Potopení BismarckuDruhá světová válka

Takže ho pronásledujete? Super. S kolika loděmi? 68? Páni. 30. května 1941. Tento týden se bojuje na třech kontinentech, ale tento týden se do historie zapíše dvěma slovy z moří: Potopte Bismarck! DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden pokračovala v Číně bitva o jižní Šan-si. Britové prakticky vyhráli boje o východní Afriku, ale na Krétě je německá invaze přinutila přemýšlet o evakuaci. Rovněž minulý týden začala německá námořní výprava operace Rheinübung. Jedná se narušení obchodu německým těžkým křižníkem Princem Eugenem a bitevní lodí Bismarck. Na své výpravě budou schopny dotankovat a doplnit munici díky tankerům a zásobovacím lodím plujícím až u Kapverd a Labradorského pobřeží.

Admirál Gunther Lutjens, velitel operace, chce počkat, dokud se k ní po opravě nebude schopný připojit Scharnhorst nebo Bismarckova sesterská loď Tirpitz. To velkoadmirál Erich Raeder odmítne. Předpokládá totiž, že operace Barbarossa – nadcházející německá invaze do SSSR – nebude námořnictvo příliš potřebovat, takže chce s Bismarckem ještě před ní docílit velkého úspěchu, aby Hitler neseškrtal rozpočet pro bitevní lodě.

Britové naopak dychtí zničit jakoukoliv německou flotilu, kdykoliv se naskytne příležitost. Ve Scapa Flow mají bitevní křižník Hood – dvacetiletou pýchu Královského námořnictva – letadlovou loď Victorious a bitevní lodě Prince of Wales a King George V. Na jihu u Gibraltaru mají uskupení H, které jsme už několikrát viděli, které má letadlovou loď Royal Ark a bitevní křižník Renown.

Další bitevní lodě a bitevní křižníky mají v Atlantiku. Eugen a Bismarck vypluly z Baltského moře minulý týden. Vpluly do Kattegatu a poté do Skagerraku a 20. května je spatřili Švédové jižně od norského pobřeží. Švédové dalšího dne informovali Brity a hon započal. Německé lodě tou dobou byly v Severním moři a 22.

května se chtěly dostat do Atlantiku. Britové poslali do Dánského průlivu Hooda a Prince of Wales, kde již hlídkují křižníky Norfolk a Suffolk. Průliv se nachází mezi Islandem a Grónskem a na druhé straně Islandu byly v pozoru křižníky Birmingham a Manchester. King George, Victorious a bitevní křižník Repulse se také zapojily do pátrání. Na konci minulého týdne, večer 23. května, spatřil Suffolk Němce a upozornil Admiralitu. Suffolk a Norfolk ustoupily do mlhy, ale sledovaly je pomocí radaru.

Těsně před šestou hodinou ranní 24. května začíná bitva o Dánský průliv, když na scénu dorazily Hood a Princ of Wales. Britské lodě zamířily na Eugena, který plul jako první, zatímco obě německé lodě mířily na Hooda. Hood od Eugena dostal zásah, který vyvolal požár, ale poté explodoval jeden ze zásobníků munice – pravděpodobně kvůli přímému zásahu Bismarcku – výbuch rozerval loď vedví a poslal ji ke dnu v řádu minut.

Přežili jen 3 z 1 417 námořníků. Prince of Wales dostal několik zásahů a poté se pod kouřovou clonou stáhl. Bismarckův kapitán ho chce pronásledovat, ale Lutjens to nedovolil. Bismarck dostal 2 nebo 3 zásahy od Prince of Wales a jeden zásah blízko trupu způsobil značný únik paliva. Namísto cesty do Atlantiku se vydal do přístavu v Brestu, cestou odláká pronásledovatele a Princ Eugen dokončí operaci sám. Dvě linie ponorek, jedna ve středu Atlantiku a druhá západně od Biskajského zálivu, jsou poslány Bismarcku na pomoc.

V noci z 24. na 25. května Britové Bismarck ztratí, ale Lutjens, který to neví, prolomil rádiové ticho a zavolal domů. Britové zvládli přibližně odhadnout jeho pozici a poslali na lov letadla. Chvíli však zabralo si uvědomit, že Bismarck míří do Brestu, a do večera 25. května Britům uplul a udělal si náskok. Bismarck ale musí snížit rychlost, protože ztrácí palivo, ale pořád pluje celkem rychle.

Ale lodě z uskupení H mu míří naproti. V 10:30 26. května je Bismarck spatřen hydroplánem Catalina 1 100 km západně od Brestu, moc daleko, než aby mu Němci poskytli letecké krytí. Poté torpédové bombardéry Swordfish z Ark Royal omylem zaútočily na Sheffield v domnění, že je to Bismarck, ale nepoškodily jej. Druhý útok Swordfishů z Ark Royal zablokoval Bismarckovo kormidlo. Lutjens o půlnoci poslal zprávu domů, že není schopný manévrovat.

