Operace Battleaxe a předvečer invaze do SSSRDruhá světová válka

Francouzští vojáci bojují proti francouzským vojákům? Ale to je občanská válka. Ale ne ve Francii? Počkej, co? 20. června 1941. Británie hromadila síly, včetně stovek tanků, v severní Africe, aby zaútočila na mocnosti Osy. Útok začíná tento týden. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden vydal Hitler dekret ohledně nadcházejících útoků na Blízký východ a Středomoří. Britové plánovali zaútočit v severní Africe a začala spojenecká invaze do Sýrie. Tamní spojenecký postup tento týden pokračuje. 15. června obsadí Sidon na pobřeží a Kiswe na cestě k Damašku, avšak vichistický protiútok znovudobyl části Marjayounu.

Protiútok o den později obsadil Al Quneitru. Tyto protiútoky přeťaly invazní sílu vedví, přičemž spolu tyto dvě poloviny nejsou schopny komunikovat. 17. června začíná Habforce, které bojovalo v anglo-irácké válce, postup ze západního Iráku. Postupují ve dvou směrech ve vzdálenosti 150 kilometrů a jejich přítomnost je pro vichistické Francouze úplným překvapením. Jižní uskupení je motorizované a míří podél ropovodu k Palmýře.

Severní uskupení míří na Aleppo a po jeho dobytí zamíří na Latákii, čímž odříznou zemi od moře a ochrání 110 km vzdálený Kypr. 19. a 20. června se vedou tuhé boje před Damaškem, kde vichisté odřízli a porazili indický prapor. Onen prapor dobyl Mezzeh, ale nyní byl odříznut od posil a poté vichisty zajat. Na konci týdne na scénu přijíždí Britové a Australané. Tento týden začíná další spojenecká ofenzíva.

Operace Battleaxe v severní Africe. Začíná 15. června, kdy k Halfajskému průsmyku míří 18 tanků s motorizovanou indickou pěchotou. Avšak než se dostali na dostřel svých zbraní, ocitli se pod nepřátelskou palbou. Vražednou nepřátelskou palbou. 11 z 12 vedoucích tanků bylo vyřazeno, některé začaly hořet. Zasáhly je německé osmaosmdesátky, o kterých jsem už dříve hovořil. Jsou to děla s dlouhou hlavní, vysokou kadencí, dobrá proti pancíři, smrtelně přesná, protitanková a protiletecká, jejichž 10kg granát proletí skoro jakýmkoliv tankovým pancířem až na vzdálenost 1,5 kilometru.

Německý velitel Erwin Rommel jich má jen 12, ale u Halfajského průsmyku jich má pět zapuštěných do země, takže jsou dobře skrytá. Poté, co byly vedoucí tanky prakticky zničeny, se ty za nimi stáhly, avšak čtyři z nich najely na miny, které jim odstřelily pásy.

Pěchota nebyla schopna sama bez tankové podpory postoupit. Na křídle u Hafídského hřebenu způsobila Osa britským tankům také těžké ztráty. Britové uspěli jen ve středu, kde dobyli Fort Capuzzo. Britský polní velitel Beresford-Peirse plánuje podobné útoky na další den, ale těm protiútokem zabránil Erwin Rommel, který poslal 96 tanků z 5. lehké divize zaútočit na Sidi Omar na britském levém křídle a 15.

tankovou divizi znovudobýt Fort Capuzzo. 5. lehká částečně uspěla, ale 15. tanková u Capuzza selhala. Poté časně ráno 17. června poslal Rommel obě tankové skupiny k Halfaji ve snaze Brity odříznout. Do 8:00 tanky dosáhly Sidi Sulejman a Britové se u Cappuza museli stáhnout, aby nebyli obklíčeni. Když to slyšel Archie Wavell, velitel celého válčiště, nařídil všem jednotkám operaci odvolat a stáhnout se a dostat do bezpečí co nejvíce poškozených tanků.

Do setmění jsou Britové zpět na linii Sidi Barrani – Sofafi a operace končí neúspěchem. Ztratili 969 mužů a 91 tanků, nepřítel 678 mužů a 12 tanků. Britové také ztratili 33 letadel, ale RAF si vedla dobře 17. června, kdy kryla ustupující jednotky. RAF utrpěla vysoké ztráty, protože aby vojáky nepřetržitě kryla, musela létat v těsných formacích, takže byla letadla velice zranitelná.

Rommel přišel o 10 letadel. Britové si myslí, že jejich tanky vyřadily nepřátelské tanky, ale to není ve většině případů pravda. Britové nevěděli o Rommelových osmaosmdesátkách. Zpráva o porážce Winstona Churchilla hluboce zasáhla, protože je to poprvé, co pouštní uskupení zaútočilo v plné síle a prohrálo. Takže tato operace se zastavila už po pár dnech, ale operace plánovaná na příští týden potrvá v kterémkoliv případě několik týdnů, možná měsíců, mluvím o operaci Barbarossa, invazi do Sovětského svazu.

Avšak 14. června v Kremlu naleznou komisař obrany Semjon Timošenko a náčelník štábu Gregory Žukov Josefa Stalina celkem bezstarostného ohledně německé koncentrace na hranici. Upozorní, že podle rozvědky jsou německé divize v bojovém stavu, načež Stalin odpoví, že nemůžou věřit všemu, co říká rozvědka.

