Zoufalý finský bojDruhá světová válka
53
Po týdenní přípravě a předběžných útocích začíná hlavní fáze sovětské ofenzivy na Mannerheimovu linii, Sověti získávají informace o japonské produkci a v norských vodách dojde ke konfliktu mezi britskou a německou lodí.
Přepis titulků
Perkele helvetti. 16. února 1940. Dva a půl měsíce Finové vzdorovali
vší síle sovětské Rudé armády. Ale přesila se konečně projevila, tento týden Mannerheimova linie padla. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
V REÁLNÉM ČASE Já jsem Indy Neidell,
toto je druhá světová válka. Minulý týden se
spojenecká rada rozhodla pro březnovou intervenci
v Norsku a Finsku, Sověti nicméně obnovili
útoky proti Finům, a i když obránci drží,
jak dlouho to mohou dokázat?
Sovětský plán útoku je, jak to nazval maršál Vorošilov, takzvaná "crescendová" ofenziva. To znamená jedna útočící vlna za druhou. 10. a 11. února se už tak masivní útoky na Karelské šíji rozšíří do všech úseků fronty od Finského zálivu až po Taipale.
Celá fronta je pod útokem. Rusové se pokusí útok ještě rozšířit a pošlou vojsko do útoku i po ledu. To ale selže. Pobřežní baterie vybavené municí proti bitevním lodím rozbijí na kusy ledovou vrstvu a stovky Rusů zatížených výzbrojí se utopí nebo umrznou ve vodě. Během následujících dnů Rusové pošlou proti bateriím tanky a dělostřelectvo, ale útoky znovu selžou.
V jednom případě je všech 25 útočících tanků zničeno nebo posláno pod led. Na druhém konci fronty u Taipale to vypadá podobně, když se Rusům nepodaří obchvat po Ladožském jezeře. Ale stejně, při západu slunce 11. února dojde k prolomení Mannerheimovy linie. Kvůli šetření 5.
divize pro okamžik, kdy bude skutečně potřeba, u každého hlášení o možném průlomu je tak podrobně analyzována nebezpečnost, že když k průlomu opravdu dojde, Finové si to uvědomí moc pozdě. Průlom je nahlášen bez velké paniky a přijde několik hlášení odjinud, která znějí hůře. Dojde k němu po silnici na Lähde, severovýchodně od Summy. Jeden finský prapor vystřídal ten, který sektor držel od konce ledna a už není schopen žádného vážnějšího odporu.
Náhradní prapor je ale jen na 40 % síly. Jediné zbývající obranné pozice jsou dvě stavby hlídající přístup, bunkry Million Dollar a Poppius. Nový prapor přichází v noci a není obeznámen s terénem. A je to zrovna ta noc, kdy sovětský velitel Timošenko na linii přesune 18 čerstvých divizí a 5 tankových praporů. U Lähde 123.
divize přesune k linii děla. Provede to ručně, aby si Finové ničeho nevšimli, a zamíří děla s plochou dráhou střel přímo na finské obranné pozice. Jejich hlavní úkol je vyřadit jeden nebo oba hlavní bunkry. Útok proběhne zde místo u Summy, nejen protože je Summa lépe bráněná, ale průlom by donutil obránce Summu tak jako tak opustit. A pokud se Sověti dostanou i za druhou obrannou linii asi kilometr za první, můžou obsadit dopravní uzly klíčové pro celý sektor. Ráno je útok započat dvouapůlhodinovou dělostřeleckou palbou.
V poledne leningradského času se do útoku vydává i pěchota. První útok na Poppius končí neúspěchem, ale útok posílí čerstvé prapory a sovětské tanky dojedou a zastaví před střílnami bunkru. Dříve by to byla špatná taktika, Finové by se molotovy a děly s tanky vypořádali. Nyní ale Sověti zvládají koordinaci pěchoty a tanků dobře a tanky jsou kryty vojáky s automatickými zbraněmi.
To tanky před molotovy ochrání a všechna děla v regionu jsou už vyřazena. Finům tak nezbude než bunkr opustit a bojovat z místních zákopů. Ve 12:30 nad bunkrem zavlaje rudý prapor. Na finské levé straně jsou moc husté bažiny pro průjezd tanků, takže do takzvaného "Údolí smrti" útočí pouze sovětská pěchota. Když ale tanky dorazí zezadu od silnice na Lähde, Finové musí ustoupit i tady.
