Kleopatra: Smrt uštknutímExtra Credits

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 67
99 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:21
Počet zobrazení:905
Dostáváme se k nejslavnějšímu momentu Kleopatřina příběhu. Spolu s Markem Antoniem se chtěla jednou provždy zbavit Oktaviána a založit dynastii, která bude ve Středomoří vládnout navždy. Bohužel Oktaviána podcenili. Ten mezitím rozjel kampaň, která měla za úkol udělat z Antonia oběť a z Kleopatry čarodějnici, čímž jejich osud zpečetil. Když s Oktaviánem prohráli u Aktionu, už nezbývalo moc, co by se dalo udělat…

Přepis titulků

Alexandrie, podzim roku 34 př. n. l. Město se shromáždilo v gymnáziu a dívalo se na zlaté a stříbrné pódium. Na nižším stupni seděli čtyři mladí lidé, Kleopatřiny děti s Caesarem a Antoniem. Seděli na zlatých trůnech a i ten dvouletý měl královské roucho. Na vrchním stupni, oděni jako Eset a Usir, seděli Kleopatra a Antonius. Antonius ve zlaté róbě a s břečťanovou korunou vstal a učinil několik prohlášení.

Jako římský triumvir jmenoval Kleopatru královnou nejen Egypta, ale i Kypru, Libye a Sýrie. Pak uznal Kaisariona jako Caesarova syna a dal mu zbožný titul „král králů“. Dětem, které měl s Kleopatrou, daroval obrovská území a určil, kde budou vládnout. Dav dával najevo souhlas.

Po obřadu nechal Antonius poslat svá prohlášení do Říma, aby se schválil senát. Pak s Kleopatrou nechali razit nové mince na připomínku události, která bude známá jako Alexandrijské dary. Ukazováním na veřejnosti chtěli docílit založení nové středomořské dynastie, která bude vládnout po staletí. Vydrží ale pouhých pět let.

Alexandrijské dary byly pro Antonia a Kleopatru překročením Rubikonu. Po letech neklidného míru s Oktaviánem byli ti dva připravení vznést nárok na Středomoří. V Antoniově dopisu senátu nebyla jen žádost o uznání, ale hlavně návrh pro římské vůdce. „Čau, jsme mocní, bohatí a máme následníky, mimo jiné včetně Caesarova vlastního syna.

Takže… no tak. Kašlete na Oktaviána a přidejte se k nám.“ Problém návrhu byl v tom, že přicházel z Alexandrie a ne z Říma. V Alexandrii se sice pořádaly ty nejlepší večírky, obchodování se však stále odehrávalo v Římě. Senát měl navíc s návrhem Antonia a Kleopatry výrazný problém. Z pohledu senátu to byla Kleopatra, kdo tahal za nitky a očaroval Antonia.

Proč by se jinak choval ke své oddané římské manželce Octavii tak zle? Proč by jinak dával tolik území, včetně některých římských provincií, Egyptu? Proč by jinak oficiálně prohlásil Kaisariona Caesarovým synem, čímž zpochybnil oprávněnost Oktaviánova dědictví? Římští senátoři chtěli tradičního římského vůdce, ne tohle, ať to bylo cokoli.

Takové příležitosti Oktavián plně využil. V Římě rozjel úspěšnou propagační kampaň zaměřenou ne na Antonia, ale na Kleopatru. Navzdory příběhům o Antoniově extravagantním životě a chybách na východě byl v politice déle než mladý Oktavián a v senátu stále měl dlouhodobé příznivce. K tomu navíc po občanské válce mezi Caesarem a Pompeiem a poté další občanské válce po vraždě Caesara Řím nechtěl další válku mezi dvěma římskými vůdci.

Ale co takhle válku mezi Římem a femme fatale egyptskou královnou, která je navíc čarodějnice? To zní skvěle! Oktaviánova propaganda zveličovala to, jak Kleopatra Antonia svedla a navedla kdysi velkého vůdce na cestu neřesti a sebezničení.

Takhle to byl vlastně Oktavián, kdo bojoval za záchranu Antonia, ne za zničení soka ve vedení Říma. Tohle nebyla občanská válka, kdepak. Byla to záchranná mise. Říkal jsem, že byl Oktavián chytrý. Podle této propagandy Kleopatra používala kouzla, aby ukradla rozum a srdce největších mužů Říma.

Oktavián si stál za tím, že vítězství pro Egypt by znamenalo, že to Kleopatra, ne Antonius, bude vládnout Římu, a že by Římané museli začít uctívat egyptské bohy. Všechno se vyhrotilo v roce 32 př. n. l. Oficiální vláda Antoniova a Oktaviánova triumvirátu skončila a byl čas rozhodnout o nové struktuře vedení. Stovky senátorů odešly za Antoniem do Egypta a Oktavián posílil svou moc v Římě.

Antonius se svým sokem přerušil veškeré spojení, když se na jaře rozvedl s Octavií. Oktavián ale zjistil, že Antonius sepsal spornou závěť a zanechal ji ve Vestině chrámu. Vloupal se tedy do chrámu, ukradl ji a pak ji nahlas přečetl zbývajícím členům senátu. Nenechal ale nikoho jiného si ji přečíst, což samozřejmě nebylo vůbec podezřelé.

Závěť obsahovala další dary pro děti Antonia a Kleopatry a Kaisariona a požadavek, aby jeho tělo po smrti pohřbili v Alexandrii, ne v Římě. Dokument, ať už skutečný či ne, zanechal v Římě jen málo pochyb, že Antonius chtěl z Alexandrie udělat hlavní město říše. Proto dali zbylí členové senátu Oktaviánovi svolení, aby Antoniovi sebral pravomoci a sestavil armádu proti Egyptu.

