Conan idolem puberťačekLate Night with Conan O'Brien

Maxi, chlapi, Andy, co novýho? - Dobrý. - Co? - Dneska to bude dobrý. - Myslíš? - Jo. Občas to tvrdíme, i když víme, že to nebude pravda. Tu a tam přijdou dny, kdy řekneme: "Těšte se..." "Fakticky." A pak tu hodinu blbneme s loutkama. - Na čemž nevidím já osobně nic špatného, ale bohužel...

- Přesně tak. - Američané chtějí něco víc. - Chtějí loutky na úrovni. Ano, stojí o kvalitu. - Ne, podle mě to dneska bude fakt dobrý. - Jo, já jen... - Copak jsem jasnovidec? - Jasně že ne. - Může to stát za prd. Co já vím. Fakt super, Andy. Jseš tu od toho, abys mi na otázku, co si myslíš o dnešní show, řekl: "Může stát za prd. Co já vím." - Teď mluvíš jako diváci u obrazovek.

- Ano, ano. - Přece nebudu lidem lhát. - Ne, ne. - Třeba to bude stát za prd. - Rozhodně je to možný. Je to nepravděpodobné, ale možné. Je to možné. Já jen... - Připravuji si půdu pro politickou kariéru. - Chápu. - Chci lidem upřímně říct, že to může stát za prd. - Jasně, jasně. Jestli budeš vážně kandidovat a někdo se ti postaví a začne ti vyčítat, žes tuhle show furt slepě chválil, můžeš mu v klidu říct: "Tak to není.

Říkal jsem, že to může stát za prd." A až se mě zeptají, jaké bude moje volební období, ať už budu kandidovat kamkoliv, řeknu jim: "Možná to bude stát za prd." Hned bych tě volil. Nový slogan Andyho Richtera. "Může to stát za prd." Lidé chtějí slyšet pravdu.

Přesně. - Teď bych se rád věnoval jedné mé srdeční záležitosti. - Dobře. Jsem moc rád, že má náš pořad takový úspěch. Strašně mě to těší. Ale Andy, ty určitě dobře víš, že mám pořád jeden nesplněný sen. Jedna věc se mi nikdy nevyplnila. Vždycky jsem chtěl být idolem teenagerek. Říkal jsem si, že by bylo hrozně fajn, kdyby se mi to povedlo.

Ale nikdy se mi to nepovedlo. Jako malý jsem četl všechny ty časáky. Bravíčko, Top dívku... a chtěl jsem být na jejich obálce. Nevedu si nejhůř, nechci si stěžovat. Ale tohle nějak postrádám. Hele, to už trochu zavání nějakou psychickou poruchou. Jo, jo. Je to skoro jako žhářství nebo týrání zvířat. Tyhle dvě věci mě mimochodem taky moc baví.

Spal to! - Proč mě v tom podporujou? - Někdo řval: "Spal to!" No nic, vždycky jsem chtěl být idolem teenagerek, a tak jsem se rozhodl, že o tom přestanu snít a konečně pro to něco udělám. A tak jsem se do toho tento týden pustil a pokusil se uchvátit všechny náctileté dívky. Podívejte se, jak to dopadlo. V téhle budově vychází Bravíčko, Top dívka...

Prostě všechny puberťácké časopisy. Jde o hotovou líheň idolů. Takže půjdu dovnitř a pokusím se prorazit. Jdeme. Jak mě můžete učinit přitažlivějším? Co bych měl udělat? Poraďte mi. - Zpíváte? - Jestli zpívám? - Ano, zpívám. - Zpívání pomáhá. - Puberťáčky ho mají rádi?

- Ano, hodně. Mám takový... vysoký líbezný hlas. To se jen tak neslyší. Nemám říkat, že se mi líbí sexy krásné holky. - Proč? Protože to holky... - Čtenářky to zklame. - Takže mám rád sympatické holky... - Se smyslem pro humor! - Počkat, potřebuju si to ujasnit. Mám rád rovnátka... - Ano. - Holky, co špatně vidí.

