila kupředu, zrovna když jsem jí šel po... Bože, právě kousla do kamery. Dobře. Koukejte, tohle je uštknutí od krajty. Počkejte, zkusím to znovu. Připraveni?

A je to. Páni, koukejte na tu tlamu. Dobré je, že jsem ji dostal už napodruhé. Podívejte se na ty ostré zuby. Přesně ty se mi zabořily do ruky. Koukejte na toho hada. - Pěkně ti to nandala. - Opravdu mi to nandala a pořádně to bolí. Jen si ji lépe chytím, aby mi neutíkala.

Pojďme pryč z toho větru. Přesuňme se do tamhletoho zákoutí. - Pojďme. - Dobře, tak jo. To bylo super. Myslel jsem si, že dnes nic nenajdeme. Páni! Pravděpodobně se tento had narodil v divočině. Rozhodně není zvyklý na lidi, jak vidíte, pořádně mě kousl do ruky.

Dobrou zprávou je, že tato krajta není jedovatá, takže budu v pořádku. Není pochyb o tom, že umí neuvěřitelně splynout s okolím. Položím ji do trávy, koukejte. Nechám ji kousek popolézt. Nemyslím si, že by tě pokousala, neboj se. Podívejte se. Kompletně se ztratila v trávě a mezi listím.

Pane jo. Přitáhnu ji zase kousek zpět. Nedoporučuji vám, abyste vyrazili do divočiny a prostě sebrali krajtu stejně jako já. Jak jste mohli vidět, když jsem ji chtěl chytit za hlavou, byl jsem jen kousíček od bezpečné zóny, takže jsem skončil pokousaný. Je to podruhé v životě, co jsem chytil krajtu barmskou v divočině na jihu Floridy, ale nic se nevyrovná tomu, když najdete plaza v den, kdy jste si mysleli, že na nic nenarazíte.

Před chvílí vyšlo slunce, a jakmile se tak stalo, plazi začali být aktivní. Je to nádherný tvor. Dobře, dobře, v pohodě. Nechám ji vylézt ji na své rameno. Možná mi přeleze na záda. Vidíte?

Dokud se mi neomotá kolem krku, budu v pořádku. Právě tě ten had pokousal a ty si s ním v klidu hraješ? Přesně tak. Cítím se naprosto bezpečně. Mohla by mě kousnout znovu? Rozhodně. Kousne mě? Doufám, že ne. Nevyvíjím na její tělo prakticky žádný tlak, nechávám ji, ať mi postupně klouže po rukách, a tak je v naprostém klidu.

Pochopila, že jí nechci ublížit a že očividně nejsem predátor. Kdybych byl, už bych ji pokousal. Momentálně se necítí ničím ohrožena. Ale pokaždé, když takhle vztyčí hlavu, měl bych projevit trochu respektu a říct: "Nechceme, abys mi vystartovala po obličeji." Protože prostě nechcete, aby vás sada takovýchto zubů ocejchovala.

Páni. Neuvěřitelně krásná. Zbožňuji, když v divočině narazím na hada, i když se jedná o invazivní druh. Musíte si vážit chvil, kdy interagujete s přírodou a opravdu se s ní sblížíte. Jsem Kojot Peterson. Buďte odvážní.

Zůstaňte divocí. Uvidíme se u příštího dobrodružství. Jelikož je tento had invazivní, neměli bychom ho opět pouštět. Předali jsme ho výzkumnému týmu, kde poslouží jako prostředek ke vzdělání. Pokud myslíte, že to bylo divoké dobrodružství, podívejte se, jak mě kousl další floridský invazivní druh, kubánský anolis rytířský.

Nezapomeňte odebírat a přidat se tak ke mně a mému štábu během této řady Breaking Trail. Au. Páni, má super ostré zuby.