Invaze na KrétuDruhá světová válka
53
Německá invaze na Krétu konečně začala, a i když Britové věděli, že přijde, tak si obránci nevedou zrovna nejlépe.
A jestli toho chcete o druhé světové válce vědět více, prozkoumejte web Druhá světová.
Pokud nechcete na operaci Rheinübung čekat do dalšího týdne, můžete se podívat na toto starší video Operace Rheinübung: Bitva v Dánském průlivu.
Přepis titulků
Ví, že přicházejí? Takže tam bude mít hodně vojáků, že? Nebude? Proč ne? 23. května 1941. Před měsícem nacisté obsadili Řecko a odtamtud šli dál. Tento týden napadnou Krétu. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.
Minulý týden Rudolf Hess, druhý nejvyšší člověk nacistické strany, odletěl do Skotska v domnění, že přesvědčí Churchillovu opozici a antikomunisty ke spolupráci s Německem. Byl okamžitě zajat. Britové zahájili v severní Africe operaci Brevity (Stručnost), která dostála svému jménu, avšak selhala. Jednotky Británie a Commonwealthu uspěly u Amba Alagi, kde, jak jsem řekl minulý týden, se 18.
května vzdal vévoda z Aosty a bitva o východní Afriku skončila. Bojovalo se také v Číně, kde zuřila bitva o jižní Šan-si. A zuří i tento týden. Komunisté zůstávali na severu provincie Šan-si a nezaútočili na Japonce, aby ulevili čínským nacionalistům. Píší o tom UPI i Tokyo News. Da Gong Bao, čínské noviny, 21.
května kritizují komunisty za pasivitu, což komunistický vůdce Čou En-laj 21. května popřel. Vztahy mezi čínskými nacionalisty a komunisty se zhoršovaly a zhoršovaly, ale nyní dosáhly nového dna. Nacionalistické armádě by se pomoc opravdu hodila, protože i když se mnoha mužům podařilo z japonského sevření uniknout, mnoho jich zůstalo uvězněno v malých skupinách a trpí těžkými ztrátami. K akci dochází také na moři. 21.
května potopila německá ponorka americkou obchodní loď Robin Moor. Loď mířila do portugalského Mozambiku přes Jižní Afriku. K Evropě se ani nepřiblížila a je potopena severně od Sierra Leone. Pasažéři a posádka se nalodili na záchranné čluny, ale protože jsou USA neutrální, vyvolalo to ve státech pozdvižení a americká veřejnost se ještě více obrátila proti Německu. Německo tento týden zahajuje námořní operaci. Operaci Rheinübung. Té se účastní nová bitevní loď Bismarck a těžký křižník Princ Eugen.
Nahrazuje operaci Berlín, během které po dva měsíce napadaly Scharnhorst a Gneisenau obchodní lodě a byly celkem úspěšné, potopily nebo zajaly 22 lodí. Tyto dvě lodě nyní procházejí opravami, takže se k operaci nemohou připojit. Rozkazy velkoadmirála Ericha Raedera admirálu Guntheru Lutjensovi zní: „Cílem Bismarcku není útočit na nepřátele stejné síly, ale navázat je na sebe a udržovat vlastní akceschopnost, a umožnit tak Princi Eugenovi dostat se na obchodní lodě v konvoji.“ Princ Eugen vyplul 18.
května a Bismarck jej následoval 19. května, ale o této operaci budu mluvit příští týden, nyní pokryji větší operaci. Mercury – německou invazi na Krétu. O britské rozvědce ohledně Kréty jsem mluvil minulý týden a tady je pár slov o té německé. Shrnutí 19. května hovoří o pouhých 5 000 spojeneckých vojácích, přičemž v Heraklionu jich má být pouhopouhých 400.
