Pád Řecka a přípravy k invazi na KrétuDruhá světová válka
52
Spojenci odpluli z Řecka, Němci vstoupili do Atén, Italové se zakopali v Amba Alagi, Rommel útočí na Tobruk a chystá se invaze na Krétu.
A jestli toho chcete o druhé světové válce vědět více, prozkoumejte web Druhá světová.
Přepis titulků
Dessie? A Kréta? A Tobruk? No teda. A Dessie a Kréta a Tobruk? No teda. Čemu nerozumíš? 2. května 1941. Co jiného můžu na začátek říct než tohle: Tento týden Řecko padne. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.
Minulý týden se Spojenci stahovali z Řecka, zatímco jím postupovali Němci. Ve východní Africe postupovali Spojenci a v severní Africe byl klid. Tento týden tam však klid není, neboť 26. dubna Erwin Rommel útočí na Gazalskou linii a vstupuje do Egypta. Navzdory Rommelovu nedávnému úspěchu je tu jedna hořká citace: „V táboru Osy nebylo vše růžové.
Rommel byl odhodlaný postoupit do Egypta a dál hned, jak bude dozásoben a Tobruk na jeho křídle dobyt. Jeho nečekaná vítězství vyvolala v německém vrchním velení obavy, protože severní Afrika neměla být důležitým válčištěm. Generál Franz Halder, náčelník generálního štábu, si povzdechl do deníku, že Rommel ani nepodával řádná hlášení. Nesmíme dopustit, aby se utrhl ze řetězu, zapsal si Halder, nebo zavleče Německo do tažení, na které nemá kapacity.“ 27.
dubna přijel do Afriky generál Friedrich Paulus na inspekci Rommelova uskupení. Má dostat Rommela pod kontrolu a snažit se vyřešit situaci, která je pro vrchní velení zmatečná. Paulus volá po zastavení útoků na Tobruk. Ve stejný den němečtí průzkumníci vstoupí do Egypta a obsadí Halafajský průsmyk.
30. dubna Paulus svolí k poslednímu útoku na Tobruk. Zaútočí s těžkým dělostřelectvem a střemhlavými bombardéry Stuka. Na zemi získali výběžek v západním perimetru kolem kopce Ras el Madauar, ale silná obranná postavení zabránila dalšímu postupu. Rommel dostal rozkaz zastavit útok na Tobruk. O Tobruku a zdejší situaci řeknu více během příštích týdnů. Další silné obranné pozice se nacházejí ve východní Africe. Minule jsem řekl, že 26.
dubna obsadili Jihoafričané Dessie a zajali 8 000 zajatců. Poslední velké italské uskupení je v Amba Alagi. Jeho vrchol měří tři tisíce metrů a je ve středu kruhového pohoří. Strada Imperiale, hlavní silnice mezi Asmarou a Addis Abebou, vede úzkým průsmykem Toselli. Mezi průsmykem a vrcholem leží pevnost Toselli, kde byli Italové v roce 1895 poraženi otcem císaře Selassieho Rasem Makonnem. 12 kilometrů východně je Falagský průsmyk a těmito dvěma průsmyky si Italové v roce 1936 došli pro vítězství, takže Amba Alagi má historickou cenu pro obě strany.
A je to velká přírodní pevnost. Italský velitel Luigi Frusci odstřelil na silnice kusy skal, položil ostnatý drát a do skály vsadil kulometná hnízda. Má přes 5 000 mužů, 250 kulometů a 54 děl. Vojákům nařídil: „Vzdorujte do posledního muže, nikdo tuto pozici neopustí, ani pokud bude obklíčena.“ Jihoafričané postupují z Dessie, zatímco 5.
indická divize postupuje na Amba Alagi ze tří stran. Velí jim generálmajor Mosley Mayne. Plánuje klamný útok na Falangský průsmyk a potom vést hlavní útok ze západu. 1. dubna některé jeho jednotky dobyly Commandský průsmyk a na konci týdne odrazily protiútoky a vyhnaly Italy z Wireless Hill. Nejsou jediní, kteří se tento týden snaží postoupit.
Němci se snaží probít na Peloponéský poloostrov a dotírat na britskou evakuaci z Řecka. Výsadek na Korintskou šíji má začít 26. dubna v 7:00. Shromáždili stovky letadel a kluzáků, které přeletěly pohoří Pindos a snesly se do 50 metrů nad Korintský záliv. V ranní mlze zůstaly nepovšimnuty. Piloti vyšplhali na 120 metrů a odpojili kluzáky.
