Ústup z KrétyDruhá světová válka
53
Britové se stahují z Kréty, zatímco plánují útoky do Sýrie a severní Afriky.
A jestli toho chcete o druhé světové válce vědět více, prozkoumejte web Druhá světová.
Přepis titulků
Počkej, počkej, počkej. Přesně za tři roky? Jak bys to jen mohl vědět? Směšné. 6. června 1941. Poraženo v Řecku, poraženo na Krétě, takže s čím britské vrchní velení přijde tentokrát? Přijde s velkými plány, aby dostalo válku k nepříteli.
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden Británie v Atlantiku mobilizovala pět tuctů lodí, aby potopila německý Bismarck, který potopil slavný britský bitevní křižník Hood. Boje v jižním Šan-si skončily, Spojenci se připravili opustit Krétu a Britové dělali plány pro severní Afriku i Sýrii. Velitel blízkovýchodního válčiště Archie Wavell plánuje v operaci Battleaxe v severní Africe poslat západopouštní uskupení dobýt Halfajský průsmyk a poté zabezpečit oblast od Bardie ke Capuzzo.
Zatlačí nepřítele od Tobruku k El Ademu a poté zamíří na západ k Derně a Mechili. Na začátku operace by posádka Tobruku zaútočila do nepřátelského týlu. Začátek je naplánován na 15. června hlavně proto, že aktuálně reformují 7. obrněnou divizi. Matildy, Cruisery a lehké tanky, přivezené minulý měsíc z Británie operací Tiger, jsou modifikovány pro poušť a probíhá výcvik osádek.
Britský premiér Churchill je naštvaný, že operace začne tak pozdě, ale Wavell odvětí, že dříve než 15. června to nejde. Erwin Rommel, nepřátelský velitel, však taky hromadí a posiluje síly. V příhraniční oblasti má nyní 15. tankovou divizi a italskou pěchotu. Zhruba 100 tanků a 40 000 mužů. David Braddock píše, že RAF tam má 105 bombardérů a 98 stíhačů a Luftwaffe 84 bombardérů a 130 stíhačů.
To se zdá celkem vyrovnané, než si uvědomíte, že britští piloti nemají žádné bojové zkušenosti, neboť to jsou čerstvé náhrady z Británie za osádky ztracené na Krétě a v Řecku. Co se týče taktiky, Wavell přemýšlel o třech plánech. Jedním je poslat 7. obrněnou vynutit si bitvu, ale to by rozptýlilo jeho jednotky a možná by si bitvu ani nevynutila.
Druhým je držet se pobřeží a potom stočit tanky doleva proti Tobruku, ale pro to nemá dostatek mužů a vozidel, takže zvolí plán umožňující mít na bojišti co největší soudržné uskupení. Tím uskupením je XIII. sbor Noela Beresford-Peirse, složený ze 7. obrněné Michaela Creagha, 22. gardové brigády a 11. pěší brigády 4. indické divize, kterou jsme letošní zimu a jaro často viděli ve východní Africe a která je právě teď na cestě do Egypta.
Taktickým podrobnostem plánu se budu věnovat příští týden. Beresford-Peirse si zřídí velitelství v Sidi Barrani, což je pět hodin jízdy od místa nejbližší akce, ale kdyby byl blíž, neměl by možný stálý kontakt s RAF. Sidi Barrani je také nejpředsunutější pozicí s přistávací dráhou pro průzkumná letadla. RAF bude do 12.
června bombardovat zásobovací trasy a skladiště Osy, poté se bude soustředit na oblast mezi hranicí a Tobrukem a na tamní letiště Osy. Britským letadlům velí letecký maršál Arthur Tedder, který chce stíhači krýt vojáky bojující na zemi a mít dostupné bombardéry pro útok na nepřátelské zásobovací konvoje. Námořnictvo bude zásobovat Tobruk jako dosud, ale bude připraveno vplout do přístavu Sollum. K námořnímu bombardování ale nedojde, protože pokud by došlo, museli by stíhači namísto armády krýt námořnictvo.
