Vánoce jsou tady, mír však neDruhá světová válka
52
Do druhé světové války dorazily Vánoce, avšak mír a klid nikoliv. Německé letectvo útočí na Británii a loďstvo zase na obchodní konvoje.
Přepis titulků
Tak jak jde večírek? Počkej, cože? Jsou tam obě,
Sheril a Sharla, a nehádají se? To musí být vánoční zázrak.
Tak jo. 28. prosince 1940. Tento týden jsou Vánoce. Doba klidu a přátelství. Avšak takový tento týden není.
V roce 1940 je to týden plný bomb a projektilů a plánů na budoucnost, která přinese smrt bezpočtu lidem. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden vydal Adolf Hitler dekret č. 21, že operace Barbarossa – invaze do Sovětského svazu – proběhne na konci jara 1941. Britové pokračovali v postupu v severní Africe a tlačili Italy z Egypta, než Italy uvěznili v Bardii a ofenzivu zastavili.
Jihoafričané si připsali úspěch u El Wak a řecké protiofenzivě proti Italům došel dech. Avšak přesto se na této frontě bojuje. 23. prosince Řekové dobyli Himaru, ale 28. prosince postup zastavili, aby opevnili dobytou zemi. Okupují nyní čtvrtinu Albánie. Ten samý den požádá italský vůdce Benito Mussolini Adolfa Hitlera o pomoc v Albánii.
Hitler však odmítne, protože po Novém roce plánuje zaútočit na Řeky z druhé strany. Také se nechce nechat zatáhnout do italské neschopnosti. Hitler však také nedávno zažil něco, co by se dalo nazvat selháním. Nenapadl skrze Španělsko Gibraltar, ani nepřesvědčil španělského vůdce Franca, aby po boku mocností Osy vstoupil do války.
Tento týden 23. prosince britský premiér Winston Churchill, který o těchto jednáních neví, napsal o Španělsku soukromý dopis americkému prezidentovi Rooseveltovi. „Nabídka měsíčních dodávek jídla, dokud Španělé zůstanou mimo válku, může být rozhodující. Německá okupace obou stran průlivu by ještě více ztížila již tak nemilou situaci našeho loďstva. Gibraltar by dlouhé obléhání ustál, ale k čemu by to bylo, kdybychom jej nemohli použít jako přístav ani proplout průlivem?“ To byla citace z Neviditelné války v Evropě a našel jsem tam ještě tuto z Churchillových memoárů: „Dnes se sluší upozorňovat na nedostatky generála Franka, takže bych se i já velice rád přidal a ocenil nevděčnost jeho spolupráce s Hitlerem a Mussolinim.” Skvělé zakončení fráze.
Když mluvím o USA, tak minulý týden jsem zmiňoval Hitlerovy úvahy o USA a teď řeknu pár slov o jeho myšlenkách o Německu a SSSR, když je odhodlaný provést Barbarossu – dobýt SSSR na konci jara 1941.
John Keegan napsal povedený monolog o Hitlerových nezávazných monolozích ohledně Německa: „Byl posedlý příběhem německé historie. Jak Teutonské kmeny, samy na římských západních hranicích, vzdorovaly síle říše, porazily ji, povstaly jako válečnické království a poté se obrátily na východ a vyrazily do slovanských zemí.
Teutonské eposy, jako o vikinzích zkoumajících severní vody, nebo ruské řeky, na kterých založili ruská knížectví, tedy první ostrůvky civilizace na východě, a stejně jako Normané dobyli Anglii a Sicílii, tak oni jako pobaltští rytíři byli tématem, ke kterému se vracel noc co noc.“ A…
„To v něm vyvolávalo jasný pocit nadřazenosti německé rasy nad britskou. Zatímco Britové považovali za osud rozšiřovat svůj svět, Hitler naproti tomu, posedlý německým trápením, viděl svoji rasu vždy ohroženou, kterou zachová jen neustálý boj.“ Hrozba ležela na východě. Vždy na východě.