Nejdříve na obou stranách šíje přistály kluzáky. Poté seskočili parašutisté, obsadili most a zajali mnoho Britů. Takže obsadit most a zabránit jeho odstřelu se zdánlivě podařilo, jenže náhodný zásah britského protileteckého projektilu zasáhl a aktivoval demoliční nálož, kterou již Němci odpojili. Most vyletěl do vzduchu a s ním několik německých vojáků. Zanedlouho němečtí ženisté postavili provizorní most. Kdyby k útoku došlo o pár dní dříve, zajali by mnohem více Britů, ale většina jich už byla evakuována.
Prozatímní most umožňuje Němcům pronásledovat nepřítele přes Peloponés. 29. dubna dorazila na jižní pobřeží 5. tanková divize a 1. motorizovaný pluk SS. Do toho dne bylo na poloostrově zajato 8 000 britských a jugoslávských vojáků. 30. dubna byli poslední britští vojáci buď zajati, nebo evakuováni a tamní boje skončily. Ve východním Řecku 26. dubna zastavil spojenecký zadní voj v Thébách německý postup.
Thébští obránci se v noci stáhli, Němci vyrazili na hlavní město a 27. dubna 1941 vstoupili do Atén. Minulý týden jsem zmínil evakuaci, nyní k ní dodám pár slov. Britská Středomořská flotila k ní využívá 6 křižníků, 20 torpédoborců a dalších 30 lodí. Až na incidenty v Kalamatě a Naupliu jde všechno hladce. Za cenu 2 torpédoborců a 4 transportních lodí bylo evakuováno 50 000 vojáků. Tažení trvalo 24 dní a Němci neočekávali ani neobdrželi podporu od svých spojenců.
Hitler však cítil povinnost naplnit Mussoliniho tužby, a tak se vítězné přehlídky v Aténách zúčastnili i italští vojáci a okupaci Řecka přenechal Hitler Italům. Německo rozdělilo dobyté jugoslávské a řecké území. Dalmácie a Černá Hora poputují k Itálii, jižní Srbsko a řecká Thrákie k Bulharsku, Vojvodina k Maďarsku, Chorvati již vyhlásili loutkový stát pod Ustašou, Slovinsko je rozděleno mezi Itálii, Německo a Maďarsko, a tím balkánské tažení skončilo, ne?
No, ne úplně, protože jak jsem řekl minule, Hitler upřel svůj zrak na Krétu a plánuje ji dobýt ze vzduchu. Zajímavé je, že to byli Italové, kteří jako první ve 20. letech experimentovali s výsadkem vojáků na bojiště, a poté to ve 30.
letech začala zkoušet i sovětská Rudá armáda. Wehrmacht se do toho pustil s vervou. V roce 1938 byl Student jmenován inspektorem parašutistů a dostal velení nad 7. výsadkovou, první německou výsadkovou divizí. Ta byla loni nasazena v Norsku a Nizozemsku. Nyní se všechny jednotky Studentova XI. vzdušného sboru vrhnou na Krétu. Hitlerovi vojenští poradci to však nedoporučují. Walter Warlimont, který poslední měsíce připravoval invazi do SSSR, říká: „Důstojníci všech složek, armády, námořnictva i letectva, jednohlasně hlasovali pro obsazení Malty, která jako jediná mohla zajistit pravidelné zásobování severní Afriky.“ Jejich velitelé Keitel a Jodl jim naslouchali, ale 15.
dubna je Student přesvědčil o svém. Podle něj byla Malta proti vzdušnému útoku dobře bráněna, takže útok na Krétu měl větší šanci na úspěch. Taky na ní byla jediná hlavní silnice. Podle něj mohli z Kréty přeskočit na Kypr a dále, čímž by vznikla neproniknutelná bariéra, která by dostala pod tlak britské pozice na Blízkém východě.
Náčelník Luftwaffe Hermann Göring tento nápad vítá, neboť má možnost zbavit Luftwaffe skvrny na pověsti poté, co v bitvě o Británii neporazila Královské letectvo, takže 21. dubna přednesl návrh Hitlerovi, který na konci minulého týdne vydal dekret k útoku. Student převelí 7.
výsadkovou z Brunšviku do Řecka, ale využije také elitní 5. horské divize a lehké tanky V. tankového sboru. Začíná připravovat plány. Avšak britští dešifrovači v Bletchley Parku celkem úspěšně prolomili šifru Luftwaffe, a protože toto byla záležitost Luftwaffe, poslouchali skoro od počátku, často i v reálném čase. Už 26. dubna zachytili dvě zprávy hovořící o Krétě. Jedna zmiňuje výchozí základy k operaci Kréta, druhá žádá mapy a fotografie ostrova, takže to úplně překvapivý útok nebude.
