Vánoce jsou tady, mír však ne

Tak jak jde večírek? Počkej, cože? Jsou tam obě,
Sheril a Sharla, a nehádají se? To musí být vánoční zázrak.
Tak jo. 28. prosince 1940. Tento týden jsou Vánoce. Doba klidu a přátelství. Avšak takový tento týden není.

V roce 1940 je to týden
plný bomb a projektilů a plánů na budoucnost,
která přinese smrt bezpočtu lidem. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell,
toto je druhá světová válka. Minulý týden vydal
Adolf Hitler dekret č. 21, že operace Barbarossa –
invaze do Sovětského svazu – proběhne na konci jara 1941. Britové pokračovali v postupu
v severní Africe a tlačili Italy z Egypta, než Italy uvěznili v Bardii
a ofenzivu zastavili.

Jihoafričané
si připsali úspěch u El Wak a řecké protiofenzivě
proti Italům došel dech. Avšak přesto
se na této frontě bojuje. 23. prosince
Řekové dobyli Himaru, ale 28. prosince postup zastavili,
aby opevnili dobytou zemi. Okupují nyní čtvrtinu Albánie. Ten samý den požádá
italský vůdce Benito Mussolini Adolfa Hitlera o pomoc v Albánii.

Hitler však odmítne, protože po Novém roce plánuje
zaútočit na Řeky z druhé strany. Také se nechce nechat
zatáhnout do italské neschopnosti. Hitler však také nedávno zažil něco,
co by se dalo nazvat selháním. Nenapadl skrze Španělsko Gibraltar, ani nepřesvědčil
španělského vůdce Franca, aby po boku
mocností Osy vstoupil do války.

Tento týden 23. prosince
britský premiér Winston Churchill, který o těchto jednáních neví, napsal o Španělsku soukromý dopis
americkému prezidentovi Rooseveltovi. „Nabídka měsíčních dodávek jídla,
dokud Španělé zůstanou mimo válku, může být rozhodující. Německá okupace
obou stran průlivu by ještě více ztížila
již tak nemilou situaci našeho loďstva. Gibraltar by dlouhé obléhání ustál,
ale k čemu by to bylo, kdybychom jej nemohli použít
jako přístav ani proplout průlivem?“ To byla citace
z Neviditelné války v Evropě a našel jsem tam ještě tuto
z Churchillových memoárů: „Dnes se sluší upozorňovat
na nedostatky generála Franka, takže bych se i já velice rád přidal a ocenil nevděčnost jeho spolupráce
s Hitlerem a Mussolinim.” Skvělé zakončení fráze.

Když mluvím o USA, tak minulý týden jsem zmiňoval
Hitlerovy úvahy o USA a teď řeknu pár slov o jeho
myšlenkách o Německu a SSSR, když je odhodlaný provést Barbarossu –
dobýt SSSR na konci jara 1941.

John Keegan napsal povedený monolog o Hitlerových nezávazných
monolozích ohledně Německa: „Byl posedlý
příběhem německé historie. Jak Teutonské kmeny,
samy na římských západních hranicích, vzdorovaly síle říše, porazily ji,
povstaly jako válečnické království a poté se obrátily na východ
a vyrazily do slovanských zemí.

Teutonské eposy, jako o vikinzích
zkoumajících severní vody, nebo ruské řeky,
na kterých založili ruská knížectví, tedy první ostrůvky
civilizace na východě, a stejně jako Normané
dobyli Anglii a Sicílii, tak oni jako pobaltští rytíři
byli tématem, ke kterému
se vracel noc co noc.“ A…

„To v něm vyvolávalo jasný pocit
nadřazenosti německé rasy nad britskou. Zatímco Britové považovali
za osud rozšiřovat svůj svět, Hitler naproti tomu,
posedlý německým trápením, viděl svoji rasu vždy ohroženou, kterou zachová jen neustálý boj.“ Hrozba ležela na východě. Vždy na východě.

Slované, Maďaři, židé
a kosmopolitní bolševismus. Tím myslím, že bolševismus,
alespoň podle Hitlera, šel proti jeho teoriím
rasové jednoty a čistoty prosazováním,
alespoň teoreticky, proletariátu lidu.“ Avšak v žebříčku Hitlerových hodnot
stála rasová jednota na vrcholu. „Bolševismus a jeho víra v ekonomiku
naproti víře v silnou paži válečníka šla proti aristokratickému populismu,
na základě kterého si Hitler lidi získal.“ Takže pochopitelně musel
tohoto démona pokořit všemi prostředky a silou dobýt jeho země, které osídlí Němci
a Germány ze severní Evropy, kteří by jinak „byli odsouzeni
k poddanosti a zotročení nesčetnými hordami
podřadných protivníků.“ To je téma společné
pro všechny vůdce Osy, že jejich rasa
je nadřazenější té nepřátel.

Viděli jsme to i na východě,
kde Čínu proti japonské invazi brání ne jedna,
ale dvě samostatné čínské armády.

Ohledně těchto armád
mám nějaké zprávy. Vůdce nacionalistické armády
před několika týdny přikázal, aby do 31. prosince byla
Mao Ce-tungova komunistická 4. armáda přesunuta severně od řeky Jang-c’-ťiang
a další měsíc severně od Žluté řeky, a nacionalistickému vůdci
generálu Žu-Tungovi dal jasně najevo, že pokud se nepohnou,
pohne s nimi sám. Komunisté mají v An-chuej
početnou sílu 35 000 vojáků a tuto oblast předtím
ovládali nacionalisté, avšak nedávno se komunisté
přesunuli jižně od řeky, což Čankajšeka znepokojovalo.