Poslední pozici drží Finové u bunkru Million Dollar. Boj trvá celý den a noc a obránci útokům odolávají. I když je bunkr obklíčen a útočníci se snaží dovnitř dostat střílnami, obránci drží. V pět ráno ale sovětští pyrotechnici připevní 230 kilogramů těžký blok TNT na prasklinu na střeše hlavní místnosti. Výbuch zabije všechny obránce uvnitř bunkru.
V poledne se posledních 50 obránců pozice stáhne na zadní linii, pořád v bojeschopném stavu. Večer toho dne Rudá armáda upevní své pozice ve výběžku na silnici na Lähde. To je jediný úsek fronty, kde útoky 11. února slavily úspěch. 13. února Finové spustí protiútok, přichází ale pozdě a je příliš slabý. Ani se neúčastní celá 5. divize. Mannerheim chtěl do útoku poslat všechny tři regimenty, ale dva musel nechat v záloze pro jiné naléhavé případy.
Kdyby 5. divize posílila frontu 11. února, Lähde by pravděpodobně nepadlo. To je ale jen kdyby. Místo toho přijde sovětský tankový útok a klín 50 tanků prorazí do finského týla. To otevře cestu po dobrém terénu do Viipuri, druhého největšího finského města. Tanky ale zastaví a čekají na další jednotky. Tím promarní šanci na úplné, totální vítězství.
Podle Williama Trottera je to tím, že nemohli uvěřit, že je cesta opravdu volná a finské pozice jsou úplně v troskách. Ať z jakéhokoliv důvodu, když se dají do pohybu, příležitost je promarněna a Finové doplnili obranné řady. Finové přemýšlí o nočním protiútoku, ale bez dělostřelectva a krytí ho považují za beznadějný. 14.
února Sověti rozšíří výběžek fronty u Lähde, čímž z týla tlačí na Finy v Summě a donutí je se ze Summy stáhnout po 70 dnech, kdy odolávali vší moci Rudé armády. Ústup se jim podaří, aniž by si ho Sověti všimli, a masivní útok na Summu 15. února nenarazí na žádné obránce. Když se Stalin doslechne, že Summa konečně padla, nemůže tomu uvěřit, dokud mu očitý svědek neřekne, že na vlastní oči viděl nad Summou rudou vlajku. V 16:00 15.
února vydá velitel Mannerheim rozkaz k celkovému ústupu 2. armádního sboru na druhou obrannou linii. Kromě těch lokálních to má i větší následky. 12. února Sověti Finům přednesli své požadavky pro případnou mírovou dohodu po svých úspěších na bojišti. A Sověti nevyjednávají jen s Finy, 11. února SSSR s Německem podepíší další obchodní dohodu. SSSR dodá suroviny jako ropu nebo jídlo a Němci jim dodají hotové výrobky jako zbraně.
Sověti dostanou plány nejnovějších námořních zbraní a prototypy nových tanků, letadel a protiletadlových zbraní. Hitler souhlasí, aby Sověti zůstali neutrální dost dlouho na to, aby dosáhl vítězství na západě. Němci dokonce poskytnou plány Bismarcku, své nejmodernější bitevní lodě. A i na moři se dějí zajímavé věci. 16.
února na rozkaz Winstona Churchilla, prvního lorda admirality, britský torpédoborec Cossack vpluje do norských vod a z německé lodi Altmark zachrání 299 britských zajatců. Altmark byl v norských vodách od 14. února a podle mezinárodních zákonů měl zajatce propustit. Jeho kapitán ale tvrdil, že žádní zajatci na palubě nejsou, a Norové loď neprohledávali. Altmark byl dříve používán jako zásobovací loď německé kapesní bitevní lodě Graf Spee, která byla před dvěma měsíci potopena.
Proto teď převáží ty zajatce. Při prvním střetnutí se Cossack stáhne, protože Norové tvrdí, že na Altmarku žádné zajatce nenašli. Churchill ale pošle Cossack zpět, Altmark je zahnán na mělčinu a při přepadu několik Němců zahyne. Tento britský čin je také proti mezinárodním zákonům, a i když je v Británii přijímán kladně, utvrdí Němce v přesvědčení, že Britové plánují intervenci v Norsku, a je impulsem pro jejich vlastní plány pro invazi.