A to není jediná zpráva o šifře z tohoto týdne. 29. dubna Hans Thomsen, německý ministr ve Washingtonu, napsal domů, že od věrohodného zdroje slyšel, že Spojenci prolomili přísně tajné japonské rádiové zprávy, zvané Magic, využívané japonskými velvyslanci na celém světě. Německá ani japonská vláda však nevěří, že byl takto sofistikovaný systém prolomen.
A zatímco německé letecké útoky mohou zanedlouho zasáhnout Krétu, na východě dochází k leteckým útokům už teď. 30. dubna obsadily irácké síly rovinu jižně od základny RAF Habbaniya a řekly britskému veliteli, že všechna letadla musí zůstat na zemi. Základna byla odříznuta, uvnitř zůstalo 2 200 vojáků a 9 000 civilistů. Dalšího dne podnikli Iráčané malý útok na britské stanoviště v Rutbě. A tak 2. května Britové zahájili preemptivní letecké útoky na Iráčany a anglo-irácká válka začíná.
Britové mají na základně asi 80 zastaralých letadel. K potyčkám dochází na několika místech u Perského zálivu a v Basře lidé protestují proti přísunu dalších britských vojáků. Německý ministr zahraničí Ribbentrop se snažil Hitlera přesvědčit k poslání podpory do Iráku, ale Hitler nechce žádné rozptýlení od nastávajících útoků na Krétu a SSSR. A tím končí tento týden války. Končí bitva o Řecko, začíná bitva o Irák a bitva o Krétu a Sovětský svaz se blíží.
A když 27. dubna padly Atény, je na svobodném řeckém rádiu odvysílána poslední zpráva. Její text napsal Stratis Myrivilis, autor Života v hrobce, protiválečného románu z Velké války. Toto je ono vysílání: Zde jsou stále svobodné Atény. Řekové!
Němečtí útočníci stojí na aténském prahu. Bratři! Neste hrdě v srdci bojovného ducha. Útočníci vstoupí do prázdného města se zamčenými domy se vší obezřetností. Řekové! Mějte hlavu vztyčenou! Pozor! Aténské rádio zanedlouho nebude řecké! Bude německé a bude vysílat lži.
Řekové, neposlouchejte ho. Naše válka pokračuje a skončí jen konečným vítězstvím. Ať žije řecký národ! Překlad: InkCZ www.videacesky.cz
Minulý týden se Spojenci stahovali z Řecka, zatímco jím postupovali Němci. Ve východní Africe postupovali Spojenci a v severní Africe byl klid. Tento týden tam však klid není, neboť 26. dubna Erwin Rommel útočí na Gazalskou linii a vstupuje do Egypta. Navzdory Rommelovu nedávnému úspěchu je tu jedna hořká citace: „V táboru Osy nebylo vše růžové.
Rommel byl odhodlaný postoupit do Egypta a dál hned, jak bude dozásoben a Tobruk na jeho křídle dobyt. Jeho nečekaná vítězství vyvolala v německém vrchním velení obavy, protože severní Afrika neměla být důležitým válčištěm. Generál Franz Halder, náčelník generálního štábu, si povzdechl do deníku, že Rommel ani nepodával řádná hlášení. Nesmíme dopustit, aby se utrhl ze řetězu, zapsal si Halder, nebo zavleče Německo do tažení, na které nemá kapacity.“ 27.
dubna přijel do Afriky generál Friedrich Paulus na inspekci Rommelova uskupení. Má dostat Rommela pod kontrolu a snažit se vyřešit situaci, která je pro vrchní velení zmatečná. Paulus volá po zastavení útoků na Tobruk. Ve stejný den němečtí průzkumníci vstoupí do Egypta a obsadí Halafajský průsmyk.
