Invaze do FinskaDruhá světová válka
53
Sověti ve velké přesile útočí na Finsko, čeká je ale nepříjemné překvapení.
Přepis titulků
8. prosince 1939. Koncem minulého týdne
Rudá armáda zaútočila na Finsko a tento týden se s Finy střetne. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell,
toto je druhá světová válka. Velkou novinkou minulého týdne byla,
jak jsem říkal, sovětská invaze do Finska. Téměř půl milionu mužů
zaútočilo po celé délce hranice od Karelské šíje až po daleký sever.
Koncem týdne byly bombardovány Helsinky. Nebyla to ale jediná začínající ofenziva. Čínská nacionalistická armáda začala svou sérii zimních útoků proti Japoncům po celé Číně. V průběhu měsíce se o tom dozvíme víc, nyní se soustředíme na Finsko. Finsko požádá Společnost národů, aby dělala v konfliktu prostředníka, koncem týdne ale Norsko, Švédsko a Dánsko vyhlásí neutralitu, takže Finsko v dohledné době nedostane žádnou vojenskou pomoc.
Sovětský plán invaze je víceméně překročit hranici, přemoci Finy a zvítězit během dvou týdnů. Stalinovi velitelé byli ohromeni německým blitzkriegem v Polsku. Průlomy obrněných jednotek působící chaos v týlu nepřítele, pěchota využívající průlomů a těžké jednotky likvidující místa odporu. To vše kryto masivní vzdušnou a dělostřeleckou podporou. Sověti měli všechny prostředky pro tento typ války a generál Žukov už provedl něco podobného v bitvě o Chalkyn Gol.
Ale ten útok a německé plány počítaly se známým terénem pokrytým moderními silnicemi. Jak to bude fungovat ve Finsku s hustými lesy a pár silnicemi ukrytými pod vrstvou sněhu a ledu? Navíc německá armáda měla skvěle organizované komunikační kanály a frontové velitele plné elánu a iniciativy. Žukov byl ale v Rudé armádě výjimkou. Jak píše William Trotter: "Pokud jste v Rudé armádě předvedli takové schopnosti, spíše než pochvalu jste si vysloužili cestu do gulagu.
Mnoho velitelů, kteří vedli jednotky na bojišti, byli nekompetentní a neschopní jedinci a všechna jejich rozhodnutí musel schválit politický komisař, než byly vydány rozkazy." Blitzkrieg nebyl vhodný pro těžkopádnou, centrálně vedenou nevycvičenou armádu s pasivními důstojníky, pod dozorem nezkušených ideologů strany, vyslanou dobýt zemi, jejíž terén sestával prakticky pouze z překážek pro jakékoliv vojenské operace.
Celé sovětské divize neměly žádné informace o nepříteli. Měly nepřesné mapy, zato měly dechovkové kapely a propagandistické plakáty. Dostaly děla střílející plochou trajektorií do jedněch z nejhustších lesů a vláčely s sebou protitanková děla, i když Finové neměli žádné tanky. Lesy byly také plné závějí, dost hlubokých, aby zasypaly stojícího člověka.
Finové se na lyžích mohli dobře pohybovat, Rusové byli odkázáni na silnice. Severně od Ladožského jezera mohli pohybliví obránci kroužit okolo Sovětů na silnicích. Navíc Rudá armáda není vůbec připravena na finskou zimu. Jen při rychlém vítězství se vyhnou zimě v její plné síle. A klíčem k získání Finska je Karelská šíje. Cokoliv dalšího je jen rozptýlení. I když je tato šíje jen malá oblast, je to jediný region s terénem vhodným pro útok moderní armády.
Jsou tam sice jezera a močály, ale ne neprostupné lesy. Nyní k ruské invazi. 7. armáda na Karelské šíji. Jejím úkolem je prolomit Mannerheimovu linii, hlavní součást finské obrany, obsadit Viipuri a postupovat na Helsinky. To bude nejsilnější ruský útok, do kterého se zapojí 12 až 14 divizí a tři tankové prapory. 8.
armáda severně od Ladožského jezera se 6 divizemi a dvěma tankovými prapory. Její úkol je postupovat po severním břehu, prolomit místní obranu a zaútočit na Mannerheimovu linii zezadu. 9. armáda, pět divizí a pár obrněných jednotek, zaútočí směrem na západ a rozetne Finsko vedví. 14. armáda na dalekém severu, tři divize mířící z Murmansku na Petsamo a následně Rovaniemi. Finský velitel Carl Gustav Mannerheim i všichni Finové si uvědomují, že Finsko nemůže Sovětům vzdorovat do nekonečna.