„Výzvědné lety Dornieru neodhalily dobře zamaskované pozice Britů. Neuvěřitelné je však sdělení, že Kréťané budou Němce vítat.“ Spojenecký velitel Bernard Freyberg zatím nejednal podle zpráv rozvědky. Ví, že se blíží vzdušná invaze, pro kterou Němci využijí ranveje na letištích, ale přesto je nesabotoval dírami. Ví také, že k invazi dojde 20. května, ale ještě ráno 20.
května o tom svým vojákům neřekl. Když útok začal zrovna, když snídal, poznamenal: „Přesně na čas.“ Toto se událo první den invaze na Krétu. Obloha je jasná, slunce vyšlo a přišlo běžné letecké bombardování, ale těsně před osmou hodinou k ostrovu doletěla letadla, která nezněla jako bombardéry, byla to transportní letadla Junkers-52. Obránci se chopili zbraní a obsadili své pozice. V Maleme, když začalo tiše dosedat asi 40 kluzáků, zahájili palbu z kulometů, pušek a Brenů.
Kluzáky začaly dosedat za západním perimetrem. Některé havarovaly, některé byly sestřeleny, některé dosedly. Minulý týden jsem řekl, že Freyberg má v Maleme jen 22. novozélandský prapor. Němci, kteří tam přistávají, jsou z úderného výsadkového praporu pod velením majora Waltera Kocha. Koch loni získal Rytířský kříž Železného kříže za vedení odvážného, nemožného výsadkového útoku na belgickou pevnost Eben-Emael, nejsilnější pevnost v Evropě, jejíž obsazení, k čemuž mu stačilo pár set mužů, nejen Spojence šokovalo, ale také otevřelo Belgii Němcům.
A tady je, a jak jeho muži přistáli, čím dál hlasitější zvuk letadel značí přílet hlavní německé síly na ostrov. V Maleme Novozélanďané zabíjí Němce ještě, než dosednou na zem, ale Němců útočí mnoho – západně od perimetru seskočily další dva prapory.
Novozélanďané chtějí na útočníky použít pobřežní námořní děla, ale Freyberg je přesvědčen, že dojde také k vylodění, takže chce děla připravená na palbu na moře. „Freybergova posedlost vyloděním vedla k odmítnutí nasazení dělostřelectva a záloh, což byla strašlivá chyba, protože nejmoudřejší taktickou odpovědí bylo zahájení okamžitého protiútoku dříve, než se nepřátelští parašutisté zorganizují.“ Takže i když je u Maleme mnoho Němců sestřeleno, mnoho jich přistane.
Chania, 12 km východně od Maleme, je po hlavním městě Heraklionu druhé největší město na ostrově a Němci, kteří seskočili severozápadně od něj, měli toto ráno velkou smůlu, neboť seskočili doprostřed dobře zamaskovaných spojeneckých pozic. Jedna zvláště nešťastná skupina seskočila na střechu velitelství praporu. Pro mnohé to znamenalo jejich konec. Ale obránci mají mimo rozmístění i jiné problémy.
Nemají dostatek bezdrátových rádií. V květnu nepřiplulo z Egypta ani jedno. Takže Australané v Retimu a Britové v Heraklionu do 14:00 hodin ani nevěděli, že invaze začala. Nakonec to není tak hrozné, jak si můžete myslet, protože letadla nesoucí 1. výsadkový pluk Obersta Bruna Brauera mají na řecké pevnině problémy s dotankováním. Takže předběžný útok skončil před jejich příletem, což bylo v 17:30. Boforsy začaly střílet na přepravní letadla a během několika hodin jich 15 sestřelily.
Brauer rozptýlil své jednotky do několika seskokových zón. 3. prapor severozápadně od Heraklionu, 2. na letiště východně od města a 1. dále na východ poblíž Gournes. 2. prapor na letišti byl jednoduše zmasakrován. Jen pár duší uniklo zbraním Černé hlídky a poté 3. husarský pluk v tancích zastřelil nebo přejel kohokoliv, kdo dosedl na zem. 3.
prapor se zvládl probojovat do Heraklionu navzdory odhodlané obraně řeckých vojáků a místních dobrovolníků. Starosta města kapituloval, ale protiútok dvou britských pluků Němce z města vytlačil. V Retimu, mezi Chanií a Heraklionem, je 2. výsadkový pluk Alfreda Sturma rovněž zmasakrován. Dva australské prapory Iana Campbella udržely kopce nad letištěm a pobřežní cestou. Sestřelily 7 Junkersů, které přilétaly souběžně s mořem.