30. dubna Paulus svolí k poslednímu útoku na Tobruk. Zaútočí s těžkým dělostřelectvem a střemhlavými bombardéry Stuka. Na zemi získali výběžek v západním perimetru kolem kopce Ras el Madauar, ale silná obranná postavení zabránila dalšímu postupu. Rommel dostal rozkaz zastavit útok na Tobruk. O Tobruku a zdejší situaci řeknu více během příštích týdnů. Další silné obranné pozice se nacházejí ve východní Africe. Minule jsem řekl, že 26.
dubna obsadili Jihoafričané Dessie a zajali 8 000 zajatců. Poslední velké italské uskupení je v Amba Alagi. Jeho vrchol měří tři tisíce metrů a je ve středu kruhového pohoří. Strada Imperiale, hlavní silnice mezi Asmarou a Addis Abebou, vede úzkým průsmykem Toselli. Mezi průsmykem a vrcholem leží pevnost Toselli, kde byli Italové v roce 1895 poraženi otcem císaře Selassieho Rasem Makonnem. 12 kilometrů východně je Falagský průsmyk a těmito dvěma průsmyky si Italové v roce 1936 došli pro vítězství, takže Amba Alagi má historickou cenu pro obě strany.
A je to velká přírodní pevnost. Italský velitel Luigi Frusci odstřelil na silnice kusy skal, položil ostnatý drát a do skály vsadil kulometná hnízda. Má přes 5 000 mužů, 250 kulometů a 54 děl. Vojákům nařídil: „Vzdorujte do posledního muže, nikdo tuto pozici neopustí, ani pokud bude obklíčena.“ Jihoafričané postupují z Dessie, zatímco 5.
indická divize postupuje na Amba Alagi ze tří stran. Velí jim generálmajor Mosley Mayne. Plánuje klamný útok na Falangský průsmyk a potom vést hlavní útok ze západu. 1. dubna některé jeho jednotky dobyly Commandský průsmyk a na konci týdne odrazily protiútoky a vyhnaly Italy z Wireless Hill. Nejsou jediní, kteří se tento týden snaží postoupit.
Němci se snaží probít na Peloponéský poloostrov a dotírat na britskou evakuaci z Řecka. Výsadek na Korintskou šíji má začít 26. dubna v 7:00. Shromáždili stovky letadel a kluzáků, které přeletěly pohoří Pindos a snesly se do 50 metrů nad Korintský záliv. V ranní mlze zůstaly nepovšimnuty. Piloti vyšplhali na 120 metrů a odpojili kluzáky.
Nejdříve na obou stranách šíje přistály kluzáky. Poté seskočili parašutisté, obsadili most a zajali mnoho Britů. Takže obsadit most a zabránit jeho odstřelu se zdánlivě podařilo, jenže náhodný zásah britského protileteckého projektilu zasáhl a aktivoval demoliční nálož, kterou již Němci odpojili. Most vyletěl do vzduchu a s ním několik německých vojáků. Zanedlouho němečtí ženisté postavili provizorní most. Kdyby k útoku došlo o pár dní dříve, zajali by mnohem více Britů, ale většina jich už byla evakuována.
Prozatímní most umožňuje Němcům pronásledovat nepřítele přes Peloponés. 29. dubna dorazila na jižní pobřeží 5. tanková divize a 1. motorizovaný pluk SS. Do toho dne bylo na poloostrově zajato 8 000 britských a jugoslávských vojáků. 30. dubna byli poslední britští vojáci buď zajati, nebo evakuováni a tamní boje skončily. Ve východním Řecku 26. dubna zastavil spojenecký zadní voj v Thébách německý postup.
Thébští obránci se v noci stáhli, Němci vyrazili na hlavní město a 27. dubna 1941 vstoupili do Atén. Minulý týden jsem zmínil evakuaci, nyní k ní dodám pár slov. Britská Středomořská flotila k ní využívá 6 křižníků, 20 torpédoborců a dalších 30 lodí. Až na incidenty v Kalamatě a Naupliu jde všechno hladce. Za cenu 2 torpédoborců a 4 transportních lodí bylo evakuováno 50 000 vojáků. Tažení trvalo 24 dní a Němci neočekávali ani neobdrželi podporu od svých spojenců.
Hitler však cítil povinnost naplnit Mussoliniho tužby, a tak se vítězné přehlídky v Aténách zúčastnili i italští vojáci a okupaci Řecka přenechal Hitler Italům. Německo rozdělilo dobyté jugoslávské a řecké území. Dalmácie a Černá Hora poputují k Itálii, jižní Srbsko a řecká Thrákie k Bulharsku, Vojvodina k Maďarsku, Chorvati již vyhlásili loutkový stát pod Ustašou, Slovinsko je rozděleno mezi Itálii, Německo a Maďarsko, a tím balkánské tažení skončilo, ne?