Hlavní cíl je tak vydržet, než zasáhnou západní mocnosti. Pokud se to ukáže jako planá naděje, pokusí se bránit tak urputně, aby Sověti byli ochotni vyjednávat o míru místo kompletního obsazení Finska. Pokud ani to nevyjde, budou Finové bojovat do posledního muže. "Být zničeni se ctí, s malou nadějí, že svědomí lidstva vynutí jiné řešení jako odměnu za statečnost a oddanost svému cíli." Sovětský generál Kyril Mereckov postupuje po Karelské šíji se 120 000 muži a 1000 tanky.
Finové evakuovali místní obyvatele a v podstatě všude nakladli pasti. Do hromad sena, latrín, pod mrtvá kuřata. Všude. Dokonce vynalezli dřevěnou minu, elektronicky nedetekovatelnou, která byla schopná odpálit pásy tanků. Ruské hlídky tak musely postupovat pěšky a dloubat do země klacky, než mohly tanky pokračovat. Miny byly zavěšeny i pod led na hladině jezer, aby ledovou pokrývku rozlámaly.
Tanky se proto ledu úplně vyhýbají, což hraje Finům do karet, protože na pevnině se na tanky lépe útočí. Od začátku se tak tvoří dopravní zácpy ve 20 až 50 km širokém pásu mezi hranicí a Mannerheimovou linií. První velký ruský útok míří na Taipale na kraji finské linie u Ladožského jezera 6. prosince. Ve skutečnosti je to léčka pro odlákání finských jednotek před útokem na Summu. Finové na to ale neskočí a jejich 10.
divize je dobře opevněná. Země nikoho je zde na špičce poloostrova, kterou Finové dobrovolně opustili. Je plná močálů a není tu kde se ukrýt. Doufají, že Rusové zaútočí v plné síle, což udělají, a začnou rozsévat smrt. Na celou oblast jsou namířena finská děla. Rusové mají ohromné ztráty a finský protiútok je donutí k ústupu. Nebyl to ale první střet, ty probíhaly celý týden. 2. prosince Rudá armáda na severu obsazuje Petsamo. Sovětské námořní útoky na Turku, Hanko a Porvoo jsou odraženy.
Začínají bitvy o Kollaa a Suomussalmi a koncem tohoto týdne Finové zastavují útok 9. armády v oblasti u Kuhmo. "Finové hází do věží sovětských tanků láhve s benzínem s hořícím hadrem v hrdle. Pro tento jednoduchý, ale neuvěřitelně účinný zápalný granát se rychle vžilo označení Molotovův koktejl." Sice se používaly už dříve ve španělské občanské válce, ale zde přišly ke svému jménu. Už od 1.
prosince hrozí Finům v Karélii a u Ladožského jezera velké nebezpečí. Ruský postup severně od jezera ohrožuje hlavní finskou železniční trať, zásobující celou oblast ladožské fronty a hlavní dopravní tepnu pro Karélii. Největší nebezpečí je na silnici do Tolvajärvi, kde ruská divize čelí narychlo poskládané formaci čtyř pěchotních praporů a praporu cyklistů, nyní na lyžích. Ti drží Sověty, jak je v jejich silách, ale koncem týdne je Rudá armáda v půli cesty k železničnímu uzlu ve Värtsile. Pokud Värtsila padne, celá fronta zkolabuje a Mannerheimova linie bude ohrožena útokem do týla.
Titulní strany světových novin píší o této válce. USA, Francie i Německo obdivují finský boj proti ruskému gigantovi. Ale tato válka také odvádí pozornost od pokračování války a okupací v Evropě a s tím souvisejících zvěrstev. Na konci týdne byli postříleni pacienti v psychiatrické léčebně ve Stralsundu. Těla jsou pohřbena Poláky, kteří jsou poté také zabiti.