Další letadla unikla shozením vojáků do moře, kde se zamotali do padáků a utopili. Němci, kteří přežili, utekli na východ a ukryli se v továrně na olej. Zajímavost: Mezi těmi, kdo seskočili do Retima, je Max Schmeling, bývalý světový šampion v těžké váze boxu. Toho dne nezemřel. Vlastně nezemřel ještě po mnoho dní, neboť jeho čas přišel až v 99 letech. Hej, Sparty, víš, že jsme se s Maxem narodili ve stejný den?
- To vím. - Ty jsi to věděl? Já to donedávna nevěděl. Mimochodem, Joe Louis se narodil 13. května. Takže Schmelingovi fanoušci si mohou oddychnout, nezemře. Němci si první den nevedli dobře a Kréťané, kteří měli Němce vítat? Ti jsou snad nejdrsnější ze všech. Ženy, děti a starci zabíjeli Němce noži, brokovnicemi, a dokonce lopatami. Nejen Němce, kteří dosedli na zem, ale především ty, kteří uvízli na stromech.
Toto je poprvé v této válce, kdy místní civilisté během invaze aktivně bojovali proti Němcům. A Němce potkaly nepředvídané problémy. Největším z nich je žízeň. Mnoho jich je v uniformách pro severské klima těžce dehydrovaných a Kréťané na ně u studen připravují léčky a během noci je sledují. Útočníci nezabezpečili ani jedno ze tří letišť. Mohou dobýt Maleme, ale tamní úderný pluk má hodně málo munice.
Wilhelm List a velitelství jeho 12. armády došli k závěru, že celá operace musí být zrušena, i když to znamená opuštění mužů, kteří již přistáli. V Retimu zajatý německý důstojník Australanům řekl: „My selhání neposilujeme.“ Ale v Maleme jde o tohle. Novozélanďané bojovali dobře a Němce zadrželi, ale bez posil se musí stáhnout.
Opakovaně žádali o pomoc, o jednotky, které kromě obrany zvládnou i zaútočit, ale marně. Nevím proč. Takže když novozélandský velitel L. W. Andrew řekl, že pokud nedostane posily, bude muset oblast opustit, jeho nadřízený James Hargest odvětil: „Když musíš, tak musíš.“ V noci Maleme opustili.
Kurt Student, který, jak si vzpomínáte, toto všechno naplánoval, dostává v Aténách zprávy, které lze popsat jen jako katastrofální. Avšak nemá v plánu skončit, a tak bez konzultace s Wilhelmem Listem poslal za úsvitu nejzkušenějšího pilota zkusit přistát u Maleme. Ten ohlásil, že se nedostal pod přímou palbu. A tak Student shodil každého dostupného výsadkáře poblíž Maleme. Zabezpečili letiště a do 17:00 21. května dorazila první transportní letadla nesoucí jednotky 5.
horské divize. Freyberg, který stále očekává invazi u Chanie, nenařídil protiútok. Jeho štábní důstojníci mu řekli, že podle ukořistěných německých plánů připlouvá malá zásobovací flotila, která ale přistane západně od Maleme. Jakmile s příchodem tmy odletělo Luftwaffe, britské křižníky a torpédoborce poslaly nepřátelskou flotilu ke dnu, ke břehu se dostala jen jedna malá loďka. Freyberg akci spatřil a „nechal se unést vzrušením.
Když bylo po všem, mluvil, jako by si myslel, že je ostrov v bezpečí. Odešel spát s úlevou, ani se nezeptal na postup protiútoku proti Maleme.“ Protiútok má začít o půlnoci, ale je o dvě a půl hodiny opožděn, protože Novozélanďané nemohou vyrazit, dokud je nevystřídá australský prapor. Australané mají potíže s přepravou, takže útok začal až ve 3:30. Byly promrhány hodiny drahocenné tmy. Útok byl velice účinný a ano, někdy uděláme speciální epizodu o Charlesi Uphamovi, který si zde vybojoval první Viktoriin kříž, ale jakmile vyšlo slunce a začaly do nich střílet messerschmidty, neměli šanci.
