Světový odpad: Elektřina ze zeleniny?Business Insider

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 1
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:39
Počet zobrazení:1 665

Každý rok se vyhodí 1,3 miliardy tun jídla. Na trhu Bowenpally v Indii však neprodanou zeleninu nevozí na skládku, ale vyrábí z ní bioplyn. Je to čístý zdroj energie, který zásobuje elektřinou budovy, pouliční lampy a kuchyni, která denně vydá 800 porcí jídla, čímž se kruh uzavře. 

Přepis titulků

Na tomto trhu každý den zbude 10 tun neprodané zeleniny. Neskončí však na skládce, ale změní se v elektřinu, která rozsvítí pouliční lampy, domy a kuchyni, která nakrmí 800 lidí. Vyrobí totiž bioplyn, který je vydatný, nenáročný a spaluje se lépe než fosilní paliva. Tak proč nemáme energii z 1,3 miliard tun jídla, které se ročně vyhodí? Na trhu Bowenpally v Indii nám ukážou, jak na to. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Větší zelenina se rozseká na kusy a naloží na dopravník.

Některá je zkažená, jinou se farmářům nevyplatí vozit zpět domů. Plesnivá zelenina je k ničemu. Proto ji využijeme v bioelektrárně. Dopravník dál pokračuje k drtičce, která zeleninu naseká na ještě menší, téměř stejné, kousky. Za jeden den rozdrtí tolik zeleniny, kolik 150 Indů sní za rok. Kaše rozemletá v mlýnku pak putuje přes podzemní nádrže do dvou digestorů.

V anaerobních digestorech jsou bakterie, které množíme bez přístupu vzduchu. A ty pak v podstatě pojídají ten odpad, který tam dáme, a produkují metan a oxid uhličitý. Tyto plyny vznikají při rozkladu všech organických materiálů. Velké množství odpadu z jídla je třetím největším původcem metanových emisí hned za fosilními palivy a zemědělstvím. Spálením bioplynu zabráníme vstupu těchto plynů do atmosféry. V Bowenpally palivo skladují ve čtyřech velkých balonech.

Odtud jde rovnou do kuchyně, která je asi 400 až 500 metrů odtud. Dokáže zásobovat kuchyni, která vydá zhruba 800 jídel denně. Kromě energie vzniká neméně důležitý vedlejší produkt: hnojivo. Farmáři ho na trhu koupí a použijí k hnojení polí, ze kterých opět prodávají. Díky hnojivu mají kvalitnější půdu, větší výnosy při sklizni a plodiny pak prodají za vyšší cenu, protože dnes je populární vše organické. Dr. Rao, který za tímto projektem stojí, už ve městě buduje dalších 5 elektráren. A neomezuje se jen na zeleninu.

Bioplyn vzniká ze všech organických materiálů, tedy i ze zvířecích a lidských výkalů. Když tedy lze bioplyn získávat lokálně, snížit množství pevného odpadu i emise, proč se to nedělá všude? Protože ve většině zemí je stále levnější spalování fosilních paliv. V Severní Americe stojí bioplyn pětkrát víc než plyn zemní. Nemůžete se zemním plynem soupeřit, pokud se čtyři litry prodávají za 20 centů. V Asii je cenový rozdíl menší, asi jen 2 dolary za jednotku. Mnoho lidí a vlády v mnoha státech, kteří přemýšleli o podobných projektech, nyní pochopili, že je můžeme spustit, že je to původní technologie od nás z Indie, ale může sloužit jim.

Největší světová továrna na bioplyn byla spuštěna v Dánsku a další zařízení se budují jinde v Evropě a v Africe. Izraelský výrobce prodává domácí výrobnu bioplynu. Bioplyn pevná paliva nikdy nenahradí. Na pokrytí poptávky po elektřině nemáme dost odpadu. Přesto umí, co pevná paliva nedokážou: snižuje množství odpadu.

A je to promarněná příležitost ve Spojených státech, kde se vyhodí 30 až 40 procent veškerého jídla. I farmáři, kteří neprodaným zbožím tratí, uznávají, že bioplyn je lepší než to vyhodit. Když nám plodiny shnijí a neprodáme je, jdou do elektrárny a odpad je užitečný. Inženýři z projektu v Bowenpally doufají, že jejich úspěch inspiruje ostatní. Projekty jako tyto jsou třeba, pokud chceme udržitelnější život nejen pro nás, ale i za dvacet nebo deset let. Do budoucna musíme hledat lepší možnosti.
 

Komentáře (14)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

To zní všechno hezky, ale chybí mi tam zásadní informace jako třeba:
Kolik energie bioplynka spotřebuje.
Kolik jí vyprodukuje, třeba v kw/h (indická vývařovna pro 800 lidí není zrovna ideální jednotka).
Kolik si elektrárna vydělá nebo pravděpodobněji prodělá.

To že je to takto mlhavé nasvědčuje tomu, že to nebude tak úžasné jak prezentují ve videu.

00

Odpovědět

To jsou tedy novinky.
V ČR se nachází 580 bioplynových stanic.
Komunální, průmyslové, zemědělské, skládkové a z ČOVek.