Slované, Maďaři, židé a kosmopolitní bolševismus. Tím myslím, že bolševismus, alespoň podle Hitlera, šel proti jeho teoriím rasové jednoty a čistoty prosazováním, alespoň teoreticky, proletariátu lidu.“ Avšak v žebříčku Hitlerových hodnot stála rasová jednota na vrcholu. „Bolševismus a jeho víra v ekonomiku naproti víře v silnou paži válečníka šla proti aristokratickému populismu, na základě kterého si Hitler lidi získal.“ Takže pochopitelně musel tohoto démona pokořit všemi prostředky a silou dobýt jeho země, které osídlí Němci a Germány ze severní Evropy, kteří by jinak „byli odsouzeni k poddanosti a zotročení nesčetnými hordami podřadných protivníků.“ To je téma společné pro všechny vůdce Osy, že jejich rasa je nadřazenější té nepřátel.
Viděli jsme to i na východě, kde Čínu proti japonské invazi brání ne jedna, ale dvě samostatné čínské armády.
Ohledně těchto armád mám nějaké zprávy. Vůdce nacionalistické armády před několika týdny přikázal, aby do 31. prosince byla Mao Ce-tungova komunistická 4. armáda přesunuta severně od řeky Jang-c’-ťiang a další měsíc severně od Žluté řeky, a nacionalistickému vůdci generálu Žu-Tungovi dal jasně najevo, že pokud se nepohnou, pohne s nimi sám. Komunisté mají v An-chuej početnou sílu 35 000 vojáků a tuto oblast předtím ovládali nacionalisté, avšak nedávno se komunisté přesunuli jižně od řeky, což Čankajšeka znepokojovalo.
Xiang Ying je tamním velitelem nové 4. armády a předpokládal, že k evakuaci dojde ve spolupráci s nacionalisty, kteří kontrolovali několik mostů na řece, avšak tento týden dostal telegram z Maova velitelství v Jen-anu: „Neměl byste nadále mít falešné představy o nacionalistech. Nespoléhejte se na jejich pomoc.
Pokud na vás z jedné strany zaútočí nacionalisté a z druhé Japonci, bude to pro vás extrémně nebezpečné.“ Rana Mitter spekuluje, že Mao již dopředu vinil nacionalisty z případných konfliktů, že pokud se v An-chuej něco stane, neponese za to zodpovědnost on, ale tamní velitel. K tomu byly zamítnuty žádosti komunistů o zimní uniformy, peníze a zásoby potřebné k ústupu.
V poli však ke konfliktu nedochází, alespoň prozatím. To platí i pro zbytek světa. Jediné bitvy mimo Řecko se nyní vedou ve vzduchu a na moři. Od 22. do 24. prosince bombarduje Luftwaffe každou noc Manchester. 28. prosince se britské bombardovací velitelství dozví, že opakované nálety na ropné závody v Geisenkirchenu nebyly účinné. Za sedm měsíců provedli 28 náletů.
Na moři 25. prosince německý křižník Admirál Hipper zaútočil na britský obchodní konvoj 1 100 km západně od Cape Finisterre na cestě do Sierra Leone. Konvoj doprovází tři křižníky a dvě letadlové lodě, což je masivní doprovod. Hipper potopil jednu loď, ale kvůli problémům s motorem se musel stáhnout. 27.
prosince německý pomocný křižník Komet pod japonskou vlajkou ostřeluje fosfátové závody na Nauru. Komet a Orion byly v oblasti aktivní a potápěly lodě zapojené do produkce fosfátu. A tady je pár poznámek na konec týdne. 23. prosince se lord Halifax stal britským vyslancem v USA. Anthony Eden se stal ministrem zahraničí a David Margeson ministrem války. 28.
prosince sovětský zvěd Richard Sorge ohlásil z Tokia do Moskvy, že Němci formují v Lipsku záložní armádu o 40 divizích. A vánoční týden končí, avšak k období klidu a míru měl velmi daleko. Řekové se zastavují k upevnění pozice, čínští komunisté a nacionalisté mezi sebou mají problémy a bomby létají nad mořem i zemí. Tyto Vánoce si však Němci mohou užít více než předtím a obyčejnému Němci se může zdát, že ani válka není, až na občasné bombardovávání velkých měst, ale většina Němců ve velkých městech nežije.
To je důležité, protože německá ekonomika má stále velkou zemědělskou základnu – na rozdíl od Británie – a německý průmysl je deset až dvacet let za USA. Samozřejmě, němečtí obyvatelé měli plno věcí z dobytých území, avšak přesto je ekonomika řízena strašlivě neschopně.