A co se týče Wavellových plánů pro Sýrii… Wavell požádal generála Georgese Catrouxe, velitele Svobodných Francouzů v Egyptě, aby se přemístili do Palestiny kvůli možné invazi do Sýrie. Australská 7. divize byla převelena do severní Palestiny a 5. indická pěší brigáda do severní části Zajordánska. Palestinský velitel Henry Wilson na Wavellovy rozkazy připravuje plány pro postup do Sýrie.
Wavell řekl válečné kanceláři, že váhá s nasazením Svobodných Francouzů v Sýrii z obavy, že by mohli posílit tamní vichistický odboj, neboť mnozí vojáci z druhé strany považují ty druhé za zrádce. Plánem útoku je zaútočit na vichistické Francouze na několika frontách. Invaze by měla proběhnout co nejrychleji. Nemohou si dovolit vleklé boje. Indická brigáda má obsadit Derau a jarmúkskou železnici, čímž by ochromila vichistický přesun mužů a zásob.
Svobodní Francouzi zamíří přímo na Damašek, dobudou ho a obsadí ho. Australané postoupí ve dvou směrech. Jedním na Marjayn a druhým na pobřeží k Bejrútu, čímž odříznou přístavy od zbytku země. Wavell shromáždil také jednotky odjinud. „Doplněn britským generálmajorem Glubbem a jeho zajordánskou Arabskou armádou, shromáždil generál Wavell také britské a skotské vojáky z různých blízkovýchodních jednotek.
K těmto vojákům přiřadil vynalézavý Wavell ANZAC, Kanaďany, Indy – většinou sikhy a Gurkhy – Svobodné Francouze, Australany, Novozélanďany a československé vojáky.“ Vichističtí oponenti byli posíleni Senegalci, Libanonci, Alžířany a Maročany. 4. června Britové bombardují zásoby ropy a vody kolem Bejrútu. Vichističtí Francouzi další den v odvetě bombardovali Ammán, hlavní město Zajordánska, což je celkem zajímavé, protože Ammán pro Brity nemá žádný vojenský význam, není tam munice ani vojáci, takže to byla čistá odveta.
A na konci týdne je invaze na spadnutí. Zatímco jiná invaze asi 800 km daleko končí. Německá invaze na Krétu, ze které se Britové evakuují. Za úsvitu 31. května na začátku týdne vyplul nově povýšený britský viceadmirál Edward King z Alexandrie na Krétu se dvěma křižníky a torpédoborci.
Středomořská flotila utržila při obraně Kréty vážné poškození, ale její velitel admirál Cunningham ji přesto vyslal se slovy: „Postavit novou loď trvá námořnictvu tři roky. Obnovení tradice potrvá 300 let. Evakuace bude pokračovat.“ Tyto lodě se 1. června bezpečně vrátily se 4 000 muži, ale křižník Calcutta, který je měl krýt, byl potopen. Evakuace skončila, ale na Krétě zůstalo nějakých 5 000 spojeneckých vojáků a Královské námořnictvo se obává, že s dorůstajícím jasným měsícem a dlouhými dny letního slunovratu budou další vyslané lodě vystavené střemhlavým bombardérům ve dne v noci.
Toto napsal ve své knize Kréta Antony Beevor, přeberte si to, jak chcete: „Neuniklo pozornosti, že z 5 000 opuštěných vojáků neměl žádný vyšší šarži než podplukovník a že bylo evakuováno mnohem více důstojníků než vojáků.“ Jack Hamson, který před válkou přednášel na Trinity College a který je nyní přiřazen k Úřadu zvláštních operací a který na Krétě několik týdnů připravoval její obranu a je jedním ze zajatých vojáků, napíše následující: „Jedním z nejhorších selhání byla představa, že nadřízení důstojníci byli zvláště cenní, že měli za povinnost se zachránit, že nebyli rozkazy ani osobně oddáni operacím, které prováděli, a mají příležitost to celé zopakovat.
