Conan pomáhá scenáristovi najít bytLate Night with Conan O'Brien

Chci mluvit o něčem, co se týká New Yorku. Máme tu nějaké Newyorčany? Dobře, dobře... Uklidníme se. Jak to jen dělám? Vždy připraven. V New Yorku se velmi těžko shání bydlení. Najít vyhovující byt je téměř nemožné. Obzvlášť s takovýmhle výhledem. A když už nějaký byt najdete, je předražený a neskutečně malý.

Lidé to tady mají vážně těžké. Před pár dny jsem zjistil, že jeden z našich zaměstnanců, mladičký Andy Blitz, shání v tomhle městě byt. A tak jsem se rozhodl, že se budu angažovat a osobně mu s hledáním pomůžu. Ostatně, jsem přece nejvlivnější a nejoblíbenější muž v šoubyznysu. Ne. Ne. To bylo ubohý.

Včera jsme se s Andym vydali do newyorských ulic. Ujala se nás milá realitní makléřka Claudine Farrell a byli jsme odhodláni sehnat byt během jednoho dne. Podívejte se na to. Tak jsme tady. - To je ono. - Tady by se mi žilo dobře. Radši se podíváme dovnitř. Vnitřek bytu je nejdůležitější. Kouká se hodně lidí dovnitř, dřív než vám zaplatí?

- Beru to. Beru to. - Ne, mrknem se. - Jdeme dovnitř. - Počkejte, mám klíče. - Nezvoňte, nechceme obtěžovat. - Skoro jsem to měl. Hlavně ty dveře nerozbijte! Dokonalá vražda. - A je to. - Nikdo nás nečeká. Až po tobě. Ty jo...

dobrý. Je to přiměřeně velká garsoniéra na Manhattanu. Stojí přijatelných 1600 dolarů. - To je jedna z těch lepších cen. - 1600 za rok? Kolik by stálo samostatně tohle? To není k pronájmu. - V bytě ať si klidně bydlí, kdo chce. - To nejde. Tomuhle se říká snídaňový bar. Je to velmi praktické. - Takže musíte snídat v předklonu?

- Stačí si sehnat stoličky. Udělám ti stoličku, sedni si na mě. A zkus si, jaký to bude. Dělejte, že jste jeho přítelkyně a zeptejte se: "Broučku, dáš si muffin?" - Je to nutné? - Jo, zeptejte se ho. Broučku, dáš si muffin? Říkal jsem ti, že chci palačinky. Takže takhle nějak to tu vypadá. Ušetříte tím dost místa. Proč mi furt říkáš, co mám jíst?

V téhle cenové hladině bývá většinou kuchyň trochu ochuzená. Má třeba jen vařič a dřez. Sakra... - Co to je? - Ještě tu neproběhl finální úklid. Co to je? Bože můj! To je trapné. Nevím, kde se to tam vzalo. Promiňte. Je to v ceně? Dám vám dvě stovky, když to rozžvýkáte.

Ne, díky. - Proč ne? - Dvě stě dvacet. Můžete si vlézt dovnitř? Chci vidět, jestli se tam vejdou dva lidi. - Můžete? - Samozřejmě. - Tak jo. Co myslíte? - Ještě chvilku. Dobře. Tohle je luxusní budova, mají tu vrátného, krásný výhled, posilovnu.

Sami si uděláte představu. - Kolik ten byt stojí? - Tenhle pět tisíc. Už tam budeme. Do bytu musíme nahoru po schodech. Lidé si občas dávají sprchu do kuchyně. Nechápu to. Ale v téhle cenové hladině je to běžné. Budova si ještě trošičku sedá, proto ta opadaná omítka. Sedá? Jinými slovy se začíná hroutit. Tohle...

Tohle měří, jak mizernej je to byt. A je... fakt mizernej. Je to tu celkem prostorné. - Celkem prostorné? - Ano, za ty peníze. Tak to jo. Málem jsem chytnul mega rapla. Chyběl kousek. Když jste řekla "celkem prostorný", měl jsem chuť vraždit. Zvláštní. Beru to v porovnání s dražšími byty.

- Jasně. - Odpovídá to tomu, kolik stojí. Kdyby se sem stěhoval bezďák z telefonní budky, bylo by to pro něj prostorný. Ta sprcha vypadá dobře. Tlak vody hraje důležitou roli. - Klidně si ji vyzkoušejte. - Chceš si ji zkusit? Co tlak, Andy? V pohodě. - Nechcete si to zkusit taky? - Ne, díky. Já bych do toho šel.

Tohle je Shamcey, majitelka bytu. - Máte tu nějaký domovní řád? Co musí Andy dodržovat? - Ticho. - Žádné kouření ani zvířata. - Jsem nekuřák. A žádný alkohol. - Počkat, tady se nesmí pít? - Může. - To je nezákonný. - Sklenička je v pořádku. - Jedna sklenka? - Tu si dát může. - Co to je?

- Nechci tu opilce. - Nechcete opilce? - Ne. - Ještě že jsme nevzali moje příbuzný. Proč se smějete mým příbuzným? Může si sem dát... tenhle plakát? To mi určitě nevadí. - Dívala jste se na Golden Girls? - Ano, dívala. Zbožňuju je. Pak si chce pověsit tenhle plakát.

Maso nemám ráda. - Ale mít ho tu můžete. - To jste hodná. Tohle jsou sousedi přes stěnu, takže... - Dobrý den, máte chviličku? - Dobrý den. - Ano. - Jak se jmenujete? - Mila. Já jsem Conan O'Brien a tohle je Andy Blitz. - Dobrý den, jak se máte? - Dobře. Máte doma CD přehrávač?

- Máte? - Ano, mám. - Já ne. - On žádný nemá. Takže potřebuju, aby mi sousedi pouštěli hudbu. Stačí když to trochu osolíte. Chceme zkusit, jak dobře to bude slyšet. Máme tu album od... Starship. Andymu se ten byt líbí. Vyhovuje mu. Jen potřebujeme zjistit, jak rychle tu funguje donáška jídla.

Ano, bydlím v patře, zrovna jsem se nastěhoval. Jen jsem vylepil pár plakátů a vyndal kytku, brnkačka. - Zeptej se na Golden Girls. - Znáte Golden Girls? - Jak se máte? - Dobrý den. - Dobře. - Líbí se vám tahle budova? - Je skvělá. Můžete jít na chvíli dovnitř? - Jak se jmenujete? - Lorenzo. Moc mě těší.

Lorenzo, co říkáte na vodu? Neslyším vás, musíte vystrčit hlavu. - Jak vám vyhovuje? - Nejdřív byla studená, ale teď už dobrý. - A co tlak? - Ten je v pohodě. Udělali jsme dobrej skutek. To je to hlavní. Za chvíli se těšte na Reese Witherspoon.