Xiang Ying je tamním velitelem
nové 4. armády a předpokládal, že k evakuaci dojde
ve spolupráci s nacionalisty, kteří kontrolovali
několik mostů na řece, avšak tento týden dostal telegram
z Maova velitelství v Jen-anu: „Neměl byste nadále mít
falešné představy o nacionalistech. Nespoléhejte se na jejich pomoc.

Pokud na vás z jedné strany
zaútočí nacionalisté a z druhé Japonci, bude to pro vás
extrémně nebezpečné.“ Rana Mitter spekuluje, že Mao již dopředu vinil
nacionalisty z případných konfliktů, že pokud se v An-chuej něco stane, neponese za to zodpovědnost on,
ale tamní velitel. K tomu byly zamítnuty žádosti
komunistů o zimní uniformy, peníze a zásoby
potřebné k ústupu.

V poli však ke konfliktu nedochází,
alespoň prozatím. To platí i pro zbytek světa. Jediné bitvy mimo Řecko
se nyní vedou ve vzduchu a na moři. Od 22. do 24. prosince bombarduje Luftwaffe
každou noc Manchester. 28. prosince se britské
bombardovací velitelství dozví, že opakované nálety na ropné závody
v Geisenkirchenu nebyly účinné. Za sedm měsíců
provedli 28 náletů.

Na moři 25. prosince německý křižník Admirál Hipper
zaútočil na britský obchodní konvoj 1 100 km západně od Cape Finisterre
na cestě do Sierra Leone. Konvoj doprovází
tři křižníky a dvě letadlové lodě, což je masivní doprovod. Hipper potopil jednu loď, ale kvůli problémům s motorem
se musel stáhnout. 27.

prosince německý
pomocný křižník Komet pod japonskou vlajkou
ostřeluje fosfátové závody na Nauru. Komet a Orion
byly v oblasti aktivní a potápěly lodě
zapojené do produkce fosfátu. A tady je pár poznámek na konec týdne. 23. prosince se lord Halifax
stal britským vyslancem v USA. Anthony Eden se stal
ministrem zahraničí a David Margeson
ministrem války. 28.

prosince sovětský zvěd
Richard Sorge ohlásil z Tokia do Moskvy, že Němci formují v Lipsku
záložní armádu o 40 divizích. A vánoční týden končí, avšak k období klidu a míru
měl velmi daleko. Řekové se zastavují
k upevnění pozice, čínští komunisté a nacionalisté
mezi sebou mají problémy a bomby létají nad mořem i zemí. Tyto Vánoce si však Němci
mohou užít více než předtím a obyčejnému Němci
se může zdát, že ani válka není, až na občasné
bombardovávání velkých měst, ale většina Němců
ve velkých městech nežije.

To je důležité, protože německá ekonomika
má stále velkou zemědělskou základnu – na rozdíl od Británie – a německý průmysl
je deset až dvacet let za USA. Samozřejmě, němečtí obyvatelé
měli plno věcí z dobytých území, avšak přesto je ekonomika
řízena strašlivě neschopně.

Armáda nebojovala již měsíce, okupovaná území poskytují
válečnou kořist, ale tohle zahálení,
tohle strnutí po měsících akce může být pro události
roku 1941 kritické. Když se podíváte na to,
co se děje na okupovaných územích a jaký styl vlády
i represí byl nastolen, nepoložil Hitler žádné základy
pro dlouhotrvající, fungující soužití. Může to udělat příští rok, ale měl by to podle mě
udělat velice rychle, jinak se v drtivé německé moci
začnou objevovat trhliny.

Kriegsmarine samozřejmě není tak silné, aby podniklo invazi do Británie
nebo zastavilo britský obchod v Atlantiku. Luftwaffe v Británii selhala a prozatím je příliš slabá
na útok do Sovětského svazu, ke kterému zcela jistě dojde,
ať se v Africe nebo Řecku stane cokoliv, ale na pozadí se může
skrývat další důvod k útoku: „Je prostořeké tvrdit,
že chce Hitler napadnout Rusko jen proto, že nevymyslel nic lepšího,
ale něco na tom přeci jen je, jak si všiml Ian Kershaw.

Generálové zasvěcení
do Hitlerových záměrů již porozuměli základnímu
problému Třetí říše. Cokoliv jiného než kontinentální nadvláda
předznamenává katastrofu. Přesto německé vojenské
a ekonomické prostředky k dosažení tohoto cíle
zůstávají sporné.“ Zdá se, že německá říše
musí mít všechno, nebo nic.

Možná válka skončí už příští rok,
tak či onak. Uvidíme. Veselé Vánoce. Nyní se slaví Vánoce
a na našem kanále TimeGhost máme devítidílnou sérii
o oslavách svátků. Seznam videí může najít přímo zde. Patr(e)onem tohoto vánočního týdne
je Miguel Moreno.

Podporovatelům, jako je Miguel,
nemůžeme dostatečně poděkovat za jejich důležitý příspěvek
a opravdu se počítá každý dolar, díky kterému je tento pořad
detailnější a komplexnější. A každý dolar
se bude počítat i v roce 1941, který bude
pro druhou světovou válku zlomový a který začíná již za pár dnů. Na to nezapomeňte. A nezapomeňte nás odebírat,
kliknout na zvoneček a uvidíme se v roce 1941.