- Ano. Zbožňuju beďary na tváři. - Leo ještě pořád frčí? - Ano. Když tak mě opravte, ale v Titanicu byl samozřejmě Leo štramák a holky z něj šílely, Ale na fotkách z poslední doby začíná nějak bobtnat. Za tři roky by taky mohl vypadat jako Ernest Borgnine. - Jestli jste chlupatý... - Musíte se oholit. To nebude problém. Mám akorát malé křovíčko na pomezí zad a zadku.

Mohly by vám slušet nějaké výstřední vousy ve stylu A. J. McLeana. - Můžu mít otázku? Tohle je A. J.? - Ano, to je on. Kolik mu dáváte let? Na kolik to tipujete? Odváží se to někdo vyřknout? Za kolik let se podle vás zabarikáduje s třema děvkama a brokovkou někde v motelu? Ve studiu za mnou právě probíhá focení a rozhovor s Davidem Gallagherem. Hraje puberťáka v seriálu Sedmé nebe.

Takže za ním půjdu, budu ho pozorovat a třeba se něčemu přiučím. Co mám nosit, aby si třináctky řekly: "To je ale řízek"? Řízek? Tyhle boty bych vyhodil. Jsou děsný. Mám je po dědovi. O čem to mluvíš? - Přesně o tomhle. - To fakt vadí? Docela dost.

- A co mám teda nosit? - Tenisky, který vypadaj ošoupaně. Tyhle jsou sice taky ošoupaný... Ráno jsem musel narychlo někoho pohřbít. Dívejte. To je smutný. Takovéhle boty nosí někdo, kdo je čtyři dny v lihu. - Znáš se s Hansonama? - Ne. Fakt ne? Jejich bubeník je magor. Všimnul jsem si.

Mít tak po ruce Ritalin a foukačku. Fakticky. Nebo ho střelit uspávačkou z 500 metrů. - Ale je asi mladší než ty. - Jo, je mu snad deset nebo jedenáct. Jo, bubnoval už u mámy v břiše. Znáš nějaký idoly z mý doby? Říká ti něco jméno Scott Baio? To příjmení už jsem asi slyšel. Baio. Něco mi to říká. - Viděl jsi někdy seriál Charles in Charge? - Nehrál Charlese? - Jo.

- Už si ho vybavuju. Vybavíš si ústřední písničku? Charles je náš pán ve dne i v noci... Charles je pán všeho dobrého i zlého... - Kéž by byl i mým pánem! - Dál už to neumím. Není divný, že si to pamatuju? Když ten seriál běžel, bylo mi asi 25. Co máš teď v plánu? Netuším.

Někde se tu válel itinerář. - Oběd v Planet Hollywood. - Páni. Jo, s pětadvacetiletou vítězkou jedné soutěže. Chceš jít se mnou? Ne, nechci ti to kazit. - No tak! - Ne, jsem jako nerd, co sedí v autě na zadním sedadle. Já taky sedím vždycky vzadu. Ne, to je dobrý. Jdi sám. Už jen z faktu, že ze mě chceš udělat pátý kolo u vozu, bych si nejradši šel hodit mašli. Co třeba takhle?

Umím hodně póz, ale "sexy" mi moc nejde. Dělám spíš... takový to... "Bože můj, ten je ale... slizkej." Je to dost sexy? - Zkuste víc sexy. - Dobře. Víc sexy? Podle mě super.

Dobrý. Jsem rocker s nádechem Sigmunda Freuda. Nebo to není Freud? To tričko je úplně průhledný. Jsou mi skrz něj vidět chlupy na hrudi. To není ideální. Ta kočička je v pořádku. Rád bych zopakoval, že jsem tomu koťátku nic neudělal.

Jen už nevoní tak jako dřív. Dáme si pauzu a až se vrátíme, přijde Jon Stewart. Čeká vás skvělá show.