10

Odpovědět

Jenže český trh je dost ohnutý zemědělskými dotacemi.

Takže ukázat, že systém funguje i bez dotací MÁ smysl.

00

Odpovědět

Tohle video opět ukazuje, jak jsou ty zelené hlavy agresivní v prosazování svého názoru. Všechno je špatně, ale spalování bioplynu ze zbytků, to je to pravé pošušňáníčko. Zajímalo by mě, kolik plynu v přepočtu na energii by jim zbylo, kdyby odečetly energii na vypěstování toho ovoce a zeleniny. Věta "Experti tvrdí, že spalování bioplynu je snažší, než spalování jakéhokoliv fosilního paliva." je lživá a ještě alibistická, kdyby se nad tím náhodou někdo pozastavil. Ignorování fungování trhu je taky typické. Když je zemního plynu dostatek a je jednoduché se k němu dostat, tak je logické, že bude mnohem levnější, než bioplyn, který se musí vyrobit a ještě ho není takové množství.

55

Odpovědět

Ale on by se vyrobil stejně někde na hnoji a znečistil atmosféru, takto se spálí, vyrobí čistá energie a spaliny jsou jen zanedbatelný podíl, nebudu to hledat.

41

Odpovědět

+Komentáře (8)Ten plyn přeci obsahuje uhlík, jeho spálením se jen přemění na jiný plyn (CO2?). Takže pokud z toho není nějaký záhadný popílek a nebo ten plyn nějak nechytají a neukládají, vyjde proces hnití i spálení nastejno. V atmosféře je stejně uhlíku 1:1. Jen se místo let rozkládání na CO2 rozloží rovnou. Nejsem teda fyzik, chemik ani nic podobného, opravte mě jestli jsem uplně mimo...

V celém procesu se ovšem přidá navíc energie na jeho vytvoření tedy + další CO2. A pokud to není všechno z obnovitelných zdrojů (včetně ropy v náklaďáku) tak to těžko bude ekologičtější verze než to nechat uhnít.

"Ekologičtější" je to v tom, že to nahrazuje spálení fosilních paliv. Ale ty už tím, že vyjdou levněji, vlastně vysílají signál, že jsou efektivnější, že se méně plýtvá při jejich použití. Že k jejich použití je třeba méně peněz, energie, zdrojů práce...

Pak je teda strasně těžký říct, jestli vůbec celý ten proces recyklace nevyjde ve výsledku hůř. Jen to hezky vypadá...

10

Odpovědět

Takže na tom trhu denně zlikvidují 10 tun jídla, a ještě se navzájem spokojeně poplácávají po zádech??

Lidi žijou v nepředstavitelném blahobytu. Už i v Indii.

30

Odpovědět

Plíseň a hniloba, dobrou chuť.

31

Odpovědět

+Komentáře (5)Ve videu tvrdí, že část z té zeleniny se vyhodí jen proto, že je to pro prodejce drahé ji vozit zpět domů.

30

Odpovědět

Na bioplynu nevidím nic špatného, navíc vznikne fermentovaná hmota, která se vrátí zpátky na pole jako hnojivo. Cajk.

72

Odpovědět

Nebylo by třeba lepší snížit ceny, a to jídlo prodat?
Třeba ještě předtím, než chytí plíseň?

12

Odpovědět

Ne, protože kapitalismus...

13

Odpovědět

+(Pepek)Ano i ne. Kapitalista prodá rozumné množství za rozumnou cenu, tak, aby nasytil poptávku, byl konkurenceschopný a vydělal = udržel a rozmnožil kapitál, který pak dále investuje. Pokud má nadprodukci a sníží (většinou drasticky) cenu tak, aby všechno zboží vyprodal, může dojít k přesycení poptávky a konkurenčnímu boji o cenu, která poškodí celý trh... V Indii je ústní smlouvání o produkty přirozenou součástí kultury, takže v případě takovéhoto venkovního tržiště si troufám říct, že musí jít povětšinou prostě o kusy neprodejné (zákazníci je odmítnou), nebo již během dne zkažené (což od tamních trhovců koneckonců i zaznělo ve videu).

80

Odpovědět

Lenže zabúdas na správanie ľudí. V Indii si oveľa viac musia dávať pozor na čo minú peniaze. Ak znížiš ceny navečer aby si všetko predal čoskoro ti cez deň nikto nepríde a všetci počkajú na večer. A zrazu by si zistil že predavas strašne veľa pod cenu a že lepšie je radšej niečo vyhodiť ale mať zisk. Ja som len pár krát nakúpil takto navečer vyhodne. Ale radšej zájdem cez deň keď je aj na výber za plnú cenu. Pretože si to môžem dovoliť a nemusím každý cent prevrátiť dvakrát. Proste na sme si zvykli že jedlo je spotrebný tovar a môžme ho nakúpiť do zásoby a nemáme problém veľa vyhodiť. A možno nás to trápi ale asi tak desať sekúnd a na ďalší deň vyhodíme niečo ďalšie.

00