Do odpoledne se museli stáhnout a nečinně a rozzuřeně sledovat, jak každou hodinu přistává 20 Junkersů-52 s německými posilami. I Britové mají toho dne na moři nějaké problémy. Snaží se potopit druhou skupinu lehkých lodí, když se objevilo Luftwaffe a potopilo 2 křižníky a 1 torpédoborec a těžce poškodilo 2 bitevní lodě a další 2 křižníky.
Pohledem do budoucnosti vím, že události z dneška a příštího týdne ukážou, že věk bitevních lodí skončil. Večer 22. května se Freyberg rozhodne nepodniknout další útok se třemi prapory, které ještě nenasadil. Namísto toho přikáže ustoupit přes Bílé hory do přístavu Sphakia a opustit Krétu.
A pokud si myslíte, že jsou Novozélanďané v Maleme rozzuření, tak si to myslíte správně. A tím tento týden skončím. Boje o Krétu, boje v Číně a také se bojuje v Iráku, kde Britové postupují na Fallúdžu a tlačí Iráčany zpět. Na konci týdne vydává Adolf Hitler dekret č. 30, kterým nařizuje německou podporu Rašídově vládě.
Jakákoliv podpora ale možná dorazí příliš pozdě. Antony Beevor končí kapitolu knihy Kréta větou o 23. květnu: „Německé vítězství teď bylo jisté.“ No, boje neskončily, ale na zemi i na moři to pro Brity vypadá zle, i když měli podrobnosti útoku k dispozici. Mohou se upřít ke svému vítězství ve východní Africe – k prvnímu ofenzivnímu vítězství války – ale Kréta vypadá jako další kus ve velké skládačce porážek.
Pokud chcete vědět více o historii mezi čínskými nacionalisty a komunisty, podívejte se na tuto epizodu Mezi dvěma válkami. Členem TimeGhost armády týdne je Andrew Paul Henderson. TimeGhost armáda financuje veškerý obsah, takže do ní narukujte na patreon.com nebo timeghost.tv. Nezapomeňte nás odebírat, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.
Překlad Viktor Horký aka InkCZ pro www.videacesky.cz
Minulý týden Rudolf Hess, druhý nejvyšší člověk nacistické strany, odletěl do Skotska v domnění, že přesvědčí Churchillovu opozici a antikomunisty ke spolupráci s Německem. Byl okamžitě zajat. Britové zahájili v severní Africe operaci Brevity (Stručnost), která dostála svému jménu, avšak selhala. Jednotky Británie a Commonwealthu uspěly u Amba Alagi, kde, jak jsem řekl minulý týden, se 18.
května vzdal vévoda z Aosty a bitva o východní Afriku skončila. Bojovalo se také v Číně, kde zuřila bitva o jižní Šan-si. A zuří i tento týden. Komunisté zůstávali na severu provincie Šan-si a nezaútočili na Japonce, aby ulevili čínským nacionalistům. Píší o tom UPI i Tokyo News. Da Gong Bao, čínské noviny, 21.
května kritizují komunisty za pasivitu, což komunistický vůdce Čou En-laj 21. května popřel. Vztahy mezi čínskými nacionalisty a komunisty se zhoršovaly a zhoršovaly, ale nyní dosáhly nového dna. Nacionalistické armádě by se pomoc opravdu hodila, protože i když se mnoha mužům podařilo z japonského sevření uniknout, mnoho jich zůstalo uvězněno v malých skupinách a trpí těžkými ztrátami. K akci dochází také na moři. 21.
května potopila německá ponorka americkou obchodní loď Robin Moor. Loď mířila do portugalského Mozambiku přes Jižní Afriku. K Evropě se ani nepřiblížila a je potopena severně od Sierra Leone. Pasažéři a posádka se nalodili na záchranné čluny, ale protože jsou USA neutrální, vyvolalo to ve státech pozdvižení a americká veřejnost se ještě více obrátila proti Německu. Německo tento týden zahajuje námořní operaci. Operaci Rheinübung. Té se účastní nová bitevní loď Bismarck a těžký křižník Princ Eugen.