Armáda nebojovala již měsíce, okupovaná území poskytují válečnou kořist, ale tohle zahálení, tohle strnutí po měsících akce může být pro události roku 1941 kritické. Když se podíváte na to, co se děje na okupovaných územích a jaký styl vlády i represí byl nastolen, nepoložil Hitler žádné základy pro dlouhotrvající, fungující soužití. Může to udělat příští rok, ale měl by to podle mě udělat velice rychle, jinak se v drtivé německé moci začnou objevovat trhliny.
Kriegsmarine samozřejmě není tak silné, aby podniklo invazi do Británie nebo zastavilo britský obchod v Atlantiku. Luftwaffe v Británii selhala a prozatím je příliš slabá na útok do Sovětského svazu, ke kterému zcela jistě dojde, ať se v Africe nebo Řecku stane cokoliv, ale na pozadí se může skrývat další důvod k útoku: „Je prostořeké tvrdit, že chce Hitler napadnout Rusko jen proto, že nevymyslel nic lepšího, ale něco na tom přeci jen je, jak si všiml Ian Kershaw.
Generálové zasvěcení do Hitlerových záměrů již porozuměli základnímu problému Třetí říše. Cokoliv jiného než kontinentální nadvláda předznamenává katastrofu. Přesto německé vojenské a ekonomické prostředky k dosažení tohoto cíle zůstávají sporné.“ Zdá se, že německá říše musí mít všechno, nebo nic.
Možná válka skončí už příští rok, tak či onak. Uvidíme. Veselé Vánoce. Nyní se slaví Vánoce a na našem kanále TimeGhost máme devítidílnou sérii o oslavách svátků. Seznam videí může najít přímo zde. Patr(e)onem tohoto vánočního týdne je Miguel Moreno.
Podporovatelům, jako je Miguel, nemůžeme dostatečně poděkovat za jejich důležitý příspěvek a opravdu se počítá každý dolar, díky kterému je tento pořad detailnější a komplexnější. A každý dolar se bude počítat i v roce 1941, který bude pro druhou světovou válku zlomový a který začíná již za pár dnů. Na to nezapomeňte. A nezapomeňte nás odebírat, kliknout na zvoneček a uvidíme se v roce 1941.
V roce 1940 je to týden plný bomb a projektilů a plánů na budoucnost, která přinese smrt bezpočtu lidem. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden vydal Adolf Hitler dekret č. 21, že operace Barbarossa – invaze do Sovětského svazu – proběhne na konci jara 1941. Britové pokračovali v postupu v severní Africe a tlačili Italy z Egypta, než Italy uvěznili v Bardii a ofenzivu zastavili.
Jihoafričané si připsali úspěch u El Wak a řecké protiofenzivě proti Italům došel dech. Avšak přesto se na této frontě bojuje. 23. prosince Řekové dobyli Himaru, ale 28. prosince postup zastavili, aby opevnili dobytou zemi. Okupují nyní čtvrtinu Albánie. Ten samý den požádá italský vůdce Benito Mussolini Adolfa Hitlera o pomoc v Albánii.
Hitler však odmítne, protože po Novém roce plánuje zaútočit na Řeky z druhé strany. Také se nechce nechat zatáhnout do italské neschopnosti. Hitler však také nedávno zažil něco, co by se dalo nazvat selháním. Nenapadl skrze Španělsko Gibraltar, ani nepřesvědčil španělského vůdce Franca, aby po boku mocností Osy vstoupil do války.
Tento týden 23. prosince britský premiér Winston Churchill, který o těchto jednáních neví, napsal o Španělsku soukromý dopis americkému prezidentovi Rooseveltovi. „Nabídka měsíčních dodávek jídla, dokud Španělé zůstanou mimo válku, může být rozhodující. Německá okupace obou stran průlivu by ještě více ztížila již tak nemilou situaci našeho loďstva. Gibraltar by dlouhé obléhání ustál, ale k čemu by to bylo, kdybychom jej nemohli použít jako přístav ani proplout průlivem?“ To byla citace z Neviditelné války v Evropě a našel jsem tam ještě tuto z Churchillových memoárů: „Dnes se sluší upozorňovat na nedostatky generála Franka, takže bych se i já velice rád přidal a ocenil nevděčnost jeho spolupráce s Hitlerem a Mussolinim.” Skvělé zakončení fráze.