Kapitán Cossacku Phillip Vian obdrží Řád za vynikající službu a Norsko oficiálně protestuje proti britskému narušení jejich vod. Britové odpovídají, že Norsko porušuje mezinárodní zákon umožněním transportu britských zajatců skrz své vody do Německa. Všude jen plány, intriky a klam. Třeba sovětský agent Richard Sorge. Nebo spíše německý novinář Richard Sorge?
Ti jsou jedna a ta samá osoba. Sorge je v Japonsku a má úzký kontakt s německou ambasádou. Stalin musí hlídat, co se děje na Dálném východě, když plánuje akci na dalekém západě. Sověti totiž mají dlouhou hranici s japonským loutkovým státem Mandžukua. A japonská vojenská síla a úmysly musí být v jeho plánech zohledněny. 16.
února Sorge odešle do Moskvy velice detailní zprávu o japonské vojenské výrobě. Letadla, vozidla a tak dále. Zpráva zahrnuje i továrny a produkci železa a oceli. Tím tento týden končí. Britská záchranná operace u Norska, nová dohoda mezi Německem a SSSR a prolomení Mannerheimovy linie. Ale můžete vůbec uvěřit, že se proti největší armádě světa udržela tak dlouho? Ale dejme pozor, prolomení obranné linie a poražení celého národa jsou dvě naprosto odlišné věci.
S touto myšlenkou vás zanechám. Jak asi víte, naše mapy vytváří Eastory. Jestli ho neznáte, podívejte se na jeho kanál. Můžete začít videem o estonské válce o nezávislost. Členem Timeghost armády tohoto týdne je Hart Poole. Vaše peníze z Timeghost armády financují tento seriál.
přidejte se na timeghost.tv nebo Patreonu. Na viděnou příště. Překlad: Dr.Don www.videacesky.cz
Sovětský plán útoku je, jak to nazval maršál Vorošilov, takzvaná "crescendová" ofenziva. To znamená jedna útočící vlna za druhou. 10. a 11. února se už tak masivní útoky na Karelské šíji rozšíří do všech úseků fronty od Finského zálivu až po Taipale.
Celá fronta je pod útokem. Rusové se pokusí útok ještě rozšířit a pošlou vojsko do útoku i po ledu. To ale selže. Pobřežní baterie vybavené municí proti bitevním lodím rozbijí na kusy ledovou vrstvu a stovky Rusů zatížených výzbrojí se utopí nebo umrznou ve vodě. Během následujících dnů Rusové pošlou proti bateriím tanky a dělostřelectvo, ale útoky znovu selžou.
V jednom případě je všech 25 útočících tanků zničeno nebo posláno pod led. Na druhém konci fronty u Taipale to vypadá podobně, když se Rusům nepodaří obchvat po Ladožském jezeře. Ale stejně, při západu slunce 11. února dojde k prolomení Mannerheimovy linie. Kvůli šetření 5.
divize pro okamžik, kdy bude skutečně potřeba, u každého hlášení o možném průlomu je tak podrobně analyzována nebezpečnost, že když k průlomu opravdu dojde, Finové si to uvědomí moc pozdě. Průlom je nahlášen bez velké paniky a přijde několik hlášení odjinud, která znějí hůře. Dojde k němu po silnici na Lähde, severovýchodně od Summy. Jeden finský prapor vystřídal ten, který sektor držel od konce ledna a už není schopen žádného vážnějšího odporu.
Náhradní prapor je ale jen na 40 % síly. Jediné zbývající obranné pozice jsou dvě stavby hlídající přístup, bunkry Million Dollar a Poppius. Nový prapor přichází v noci a není obeznámen s terénem. A je to zrovna ta noc, kdy sovětský velitel Timošenko na linii přesune 18 čerstvých divizí a 5 tankových praporů. U Lähde 123.
divize přesune k linii děla. Provede to ručně, aby si Finové ničeho nevšimli, a zamíří děla s plochou dráhou střel přímo na finské obranné pozice. Jejich hlavní úkol je vyřadit jeden nebo oba hlavní bunkry. Útok proběhne zde místo u Summy, nejen protože je Summa lépe bráněná, ale průlom by donutil obránce Summu tak jako tak opustit. A pokud se Sověti dostanou i za druhou obrannou linii asi kilometr za první, můžou obsadit dopravní uzly klíčové pro celý sektor. Ráno je útok započat dvouapůlhodinovou dělostřeleckou palbou.