Nahrazuje operaci Berlín, během které po dva měsíce napadaly Scharnhorst a Gneisenau obchodní lodě a byly celkem úspěšné, potopily nebo zajaly 22 lodí. Tyto dvě lodě nyní procházejí opravami, takže se k operaci nemohou připojit. Rozkazy velkoadmirála Ericha Raedera admirálu Guntheru Lutjensovi zní: „Cílem Bismarcku není útočit na nepřátele stejné síly, ale navázat je na sebe a udržovat vlastní akceschopnost, a umožnit tak Princi Eugenovi dostat se na obchodní lodě v konvoji.“ Princ Eugen vyplul 18.
května a Bismarck jej následoval 19. května, ale o této operaci budu mluvit příští týden, nyní pokryji větší operaci. Mercury – německou invazi na Krétu. O britské rozvědce ohledně Kréty jsem mluvil minulý týden a tady je pár slov o té německé. Shrnutí 19. května hovoří o pouhých 5 000 spojeneckých vojácích, přičemž v Heraklionu jich má být pouhopouhých 400.
„Výzvědné lety Dornieru neodhalily dobře zamaskované pozice Britů. Neuvěřitelné je však sdělení, že Kréťané budou Němce vítat.“ Spojenecký velitel Bernard Freyberg zatím nejednal podle zpráv rozvědky. Ví, že se blíží vzdušná invaze, pro kterou Němci využijí ranveje na letištích, ale přesto je nesabotoval dírami. Ví také, že k invazi dojde 20. května, ale ještě ráno 20.
května o tom svým vojákům neřekl. Když útok začal zrovna, když snídal, poznamenal: „Přesně na čas.“ Toto se událo první den invaze na Krétu. Obloha je jasná, slunce vyšlo a přišlo běžné letecké bombardování, ale těsně před osmou hodinou k ostrovu doletěla letadla, která nezněla jako bombardéry, byla to transportní letadla Junkers-52. Obránci se chopili zbraní a obsadili své pozice. V Maleme, když začalo tiše dosedat asi 40 kluzáků, zahájili palbu z kulometů, pušek a Brenů.
Kluzáky začaly dosedat za západním perimetrem. Některé havarovaly, některé byly sestřeleny, některé dosedly. Minulý týden jsem řekl, že Freyberg má v Maleme jen 22. novozélandský prapor. Němci, kteří tam přistávají, jsou z úderného výsadkového praporu pod velením majora Waltera Kocha. Koch loni získal Rytířský kříž Železného kříže za vedení odvážného, nemožného výsadkového útoku na belgickou pevnost Eben-Emael, nejsilnější pevnost v Evropě, jejíž obsazení, k čemuž mu stačilo pár set mužů, nejen Spojence šokovalo, ale také otevřelo Belgii Němcům.
A tady je, a jak jeho muži přistáli, čím dál hlasitější zvuk letadel značí přílet hlavní německé síly na ostrov. V Maleme Novozélanďané zabíjí Němce ještě, než dosednou na zem, ale Němců útočí mnoho – západně od perimetru seskočily další dva prapory.
Novozélanďané chtějí na útočníky použít pobřežní námořní děla, ale Freyberg je přesvědčen, že dojde také k vylodění, takže chce děla připravená na palbu na moře. „Freybergova posedlost vyloděním vedla k odmítnutí nasazení dělostřelectva a záloh, což byla strašlivá chyba, protože nejmoudřejší taktickou odpovědí bylo zahájení okamžitého protiútoku dříve, než se nepřátelští parašutisté zorganizují.“ Takže i když je u Maleme mnoho Němců sestřeleno, mnoho jich přistane.
