Kleopatra: Ať žije Caesar!Extra Credits
67
Co si nebohá dívka počne, když se ji její manžel a bratr v jednom snaží zavraždit? No přece si obstará jednu z nejlepších armád na světě. Kleopatra věděla, že pokud má zůstat naživu a získat zpět trůn, musí si získat Julia Caesara, jednoho z největších mužů tehdejšího světa.
Přepis titulků
Je čas hrát „Zažij své vlastní dobrodružství: Kleopatra“. Píše se rok 48 př. n. l. a jste nešťastnou spoluvládkyní Egypta. Uprchli jste z Alexandrie, protože vás manžel a zároveň bratr faraon chce zavraždit. Skrýváte se v Sýrii a vyhlížíte asasíny, které na vás poslal váš branžel a jeho rádci, když se Julius Caesar, neslavnější vojevůdce Středozemí, ukáže v Alexandrii a váš bratr se mu moc nezamlouvá.
Ucítíte příležitost. Když promluvíte s Caesarem, přesvědčíte ho, aby vás podpořil. Jenže Caesar je v srdci Alexandrie, která se hemží branželovými vojáky. Můžete se za A vzdát a v exilu zemřít na hadí uštknutí, za B nakráčet do Alexandrie s ozbrojeným vojskem, nebo za C nechat sluhy, aby vás propašovali k Caesarovi prozíravě zabalené v prostěradle.
Páni, začíná to být zajímavé! Minulý týden jsme opustili Kleopatru v roce 51 př. n. l., když jí bylo 18 a zrovna se stala spoluvládkyní Egypta. Je charismatická, bohatá, vzdělaná a stejně jako zbytek rodiny i chladnokrevná vražedkyně.
Snadno předčila svého desetiletého manžela Ptolemaia XIII. ve zkušenostech i dovednostech. Co by se mohlo pokazit? Ukázalo se, že ty zkušenosti a dovednosti udělaly z Kleopatry překážku pro mužské rádce u Ptolemaiova dvora. Tito rádci včetně vojevůdců, hospodářů a učitelů se shodli, že Egypt je příliš cenný na to, aby mu dál vládli Ptolemaiovci, navíc už měli dost uklízení po svých záludných a vraždících vládcích, což jim nešlo vyčítat.
Věřili, že nejlepší způsob, jak si udržet Egypt, bylo ujmout se vlády prostřednictvím loutky. Dle očekávání se zaměřili na manipulovatelného desetiletého Ptolemaia místo jeho chytré a nezávislé osmnáctileté sestry Kleopatry. V roce 48 př. n. l. už byli tito rádci u moci a Kleopatra uprchla do Sýrie s asasíny v patách.
V exilu ovšem začala spřádat plány ohledně návratu. Zrady a vraždy byly u Ptolemaiovců na denním pořádku jako politické nástroje, měli ale i dalšího favorita. Zásah Říma. Víte, jak byl otec Kleopatry v exilu v Římě a pak nechal svou dceru, jež ho zastoupila, popravit? Povedlo se mu přemluvit Římany, aby podnikli invazi, odvedli špinavou práci a posadili ho na trůn, a protože jablko nepadlo daleko od stromu, vsadila Kleopatra na stejnou strategii.
Dřepěla v Sýrii, tvrdošíjně se odmítala nechat zabít a přemlouvala vojevůdce z Říma, aby vpadl do Alexandrie a zabil její nepřátele. Branžela jako prvního. Ptolemaiovská politika. Zabijácká. Naštěstí pro Kleopatru se její problémy kryly s nástupem nejslavnějšího a zřejmě nejlepšího římského vojevůdce vůbec, Julia Caesara.
Stejně jako Kleopatra byl chytrý, charismatický a liboval si ve vraždění nepřátel, aby se stal jediným vládcem říše. Když si navíc měl vybrat mezi Ptolemaiem a Kleopatrou, preferoval Kleopatru, protože ta mu nezabila přítele. K tomu se vrátíme. Caesar se v západní historii oprávněně považuje za velikána.
