1. září 1939 – Polsko-německá válka

1. září 1939 německá armáda napadla Polsko a polsko-německá válka roku 1939 začala. Čekali jste, že řeknu něco jiného? Protože nic víc to není, jen válka, nevyhlášená válka, mezi dvěma evropskými státy. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jmenuji se Indy Neidell a tento kanál bude po dalších šest let pokrývat události této války týden po týdnu v reálném čase, jak se rozrůstala a měnila v nejsmrtelnější konflikt v lidské historii.



Vyjdou speciální epizody o tom, jak se svět dostal do tohoto bodu, o lidech, o zbraních, o technologiích války a dalších věcech. Očekávejte spolupráci s dalšími kanály a historiky, a dokonce i sérii o válce proti lidskosti vedené v zemích na obou stranách. Jestli chcete vědět, jak se svět dostal od konce Velké války na začátek této, natočili jsme sérii nazvanou Mezi dvěma válkami, která nejen pokrývá meziválečné události, ale i situaci v roce 1939. Odkaz je v popisku.



Vím, že někteří z vás řeknou, že události v Japonsku a Číně ve 30. letech jsou součástí druhé světové války. Někteří vidí španělskou občanskou válku jako její začátek a někdo vidí roky 1914 až 1945 jako druhou třicetiletou válku. Všechny tyto argumenty jsou platné, ale já začnu zde, 1. září 1939, kdy začala polsko-německá válka. Ta ale měla původně začít na začátku týdne. 25.



srpna nařídil Adolf Hitler německý útok na 26. srpna, ale na poslední chvíli rozkaz zrušil poté, co se dověděl, že Británie a Polsko vstoupily do aliance a že Benito Mussolini nevstoupí v tuto chvíli do války na německé straně. 31. srpna stanovil Hitler datum pro invazi na další den. V poledne podepíše rozkaz a německé jednotky se přesunou k hranici. Ve 20:00 je radiový vysílač v Gliwicích "napaden." Útočníky jsou příslušníci SS oblečeni do polských uniforem. SS je zkratka pro Schutzstaffel, nacistickou polovojenskou organizaci zodpovědnou za bezpečnost, sledování a teror.



Za sebou zanechají těla vězňů z koncentračního tábora v polských uniformách. Když německé jednotky dalšího rána započnou postup přes hranici, Hitler použije tento "polský útok" jako jeden z důvodů pro invazi. Tato operace byla pojmenována po veliteli SS, který ji pomohl vymyslet, Operace Himmler. Ten samý večer Sovětský svaz, který podepsal dohodu o neutralitě s Německem o týden dříve, porazí daleko na východě japonskou armádu.



V bojích na mongolské hranici jednotky Georgije Žukova přemohly poslední odpor japonské 6. armády na Chalchyn gol. Takže zatímco jedna válka končila, druhá začínala. Sovětsko-japonský konflikt byl nevyhlášenou válkou, která se podél hranice vedla několik měsíců, i když zde bylo napětí od japonské okupace Mandžuska v roce 1931 a vytvoření loutkového státu Mandžukuo.



Docházelo k čím dál častějším hraničním střetům. Více se tomu budu věnovat za pár týdnů, také se věnujeme japonské invazi a válce s Čínou v Mezi dvěma válkami. Ale nyní v roce 1939 měli Japonci na jedné straně a Mongolové a Sověti na straně druhé odlišné představy o podobě hranice. Boje se vyostřily v létě, ale skončily patem na konci července. Žukov prolomil pat 20. srpna útokem dělostřelectva a letectva v první letecké ofenzívě v sovětské historii.



Přes 15 000 sovětských a mongolských vojáků bylo na východním břehu řeky Chalchyn gol. Když pěchota překročila řeku, tak s letectvem a dělostřelectvem přišpendlila japonský střed, obrněné jednotky pak obešly křídla a obklíčily Japonce z obou stran. Ti se nebyli schopni probít ven a Rusové do nich bušili dělostřelectvem a nyní byly japonské síly na mongolské straně hranice zničeny. 15.



září se Japonsko a Sovětský svaz shodnou na příměří. Řekl jsem, že Německo a Sovětský svaz podepsaly pakt. Podepsaly Pakt Ribbentrop-Molotov pojmenovaný po ministrech zahraničí dvou zemí. To byl pakt o neútočení mezi zeměmi, rozdělil Polsko, Litvu, Rumunsko, Lotyšsko, Finsko a Estonsko do německých a sovětských sfér vlivu a předpokládal teritoriální změny na úkor těchto zemí v blízké budoucnosti. Zpět v dubnu Josef Stalin navrhl vojenskou alianci s Británií a Francií, která byla přijata se smíšenými pocity.



V červenci začali rozhovory, ale narazili na problém v podobě ruských vojsk přítomných na polské půdě v případě nutnosti zastavení Německa. Poláci si mysleli, a oprávněně, že jakmile by tam byla, neodešla by, takže se rozhovory nikam neposunuly. Ale pakt s Německem by dal Stalinovi, co chce, bez boje. A pro Hitlera by rozdělil potencionální nepřátele. Ani Berlín ani Moskva neviděly Polsko jako legitimní stát, jeho hranice byly určeny teprve před dvaceti lety ve Versailleské smlouvě.



Poláci sice porazili sovětskou Rudou armádu a pojistili si tak svoji nezávislost, když ji slavně zničili v bitvě o Varšavu, ale Stalin i Hitler si mysleli, že Polsko existuje jen díky zásahu Spojenců. Poláci si byli vědomi, že Rusové jsou nepřítelem, ale nebyli si vědomi okamžitých sovětských plánů pro Polsko a soustředili se na očividnou německou hrozbu. Věděli, že jejich armáda nemůže vzdorovat Wehrmachtu, německým ozbrojeným silám.