V léčebně v Chełmu jsou pacienti také postříleni, některým se ale podaří utéct. Jsou pronásledováni a zabiti. Tyto masakry však nevedou vojáci, ale lékaři. 2. prosince Richard Glücks, velitel systému koncentračních táborů, píše dopis generálu SS Wolffovi, veliteli štábu Heinricha Himmlera, ve kterém obhajuje činy dvou lékařů z SS. Na ministerstvo spravedlnosti dorazily stížnosti ohledně jejich pokusů, úspěšných pokusů, o sterilizaci vězňů v táboře Sachsenhausen.
Glücks tvrdí, že lékaři nespadají pod jurisdikci ministerstva, protože byli převeleni do divize Smrtihlav a vlastně sloužili na frontě, i když už se dva měsíce nebojovalo. Také dodává, že nebezpečná povaha kriminálníků tyto pokusy ospravedlňuje. Také pokračují veřejné popravy. 8. prosince je ve Varšavě zastřeleno 31 Poláků. Tím končí tento týden.
Finové odrážejí Rudou armádu všude kromě dalekého severu a další zvěrstva v Polsku, tentokrát prováděná lékaři, možná civilisty. Tato zvěrstva jsou čím dál častější a čím dál lépe organizovaná. Jak na to reagují místní? Židovský pedagog Chaim Kaplan do svého deníku zapsal: "Nezbývají síly plakat. Ustavičné vzlykání konečně přestalo. Nejdříve byl slyšet křik, pak vzlykání.
A nakonec tichý povzdech, nemající ani ozvěnu." Jestli chcete slyšet o další válce, kde Rudá armáda také zaútočila s velkou přesilou, klikněte zde na naši epizodu Mezi dvěma válkami o polsko-sovětské válce. Druhou světovou válku můžete také denně sledovat na instagramu. Patr(e)onem týdne je Chris Eppler. Díky Chrisovi a dalším platícím členům může tento seriál dále růst. Narukujte do TimeGhost armády na Patreonu nebo timeghost.tv.
Potřebujeme právě vás. Na viděnou příště. Překlad: Dr.Don www.videacesky.cz
Koncem týdne byly bombardovány Helsinky. Nebyla to ale jediná začínající ofenziva. Čínská nacionalistická armáda začala svou sérii zimních útoků proti Japoncům po celé Číně. V průběhu měsíce se o tom dozvíme víc, nyní se soustředíme na Finsko. Finsko požádá Společnost národů, aby dělala v konfliktu prostředníka, koncem týdne ale Norsko, Švédsko a Dánsko vyhlásí neutralitu, takže Finsko v dohledné době nedostane žádnou vojenskou pomoc.
Sovětský plán invaze je víceméně překročit hranici, přemoci Finy a zvítězit během dvou týdnů. Stalinovi velitelé byli ohromeni německým blitzkriegem v Polsku. Průlomy obrněných jednotek působící chaos v týlu nepřítele, pěchota využívající průlomů a těžké jednotky likvidující místa odporu. To vše kryto masivní vzdušnou a dělostřeleckou podporou. Sověti měli všechny prostředky pro tento typ války a generál Žukov už provedl něco podobného v bitvě o Chalkyn Gol.
Ale ten útok a německé plány počítaly se známým terénem pokrytým moderními silnicemi. Jak to bude fungovat ve Finsku s hustými lesy a pár silnicemi ukrytými pod vrstvou sněhu a ledu? Navíc německá armáda měla skvěle organizované komunikační kanály a frontové velitele plné elánu a iniciativy. Žukov byl ale v Rudé armádě výjimkou. Jak píše William Trotter: "Pokud jste v Rudé armádě předvedli takové schopnosti, spíše než pochvalu jste si vysloužili cestu do gulagu.
Mnoho velitelů, kteří vedli jednotky na bojišti, byli nekompetentní a neschopní jedinci a všechna jejich rozhodnutí musel schválit politický komisař, než byly vydány rozkazy." Blitzkrieg nebyl vhodný pro těžkopádnou, centrálně vedenou nevycvičenou armádu s pasivními důstojníky, pod dozorem nezkušených ideologů strany, vyslanou dobýt zemi, jejíž terén sestával prakticky pouze z překážek pro jakékoliv vojenské operace.