Jeho jméno je synonymem pro vedení, urozenost a byl přechodným článkem mezi římskou republikou a říší. Když přišel do Kleopatřina života, byl už nejslavnějším mužem ve Středozemí. Byl římským konzulem, členem triumvirátu a diktátorem. Podrobil si Galii, napadl Velkou Británii a překročil Rubikon, čímž začal občanskou válku. Pak přišel do Alexandrie stíhat svého starého přítele Pompeia, který se kvůli politickému konfliktu stal jeho úhlavním nepřítelem.
Pompeius zastupoval římský senát oponující Caesarovi, protože věřili, možná oprávněně, že ze sebe chce udělat diktátora na celý život. Caesar se bál, že když si neuchová vládu nad Římem, Pompeius a jeho spojenci ho nechají zavraždit. Musel tedy najít svého přítele, i když to znamenalo jít až do Egypta, kam Pompeius prchnul, když Caesarova armáda v Řecku zničila tu jeho.
Caesar ale věděl, k čemu se chystá, že hledá úkryt napříč Středozemím a doufá, že mu Ptolemaios dá peníze a vojsko. Pompeius totiž sehrál důležitou roli v návratu Ptolemaiova otce na trůn, a tak doufal, že mu mladý faraon vyhoví. Září roku 48 př. n. l., audience u faraona. Caesar přijel se svými rádci a vojáky a hledal Pompeia.
Zeptal se Ptolemaia, jestli netuší, kde by ho mohl najít. Ptolemaios ho zarazil a řekl, že pro něj má překvapení. Dárek na uvítanou. A pak Caesarovi naservíroval… Pompeiovu hlavu. Ptolemaiovi rádci, ti samí, kteří si tak věřili ohledně vlády nad Egyptem, se rozhodli využít Pompeiův příjezd jako šanci vlichotit se vítěznému Caesarovi.
Nicméně se trošku přepočítali. Caesar možná s Pompeiem válčil, ale uznával ho jako římského vůdce. Pompeius si dokonce vzal Caesarovu jedinou legitimní dceru Julii, která o šest let dříve zemřela při porodu. Když uviděl hlavu svého přítele, Caesar propukl v pláč.
Nebyla to jen osobní urážka. Vražda římského vůdce cizinci se v římské kultuře považovala za velkou křivdu. Byla to zlá a potupná smrt. Tak odporný čin by možná prošel Ptolemaiovcům, ale v Římě byl nepřijatelný. Po Ptolemaiově děsivém daru se Kleopatra chopila příležitosti a proklouzla do Alexandrie do Caesarových komnat zabalená do prostěradla.
Tahle chvíle odstartovala tisícovku románů, divadelních her a filmů. Dva tehdy nejslavnější lidé v dějinách v jedné místnosti. Caesar a Kleopatra, Řím a Egypt. V dějinách je Caesarova náklonnost ke Kleopatře často brána jako neškodný flirt na jeho cestě k nesmrtelnosti. Co kdybychom ale brali Caesara jako nepodstatnou známost během Kleopatřiny cesty k moci?
Jak tohle zamíchá dějem? Z její perspektivy byl totiž Caesar pro její plány nezbytný. Dokonalý odrazový můstek zpět k moci. Dvaapadesátiletého Caesara a jednadvacetiletou Kleopatru dělila tři desetiletí, sdíleli spolu však nejen politické názory, ale zřejmě také postel. Caesar pak poslal vojáky, aby přivedli Ptolemaia ke slyšení.
K nedobrovolnému slyšení. Fakt, že Caesar přivolal faraona, místo aby šel on za ním, dokazoval, kdo měl vlastně navrch. Na setkání Caesar prozradil, že by chtěl, aby se Ptolemaios a Kleopatra usmířili a znovu spolu vládli Egyptu. Tentokrát ovšem pod dohledem Říma. Ptolemaiovi rádci to odmítli a napadli Caesarovy jednotky v Alexandrii. Doufali, že Caesara donutí změnit názor, ale jen tím stvrdili jeho oddanost Kleopatře.