V poledne leningradského času se do útoku vydává i pěchota. První útok na Poppius končí neúspěchem, ale útok posílí čerstvé prapory a sovětské tanky dojedou a zastaví před střílnami bunkru. Dříve by to byla špatná taktika, Finové by se molotovy a děly s tanky vypořádali. Nyní ale Sověti zvládají koordinaci pěchoty a tanků dobře a tanky jsou kryty vojáky s automatickými zbraněmi.
To tanky před molotovy ochrání a všechna děla v regionu jsou už vyřazena. Finům tak nezbude než bunkr opustit a bojovat z místních zákopů. Ve 12:30 nad bunkrem zavlaje rudý prapor. Na finské levé straně jsou moc husté bažiny pro průjezd tanků, takže do takzvaného "Údolí smrti" útočí pouze sovětská pěchota. Když ale tanky dorazí zezadu od silnice na Lähde, Finové musí ustoupit i tady.
Poslední pozici drží Finové u bunkru Million Dollar. Boj trvá celý den a noc a obránci útokům odolávají. I když je bunkr obklíčen a útočníci se snaží dovnitř dostat střílnami, obránci drží. V pět ráno ale sovětští pyrotechnici připevní 230 kilogramů těžký blok TNT na prasklinu na střeše hlavní místnosti. Výbuch zabije všechny obránce uvnitř bunkru.
V poledne se posledních 50 obránců pozice stáhne na zadní linii, pořád v bojeschopném stavu. Večer toho dne Rudá armáda upevní své pozice ve výběžku na silnici na Lähde. To je jediný úsek fronty, kde útoky 11. února slavily úspěch. 13. února Finové spustí protiútok, přichází ale pozdě a je příliš slabý. Ani se neúčastní celá 5. divize. Mannerheim chtěl do útoku poslat všechny tři regimenty, ale dva musel nechat v záloze pro jiné naléhavé případy.
Kdyby 5. divize posílila frontu 11. února, Lähde by pravděpodobně nepadlo. To je ale jen kdyby. Místo toho přijde sovětský tankový útok a klín 50 tanků prorazí do finského týla. To otevře cestu po dobrém terénu do Viipuri, druhého největšího finského města. Tanky ale zastaví a čekají na další jednotky. Tím promarní šanci na úplné, totální vítězství.
Podle Williama Trottera je to tím, že nemohli uvěřit, že je cesta opravdu volná a finské pozice jsou úplně v troskách. Ať z jakéhokoliv důvodu, když se dají do pohybu, příležitost je promarněna a Finové doplnili obranné řady. Finové přemýšlí o nočním protiútoku, ale bez dělostřelectva a krytí ho považují za beznadějný. 14.
února Sověti rozšíří výběžek fronty u Lähde, čímž z týla tlačí na Finy v Summě a donutí je se ze Summy stáhnout po 70 dnech, kdy odolávali vší moci Rudé armády. Ústup se jim podaří, aniž by si ho Sověti všimli, a masivní útok na Summu 15. února nenarazí na žádné obránce. Když se Stalin doslechne, že Summa konečně padla, nemůže tomu uvěřit, dokud mu očitý svědek neřekne, že na vlastní oči viděl nad Summou rudou vlajku. V 16:00 15.
února vydá velitel Mannerheim rozkaz k celkovému ústupu 2. armádního sboru na druhou obrannou linii. Kromě těch lokálních to má i větší následky. 12. února Sověti Finům přednesli své požadavky pro případnou mírovou dohodu po svých úspěších na bojišti. A Sověti nevyjednávají jen s Finy, 11. února SSSR s Německem podepíší další obchodní dohodu. SSSR dodá suroviny jako ropu nebo jídlo a Němci jim dodají hotové výrobky jako zbraně.
Sověti dostanou plány nejnovějších námořních zbraní a prototypy nových tanků, letadel a protiletadlových zbraní. Hitler souhlasí, aby Sověti zůstali neutrální dost dlouho na to, aby dosáhl vítězství na západě. Němci dokonce poskytnou plány Bismarcku, své nejmodernější bitevní lodě. A i na moři se dějí zajímavé věci. 16.
