Danny Bhoy - Jak se chlastá v Americe a ve Skotsku

Titulky začínají od 12. vteřiny. Před časem jsem byl v L.A. a tam mají
v barech, nejenom v hospodách, takovou věc, pravidlo minimálního počtu drinků. Možná jste se s tím setkali. Pokud půjdete do hospody, musíte si dát
minimálně dva drinky, aby vám vůbec nalili. Nechápu proč. Velkej vyhazovač mi řekne:
"Musíte si tu objednat minimálně dva drinky." A já mu povídám: "To nebude problém."

"Já pocházím ze Skotska." "Takže dokud nebudete
mít nějaký maximum, tak prohlašuju hry za zahájené!" Šel jsem do jedné hospody, došel k baru, posadil se na stoličku
a dělal si nové přátele. Jde o tohle, v Americe totiž nemají stoličky v barech vzadu takové
ty bezpečnostní opěrky. Vůbec to tam není,
i když je to užitečné.

Ve Skotsku to máme. Pak vyprávíte
nějakou historku a uděláte: "A kurva!" "Málem jsem slítnul, že jo?" Ale v Americe to nemají.
A já to nevěděl. A tak jsem vyprávěl nějakou historku,
smál se a pak jsem dopíjel zbytek piva. Zaklonil jsem hlavu a zvolal: "Do prdele,
něco je špatně!", pak jsem sklouznul a spadnul ze stoličky. Na spadnutí
ze stoličky existují jenom dvě reakce. Buď se na zemi smějete
jako smyslů zbavení. A povzbuzujete ostatní,
aby se přidali.

"Spadnul jsem!" Mezitím vám z temene
hlavy vytéká krev. To je první reakce. Ta druhá reakce je, že okamžitě
vyskočíte na nohy. Ale okamžitě! Pak se dlouze a skálopevně
zahledíte na tu stoličku. "To je nebezpečný." Já udělal to první.
Ležel jsem na zemi a smál se. Pak ale přišel vyhazovač,
co mi oznámil to minimum drinků.

Byl obrovskej. A mobil
měl zastrčený v pouzdře. "Ani hnout, nebo ti napíšu smsku!" "Promiňte, pane, ale budu vás
muset požádat, abyste odešel." Já na to: "Proč bste to dlal?" Takhle mluvím, když jsem ožralej. Když jste opilí, taky to
přeháníte s výslovností? Protože si myslíte, že pokud budete mluvit
takhle, tak nikdo nepozná, že jste pili. Protože mluvím naprosto
normálně a tak.

"Dobrej večír, rád bych šel
dovnitř tohohle klubu." "Mě neznáte." Na Skotsku se mi líbí hlavně to,
jak tam pijeme. Strašně to přeháníme. Podle reakcí na poslední objednávky na baru
poznáte, jak moc má která země ráda pití. Poslední objednávky, však víte.
Jak zvoní na zvonec. Například v Paříži jsou v pohodě.
"No jo, poslední objednávky." "Měli bychom dopít
a vyrazit do ulic." "Bude to moc krásný."

"A já tě políbím." Ale ve Skotsku úplně zmagoříme. "Do prdele... kurvafix... zasraní...
vyjebanci... do hajzlu... kreténi!" Je to šílený. Jde o tohle, nikdo totiž
ve Skotsku nechce jít domů. "Ještě nechci domů,
budu si všechno pamatovat." "Tak proč jsem chodil ven?" Poslední objednávky ve Skotsku...

nemusíte hned
odcházet. Můžete si dát ještě jeden drink. Ale my jsme Skoti,
takže chceme dva. Vždycky děláme tohle: "Ještě máme
patnáct minut, každej si dá dva drinky." "No tak! Naser si, dáš si dva!
Dva, dva , dva!" Všichni říkají: "Naser si,
dáš si dva!" I když budete klečet na záchodě a vyzvracíte
se z podoby, tak: "No tak, dáš si dva!" Je běžný, že v noci ve Skotsku uvidíte
chlapy se skleničkou v každé ruce. Občas máme mezi těma
dvěma ještě jednu skleničku. Na tom nesejde, my tak...

My nepotřebujeme ruce. Tohle třeba v Itálii neuvidíte. Tam neuvidíte chlapa se skleničkou
v každé ruce. Jak by pak mluvil? Ti vždycky potřebujou... Potřebujou aspoň jednu ruku. Co by bez ní dělali? Ve Skotsku jsme vypilovali konverzaci,
při které nám stačí pouze hlavy. "Právě jsem dorazil.

Jak to jde?" "Už se znáš s Buddym? Buddy,
to je John. Johne, to je Buddy." Vypadá to, jako by se celá mužská
populace ve Skotsku vyvinula z kuřete. "Jak se vede?
Paráda!" "Koukni se na ni, tý to sluší, co?" "Ne tamta, tahle." Mám to rád. Povím vám, co nesnáším. A tady
v Kanadě na to taky narazíte. Když po vás v hospodě chtějí, abyste odešli,
proč najednou zapnou všechna světla?

Co dobrého z toho může vzejít? Akorát to vrhne světlo na všechnu
tu hrůzu plynoucí z té situace. Tohle uprostřed noci vidět
nechcete. Najednou BUM! "Kurvafix, to jsem tady dvacet minut
mluvil s tágem na kulečník?" "To mi nemohl někdo říct?" Překlad: Jackolo
www.videacesky.cz