Chania, 12 km východně od Maleme, je po hlavním městě Heraklionu druhé největší město na ostrově a Němci, kteří seskočili severozápadně od něj, měli toto ráno velkou smůlu, neboť seskočili doprostřed dobře zamaskovaných spojeneckých pozic. Jedna zvláště nešťastná skupina seskočila na střechu velitelství praporu. Pro mnohé to znamenalo jejich konec. Ale obránci mají mimo rozmístění i jiné problémy.
Nemají dostatek bezdrátových rádií. V květnu nepřiplulo z Egypta ani jedno. Takže Australané v Retimu a Britové v Heraklionu do 14:00 hodin ani nevěděli, že invaze začala. Nakonec to není tak hrozné, jak si můžete myslet, protože letadla nesoucí 1. výsadkový pluk Obersta Bruna Brauera mají na řecké pevnině problémy s dotankováním. Takže předběžný útok skončil před jejich příletem, což bylo v 17:30. Boforsy začaly střílet na přepravní letadla a během několika hodin jich 15 sestřelily.
Brauer rozptýlil své jednotky do několika seskokových zón. 3. prapor severozápadně od Heraklionu, 2. na letiště východně od města a 1. dále na východ poblíž Gournes. 2. prapor na letišti byl jednoduše zmasakrován. Jen pár duší uniklo zbraním Černé hlídky a poté 3. husarský pluk v tancích zastřelil nebo přejel kohokoliv, kdo dosedl na zem. 3.
prapor se zvládl probojovat do Heraklionu navzdory odhodlané obraně řeckých vojáků a místních dobrovolníků. Starosta města kapituloval, ale protiútok dvou britských pluků Němce z města vytlačil. V Retimu, mezi Chanií a Heraklionem, je 2. výsadkový pluk Alfreda Sturma rovněž zmasakrován. Dva australské prapory Iana Campbella udržely kopce nad letištěm a pobřežní cestou. Sestřelily 7 Junkersů, které přilétaly souběžně s mořem.
Další letadla unikla shozením vojáků do moře, kde se zamotali do padáků a utopili. Němci, kteří přežili, utekli na východ a ukryli se v továrně na olej. Zajímavost: Mezi těmi, kdo seskočili do Retima, je Max Schmeling, bývalý světový šampion v těžké váze boxu. Toho dne nezemřel. Vlastně nezemřel ještě po mnoho dní, neboť jeho čas přišel až v 99 letech. Hej, Sparty, víš, že jsme se s Maxem narodili ve stejný den?
- To vím. - Ty jsi to věděl? Já to donedávna nevěděl. Mimochodem, Joe Louis se narodil 13. května. Takže Schmelingovi fanoušci si mohou oddychnout, nezemře. Němci si první den nevedli dobře a Kréťané, kteří měli Němce vítat? Ti jsou snad nejdrsnější ze všech. Ženy, děti a starci zabíjeli Němce noži, brokovnicemi, a dokonce lopatami. Nejen Němce, kteří dosedli na zem, ale především ty, kteří uvízli na stromech.
Toto je poprvé v této válce, kdy místní civilisté během invaze aktivně bojovali proti Němcům. A Němce potkaly nepředvídané problémy. Největším z nich je žízeň. Mnoho jich je v uniformách pro severské klima těžce dehydrovaných a Kréťané na ně u studen připravují léčky a během noci je sledují. Útočníci nezabezpečili ani jedno ze tří letišť. Mohou dobýt Maleme, ale tamní úderný pluk má hodně málo munice.
Wilhelm List a velitelství jeho 12. armády došli k závěru, že celá operace musí být zrušena, i když to znamená opuštění mužů, kteří již přistáli. V Retimu zajatý německý důstojník Australanům řekl: „My selhání neposilujeme.“ Ale v Maleme jde o tohle. Novozélanďané bojovali dobře a Němce zadrželi, ale bez posil se musí stáhnout.
Opakovaně žádali o pomoc, o jednotky, které kromě obrany zvládnou i zaútočit, ale marně. Nevím proč. Takže když novozélandský velitel L. W. Andrew řekl, že pokud nedostane posily, bude muset oblast opustit, jeho nadřízený James Hargest odvětil: „Když musíš, tak musíš.“ V noci Maleme opustili.