Celé sovětské divize neměly žádné informace o nepříteli. Měly nepřesné mapy, zato měly dechovkové kapely a propagandistické plakáty. Dostaly děla střílející plochou trajektorií do jedněch z nejhustších lesů a vláčely s sebou protitanková děla, i když Finové neměli žádné tanky. Lesy byly také plné závějí, dost hlubokých, aby zasypaly stojícího člověka.
Finové se na lyžích mohli dobře pohybovat, Rusové byli odkázáni na silnice. Severně od Ladožského jezera mohli pohybliví obránci kroužit okolo Sovětů na silnicích. Navíc Rudá armáda není vůbec připravena na finskou zimu. Jen při rychlém vítězství se vyhnou zimě v její plné síle. A klíčem k získání Finska je Karelská šíje. Cokoliv dalšího je jen rozptýlení. I když je tato šíje jen malá oblast, je to jediný region s terénem vhodným pro útok moderní armády.
Jsou tam sice jezera a močály, ale ne neprostupné lesy. Nyní k ruské invazi. 7. armáda na Karelské šíji. Jejím úkolem je prolomit Mannerheimovu linii, hlavní součást finské obrany, obsadit Viipuri a postupovat na Helsinky. To bude nejsilnější ruský útok, do kterého se zapojí 12 až 14 divizí a tři tankové prapory. 8.
armáda severně od Ladožského jezera se 6 divizemi a dvěma tankovými prapory. Její úkol je postupovat po severním břehu, prolomit místní obranu a zaútočit na Mannerheimovu linii zezadu. 9. armáda, pět divizí a pár obrněných jednotek, zaútočí směrem na západ a rozetne Finsko vedví. 14. armáda na dalekém severu, tři divize mířící z Murmansku na Petsamo a následně Rovaniemi. Finský velitel Carl Gustav Mannerheim i všichni Finové si uvědomují, že Finsko nemůže Sovětům vzdorovat do nekonečna.
Hlavní cíl je tak vydržet, než zasáhnou západní mocnosti. Pokud se to ukáže jako planá naděje, pokusí se bránit tak urputně, aby Sověti byli ochotni vyjednávat o míru místo kompletního obsazení Finska. Pokud ani to nevyjde, budou Finové bojovat do posledního muže. "Být zničeni se ctí, s malou nadějí, že svědomí lidstva vynutí jiné řešení jako odměnu za statečnost a oddanost svému cíli." Sovětský generál Kyril Mereckov postupuje po Karelské šíji se 120 000 muži a 1000 tanky.
Finové evakuovali místní obyvatele a v podstatě všude nakladli pasti. Do hromad sena, latrín, pod mrtvá kuřata. Všude. Dokonce vynalezli dřevěnou minu, elektronicky nedetekovatelnou, která byla schopná odpálit pásy tanků. Ruské hlídky tak musely postupovat pěšky a dloubat do země klacky, než mohly tanky pokračovat. Miny byly zavěšeny i pod led na hladině jezer, aby ledovou pokrývku rozlámaly.
Tanky se proto ledu úplně vyhýbají, což hraje Finům do karet, protože na pevnině se na tanky lépe útočí. Od začátku se tak tvoří dopravní zácpy ve 20 až 50 km širokém pásu mezi hranicí a Mannerheimovou linií. První velký ruský útok míří na Taipale na kraji finské linie u Ladožského jezera 6. prosince. Ve skutečnosti je to léčka pro odlákání finských jednotek před útokem na Summu. Finové na to ale neskočí a jejich 10.
divize je dobře opevněná. Země nikoho je zde na špičce poloostrova, kterou Finové dobrovolně opustili. Je plná močálů a není tu kde se ukrýt. Doufají, že Rusové zaútočí v plné síle, což udělají, a začnou rozsévat smrt. Na celou oblast jsou namířena finská děla. Rusové mají ohromné ztráty a finský protiútok je donutí k ústupu. Nebyl to ale první střet, ty probíhaly celý týden. 2. prosince Rudá armáda na severu obsazuje Petsamo. Sovětské námořní útoky na Turku, Hanko a Porvoo jsou odraženy.