Do ledna následujícího roku Caesar zvítězil, Ptolemaios se utopil v Nilu a Kleopatra čekala dítě. Znovu získala trůn, tentokrát s jiným bratrem, Ptolemaiem XIV., svým manželem a spoluvládcem Egypta. Nebylo však pochyb o tom, kdo z nich Egyptu skutečně vládne, a stejně tak bylo naprosto jasné, s kým má Kleopatra romantický vztah. Caesar a Kleopatra slavili své vítězství ve velkém triumfální plavbou po Nilu na jaře roku 47 př.
n. l., která zahrnovala 400 lodí a většinu Caesarovy armády. O pár měsíců později se Kleopatře narodil syn Kaisarion, aby bylo jasné, kdo je otcem. Je nutné říct, že navzdory jejich vztahu se Caesar a Kleopatra nemohli vzít. Oba byli zadaní a římské i egyptské právo potvrzení jejich svazku znemožňovalo, ale pro Caesara i Kleopatru bylo narození jejich syna stále velice výhodnou záležitostí.
Kleopatra si nejen stvrdila římskou podporu své vlády, ale mohla se spolehnout i na blízký vztah s římským vůdcem. Dítě také znamenalo, že si zajistila vlastní následnickou linii, která se mohla vyhnout pletkám s jejími krvežíznivými Ptolemaiovskými sourozenci. Historikové jsou často posedlí tím, jak panovníci usilovali o množení, aby stvrdili spojenectví a získali následníka.
Kleopatra udělala to samé, ale protože byla žena, učenci její počínání hodnotí jako svádění a sex místo toho, co to skutečně bylo. Mistrovský politický tah. Během asi 10 měsíců Kleopatra nasměrovala římské vůdce, aby ji vrátili na trůn, zabili jejího bratra a nechali ji s dědicem. K tomu všemu pro Egypt nejen zachovala nezávislost, ale Caesar ji nechal vládnout i na Kypru, který Řím zabral před deseti lety.
I když si Caesar Kleopatru nemohl oficiálně vzít, rozhodně se za svou milenku nestyděl. Když se vrátil do Říma, nechal na římském fóru vztyčit její zlatou sochu uvnitř Venušina chrámu. A když Kleopatra v roce 46 př. n. l. navštívila Řím osobně i s malým Kaisarionem, Caesar je hostil ve vile za Tiberou naproti jeho vlastnímu domu.
Trochu nápadné. Právě tam byla 15. března roku 44 př. n. l., bylo jí 25 let, bydlela v okázalé vile a dvě říše a největší muž Středomoří jí leželi u nohou. Co by se asi tak mohlo pokazit? Přeložila: Marky98 www.videacesky.cz
Ucítíte příležitost. Když promluvíte s Caesarem, přesvědčíte ho, aby vás podpořil. Jenže Caesar je v srdci Alexandrie, která se hemží branželovými vojáky. Můžete se za A vzdát a v exilu zemřít na hadí uštknutí, za B nakráčet do Alexandrie s ozbrojeným vojskem, nebo za C nechat sluhy, aby vás propašovali k Caesarovi prozíravě zabalené v prostěradle.
Páni, začíná to být zajímavé! Minulý týden jsme opustili Kleopatru v roce 51 př. n. l., když jí bylo 18 a zrovna se stala spoluvládkyní Egypta. Je charismatická, bohatá, vzdělaná a stejně jako zbytek rodiny i chladnokrevná vražedkyně.
Snadno předčila svého desetiletého manžela Ptolemaia XIII. ve zkušenostech i dovednostech. Co by se mohlo pokazit? Ukázalo se, že ty zkušenosti a dovednosti udělaly z Kleopatry překážku pro mužské rádce u Ptolemaiova dvora. Tito rádci včetně vojevůdců, hospodářů a učitelů se shodli, že Egypt je příliš cenný na to, aby mu dál vládli Ptolemaiovci, navíc už měli dost uklízení po svých záludných a vraždících vládcích, což jim nešlo vyčítat.
Věřili, že nejlepší způsob, jak si udržet Egypt, bylo ujmout se vlády prostřednictvím loutky. Dle očekávání se zaměřili na manipulovatelného desetiletého Ptolemaia místo jeho chytré a nezávislé osmnáctileté sestry Kleopatry. V roce 48 př. n. l. už byli tito rádci u moci a Kleopatra uprchla do Sýrie s asasíny v patách.