Antonius s Kleopatrou se mezitím vydali do Athén, kde dali dohromady armádu a uspořádali pár večírků, zatímco čekali na hlavní střet. 2. září roku 31 př. n. l. Aktion, Řecko Konečně je tu závěrečná bitva o Římskou republiku! Vítěz vybuduje říši, která bude vládnout celému Středomoří po další čtyři staletí!

V západním rohu máme Oktaviána, který zastupuje Řím, a pokud uznáváte jeho propagandu, i tradiční římské hodnoty. Ve východním rohu máme Antonia a Kleopatru, kteří bojují za hybridní styl římských a řeckých tradic. Tógy připravit! O osudu Středomoří se příhodně rozhoduje ve Středozemním moři. Oktaviánova armáda pochází z Itálie a římských provincií, armáda Antonia a Kleopatry pochází z Egypta, Malé Asie, Řecka a vzhledem ke Kleopatřině původu i z Makedonie.

Spousta jejich lodí byla zdobena zlatem a stříbrem, jako by očekávali vítěznou přehlídku. Antonius vedl první linii, Kleopatra se svou flotilou byla v těsném závěsu, stočená jako had, připravená zaútočit na slabiny nepřátel. Královna trvala na své účasti v bitvě, protože ta mohla její rodinu korunovat vládci celého dosud známého světa.

Lodě Antonia a Oktaviána bojovaly na krátkou vzdálenost a snažily se do sebe vrážet. Pluly jedna vedle druhé a na palubách se rozzuřil boj zblízka. Pak vyrazila vpřed Kleopatřina flotila, zřejmě na pomoc Antoniovu obklíčenému vojsku, jenže když proplula bitevní vřavou, z neznámých důvodů, které určitě probereme v díle Lies, egyptské lodě napnuly plachty a vyrazily zpátky k Egyptu.

Antonius uviděl prchající Kleopatru a se svou lodí ji následoval. Oktavián mezitím přemohl zbytek jeho flotily a zničil ji. Antonius a Kleopatra bojovali s Oktaviánovou armádou v Egyptě další rok, ale Aktion jejich osud zpečetil. Ztratili téměř všechny spojence a ti, co zbyli, se nedokázali udržet. Po staletí plnili římští vojevůdci rozkazy Ptolemaiovců, vpadli do Egypta, zabrali Alexandrii a navrátili panovníka na trůn.

Teď vpadl do Egypta Oktavián, aby odvěkou dynastii zničil jednou provždy. 1. srpna roku 30 př. n. l. přemohla Oktaviánova armáda zbytek té Antoniovy za branami města. Když Oktaviánovo vojsko vpadlo do města, Kleopatra utekla do svého rozestavěného mauzolea a zabarikádovala se uvnitř spolu se sluhy a osobním majetkem.

Psychicky zničený z boje a po zvěstech, že Kleopatra je mrtvá, se Marcus Antonius pokusil zabít, ale špatně se nabodl na meč a zůstal smrtelně raněný. Když se Kleopatra dozvěděla, co udělal, ihned si ho nechala přinést. Jelikož ji však sluhové už zapečetili v mauzoleu, museli Antonia protáhnou oknem, než ho uložili k odpočinku. Věrný své nátuře až do konce polkl doušek vína a zemřel Kleopatře v náručí.

Uprostřed těch muk zůstala Kleopatra na všechno sama. Oktavián řekl, že si zoufale přeje, aby Kleopatra žila a zachovala v Egyptě stabilitu, ona však věděla, že lže. Ve skutečnosti chtěl Kleopatru předvést jako zajatce během svého triumfu v Římě.

Kleopatřina sestra musela takhle kráčet v řetězech Římem při triumfu Julia Caesara v roce 46 př. n. l. Zahanbili ji, křičeli na ni a ponižovali ji. Podle tradice byli váleční zajatci na konci této procházky uškrceni, Caesar ji však tehdy ušetřil. Měla by Kleopatra stejné štěstí? Celý svůj život na římské vůdce vyzrávala a nehodlala se zapsat do dějin jako poražená žena.

Pod dohledem Oktaviánových vojáků se vrátila zpátky do paláce, aby učinila další krok. 12. srpna roku 30 př. n. l., když na Kleopatru dohlíželi Oktaviánovi vojáci, aby se nepokusila zabít, dala poslední egyptská faraonka svůj plán do pohybu. Přesvědčila vojáky, aby ji pustili zpátky do mauzolea, aby mohla u Antoniova těla provést obřad.

Potom se vykoupala, oblékla si své nejlepší šaty a dala si poslední drahé jídlo. Během toho napsala Oktaviánovi dopis, aby ji pohřbil vedle Antonia. Poslala dopis a poručila si dezert, košík s fíky. Když ho otevřela, nebyly v něm jenom fíky, ale i kobra, kterou tam dal její přítel a kterou si přitiskla k paži a nechala se uštknout následovaná svými dvorními dámami.

Když si stráže uvědomily, co se stalo, už byly všechny tři mrtvé. Poslední egyptská faraonka byla mrtvá, ale její příběh nezemřel s ní. Přijďte příští týden, kdy se Kleopatra oficiálně stane nesmrtelnou. Přeložila: Marky98 www.videacesky.cz

Komentáře (3)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

"buuut?.." :D. Jeho pořad je skvělej, zábavnej a vtipnej. Takhle učit ve školách, tak nejsou slabší žáci

00

Odpovědět

Vie niekto, prečo ho v tej námornej bitke nepodporila?

11

Odpovědět

Protože vojáci pod Antoniovým velením dezertovali, když viděli svou ' velitelku '.

11