Domácí tavicí pec
V tomto videu se dozvíte, jak si doma můžete vytvořit malou tavicí pec, díky které budete moci tavit například plechovky. Není to tak těžké, jak to vypadá, ale při případné stavbě buďte rozhodně maximálně opatrní. Druhého videa, ve kterém budou přímo ukázky tavení, se dočkáte brzy.
DOMÁCÍ PEC STAVTE JEN NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ!
Přepis titulků
Věci někdy nejsou takové, jaké se zdají. Například tento květináč
je zamaskovaná pec na tavení kovů. V tomto projektu použiju písek i sádru
k tomu, abych si vyrobil domácí pec, která během pár vteřin
dokáže roztavit kovy, ale která se zároveň
dá použít jako dekorace. MALÁ TAVICÍ PEC Začnu s velkým pytlem písku a sádrovce. Oboje seženete
v kutilských potřebách za 500 korun.
Dále budu potřebovat 10litrový ocelový kýbl a přehoz, kterým zakryju vše ostatní, protože můžu nadělat nepořádek. Tento 2,5 litrový kýbl použiju na odměřování surovin, ale brzy mi poslouží i k něčemu jinému. Můj recept na tuto tvrdnoucí hmotu je jeden a tři čtvrtě kýble sádrovce, jeden a tři čtvrtě kýble písku a jeden a čtvrt kýble vody.
Jakmile se voda dotkne směsi, začne mi ubíhat čas. Mám jen 15 minut, než směs ztvrdne. Tak se pustím do míchání. Je důležité směs pořádně promíchat a zbavit se veškerých hrudek. Po pár minutách míchání by měla být poměrně tekutá a stejně barevná. Až si budu jistý, že v ní není žádný suchý prášek nebo hroudy, je směs připravená k nalévání. Pomalu ji nalévám do velkého kýble, abych co nejméně zašpinil okolí.
Tekutiny by mělo být tolik, aby kýbl zaplnila 8 cm pod okraj. A teď za pomoci mého měřícího kýble můžu zformovat prostředek pece. Já do kýble kvůli váze nalil vodu, ale lze použít i písek nebo kameny. Jak vidíte, když na kbelík zatlačím, směs vystoupá, ale nepřepadne přes okraj. Je jasně vidět, že směs začíná tuhnout. Párkrát kbelíkem pohnu, aby hladina správně vystoupala. Teď ho musím 2 až 3 minuty pevně držet.
Za tu dobu hmota ztvrdne tak, aby ho udržela na místě. Teď je čas na menší úklid. Do úplného ztvrdnutí zbývá ještě asi hodina, ale směs je pořád natolik vlhká, že ji můžu bez problému setřít. Stejně bych měl utřít i kyblík. Pokud namočím hadřík a přetřu jím povrch, zarovná se a vytvoří zajímavou texturu. Až budu spokojený, nechám to na hodinu být.
Mezitím si z tohoto starého ocelového hasicího přístroje udělám tavicí misku. Ocel poznáte podle toho, že na ní drží magnety. Na hliníku držet nebudou. Odtlakoval jsem ho sundáním ventilu, takže je bezpečné ho rozříznout napůl. Jak vidíte, rozpůlil jsem ho za necelou minutu. Jako misku použiju spodní část přístroje. Je to 8 cm široká a 13 cm vysoká ocelová nádoba.
Pro mou tavicí pec má perfektní rozměry. Nyní by měla být směs ztvrdlá, takže vyliju vodu a pak kleštěmi opatrně začnu ohýbat kbelík ke středu. Když je uchopím oběma rukama a trochu zatočím, kyblík se oddělí od stěny a jde vyjmout. Tím vznikl nádherně hladký povrch, díky kterému bude pec vypadat profesionálně.
Už mi schází jen přívod vzduchu a víko. Tak se do toho dejme. Zjistil jsem, že 35 mm široká pila na otvory je pro 25 mm širokou trubku ideální. Pokud vrták nasadím na první rýhu na tomto kýblu, můžu se pomalu provrtávat kovovou stěnou. Když se dostanu skrz kov, musím vrtat asi pod 30 stupňovým úhlem. Je to snadné, protože směs ještě úplně neztvrdla. Máme svažující se díru, do které se naše trubka dokonale vejde a která je strategicky umístěna pár centimetrů ode dna.