Čest výjimkám, ale povětšinou jsme viděli odsouzeníhodné a ostudné zápasení o prioritní místo, o dožadování se práva na evakuaci na základě hodnosti a postavení.“ Zajisté leží značná část viny za selhání při obraně Kréty na špatné interpretaci sdělení rozvědky velitelem Bernardem Freybergem, které poskytla Ultra. Freyberg byl první velitel v této válce, který dostal tak přesné informace o nepřátelských záměrech, kdy je hodlají realizovat a jaké jednotky použijí.
Ale Freyberg zůstal pevně přesvědčen, navzdory rozvědce, že hlavní úder přijde z moře. Žádná zpráva rozvědky nezmiňovala námořní vylodění. Hovořila o účasti horských vojáků, ale Freyberg z toho námořní invazi vyvodil na základě vlastních spekulací, rozvědka nic takového nenapsala.
Jedna věc je zpochybňovat zprávy před invazí, druhá je neustále odmítat uvěřit tomu, co se děje, po začátku invaze. Freyberg se začal zajímat o Maleme až dva dny po letecké invazi, kdy už Němci letiště nejen dobyli, ale kdy tam přivezli tolik posil, že jejich vítězství bylo jisté. Četl jsem v té knize anekdotu, že doktor Theodore Stephanides, který sloužil ve zdravotnickém sboru královské armády v Řecku i na Krétě, si v Káhiře poznamenal absurditu vojenské byrokracie: Vojáci, kteří bojovali v Řecku a na Krétě, byli upozorněni, že koloniální přídavky, které dostávají za službu např.
v Egyptě, budou odečteny z jejich výplaty za celou dobu, co v Egyptě nebyli, protože bojovali proti nepříteli v Evropě. Takže vojáci rozšířili fámu, že za evakuaci z Kréty dostanou zvláštní medaili s nápisem Excreta. V Londýně je morálka nízká.
Nehledě na vtipy, že se vojáci vrací domů co dva týdny, nelze přehlížet dvě nedávné evakuace, německý postup v severní Africe, puč v Iráku, květnové bombardování sněmovny a ani potopení Bismarcku nevyvážilo ztrátu Hooda. Churchill čelí ostré kritice a lidé se ptají, pokud mohou Němci dobýt 350 km vzdálenou Krétu ze vzduchu, co se stane Británii?
Ironií je, že po Krétě se podobného útoku na svůj domovský ostrov bát nemusí. Kurt Student, který celý výsadek naplánoval, je s důstojníky v Německu oceněn Rytířským křížem Železného kříže, avšak Adolf Hitler Studentovi řekl, že Německo už nikdy žádnou výsadkovou operaci nepodnikne a že Kréta dokazuje, že éra výsadkářů pominula. Většina Studentových mužů se bude účastnit operace Barbarossa, nadcházející invaze do SSSR, v pozemní armádě.
Za dva týdny krétské operace ztratilo Německo 6 580 mužů, z čehož výsadkáři zabití první den tvoří polovinu. Avšak mnohem horší je pro Německo ztráta 350 letadel, přesněji 151 přepravních Junkersů. A tady je pár poznámek na konec týdne. 31. května kapituluje starosta Bagdádu a Británie oficiálně zvítězí v anglo-irácké válce. A 4.
června císař Vilém, poslední německý císař, který vládl Německu od roku 1888 do posledních dní Velké války, zemřel v Nizozemsku, kde žil v exilu od konce války. A jsme na konci dalšího týdne války. Britský úspěch v Iráku, ale neúspěch na Krétě a bezodkladné plány pro Sýrii a severní Afriku. Invaze do Sýrie má začít za dva dny. To šlo rychle. A útočící síla je pořádný mišmaš. Ale Wavell spolu s Británií potřebují vyhrát po Krétě, která již vymazala vzestup morálky po východní Africe, a tu výhru chce v Sýrii a severní Africe co nejdříve.
Kéž by se tak stalo něco, co by Němce na chvíli rozptýlilo. Kéž by. Pokud chcete vidět epizodu MDV o kolonialismu na Blízkém východě ve 30. letech, klikněte sem. Členem TimeGhost armády týdne je Renan Tanguy. Skvělé jméno.