V exilu ovšem začala spřádat plány ohledně návratu. Zrady a vraždy byly u Ptolemaiovců na denním pořádku jako politické nástroje, měli ale i dalšího favorita. Zásah Říma. Víte, jak byl otec Kleopatry v exilu v Římě a pak nechal svou dceru, jež ho zastoupila, popravit? Povedlo se mu přemluvit Římany, aby podnikli invazi, odvedli špinavou práci a posadili ho na trůn, a protože jablko nepadlo daleko od stromu, vsadila Kleopatra na stejnou strategii.
Dřepěla v Sýrii, tvrdošíjně se odmítala nechat zabít a přemlouvala vojevůdce z Říma, aby vpadl do Alexandrie a zabil její nepřátele. Branžela jako prvního. Ptolemaiovská politika. Zabijácká. Naštěstí pro Kleopatru se její problémy kryly s nástupem nejslavnějšího a zřejmě nejlepšího římského vojevůdce vůbec, Julia Caesara.
Stejně jako Kleopatra byl chytrý, charismatický a liboval si ve vraždění nepřátel, aby se stal jediným vládcem říše. Když si navíc měl vybrat mezi Ptolemaiem a Kleopatrou, preferoval Kleopatru, protože ta mu nezabila přítele. K tomu se vrátíme. Caesar se v západní historii oprávněně považuje za velikána.
Jeho jméno je synonymem pro vedení, urozenost a byl přechodným článkem mezi římskou republikou a říší. Když přišel do Kleopatřina života, byl už nejslavnějším mužem ve Středozemí. Byl římským konzulem, členem triumvirátu a diktátorem. Podrobil si Galii, napadl Velkou Británii a překročil Rubikon, čímž začal občanskou válku. Pak přišel do Alexandrie stíhat svého starého přítele Pompeia, který se kvůli politickému konfliktu stal jeho úhlavním nepřítelem.
Pompeius zastupoval římský senát oponující Caesarovi, protože věřili, možná oprávněně, že ze sebe chce udělat diktátora na celý život. Caesar se bál, že když si neuchová vládu nad Římem, Pompeius a jeho spojenci ho nechají zavraždit. Musel tedy najít svého přítele, i když to znamenalo jít až do Egypta, kam Pompeius prchnul, když Caesarova armáda v Řecku zničila tu jeho.
Caesar ale věděl, k čemu se chystá, že hledá úkryt napříč Středozemím a doufá, že mu Ptolemaios dá peníze a vojsko. Pompeius totiž sehrál důležitou roli v návratu Ptolemaiova otce na trůn, a tak doufal, že mu mladý faraon vyhoví. Září roku 48 př. n. l., audience u faraona. Caesar přijel se svými rádci a vojáky a hledal Pompeia.
Zeptal se Ptolemaia, jestli netuší, kde by ho mohl najít. Ptolemaios ho zarazil a řekl, že pro něj má překvapení. Dárek na uvítanou. A pak Caesarovi naservíroval… Pompeiovu hlavu. Ptolemaiovi rádci, ti samí, kteří si tak věřili ohledně vlády nad Egyptem, se rozhodli využít Pompeiův příjezd jako šanci vlichotit se vítěznému Caesarovi.
Nicméně se trošku přepočítali. Caesar možná s Pompeiem válčil, ale uznával ho jako římského vůdce. Pompeius si dokonce vzal Caesarovu jedinou legitimní dceru Julii, která o šest let dříve zemřela při porodu. Když uviděl hlavu svého přítele, Caesar propukl v pláč.
Nebyla to jen osobní urážka. Vražda římského vůdce cizinci se v římské kultuře považovala za velkou křivdu. Byla to zlá a potupná smrt. Tak odporný čin by možná prošel Ptolemaiovcům, ale v Římě byl nepřijatelný. Po Ptolemaiově děsivém daru se Kleopatra chopila příležitosti a proklouzla do Alexandrie do Caesarových komnat zabalená do prostěradla.