Když mluvím o USA, tak minulý týden jsem zmiňoval Hitlerovy úvahy o USA a teď řeknu pár slov o jeho myšlenkách o Německu a SSSR, když je odhodlaný provést Barbarossu – dobýt SSSR na konci jara 1941.
John Keegan napsal povedený monolog o Hitlerových nezávazných monolozích ohledně Německa: „Byl posedlý příběhem německé historie. Jak Teutonské kmeny, samy na římských západních hranicích, vzdorovaly síle říše, porazily ji, povstaly jako válečnické království a poté se obrátily na východ a vyrazily do slovanských zemí.
Teutonské eposy, jako o vikinzích zkoumajících severní vody, nebo ruské řeky, na kterých založili ruská knížectví, tedy první ostrůvky civilizace na východě, a stejně jako Normané dobyli Anglii a Sicílii, tak oni jako pobaltští rytíři byli tématem, ke kterému se vracel noc co noc.“ A…
„To v něm vyvolávalo jasný pocit nadřazenosti německé rasy nad britskou. Zatímco Britové považovali za osud rozšiřovat svůj svět, Hitler naproti tomu, posedlý německým trápením, viděl svoji rasu vždy ohroženou, kterou zachová jen neustálý boj.“ Hrozba ležela na východě. Vždy na východě.
Slované, Maďaři, židé a kosmopolitní bolševismus. Tím myslím, že bolševismus, alespoň podle Hitlera, šel proti jeho teoriím rasové jednoty a čistoty prosazováním, alespoň teoreticky, proletariátu lidu.“ Avšak v žebříčku Hitlerových hodnot stála rasová jednota na vrcholu. „Bolševismus a jeho víra v ekonomiku naproti víře v silnou paži válečníka šla proti aristokratickému populismu, na základě kterého si Hitler lidi získal.“ Takže pochopitelně musel tohoto démona pokořit všemi prostředky a silou dobýt jeho země, které osídlí Němci a Germány ze severní Evropy, kteří by jinak „byli odsouzeni k poddanosti a zotročení nesčetnými hordami podřadných protivníků.“ To je téma společné pro všechny vůdce Osy, že jejich rasa je nadřazenější té nepřátel.
Viděli jsme to i na východě, kde Čínu proti japonské invazi brání ne jedna, ale dvě samostatné čínské armády.
Ohledně těchto armád mám nějaké zprávy. Vůdce nacionalistické armády před několika týdny přikázal, aby do 31. prosince byla Mao Ce-tungova komunistická 4. armáda přesunuta severně od řeky Jang-c’-ťiang a další měsíc severně od Žluté řeky, a nacionalistickému vůdci generálu Žu-Tungovi dal jasně najevo, že pokud se nepohnou, pohne s nimi sám. Komunisté mají v An-chuej početnou sílu 35 000 vojáků a tuto oblast předtím ovládali nacionalisté, avšak nedávno se komunisté přesunuli jižně od řeky, což Čankajšeka znepokojovalo.
Xiang Ying je tamním velitelem nové 4. armády a předpokládal, že k evakuaci dojde ve spolupráci s nacionalisty, kteří kontrolovali několik mostů na řece, avšak tento týden dostal telegram z Maova velitelství v Jen-anu: „Neměl byste nadále mít falešné představy o nacionalistech. Nespoléhejte se na jejich pomoc.
Pokud na vás z jedné strany zaútočí nacionalisté a z druhé Japonci, bude to pro vás extrémně nebezpečné.“ Rana Mitter spekuluje, že Mao již dopředu vinil nacionalisty z případných konfliktů, že pokud se v An-chuej něco stane, neponese za to zodpovědnost on, ale tamní velitel. K tomu byly zamítnuty žádosti komunistů o zimní uniformy, peníze a zásoby potřebné k ústupu.