Pokud se nádoba propálí a roztavený kov začne téct do pece, zůstane uvnitř a nebude nebezpečně vytékat trubkou. Tato trubka na přívod vzduchu se vyrábí snadno. Začnu s trubkou o průměru 2,5 cm. Tento konec bude v kontaktu s horkým uhlím. Budu potřebovat PVC spojku a 2,5 cm širokou PVC trubku. Jednu stranu spojky můžu našroubovat na trubku a na druhé straně prostě jen trubku zasunu.
Je to snadné. Teď si vyrobím víko, které bude udržovat žár uvnitř. V obchodě jsem si koupil šrouby ve tvaru U, které následně postavím do širokého 5litrového kbelíku s polovinou směsi. Po hodině hmota ztuhla a můžete ji vytáhnout z kbelíku. Tím nám vzniklo hezké víko. Ale kvůli vyrovnávání tlaku je třeba vytvořit otvor.
Buď ho můžete vytvořit při odlévání nebo ho můžete takto vyvrtat. Jak vidíte, vzniklo nám hezké tlusté víko, které vypadá jako donut. Díky tomu se může vyrovnávat tlak a navíc můžu kovy tavit, aniž bych musel sundat víko. Jen pro zábavu jsem si koupil sprej barvy leštěného jantaru, který nanesu v několika vrstvách, aby to celé vypadalo lépe. Když ji rozpálím, je uvnitř takové horko, že plechovky roztavím za pár vteřin a získám tekutý hliník.
Tomu se budu věnovat v dalším videu. Díky této domácí peci můžu tavit hliník a odlévat cokoliv se mi zamane. Nejlepší na tom je, že když netavím, nemusí mi pec překážet. Umístím do ní rostlinu a hned je z ní hezký doplněk domácnosti. Díky této proměně si pece nikdo nevšimne.
Mimochodem, pokud vám dojdou hliníkové plechovky, můžete ji využít jako kovářskou pec nebo ke grilování. Přeci jen tam žhnou obyčejné brikety. Teď už víte, jak z dostupných materiálů vytvořit malou tavicí pec, která dokáže roztavit kovy, ale zároveň hezky vypadá. To je vše. Pokud se vám to líbilo, mohla by se vám líbit i další videa. Najdete je na kingofrandom.com.
Přeji šťastný nový rok. Doufám, že jste si pro rok 2015 dali předsevzetí. Děkuji, že jste video sledovali. I když si tohle asi vyrábět nebudete, doufám, že vás video inspirovalo a rozšířilo vám obzory. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Dále budu potřebovat 10litrový ocelový kýbl a přehoz, kterým zakryju vše ostatní, protože můžu nadělat nepořádek. Tento 2,5 litrový kýbl použiju na odměřování surovin, ale brzy mi poslouží i k něčemu jinému. Můj recept na tuto tvrdnoucí hmotu je jeden a tři čtvrtě kýble sádrovce, jeden a tři čtvrtě kýble písku a jeden a čtvrt kýble vody.
Jakmile se voda dotkne směsi, začne mi ubíhat čas. Mám jen 15 minut, než směs ztvrdne. Tak se pustím do míchání. Je důležité směs pořádně promíchat a zbavit se veškerých hrudek. Po pár minutách míchání by měla být poměrně tekutá a stejně barevná. Až si budu jistý, že v ní není žádný suchý prášek nebo hroudy, je směs připravená k nalévání. Pomalu ji nalévám do velkého kýble, abych co nejméně zašpinil okolí.
Tekutiny by mělo být tolik, aby kýbl zaplnila 8 cm pod okraj. A teď za pomoci mého měřícího kýble můžu zformovat prostředek pece. Já do kýble kvůli váze nalil vodu, ale lze použít i písek nebo kameny. Jak vidíte, když na kbelík zatlačím, směs vystoupá, ale nepřepadne přes okraj. Je jasně vidět, že směs začíná tuhnout. Párkrát kbelíkem pohnu, aby hladina správně vystoupala. Teď ho musím 2 až 3 minuty pevně držet.