Pokud by přišel útok, museli by doufat v anglicko-francouzskou ofenzívu na západě, která by rozdělila německé síly. A ten německý útok dnes přišel. 1. září v 4:45 místního času Německo napadlo Polsko bez vyhlášení války. Operace Fall Weiss, Plán Bílý, čítal 53 německých divizí včetně 6 obrněných. Generál Walter von Brauchitsch je náčelníkem štábu a tady jsou další role: Fedor von Bock vede skupinu armád Sever, kterou tvoří 3.



armáda pod Georgem von Küchlerem a 4. armáda pod Güntherem von Klugem. Generál Gerd von Rundstedt vede skupinu armád Jih, Johannes Blaskowitz vede 8. armádu, Walter von Reichenau 10. armádu a Wilhelm List 14. armádu. Tankovému sboru velí Heinz Guderian a Paul von Kleist. Letecké podpoře, 1 600 letadlům, velí Albert Kesselring a Alexander Löhr. Rundstedtovy jednotky postupují ze Slezska a to je hlavní německý útok. Blaskowitz je vlevo a míří na Poznaň, List vpravo a míří na Krakov, a Reichenau s hlavní silou ve středu k řece Visle mezi Varšavu a Sandoměř.



Küchlere z východního Pruska míří k Varšavě a řece Bug na východě. Kluge překročí polský koridor a poté zamíří na jih. Poláci mají 23 divizí a 7 dalších se právě organizuje, jednu obrněnou divizi a ne zrovna moc dělostřelectva. Mají hodně kavalérie a toto je dobrý čas zbořit mýtus, že polská jízda strávila válku útoky kopími na tanky. I když dnes polská jízda zaútočila, aby kryla ustupující polskou pěchotu a roztříštila přitom německou pěchotu, ale za ní byla obrněná vozidla s kulomety, které zabily polovinu jezdců během pár minut.



Došlo jen ke dvěma událostem, alespoň podle Maxe Hastingse, kdy polští jezdci zaútočili na tanky. Včera byly povolány polské zálohy, takže ještě nejsou mobilizované. Mají 500 letadel, ale ta jsou oproti německým zastaralá. Polský velitel Edward Śmigły-Rydz má nejsilnější jednotky na severozápadě, především v Poznani a polském koridoru.



Jeho plánem je co nejvíce zpomalit Němce, avšak protože umístil muže tak dopředu, riskuje drtivou porážku, jestli budou linie prolomeny dříve, než dorazí posily ze záloh. Německá metoda útoku nebyla ani v nejmenším opakováním roku 1914. Náhlé letecké útoky se budou snažit zničit polské letectvo ještě na zemi. Bombardéry zaútočí na železnice a cesty, ale rovněž shodí bomby na civilní centra, aby vytvořily masovou paniku a zmatek. Tento chaos zhoršila letadla střílející civilisty utíkající před postupujícími vojáky.



Podle polské vlády bylo jen v prvních několika hodinách zabito 130 Poláků při náletech na města jako Varšava a Gdyně. Další útoky, a toto byl všechno blitzkrieg, tedy blesková válka, přišly samozřejmě ze země. Vlny motorizované pěchoty a lehkých tanků postoupily, jak nejdále to šlo. Těžké tanky postupovaly přes venkov a objížděly opevněné pozice. Nakonec přišla pěchota podporovaná letectvem a vyčistila obklíčené kapsy odporu. Hitler nechtěl jen znovu získat území ztracené v roce 1918 na konci Velké války, ale chtěl zavést nad Polskem vojenskou nadvládu.



Za pěchotou vyslal tři SS pluky Smrtihlavů, aby se postaraly o "dohled a bezpečnost" na nově získaném území. Dnes, 1. září, v koncentračním táboře Sachsenhausen, v jedné z jejich základen, jejich velitel Theodor Eicke vysvětlil svým důstojníkům, co ta opatření znamenají. "Při ochraně Hitlerovy říše," řekl Eicke, "bude muset SS uvěznit nebo vyhladit každého nepřítele nacismu, což je úloha, která bude výzvou i pro absolutní krutost, které se Smrtihlavy naučily v koncentračním táboře."



Británie i Francie požadovaly, aby se Německo z Polska stáhlo. Britská armáda je mobilizována a evakuace dětí z Londýna a dalších zranitelných oblastí začala v tento první den polsko-německé války v roce 1939. Hitler napsal v Mein Kampf, jeho politickém manifestu a autobiografii, že lidé stejné krve by měli být ve stejné Říši, a jakmile toho bude dosaženo, potom Německo nabude morálního práva dobýt cizí území.



Mluví o tom už na první straně, a i když si každý německý pár musel Mein Kampf zakoupit v den svatby, a i když vedl Německo do války několik let, mnoho lidí jej nebralo vážně a věřilo jeho nedávným prohlášením, že nechce válku. Měli mu namísto toho věřit, když napsal toto o svých plánech, až všichni Němci budou součástí Říše: "Pluh je tedy mečem a slzy války poskytnou denní chléb pro další generace."



Jestli chcete vidět první epizodu Mezi dvěma válkami, klikněte sem. A podpořte nás prosím na Patreonu. Toto všechno děláme jen ve třech ve svém volném čase. Já, Spartacus Olsson a Astrid Deinhard. Řekněte ahoj. Vaše podpora nám dovolí najmou více lidí, takže budeme moci nahrávat více videí, mít lepší animace, grafiku, více speciálních epizod a tak dále, takže nás prosím podpořte a uvidíme se za týden.



Překlad Viktor Horký aka InkCZ pro videačesky.cz