Finský vzdor a čínští kolaboranti

Tajná dohoda? Nadále mě informujte. 5. ledna 1940. Tento týden pokračují dvě velké invaze, i když jsou vzdálené půl světa, ale odpovědi jsou přímočaré – pokud je nemůžete porazit, přidejte se k nim, ale pokud je můžete porazit, porazte je. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.



Minulý týden Finové nadále úspěšně odolávali sovětské invazi, ale jejich vlastní protiútok ztroskotal. Hitler a Stalin si poslali vánoční přání a došlo k politickému zvratu, který zneklidnil mnohé, včetně Čankajšeka. Toto se stalo potom. Deset tisíc Japonců zahájilo protiofenzivu v provincii Šan-si s cílem probít se ke skoro obklíčené 36.



divizi. Do konce týdne jsou odraženi. V provincii Kuang-tung v jižní Číně dobyli Číňané 2. ledna Longxian, 4. ledna Guandu a 5. ledna Qingtang. Přesto navzdory čínským postupům napříč celou zemí v posledních týdnech se Čankajšekova ofenziva většinou proměnila v pat. Ale v Číně se toho tento týden děje víc mimo frontu. Wang Jingwei byl v raných 30. letech čínským premiérem navzdory tomu, že se s vůdcem Národní strany Čankajšekem neměli rádi a nevěřili si.



Wang rezignoval po neúspěšném pokusu o vraždu. Od začátku války s Japonskem v roce 1937 nevěřil, že by mohla Čína vojensky zvítězit, a představa Číny zničené Japonskem nebo zavedení komunismu v Číně pro něj byly noční můrou a myslí si, že mír s Japonskem není jen možný, ale jediným možným pozitivním výsledkem, neboť jen tak může Asie vzdorovat Západu, který je podle něj skutečnou hrozbou. Myslí si rovněž, že Čankajšek zradil vlastní stranu spojenectvím s komunisty v boji proti Japoncům, v čemž pokračuje.



Ale kvůli vyjednávání s nepřítelem byl Wang vyloučen z Národní strany přesně na den před rokem – 1. ledna 1939. Během jara podnikl cestu na jednání do Tokia, ale to byla katastrofa. Japonci dali jasně najevo, že jím řízený režim by byl jedním z mnoha čínských regionálních loutkových režimů pod přímou japonskou kontrolou. Japonci k tomu požadovali ekonomickou i vojenskou kontrolu Číny. Avšak s letními japonskými vojenskými porážkami ukazujícími, že Čína nepadne tak snadno, jak Japonci doufali, vypadal Wang na konci roku mnohem atraktivněji a po listopadových a prosincových vyjednáváních byla tento týden 30.



prosince podepsána dohoda o vytvoření reorganizované vlády s hlavním městem Nankingem, vedené Wangem Jingweiem. Tato tajná dohoda je velice jednostranná a činí Japoncům mnoho ústupků například v uhlí a železe a severní Čína, kterou nyní ovládá loutková vláda Wanga Kemina, zůstane stále oddělená.



Gao Zongwu, který se rovněž snažil vyjednat separátní mír a který je ve Wangově vládě zástupcem ministra zahraničí, zvládne dohodu vyfotografovat a odnést si kopii. V domnění, že Japonci nechtějí dohodu dodržet, zveřejnil její podmínky, které zahrnují ponechání japonských vojáků a "poradců" po celé Číně, a toto je skvělá propagandistická nahrávka Čankajšekovi. Může pomocí tajné dohody ukázat, že Japonci nestojí o oboustranné partnerství, ale že chtějí Čínu ovládat.



A protože Japonci touží především po Čankajšekovi, nepošlou vznikající Wangově vládě v Nankingu velvyslance, protože by tím ustanovili oficiální diplomatické vztahy. Wang není jediný, kdo si myslí, že jeho země nemůže porazit svého nepřítele. Max Hastings píše: "Finská vláda nikdy nepropadla představě, že Finové uštědří Rusům totální porážku.



Chtěla jen, aby Stalin za své ambice nepřiměřeně moc zaplatil. Tato strategie však nemohla fungovat proti nepříteli, kterému jsou lidské životy ukradené." Minulý týden jsem mluvil o bojích ve Finsku u Suomussalmi. Ruská 163. divize, která byla obklíčena a odříznuta, nebyla již bojeschopnou silou. 44. divize se měla pohnout a zachránit ji na konci minulého týdne, ale nakonec se o to ani nepokusila – rozkaz byl zrušen.



Nyní dva finské prapory na lyžích objíždí na raatské cestě 44. divizi, většinou roztažené na sedmikilometrové úseku cesty a s pluky každých dvanáct kilometrů hlídajícími cestu až zpět na hranici. Mezi pluky hlídkují tanky. Finové zaútočí na předek celé kolony, což donutí Rusy zakopat se, přesně jak Finové plánovali, neboť tak Finové získají čas přeskupit síly u Suomussalmi pro nový útok. Útok začne na Nový rok.