února na rozkaz Winstona Churchilla, prvního lorda admirality, britský torpédoborec Cossack vpluje do norských vod a z německé lodi Altmark zachrání 299 britských zajatců. Altmark byl v norských vodách od 14. února a podle mezinárodních zákonů měl zajatce propustit. Jeho kapitán ale tvrdil, že žádní zajatci na palubě nejsou, a Norové loď neprohledávali. Altmark byl dříve používán jako zásobovací loď německé kapesní bitevní lodě Graf Spee, která byla před dvěma měsíci potopena.
Proto teď převáží ty zajatce. Při prvním střetnutí se Cossack stáhne, protože Norové tvrdí, že na Altmarku žádné zajatce nenašli. Churchill ale pošle Cossack zpět, Altmark je zahnán na mělčinu a při přepadu několik Němců zahyne. Tento britský čin je také proti mezinárodním zákonům, a i když je v Británii přijímán kladně, utvrdí Němce v přesvědčení, že Britové plánují intervenci v Norsku, a je impulsem pro jejich vlastní plány pro invazi.
Kapitán Cossacku Phillip Vian obdrží Řád za vynikající službu a Norsko oficiálně protestuje proti britskému narušení jejich vod. Britové odpovídají, že Norsko porušuje mezinárodní zákon umožněním transportu britských zajatců skrz své vody do Německa. Všude jen plány, intriky a klam. Třeba sovětský agent Richard Sorge. Nebo spíše německý novinář Richard Sorge?
Ti jsou jedna a ta samá osoba. Sorge je v Japonsku a má úzký kontakt s německou ambasádou. Stalin musí hlídat, co se děje na Dálném východě, když plánuje akci na dalekém západě. Sověti totiž mají dlouhou hranici s japonským loutkovým státem Mandžukua. A japonská vojenská síla a úmysly musí být v jeho plánech zohledněny. 16.
února Sorge odešle do Moskvy velice detailní zprávu o japonské vojenské výrobě. Letadla, vozidla a tak dále. Zpráva zahrnuje i továrny a produkci železa a oceli. Tím tento týden končí. Britská záchranná operace u Norska, nová dohoda mezi Německem a SSSR a prolomení Mannerheimovy linie. Ale můžete vůbec uvěřit, že se proti největší armádě světa udržela tak dlouho? Ale dejme pozor, prolomení obranné linie a poražení celého národa jsou dvě naprosto odlišné věci.
S touto myšlenkou vás zanechám. Jak asi víte, naše mapy vytváří Eastory. Jestli ho neznáte, podívejte se na jeho kanál. Můžete začít videem o estonské válce o nezávislost. Členem Timeghost armády tohoto týdne je Hart Poole. Vaše peníze z Timeghost armády financují tento seriál.
přidejte se na timeghost.tv nebo Patreonu. Na viděnou příště. Překlad: Dr.Don www.videacesky.cz
Komentáře (5)
troll. (anonym)Odpovědět
20.02.2019 20:26:52
Go Finland Go!
Lugos166cz (anonym)Odpovědět
20.02.2019 17:52:47
Doufám že se už toho telefonu nedotkne už je to trapné :D
Jsem rád, že upozornil na Britské zásahy v Norsku, kvůli kterým se museli Němci obsadit Norsko. Za tento čin byl Reader odsouzený na doživotí a ani po tom co Churchill vydal své paměti ve kterých jsou jasné důkazy o jeho nevinně nebyl rozsudek přehodnocen ... spravedlnost ... Doufám že v tom bude pokračovat, aby si lidé uvědomili že žádána strana není svatá.
EmperorNighto (anonym)Odpovědět
21.02.2019 08:29:56
Jestli jsem to ale dobře pochopil, tak v tom konkrétním případě i Němci porušili mezinárodní právo, když převáželi britské zajatce místo toho, aby je propustili V norském přístavu.
Čímž nechci tvrdit, že spojenci byli ve válce svatí, ale myslím si, že tady si neměli co vyčítat.
Libuše mrtvice (anonym)Odpovědět
20.02.2019 17:30:08
10:06 ... loutkovým státem Mandžukuo.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mandžukuo
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mandžusko
Xardass (Admin)Odpovědět
20.02.2019 18:57:30
Děkujeme, opraveno :)