Zajímavě se píše. Narukujte do armády na patreon.com a timeghost.tv a pomozte nám pokrýt válku až do jejího konce. Nezapomeňte odebírat a… Tak dlouho byste si měli mýt ruce. Uvidíme se za týden. Překlad: InkCZ www.videacesky.cz
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden Británie v Atlantiku mobilizovala pět tuctů lodí, aby potopila německý Bismarck, který potopil slavný britský bitevní křižník Hood. Boje v jižním Šan-si skončily, Spojenci se připravili opustit Krétu a Britové dělali plány pro severní Afriku i Sýrii. Velitel blízkovýchodního válčiště Archie Wavell plánuje v operaci Battleaxe v severní Africe poslat západopouštní uskupení dobýt Halfajský průsmyk a poté zabezpečit oblast od Bardie ke Capuzzo.
Zatlačí nepřítele od Tobruku k El Ademu a poté zamíří na západ k Derně a Mechili. Na začátku operace by posádka Tobruku zaútočila do nepřátelského týlu. Začátek je naplánován na 15. června hlavně proto, že aktuálně reformují 7. obrněnou divizi. Matildy, Cruisery a lehké tanky, přivezené minulý měsíc z Británie operací Tiger, jsou modifikovány pro poušť a probíhá výcvik osádek.
Britský premiér Churchill je naštvaný, že operace začne tak pozdě, ale Wavell odvětí, že dříve než 15. června to nejde. Erwin Rommel, nepřátelský velitel, však taky hromadí a posiluje síly. V příhraniční oblasti má nyní 15. tankovou divizi a italskou pěchotu. Zhruba 100 tanků a 40 000 mužů. David Braddock píše, že RAF tam má 105 bombardérů a 98 stíhačů a Luftwaffe 84 bombardérů a 130 stíhačů.
To se zdá celkem vyrovnané, než si uvědomíte, že britští piloti nemají žádné bojové zkušenosti, neboť to jsou čerstvé náhrady z Británie za osádky ztracené na Krétě a v Řecku. Co se týče taktiky, Wavell přemýšlel o třech plánech. Jedním je poslat 7. obrněnou vynutit si bitvu, ale to by rozptýlilo jeho jednotky a možná by si bitvu ani nevynutila.
Druhým je držet se pobřeží a potom stočit tanky doleva proti Tobruku, ale pro to nemá dostatek mužů a vozidel, takže zvolí plán umožňující mít na bojišti co největší soudržné uskupení. Tím uskupením je XIII. sbor Noela Beresford-Peirse, složený ze 7. obrněné Michaela Creagha, 22. gardové brigády a 11. pěší brigády 4. indické divize, kterou jsme letošní zimu a jaro často viděli ve východní Africe a která je právě teď na cestě do Egypta.
Taktickým podrobnostem plánu se budu věnovat příští týden. Beresford-Peirse si zřídí velitelství v Sidi Barrani, což je pět hodin jízdy od místa nejbližší akce, ale kdyby byl blíž, neměl by možný stálý kontakt s RAF. Sidi Barrani je také nejpředsunutější pozicí s přistávací dráhou pro průzkumná letadla. RAF bude do 12.
června bombardovat zásobovací trasy a skladiště Osy, poté se bude soustředit na oblast mezi hranicí a Tobrukem a na tamní letiště Osy. Britským letadlům velí letecký maršál Arthur Tedder, který chce stíhači krýt vojáky bojující na zemi a mít dostupné bombardéry pro útok na nepřátelské zásobovací konvoje. Námořnictvo bude zásobovat Tobruk jako dosud, ale bude připraveno vplout do přístavu Sollum. K námořnímu bombardování ale nedojde, protože pokud by došlo, museli by stíhači namísto armády krýt námořnictvo.
A co se týče Wavellových plánů pro Sýrii… Wavell požádal generála Georgese Catrouxe, velitele Svobodných Francouzů v Egyptě, aby se přemístili do Palestiny kvůli možné invazi do Sýrie. Australská 7. divize byla převelena do severní Palestiny a 5. indická pěší brigáda do severní části Zajordánska. Palestinský velitel Henry Wilson na Wavellovy rozkazy připravuje plány pro postup do Sýrie.