V poli však ke konfliktu nedochází, alespoň prozatím. To platí i pro zbytek světa. Jediné bitvy mimo Řecko se nyní vedou ve vzduchu a na moři. Od 22. do 24. prosince bombarduje Luftwaffe každou noc Manchester. 28. prosince se britské bombardovací velitelství dozví, že opakované nálety na ropné závody v Geisenkirchenu nebyly účinné. Za sedm měsíců provedli 28 náletů.
Na moři 25. prosince německý křižník Admirál Hipper zaútočil na britský obchodní konvoj 1 100 km západně od Cape Finisterre na cestě do Sierra Leone. Konvoj doprovází tři křižníky a dvě letadlové lodě, což je masivní doprovod. Hipper potopil jednu loď, ale kvůli problémům s motorem se musel stáhnout. 27.
prosince německý pomocný křižník Komet pod japonskou vlajkou ostřeluje fosfátové závody na Nauru. Komet a Orion byly v oblasti aktivní a potápěly lodě zapojené do produkce fosfátu. A tady je pár poznámek na konec týdne. 23. prosince se lord Halifax stal britským vyslancem v USA. Anthony Eden se stal ministrem zahraničí a David Margeson ministrem války. 28.
prosince sovětský zvěd Richard Sorge ohlásil z Tokia do Moskvy, že Němci formují v Lipsku záložní armádu o 40 divizích. A vánoční týden končí, avšak k období klidu a míru měl velmi daleko. Řekové se zastavují k upevnění pozice, čínští komunisté a nacionalisté mezi sebou mají problémy a bomby létají nad mořem i zemí. Tyto Vánoce si však Němci mohou užít více než předtím a obyčejnému Němci se může zdát, že ani válka není, až na občasné bombardovávání velkých měst, ale většina Němců ve velkých městech nežije.
To je důležité, protože německá ekonomika má stále velkou zemědělskou základnu – na rozdíl od Británie – a německý průmysl je deset až dvacet let za USA. Samozřejmě, němečtí obyvatelé měli plno věcí z dobytých území, avšak přesto je ekonomika řízena strašlivě neschopně.
Armáda nebojovala již měsíce, okupovaná území poskytují válečnou kořist, ale tohle zahálení, tohle strnutí po měsících akce může být pro události roku 1941 kritické. Když se podíváte na to, co se děje na okupovaných územích a jaký styl vlády i represí byl nastolen, nepoložil Hitler žádné základy pro dlouhotrvající, fungující soužití. Může to udělat příští rok, ale měl by to podle mě udělat velice rychle, jinak se v drtivé německé moci začnou objevovat trhliny.
Kriegsmarine samozřejmě není tak silné, aby podniklo invazi do Británie nebo zastavilo britský obchod v Atlantiku. Luftwaffe v Británii selhala a prozatím je příliš slabá na útok do Sovětského svazu, ke kterému zcela jistě dojde, ať se v Africe nebo Řecku stane cokoliv, ale na pozadí se může skrývat další důvod k útoku: „Je prostořeké tvrdit, že chce Hitler napadnout Rusko jen proto, že nevymyslel nic lepšího, ale něco na tom přeci jen je, jak si všiml Ian Kershaw.
Generálové zasvěcení do Hitlerových záměrů již porozuměli základnímu problému Třetí říše. Cokoliv jiného než kontinentální nadvláda předznamenává katastrofu. Přesto německé vojenské a ekonomické prostředky k dosažení tohoto cíle zůstávají sporné.“ Zdá se, že německá říše musí mít všechno, nebo nic.
Možná válka skončí už příští rok, tak či onak. Uvidíme. Veselé Vánoce. Nyní se slaví Vánoce a na našem kanále TimeGhost máme devítidílnou sérii o oslavách svátků. Seznam videí může najít přímo zde. Patr(e)onem tohoto vánočního týdne je Miguel Moreno.
Podporovatelům, jako je Miguel, nemůžeme dostatečně poděkovat za jejich důležitý příspěvek a opravdu se počítá každý dolar, díky kterému je tento pořad detailnější a komplexnější. A každý dolar se bude počítat i v roce 1941, který bude pro druhou světovou válku zlomový a který začíná již za pár dnů. Na to nezapomeňte. A nezapomeňte nás odebírat, kliknout na zvoneček a uvidíme se v roce 1941.
Komentáře (0)