No, ne úplně, protože jak jsem řekl minule, Hitler upřel svůj zrak na Krétu a plánuje ji dobýt ze vzduchu. Zajímavé je, že to byli Italové, kteří jako první ve 20. letech experimentovali s výsadkem vojáků na bojiště, a poté to ve 30.
letech začala zkoušet i sovětská Rudá armáda. Wehrmacht se do toho pustil s vervou. V roce 1938 byl Student jmenován inspektorem parašutistů a dostal velení nad 7. výsadkovou, první německou výsadkovou divizí. Ta byla loni nasazena v Norsku a Nizozemsku. Nyní se všechny jednotky Studentova XI. vzdušného sboru vrhnou na Krétu. Hitlerovi vojenští poradci to však nedoporučují. Walter Warlimont, který poslední měsíce připravoval invazi do SSSR, říká: „Důstojníci všech složek, armády, námořnictva i letectva, jednohlasně hlasovali pro obsazení Malty, která jako jediná mohla zajistit pravidelné zásobování severní Afriky.“ Jejich velitelé Keitel a Jodl jim naslouchali, ale 15.
dubna je Student přesvědčil o svém. Podle něj byla Malta proti vzdušnému útoku dobře bráněna, takže útok na Krétu měl větší šanci na úspěch. Taky na ní byla jediná hlavní silnice. Podle něj mohli z Kréty přeskočit na Kypr a dále, čímž by vznikla neproniknutelná bariéra, která by dostala pod tlak britské pozice na Blízkém východě.
Náčelník Luftwaffe Hermann Göring tento nápad vítá, neboť má možnost zbavit Luftwaffe skvrny na pověsti poté, co v bitvě o Británii neporazila Královské letectvo, takže 21. dubna přednesl návrh Hitlerovi, který na konci minulého týdne vydal dekret k útoku. Student převelí 7.
výsadkovou z Brunšviku do Řecka, ale využije také elitní 5. horské divize a lehké tanky V. tankového sboru. Začíná připravovat plány. Avšak britští dešifrovači v Bletchley Parku celkem úspěšně prolomili šifru Luftwaffe, a protože toto byla záležitost Luftwaffe, poslouchali skoro od počátku, často i v reálném čase. Už 26. dubna zachytili dvě zprávy hovořící o Krétě. Jedna zmiňuje výchozí základy k operaci Kréta, druhá žádá mapy a fotografie ostrova, takže to úplně překvapivý útok nebude.
A to není jediná zpráva o šifře z tohoto týdne. 29. dubna Hans Thomsen, německý ministr ve Washingtonu, napsal domů, že od věrohodného zdroje slyšel, že Spojenci prolomili přísně tajné japonské rádiové zprávy, zvané Magic, využívané japonskými velvyslanci na celém světě. Německá ani japonská vláda však nevěří, že byl takto sofistikovaný systém prolomen.
A zatímco německé letecké útoky mohou zanedlouho zasáhnout Krétu, na východě dochází k leteckým útokům už teď. 30. dubna obsadily irácké síly rovinu jižně od základny RAF Habbaniya a řekly britskému veliteli, že všechna letadla musí zůstat na zemi. Základna byla odříznuta, uvnitř zůstalo 2 200 vojáků a 9 000 civilistů. Dalšího dne podnikli Iráčané malý útok na britské stanoviště v Rutbě. A tak 2. května Britové zahájili preemptivní letecké útoky na Iráčany a anglo-irácká válka začíná.
Britové mají na základně asi 80 zastaralých letadel. K potyčkám dochází na několika místech u Perského zálivu a v Basře lidé protestují proti přísunu dalších britských vojáků. Německý ministr zahraničí Ribbentrop se snažil Hitlera přesvědčit k poslání podpory do Iráku, ale Hitler nechce žádné rozptýlení od nastávajících útoků na Krétu a SSSR. A tím končí tento týden války. Končí bitva o Řecko, začíná bitva o Irák a bitva o Krétu a Sovětský svaz se blíží.
A když 27. dubna padly Atény, je na svobodném řeckém rádiu odvysílána poslední zpráva. Její text napsal Stratis Myrivilis, autor Života v hrobce, protiválečného románu z Velké války. Toto je ono vysílání: Zde jsou stále svobodné Atény. Řekové!
Němečtí útočníci stojí na aténském prahu. Bratři! Neste hrdě v srdci bojovného ducha. Útočníci vstoupí do prázdného města se zamčenými domy se vší obezřetností. Řekové! Mějte hlavu vztyčenou! Pozor! Aténské rádio zanedlouho nebude řecké! Bude německé a bude vysílat lži.
Řekové, neposlouchejte ho. Naše válka pokračuje a skončí jen konečným vítězstvím. Ať žije řecký národ! Překlad: InkCZ www.videacesky.cz
Komentáře (0)