Tahle chvíle odstartovala tisícovku románů, divadelních her a filmů. Dva tehdy nejslavnější lidé v dějinách v jedné místnosti. Caesar a Kleopatra, Řím a Egypt. V dějinách je Caesarova náklonnost ke Kleopatře často brána jako neškodný flirt na jeho cestě k nesmrtelnosti. Co kdybychom ale brali Caesara jako nepodstatnou známost během Kleopatřiny cesty k moci?
Jak tohle zamíchá dějem? Z její perspektivy byl totiž Caesar pro její plány nezbytný. Dokonalý odrazový můstek zpět k moci. Dvaapadesátiletého Caesara a jednadvacetiletou Kleopatru dělila tři desetiletí, sdíleli spolu však nejen politické názory, ale zřejmě také postel. Caesar pak poslal vojáky, aby přivedli Ptolemaia ke slyšení.
K nedobrovolnému slyšení. Fakt, že Caesar přivolal faraona, místo aby šel on za ním, dokazoval, kdo měl vlastně navrch. Na setkání Caesar prozradil, že by chtěl, aby se Ptolemaios a Kleopatra usmířili a znovu spolu vládli Egyptu. Tentokrát ovšem pod dohledem Říma. Ptolemaiovi rádci to odmítli a napadli Caesarovy jednotky v Alexandrii. Doufali, že Caesara donutí změnit názor, ale jen tím stvrdili jeho oddanost Kleopatře.
Do ledna následujícího roku Caesar zvítězil, Ptolemaios se utopil v Nilu a Kleopatra čekala dítě. Znovu získala trůn, tentokrát s jiným bratrem, Ptolemaiem XIV., svým manželem a spoluvládcem Egypta. Nebylo však pochyb o tom, kdo z nich Egyptu skutečně vládne, a stejně tak bylo naprosto jasné, s kým má Kleopatra romantický vztah. Caesar a Kleopatra slavili své vítězství ve velkém triumfální plavbou po Nilu na jaře roku 47 př.
n. l., která zahrnovala 400 lodí a většinu Caesarovy armády. O pár měsíců později se Kleopatře narodil syn Kaisarion, aby bylo jasné, kdo je otcem. Je nutné říct, že navzdory jejich vztahu se Caesar a Kleopatra nemohli vzít. Oba byli zadaní a římské i egyptské právo potvrzení jejich svazku znemožňovalo, ale pro Caesara i Kleopatru bylo narození jejich syna stále velice výhodnou záležitostí.
Kleopatra si nejen stvrdila římskou podporu své vlády, ale mohla se spolehnout i na blízký vztah s římským vůdcem. Dítě také znamenalo, že si zajistila vlastní následnickou linii, která se mohla vyhnout pletkám s jejími krvežíznivými Ptolemaiovskými sourozenci. Historikové jsou často posedlí tím, jak panovníci usilovali o množení, aby stvrdili spojenectví a získali následníka.
Kleopatra udělala to samé, ale protože byla žena, učenci její počínání hodnotí jako svádění a sex místo toho, co to skutečně bylo. Mistrovský politický tah. Během asi 10 měsíců Kleopatra nasměrovala římské vůdce, aby ji vrátili na trůn, zabili jejího bratra a nechali ji s dědicem. K tomu všemu pro Egypt nejen zachovala nezávislost, ale Caesar ji nechal vládnout i na Kypru, který Řím zabral před deseti lety.
I když si Caesar Kleopatru nemohl oficiálně vzít, rozhodně se za svou milenku nestyděl. Když se vrátil do Říma, nechal na římském fóru vztyčit její zlatou sochu uvnitř Venušina chrámu. A když Kleopatra v roce 46 př. n. l. navštívila Řím osobně i s malým Kaisarionem, Caesar je hostil ve vile za Tiberou naproti jeho vlastnímu domu.
Trochu nápadné. Právě tam byla 15. března roku 44 př. n. l., bylo jí 25 let, bydlela v okázalé vile a dvě říše a největší muž Středomoří jí leželi u nohou. Co by se asi tak mohlo pokazit? Přeložila: Marky98 www.videacesky.cz
Komentáře (1)
El_DiabloOdpovědět
26.09.2021 22:40:06
Hail? Spíš Ave!