Wavell řekl válečné kanceláři, že váhá s nasazením Svobodných Francouzů v Sýrii z obavy, že by mohli posílit tamní vichistický odboj, neboť mnozí vojáci z druhé strany považují ty druhé za zrádce. Plánem útoku je zaútočit na vichistické Francouze na několika frontách. Invaze by měla proběhnout co nejrychleji. Nemohou si dovolit vleklé boje. Indická brigáda má obsadit Derau a jarmúkskou železnici, čímž by ochromila vichistický přesun mužů a zásob.
Svobodní Francouzi zamíří přímo na Damašek, dobudou ho a obsadí ho. Australané postoupí ve dvou směrech. Jedním na Marjayn a druhým na pobřeží k Bejrútu, čímž odříznou přístavy od zbytku země. Wavell shromáždil také jednotky odjinud. „Doplněn britským generálmajorem Glubbem a jeho zajordánskou Arabskou armádou, shromáždil generál Wavell také britské a skotské vojáky z různých blízkovýchodních jednotek.
K těmto vojákům přiřadil vynalézavý Wavell ANZAC, Kanaďany, Indy – většinou sikhy a Gurkhy – Svobodné Francouze, Australany, Novozélanďany a československé vojáky.“ Vichističtí oponenti byli posíleni Senegalci, Libanonci, Alžířany a Maročany. 4. června Britové bombardují zásoby ropy a vody kolem Bejrútu. Vichističtí Francouzi další den v odvetě bombardovali Ammán, hlavní město Zajordánska, což je celkem zajímavé, protože Ammán pro Brity nemá žádný vojenský význam, není tam munice ani vojáci, takže to byla čistá odveta.
A na konci týdne je invaze na spadnutí. Zatímco jiná invaze asi 800 km daleko končí. Německá invaze na Krétu, ze které se Britové evakuují. Za úsvitu 31. května na začátku týdne vyplul nově povýšený britský viceadmirál Edward King z Alexandrie na Krétu se dvěma křižníky a torpédoborci.
Středomořská flotila utržila při obraně Kréty vážné poškození, ale její velitel admirál Cunningham ji přesto vyslal se slovy: „Postavit novou loď trvá námořnictvu tři roky. Obnovení tradice potrvá 300 let. Evakuace bude pokračovat.“ Tyto lodě se 1. června bezpečně vrátily se 4 000 muži, ale křižník Calcutta, který je měl krýt, byl potopen. Evakuace skončila, ale na Krétě zůstalo nějakých 5 000 spojeneckých vojáků a Královské námořnictvo se obává, že s dorůstajícím jasným měsícem a dlouhými dny letního slunovratu budou další vyslané lodě vystavené střemhlavým bombardérům ve dne v noci.
Toto napsal ve své knize Kréta Antony Beevor, přeberte si to, jak chcete: „Neuniklo pozornosti, že z 5 000 opuštěných vojáků neměl žádný vyšší šarži než podplukovník a že bylo evakuováno mnohem více důstojníků než vojáků.“ Jack Hamson, který před válkou přednášel na Trinity College a který je nyní přiřazen k Úřadu zvláštních operací a který na Krétě několik týdnů připravoval její obranu a je jedním ze zajatých vojáků, napíše následující: „Jedním z nejhorších selhání byla představa, že nadřízení důstojníci byli zvláště cenní, že měli za povinnost se zachránit, že nebyli rozkazy ani osobně oddáni operacím, které prováděli, a mají příležitost to celé zopakovat.
Čest výjimkám, ale povětšinou jsme viděli odsouzeníhodné a ostudné zápasení o prioritní místo, o dožadování se práva na evakuaci na základě hodnosti a postavení.“ Zajisté leží značná část viny za selhání při obraně Kréty na špatné interpretaci sdělení rozvědky velitelem Bernardem Freybergem, které poskytla Ultra. Freyberg byl první velitel v této válce, který dostal tak přesné informace o nepřátelských záměrech, kdy je hodlají realizovat a jaké jednotky použijí.
