Co je to déjà vu?Je v pořádku být chytrý

Psycholog Endel Tulving řekl: "Vzpomínání je mentální cestování časem." - Sójové latté pro Joea. - Díky. Vzpomínání je jednou z našich nejvýznamnějších schopností. Schopnost poučit se z minulosti, vrátit se tam, kde už jsme byli a rozhodnout se, kam budeme směřovat. Ale ne... Můžeme se ale vrátit někam, kde jsme nikdy nebyli? - Sójové latté pro Joea.

- Jo... díky. Přísahal bych, že jsem zrovna... Zdá se mi to, nebo je to skutečně povědomé? Mám pocit, že už jsem to zažil. Ale ne... Neboli, jak by řekli Francouzi, déjà vu. Nejméně 90 % z nás zažije během života déjà vu, a to především v pubertě a po dvacítce a téměř nikdy před osmým nebo devátým rokem.

Déjà vu není tělesným projevem, který bychom mohli vysledovat při skenování mozku. Jedná se o pocit, kterému tak úplně nerozumíme. Ale máme pár teorií. Naše vzpomínky nejsou přesnými kopiemi, které jednou zapíšeme a uložíme jako počítačovou složku nebo fotky v krabici pod postelí. Vzpomínání je vlastně spíše znovuprožíváním. Náš mozek neustále kontroluje naše smysly, aby určil, zda je nám to, co prožíváme, povědomé.

Jakmile mozek označí podnět jako povědomý, oblast mozku zvaná hipokampus vyvolá související vzpomínku zaktivováním nervových obvodů, které ji uchovávají, a my onen zážitek znovuprožijeme v naší mysli. Pokud během procesu nastane nesoulad, pokud je nám něco povědomé, ale nevybavíme si kontext, může nastat déjà vu. Což ale nevysvětluje, proč pociťujeme déjà vu i u dosud neznámých prožitků nebo proč ho nepociťujeme u každé povědomé události.

- Sójové latté pro Joea. - Jasně. Neuvědomujeme si, jak tvrdě náš mozek pracuje "v zákulisí", filtruje okolní prostředí... Zdravíčko! A mimovolně určuje, zda je náš prožitek nový. Tedy až do chvíle, kdy to přestane fungovat. Ale ne... Naše různé smyslové vjemy, pachy, zvuky, vizuální vjemy, jsou obvykle zpracovány a spojeny dohromady jako jedna událost.

Jiná teorie říká, že pokud je jeden z vjemů zaregistrován nesynchronizovaně, opožděná informace může být označena jako odlišná událost, což vyvolá pocit, že už se to někdy stalo. Nebo může jít o selhání v samotné tvorbě vzpomínek. Obvykle se nové zážitky nejdříve uloží do krátkodobé paměti, než se později zapíší do té dlouhodobé. Pokud dojde k přeskočení prvního kroku, můžou se nám nové události vybavit jako staré.

Nebo možná, pokud se soustředíme na jeden úsek okolního prostředí, zbytek se přesune do nevědomí a když se přepneme zpět do reality, máme pocit, že už jsme zde byli. Protože jsme byli. Právě teď. Tyto pocity povědomosti jsou nám... povědomé, ale otázky co, kde a proč týkající se déjà vu zůstávají nezodpovězené. - Sójové latté pro... - Tady, díky. Celkem vzato existují desítky uvěřitelných vysvětlení a možná více než jedno je správné.

Zdravíčko! Nemáme přesnou odpověď, ale žádná mysl ani paměť není perfektní. Jediný způsob, jak déjà vu přijít na kloub, je prožívat ho, znovu a znovu. Ale ne... Jo, mohl jsem tomu zabránit. Buďte zvídaví.