Začínají bitvy o Kollaa a Suomussalmi a koncem tohoto týdne Finové zastavují útok 9. armády v oblasti u Kuhmo. "Finové hází do věží sovětských tanků láhve s benzínem s hořícím hadrem v hrdle. Pro tento jednoduchý, ale neuvěřitelně účinný zápalný granát se rychle vžilo označení Molotovův koktejl." Sice se používaly už dříve ve španělské občanské válce, ale zde přišly ke svému jménu. Už od 1.
prosince hrozí Finům v Karélii a u Ladožského jezera velké nebezpečí. Ruský postup severně od jezera ohrožuje hlavní finskou železniční trať, zásobující celou oblast ladožské fronty a hlavní dopravní tepnu pro Karélii. Největší nebezpečí je na silnici do Tolvajärvi, kde ruská divize čelí narychlo poskládané formaci čtyř pěchotních praporů a praporu cyklistů, nyní na lyžích. Ti drží Sověty, jak je v jejich silách, ale koncem týdne je Rudá armáda v půli cesty k železničnímu uzlu ve Värtsile. Pokud Värtsila padne, celá fronta zkolabuje a Mannerheimova linie bude ohrožena útokem do týla.
Titulní strany světových novin píší o této válce. USA, Francie i Německo obdivují finský boj proti ruskému gigantovi. Ale tato válka také odvádí pozornost od pokračování války a okupací v Evropě a s tím souvisejících zvěrstev. Na konci týdne byli postříleni pacienti v psychiatrické léčebně ve Stralsundu. Těla jsou pohřbena Poláky, kteří jsou poté také zabiti.
V léčebně v Chełmu jsou pacienti také postříleni, některým se ale podaří utéct. Jsou pronásledováni a zabiti. Tyto masakry však nevedou vojáci, ale lékaři. 2. prosince Richard Glücks, velitel systému koncentračních táborů, píše dopis generálu SS Wolffovi, veliteli štábu Heinricha Himmlera, ve kterém obhajuje činy dvou lékařů z SS. Na ministerstvo spravedlnosti dorazily stížnosti ohledně jejich pokusů, úspěšných pokusů, o sterilizaci vězňů v táboře Sachsenhausen.
Glücks tvrdí, že lékaři nespadají pod jurisdikci ministerstva, protože byli převeleni do divize Smrtihlav a vlastně sloužili na frontě, i když už se dva měsíce nebojovalo. Také dodává, že nebezpečná povaha kriminálníků tyto pokusy ospravedlňuje. Také pokračují veřejné popravy. 8. prosince je ve Varšavě zastřeleno 31 Poláků. Tím končí tento týden.
Finové odrážejí Rudou armádu všude kromě dalekého severu a další zvěrstva v Polsku, tentokrát prováděná lékaři, možná civilisty. Tato zvěrstva jsou čím dál častější a čím dál lépe organizovaná. Jak na to reagují místní? Židovský pedagog Chaim Kaplan do svého deníku zapsal: "Nezbývají síly plakat. Ustavičné vzlykání konečně přestalo. Nejdříve byl slyšet křik, pak vzlykání.
A nakonec tichý povzdech, nemající ani ozvěnu." Jestli chcete slyšet o další válce, kde Rudá armáda také zaútočila s velkou přesilou, klikněte zde na naši epizodu Mezi dvěma válkami o polsko-sovětské válce. Druhou světovou válku můžete také denně sledovat na instagramu. Patr(e)onem týdne je Chris Eppler. Díky Chrisovi a dalším platícím členům může tento seriál dále růst. Narukujte do TimeGhost armády na Patreonu nebo timeghost.tv.
Potřebujeme právě vás. Na viděnou příště. Překlad: Dr.Don www.videacesky.cz
Komentáře (2)
-HoNY- (anonym)Odpovědět
13.12.2018 01:54:59
1:59 snow and ice - při překladu vypadnul led
4:51 si si
9:04 Chełm má mít takové přeškrtnuté L
Xardass (Admin)Odpovědět
13.12.2018 14:44:54
Díky :-)