Kurt Student, který, jak si vzpomínáte, toto všechno naplánoval, dostává v Aténách zprávy, které lze popsat jen jako katastrofální. Avšak nemá v plánu skončit, a tak bez konzultace s Wilhelmem Listem poslal za úsvitu nejzkušenějšího pilota zkusit přistát u Maleme. Ten ohlásil, že se nedostal pod přímou palbu. A tak Student shodil každého dostupného výsadkáře poblíž Maleme. Zabezpečili letiště a do 17:00 21. května dorazila první transportní letadla nesoucí jednotky 5.
horské divize. Freyberg, který stále očekává invazi u Chanie, nenařídil protiútok. Jeho štábní důstojníci mu řekli, že podle ukořistěných německých plánů připlouvá malá zásobovací flotila, která ale přistane západně od Maleme. Jakmile s příchodem tmy odletělo Luftwaffe, britské křižníky a torpédoborce poslaly nepřátelskou flotilu ke dnu, ke břehu se dostala jen jedna malá loďka. Freyberg akci spatřil a „nechal se unést vzrušením.
Když bylo po všem, mluvil, jako by si myslel, že je ostrov v bezpečí. Odešel spát s úlevou, ani se nezeptal na postup protiútoku proti Maleme.“ Protiútok má začít o půlnoci, ale je o dvě a půl hodiny opožděn, protože Novozélanďané nemohou vyrazit, dokud je nevystřídá australský prapor. Australané mají potíže s přepravou, takže útok začal až ve 3:30. Byly promrhány hodiny drahocenné tmy. Útok byl velice účinný a ano, někdy uděláme speciální epizodu o Charlesi Uphamovi, který si zde vybojoval první Viktoriin kříž, ale jakmile vyšlo slunce a začaly do nich střílet messerschmidty, neměli šanci.
Do odpoledne se museli stáhnout a nečinně a rozzuřeně sledovat, jak každou hodinu přistává 20 Junkersů-52 s německými posilami. I Britové mají toho dne na moři nějaké problémy. Snaží se potopit druhou skupinu lehkých lodí, když se objevilo Luftwaffe a potopilo 2 křižníky a 1 torpédoborec a těžce poškodilo 2 bitevní lodě a další 2 křižníky.
Pohledem do budoucnosti vím, že události z dneška a příštího týdne ukážou, že věk bitevních lodí skončil. Večer 22. května se Freyberg rozhodne nepodniknout další útok se třemi prapory, které ještě nenasadil. Namísto toho přikáže ustoupit přes Bílé hory do přístavu Sphakia a opustit Krétu.
A pokud si myslíte, že jsou Novozélanďané v Maleme rozzuření, tak si to myslíte správně. A tím tento týden skončím. Boje o Krétu, boje v Číně a také se bojuje v Iráku, kde Britové postupují na Fallúdžu a tlačí Iráčany zpět. Na konci týdne vydává Adolf Hitler dekret č. 30, kterým nařizuje německou podporu Rašídově vládě.
Jakákoliv podpora ale možná dorazí příliš pozdě. Antony Beevor končí kapitolu knihy Kréta větou o 23. květnu: „Německé vítězství teď bylo jisté.“ No, boje neskončily, ale na zemi i na moři to pro Brity vypadá zle, i když měli podrobnosti útoku k dispozici. Mohou se upřít ke svému vítězství ve východní Africe – k prvnímu ofenzivnímu vítězství války – ale Kréta vypadá jako další kus ve velké skládačce porážek.
Pokud chcete vědět více o historii mezi čínskými nacionalisty a komunisty, podívejte se na tuto epizodu Mezi dvěma válkami. Členem TimeGhost armády týdne je Andrew Paul Henderson. TimeGhost armáda financuje veškerý obsah, takže do ní narukujte na patreon.com nebo timeghost.tv. Nezapomeňte nás odebírat, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.
Překlad Viktor Horký aka InkCZ pro www.videacesky.cz
Komentáře (0)