V 8:47 27. května zaútočily bitevní lodě Rodney a King George V. Zvládly vyřadit většinu Bismarckových zbraní a začít požáry, ale samotné měly málo paliva, takže se vydaly domů. Poté připlul těžký křižník Dorsetshire a uštědřil tři zásahy torpédem potápějící se lodi, kterou se její námořníci chystali poslat ke dnu. Bismarck, pýcha německého námořnictva, se potopil v 10:40 hodin. Zemřelo přes 2 000 mužů včetně admirála Lutjense.

Pro tento námořní úkol vyčlenilo Královské námořnictvo 6 bitevních lodí, 2 letadlové lodě, 3 bitevní křižníky, 16 křižníků, 33 torpédoborců a 8 ponorek. Princ Eugen mířil do Atlantiku a dotankovat, ale objevily se potíže s motorem, a tak rovněž vyplul do Brestu, kam dorazil 29. května. Operace je i se zničením Hooda totálním selháním, neboť nepotopila ani jedinou britskou obchodní loď.

Další selhání zažili tento týden Spojenci na Krétě. Na začátku týdne zvládli Němci, především díky chybám Spojenců, dobýt letiště v Maleme a přivést tisíce horských vojáků. Jednotky Británie a Commonwealthu je zadržely v Retimu a Heraklionu, ale samy tam uvázly a na konci týdne pokračuje pat. „Osádky, nevědomy si série katastrof v Maleme, předpokládaly, že když vytrvají, německá invaze selže. Opět se nedostatek bezdrátových rádií ukázal být velkou slabinou.“ Naproti tomu Kurt Student, který německý výsadek naplánoval, dorazil 25.

května a nalezl polovinu své 7. výsadkové po smrti. S německým postupem napříč ostrovem se stále bojuje, ale je rozhodnuto. Spojenecký velitel Bernard Freyberg řekl ráno 26. května veliteli blízkovýchodního válčiště Wavellovi, že Krétu neudrží. Evakuace, další britská evakuace, začíná 28.

května. Australané, Novozélanďané, Layforce, španělští republikáni, ti všichni bojují v zadním voji proti postupujícím horským jednotkám. Naštěstí je 27. květen posledním dnem těžkých německých náletů. Většina letadel je po tomto dni odvelena k přípravě na nadcházející německou invazi do Sovětského svazu. Jiná letadla však shazují letáky s varováním, že pokud bude po odchodu Spojenců pokračovat odpor, přijdou tvrdé odplaty. A Britové možná prohrávají na Krétě, ale vyhrávají v Iráku.

27. května zahajují postup na hlavní město Bagdád. 30. května Rašídova vláda, která se chopila moci na začátku měsíce, ze země uprchla. Z měsíčního exilu se jako premiér vrátil Jamil al-Madfaai, regent Abdulláh se vrátil na trůn a anglo-irácká válka skončila. Britové také plánují návrat, a to do Libyjské pouště. 28. května vydal Wavell hlavní rozkazy pro operaci Battleaxe, která má začít 15.

června. Tento týden hlásí vládě britští náčelníci štábu, že je pro zabezpečení severního křídla ve Středomoří potřeba vojenské akce. Německá okupace Kréty by jim brzy mohla umožnit zásobovat z Řecka Kyrenejku, a aby mohli Britové zastavit zásobovací trasu do Tripolisu nebo udržet Maltu, museli by být někde mezi Sollumem a Dernou. „Ve stejnou chvíli potřeboval premiér vítězství, aby zvrátil sérii porážek v Řecku a na Krétě, aby odvrátil nepřátelské podvratné aktivity v Iráku a Sýrii, aby ospravedlnil rizika konvoje Tiger přeplouvajícího Středomoří a aby dodal kuráž Australanům, jejichž vojáci jsou v obležení v Tobruku.“ I když anglo-irácká válka končí britským vítězstvím, byla pro Brity jen dalším trnem v oku.

Co se týče Sýrie, vichistický premiér François Darlan vyjednával s německým vyslancem Ottou Abetzem Pařížské protokoly.

Ty měly Německu poskytnout vojenské základny v Sýrii, Tunisku a Francouzské západní Africe a na oplátku by se domů vrátila hromada francouzských vojáků v zajetí a cena za okupaci, kterou Francouzi Němcům platí, by se snížila z 20 milionů říšských marek za den na 15 milionů. Německé vojenské základny v Sýrii by představovaly vážnou hrozbu pro Suezský průplav a Egypt. Protokoly nebyly ratifikovány, ale vichistický ministr války Charles Huntziger, kterého znáte z loňského května, vydal před několika týdny rozkazy, že německá a italská letadla mohou v Sýrii dotankovat, což německá letadla cestou do Iráku udělala.