Přetnou cestu a opevní klíčový bod a poté zaútočí na ruské zástupy z bezprostřední vzdálenosti, takže Rusové nemohou použít těžké dělostřelectvo a tažné koně ještě umocní chaos na cestě. Tanky jim taky nepomohou, zvláště když je cesta přeťata a zaminována. Finové dokonce použijí tanky jako kryt. Sovětská letadla to bezmocně sledují seshora, protože jinak by střílela i do vlastních.



Sovětské jednotky nejsou nyní ve stavu bojovat a mnoho z nich začíná hladovět. Generál Vinogradov odmítá nařídit ústup, protože k tomu sám nedostal rozkaz, ale nakonec tak učiní zítra 6. ledna. Takhle na tom tehdy byli vojáci: "Muži neměli sílu těla ani ducha dosáhnout průlomu, zpanikařili a utekli, nebo byli zastřeleni v přístřešcích a okopech bez snahy utéci.



Později se ukázalo, že sovětští vojáci nedostali najíst pět dní v teplotách od -30 do -40 stupňů." Dnes tu máme hodně citací. Max Hastings cituje Carla Mydanse, fotografa magazínu Life, který popisuje bitvu následovně: "Sněhovou vrstvu pokrývala mrtvá těla. Leží osamoceni v těžkých zákopových kabátech a nepohodlných plsťových botách, oči zežloutnuté a obočí pokryté ledem.



Les byl plný zbraní, obrázků a dopisů. Zde byly vraky tanků s odstřelenými pásy, rozbité povozy, mrtví koně a mrtví vojáci, blokující cestu, zapomenuti ve sněhu pod zčernalými borovicemi." Většina 44. divize byla zabita nebo umrzla, 1 300 vojáků se vzdalo. Zajatý ruský plukovník řekl: "Komu tato válka prospěla? A proč? Neměli jsme k ní důvod. Co jsme mohli Finům dát, co už nemají? Finský dělník je lépe oblečený než komunistický úředník."



Finové toho doteď ukořistili celkem dost. Jen od 44. divize získali 43 tanků, 200 náklaďáků, 100 kulometů, 6 000 pušek, 1 000 koní, 46 děl a 29 protitankových zbraní. A to nepočítám věci od 163. divize. Ruku v ruce kráčel hlavní ruský problém – zásobování. Když postoupili, nenašli doslova nic. Žádné jídlo ani přístřeší a jejich zásoby z murmanské železnice nejezdily pravidelně. Kdyby Finové železnici přeťali, všichni Rusové severně od Ladožského jezera by pravděpodobně zemřeli hlady, nebo by se jedli navzájem, až by snědli koně, ale na to Finové neměli, takže Rusové dostali najíst...



Někdy. A nejnižší teploty mají teprve přijít. Pokud vás to zajímá, tak po incidentu na raatské cestě jsou Vinogradov a další velitelé 44. divize popraveni. Na Nový rok německé vrchní velení vyhodnotí počínání Rudé armády ve Finsku. Počty jsou v pořádku, ale: "Organizace, vybavení a vedení nedostatečné.



Komunikace špatná, zásobování špatné. Bojové kvality v těžkých střetnutích: pochybné. Ruská horda není oponentem pro armádu s moderní výzbrojí a nadřazenějším vedením." Adolf Hitler má novoroční poselství pro svůj lid: "Židovsko-kapitalistický svět nepřežije dvacáté století." Během prvního týdne nového roku zemřelo jen ve Varšavě hlady 70 lidí. Pro židy také platí zákaz vycházení od 20:00 hodin, a pokud jej porušíte, i s propustkou, můžete být zastřeleni.



Tento týden tam dorazí zamčené dobytčáky, které z východního Pruska převážely 1 000 zajatců, v nich uzamčených 13 dní. Po otevření je zjištěno, že 211 mužů umrzlo k smrti. Několik dalších zemře pár hodin po příjezdu. Někteří se cestou zbláznili. A tady je německá poznámka na konec týdne. Včera, 4.



ledna, dostal Hermann Göring celkovou kontrolu nad německým válečným průmyslem. A tak končí první týden roku 1940, avšak utrpení v Polsku pokračuje dál. Devastující ztráty Rudé armády ve finských lesích a japonský protiútok v Číně, kde byla odhalena kolaborující vláda ještě před tím, než vůbec vznikla. Wang Jingwei tu vládu ale vytvoří. Aby kolaborovala s Japonci. Čankajšek právě kolaboruje s čínskými komunisty proti Japoncům. Ale co čínský lid?



Běžní, průměrní lidé a rolníci? Co je v tom pro ně? No přeci je navštěvují krvavé hrůzy moderní války, den za dnem, rok za rokem. Šťastný nový rok. A v tom všem nápadně chybí Spojené státy. Pokud chcete porozumět, proč byly Spojené státy na okraji těchto stupňujících se konfliktů, podívejte se na tuto epizodu o počádku amerického izolacionismu ve 20. a 30. letech v sérii Mezi dvěma válkami. Určitě byste měli sledovat válku na Instagramu, odkaz je v popisku.



Narukujte do TimeGhost armády na Patreonu nebo timeghost.tv, naše válečné úsilí vás potřebuje. Každý dolar se počítá. Uvidíme se za týden.