Za tu dobu hmota ztvrdne tak, aby ho udržela na místě. Teď je čas na menší úklid. Do úplného ztvrdnutí zbývá ještě asi hodina, ale směs je pořád natolik vlhká, že ji můžu bez problému setřít. Stejně bych měl utřít i kyblík. Pokud namočím hadřík a přetřu jím povrch, zarovná se a vytvoří zajímavou texturu. Až budu spokojený, nechám to na hodinu být.
Mezitím si z tohoto starého ocelového hasicího přístroje udělám tavicí misku. Ocel poznáte podle toho, že na ní drží magnety. Na hliníku držet nebudou. Odtlakoval jsem ho sundáním ventilu, takže je bezpečné ho rozříznout napůl. Jak vidíte, rozpůlil jsem ho za necelou minutu. Jako misku použiju spodní část přístroje. Je to 8 cm široká a 13 cm vysoká ocelová nádoba.
Pro mou tavicí pec má perfektní rozměry. Nyní by měla být směs ztvrdlá, takže vyliju vodu a pak kleštěmi opatrně začnu ohýbat kbelík ke středu. Když je uchopím oběma rukama a trochu zatočím, kyblík se oddělí od stěny a jde vyjmout. Tím vznikl nádherně hladký povrch, díky kterému bude pec vypadat profesionálně.
Už mi schází jen přívod vzduchu a víko. Tak se do toho dejme. Zjistil jsem, že 35 mm široká pila na otvory je pro 25 mm širokou trubku ideální. Pokud vrták nasadím na první rýhu na tomto kýblu, můžu se pomalu provrtávat kovovou stěnou. Když se dostanu skrz kov, musím vrtat asi pod 30 stupňovým úhlem. Je to snadné, protože směs ještě úplně neztvrdla. Máme svažující se díru, do které se naše trubka dokonale vejde a která je strategicky umístěna pár centimetrů ode dna.
Pokud se nádoba propálí a roztavený kov začne téct do pece, zůstane uvnitř a nebude nebezpečně vytékat trubkou. Tato trubka na přívod vzduchu se vyrábí snadno. Začnu s trubkou o průměru 2,5 cm. Tento konec bude v kontaktu s horkým uhlím. Budu potřebovat PVC spojku a 2,5 cm širokou PVC trubku. Jednu stranu spojky můžu našroubovat na trubku a na druhé straně prostě jen trubku zasunu.
Je to snadné. Teď si vyrobím víko, které bude udržovat žár uvnitř. V obchodě jsem si koupil šrouby ve tvaru U, které následně postavím do širokého 5litrového kbelíku s polovinou směsi. Po hodině hmota ztuhla a můžete ji vytáhnout z kbelíku. Tím nám vzniklo hezké víko. Ale kvůli vyrovnávání tlaku je třeba vytvořit otvor.
Buď ho můžete vytvořit při odlévání nebo ho můžete takto vyvrtat. Jak vidíte, vzniklo nám hezké tlusté víko, které vypadá jako donut. Díky tomu se může vyrovnávat tlak a navíc můžu kovy tavit, aniž bych musel sundat víko. Jen pro zábavu jsem si koupil sprej barvy leštěného jantaru, který nanesu v několika vrstvách, aby to celé vypadalo lépe. Když ji rozpálím, je uvnitř takové horko, že plechovky roztavím za pár vteřin a získám tekutý hliník.
Tomu se budu věnovat v dalším videu. Díky této domácí peci můžu tavit hliník a odlévat cokoliv se mi zamane. Nejlepší na tom je, že když netavím, nemusí mi pec překážet. Umístím do ní rostlinu a hned je z ní hezký doplněk domácnosti. Díky této proměně si pece nikdo nevšimne.
Mimochodem, pokud vám dojdou hliníkové plechovky, můžete ji využít jako kovářskou pec nebo ke grilování. Přeci jen tam žhnou obyčejné brikety. Teď už víte, jak z dostupných materiálů vytvořit malou tavicí pec, která dokáže roztavit kovy, ale zároveň hezky vypadá. To je vše. Pokud se vám to líbilo, mohla by se vám líbit i další videa. Najdete je na kingofrandom.com.
Přeji šťastný nový rok. Doufám, že jste si pro rok 2015 dali předsevzetí. Děkuji, že jste video sledovali. I když si tohle asi vyrábět nebudete, doufám, že vás video inspirovalo a rozšířilo vám obzory. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)