Britská letadla na ně útočila a vichističtí Francouzi 28. května sestřelili britský Blenheim. Britové začali blokádu syrských přístavů, ale v telegramu z Paříže německému ministru zahraničí Ribbentropovi stálo: „Francouzská vláda je připravena umožnit německým a italským letadlům přistát v Sýrii a v rámci možností je dozásobit.

Poskytnout francouzské lodě na ochranu německých námořních zásobovacích tras. Odvysílat Německu zprávy obdržené francouzským vrchním velením ohledně britských vojáků a armádních opatření na Blízkém východě. Souhlasit s jakýmikoliv německými požadavky na podporu vojenských operací v Iráku. S přihlédnutím k francouzskému přispění a vzhledem k posílené obranné pozici Sýrie proti Anglii je vrchní velení Wehrmachtu připraveno vykonat sérii opatření k vojenskému posílení Sýrie.“ 27.

března vichistická a nacistická vláda souhlasí s přivezením francouzských protileteckých, protitankových a pěchotních děl do Sýrie. Generál Henri Dentz je velitelem Levantské armády a obrany Sýrie, a i když vždy tvrdil, že je vichistická Francie nezávislou zemí s vlastní mezinárodní politikou, mají nyní Britové problém tomu uvěřit.

Situace v Sýrii je pro Wavella znepokojivá, ale nechce tam zaútočit, aby ještě více neroztříštil síly v severní Africe, i když pro to připravuje plány, protože to možná bude nezbytné. Nyní má dost starostí s operací Battleaxe. Má všechny ty tanky, které během operace Tiger připluly z Británie, což je super, ale teď zjistil, že jsou Matildy hodně poruchové a jsou zranitelné německými 88mm kanóny.

Němci mají také lepší obrněná auta. 28. května ohlásil tyto obavy na velitelství. Ty osmaosmdesátky jsou velice nebezpečné. Nejsou to jen účinná protitanková, ale i protiletecká děla. Jediný 10kg granát dokáže vyřadit tank na 1,5 kilometru a ještě k tomu mají velkou kadenci a jsou celkem přesná. Německý pouštní velitel Erwin Rommel jich má jen 12, ale pokud budou dobře rozmístěná, mohou napáchat velkou škodu.

Ale to jsme u nadcházejících bojů. Tento týden některé boje končí. Boje v jižní provincii Šan-si v Číně, které trvaly pár týdnů a které postupně řídly a řídly, až 27. května skončily. Japonská strategie „obklíčit nepřátelské síly naprostým zablokováním ústupových cest předsunutými jednotkami, využitím již existujících pozic na frontě, přírodních překážek Žluté řeky a průlomů z obou křídel“ byla skoro úspěšná.

I když mnoho nacionalistů zvládlo uniknout, tak mnohem více ne, takže i když byla japonskou optikou bitva neúspěchem, z hlediska desetitisícových ztrát způsobených čínským nacionalistům – až 100 000 mužů – to byl úspěch, avšak Japonci sami ztratili asi pětinu své původní síly. A jsme na konci týdne. Boje v Iráku, Číně a na Krétě, plány pro Sýrii a Egypt a britské a německé ztráty na moři. Z toho posledního musí mít obě strany smíšené pocity.

Hood poslala ke dnu jediná střela. Bismarck, nejpokročilejší německá bitevní loď, šel ke dnu dřív, než stihl potopit jedinou obchodní loď. Zničehonic byla obě námořnictva oslabena. A minulý týden utržila britská středomořská flotila poškození ze vzduchu. Teď už musí být všem jasné, že věk bitevních lodí skončil. Jestli chcete vidět speciální epizodu o Bismarcku, klikněte přímo sem. Tuto epizodu sponzoruje Burger King.

Přesně tak, Burger King, podnik pro gastronomický i historický zážitek. A právě teď můžete ochutnat jejich menu laděné do druhé světové. Máme tady třeba… Třeba Čankajšejk a taky Winston Chicken nebo světový Double Göbbels Burger. Ale ne. Jakkoliv mám Burger King rád, tak tuto epizodu nesponzoruje on ani nikdo jiný. Financujete ji vy, rekruti TimeGhost armády, jen díky vám náš pořad pokračuje.

Takže velké díky za vaši podporu, vy ostatní narukujte na patreon.com nebo timeghost.tv. Nezapomeňte odebírat a uvidíme se za týden. Sparty, ty jsi zamlada v Burger Kingu pracoval, že? Pracoval. Překlad Viktor Horký aka InkCZ pro www.videačesky.cz