Rozvědka má však pravdu a Němci se připravují. 14. června řekne Theodor Eicke, velitel SS divize Smrtihlavů, svým podřízeným o Hitlerově dekretu o komisařích. Že jde o válku ideologickou, zápas na život a na smrt a že sovětští komisaři mají být na místě popraveni, bez lítosti nebo smilování. Němečtí velitelé dokončili přípravy 15. června. Očekávají jedno z kódových slov – Dortmund, signalizující útok, nebo Altona, signalizující odvolání.

17. června dostali zprávu, že útok je naplánován na 22. června na 3:00. Rovněž 15. června sovětský velitel v Kyjevě generál Michail Kirponos, který o německém útoku nepochybuje, požádá o svolení evakuovat 300 000 lidí z hraniční oblasti u řeky Bug a umístit tam protitankové zátarasy. Stalin odmítne, protože by to byla provokace. Winston Churchill napsal 15.

června Franklinu Rooseveltovi: „Každý dostupný zdroj tvrdí, že obrovský německý útok na Rusko přijde každým okamžikem. Nejen, že jsou hlavní německé armády rozmístěny od Finska k Rumunsku, ale dokončují se přesuny leteckých a obrněných sil. My Rusům samozřejmě poskytneme povzbuzení a jakoukoliv pomoc, kterou můžeme postrádat, neboť Hitler je nepřítel, kterého musíme porazit.“ Útok začne za dva dny.

Původně měl začít 15. května. Znovu však zopakuji, že důvodem pro odložení nebyla invaze do Řecka a Jugoslávie. Budu teď citovat Johna Keegana: „Balkánské tažení je historiky často vyobrazované jako nemilé rozptýlení pro Hitlerovy dlouhodobé plány zaútočit na SSSR a jako ochromující narušení plánovaného začátku invaze, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo.

Bylo provedeno mnohem rychleji, než jeho profesionální vojenští poradci očekávali. Výběr dne D pro Barbarossu nezávisel na posloupnosti náhodných událostí, ale na počasí a daných vojenských cílech. Bylo mnohem těžší, než Němci očekávali, rozmístit jednotky přiřazené k Barbarosse v Polsku. Mezitím pozdní jarní obleva, která zapříčinila velké množství vody v řekách, znamenala, že Barbarossa nezačne dříve než třetí červnový týden, nehledě na Hitlerovy záměry.“ S územím, kterým budou Němci postupovat, se to má tak.

I když je to nejdelší ofenzivní fronta v historii, nečelí tři skupiny armád vyjma Pinských močálů žádné přírodní překážce a ty obejdou. Mluvíme o 45 000 km² bažiny, ale v celkovém měřítku to není tolik. Budou muset být překročeny velké řeky jako Dněpr, Dvina a Bug, ale pokud si myslíte, že to bude problém, tak minulý rok ve Francii nebyly řeky velkou překážkou, a to protékaly lépe ubránitelným územím.

Otevřené ruské a ukrajinské pláně a stepi jsou perfektní pro postupující tanky a pěchotu… pár měsíců v roce s potřebnou infrastrukturou. Je tam jen pár cest a železnic a železnice mají jiný rozchod než německé a cesty jsou štěrkové a prašné.

Takže v létě jsou tuhé, vyschlé a udusané, ale když na jaře a na podzim přijdou deště nebo kdykoliv, kdy přijdou deště, promění se v bláto a po vylití řek z koryt jsou plné kaluží. Poslat 3 000 000 mužů, tisíce a tisíce tanků a automobilů a 600 000 koní je vzdáleně možné jen tehdy, když je země suchá. A nyní v půlce června suchá konečně je. A tady jsou poznámky na konec týdne.

14. června byla v USA zmrazena všechna německá a italská aktiva. O dva dny později byly uzavřeny německé a italské konzuláty a zaměstnanci dostali nařízeno opustit zemi do 10. července. 19. června Německo a Itálie laskavost oplatí. Rovněž 14. června je 10 000 lidí z Estonska, 15 000 z Lotyšska a 34 000 z Litvy deportováno na Sibiř. 18. června je v Ankaře podepsána desetiletá německo-turecká dohoda o přátelství. 20.

června jsou povoláni všichni finští rezervisté do 45 let. Ve stejný den je zformováno armádní letectvo Spojených států. Je následovníkem armádního leteckého sboru Spojených států. Velitelem je generál Henry Arnold. A americké zbraně míří k Britům do Egypta na palubě 74 obchodních lodí, z nichž 30 vyvěsilo americkou vlajku. Náklad tvoří i 200 amerických tanků. A jsme na konci týdne. Spojenecký úspěch v Sýrii, spojenecké selhání v severní Africe a dokončení příprav pro invazi do Sovětského svazu.

Útok začne za dva dny. Opravdu nevím, co říct. Často na závěr říkám, že tato rozhodnutí nebo činy povedou ke smrti mnohých, ale nyní je to tak zřejmé, že je zbytečné to říkat. Začne za dva dny. Tyto pravidelné epizody vychází jednou za týden, ale za dva dny vyjde speciální pravidelná epizoda o tom, co se stalo.

Pokud se to stalo. Můžou invazi odvolat. Do budoucnosti nevidím. Jestli chcete vidět, jak Hitler v roce 1934 položil základy třetí říše, klikněte sem. A protože je náš pořad financován TimeGhost armádou, narukujte do ní na timeghost.tv nebo patreon.com, abychom mohli točit více epizod. Členem TimeGhost armády týdne je Aly Soumah.

Díky, Aly, za tvoji podporu. Nezapomeňte odebírat, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden. Překlad Viktor Horký aka InkCZ pro www.videacesky.cz