Ale Freyberg zůstal pevně přesvědčen, navzdory rozvědce, že hlavní úder přijde z moře. Žádná zpráva rozvědky nezmiňovala námořní vylodění. Hovořila o účasti horských vojáků, ale Freyberg z toho námořní invazi vyvodil na základě vlastních spekulací, rozvědka nic takového nenapsala.
Jedna věc je zpochybňovat zprávy před invazí, druhá je neustále odmítat uvěřit tomu, co se děje, po začátku invaze. Freyberg se začal zajímat o Maleme až dva dny po letecké invazi, kdy už Němci letiště nejen dobyli, ale kdy tam přivezli tolik posil, že jejich vítězství bylo jisté. Četl jsem v té knize anekdotu, že doktor Theodore Stephanides, který sloužil ve zdravotnickém sboru královské armády v Řecku i na Krétě, si v Káhiře poznamenal absurditu vojenské byrokracie: Vojáci, kteří bojovali v Řecku a na Krétě, byli upozorněni, že koloniální přídavky, které dostávají za službu např.
v Egyptě, budou odečteny z jejich výplaty za celou dobu, co v Egyptě nebyli, protože bojovali proti nepříteli v Evropě. Takže vojáci rozšířili fámu, že za evakuaci z Kréty dostanou zvláštní medaili s nápisem Excreta. V Londýně je morálka nízká.
Nehledě na vtipy, že se vojáci vrací domů co dva týdny, nelze přehlížet dvě nedávné evakuace, německý postup v severní Africe, puč v Iráku, květnové bombardování sněmovny a ani potopení Bismarcku nevyvážilo ztrátu Hooda. Churchill čelí ostré kritice a lidé se ptají, pokud mohou Němci dobýt 350 km vzdálenou Krétu ze vzduchu, co se stane Británii?
Ironií je, že po Krétě se podobného útoku na svůj domovský ostrov bát nemusí. Kurt Student, který celý výsadek naplánoval, je s důstojníky v Německu oceněn Rytířským křížem Železného kříže, avšak Adolf Hitler Studentovi řekl, že Německo už nikdy žádnou výsadkovou operaci nepodnikne a že Kréta dokazuje, že éra výsadkářů pominula. Většina Studentových mužů se bude účastnit operace Barbarossa, nadcházející invaze do SSSR, v pozemní armádě.
Za dva týdny krétské operace ztratilo Německo 6 580 mužů, z čehož výsadkáři zabití první den tvoří polovinu. Avšak mnohem horší je pro Německo ztráta 350 letadel, přesněji 151 přepravních Junkersů. A tady je pár poznámek na konec týdne. 31. května kapituluje starosta Bagdádu a Británie oficiálně zvítězí v anglo-irácké válce. A 4.
června císař Vilém, poslední německý císař, který vládl Německu od roku 1888 do posledních dní Velké války, zemřel v Nizozemsku, kde žil v exilu od konce války. A jsme na konci dalšího týdne války. Britský úspěch v Iráku, ale neúspěch na Krétě a bezodkladné plány pro Sýrii a severní Afriku. Invaze do Sýrie má začít za dva dny. To šlo rychle. A útočící síla je pořádný mišmaš. Ale Wavell spolu s Británií potřebují vyhrát po Krétě, která již vymazala vzestup morálky po východní Africe, a tu výhru chce v Sýrii a severní Africe co nejdříve.
Kéž by se tak stalo něco, co by Němce na chvíli rozptýlilo. Kéž by. Pokud chcete vidět epizodu MDV o kolonialismu na Blízkém východě ve 30. letech, klikněte sem. Členem TimeGhost armády týdne je Renan Tanguy. Skvělé jméno.
Zajímavě se píše. Narukujte do armády na patreon.com a timeghost.tv a pomozte nám pokrýt válku až do jejího konce. Nezapomeňte odebírat a… Tak dlouho byste si měli mýt ruce. Uvidíme se za týden. Překlad: InkCZ www.videacesky.cz
Komentáře (0)