Jihomořská bublina: Bystrá mysl Johna BluntaExtra Credits

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 67
97 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:65
Počet zobrazení:5 413

Píše se rok 1710 a Velká Británie je po století válek zadlužená až po uši. Nový ministr financí, Robert Harley, má před sebou nemožnou misi. Musí splatit dluh v částce devíti milionů, který země má. Parlament je dost zaneprázdněný svými spory, takže mu nepomůže. Anglická banka Bank of England, ovládaná Harleyho opozicí, mu také nepomůže. Británie válčí snad s každým, takže na zahraniční věřitele může zapomenout. A tak se tedy obrátí na člověka, který má sice bystrou mysl, ale jen velmi malé, pokud nějaké, zábrany.

Poznámka: Britský „cancelor of the exchequer“ a americký „secretary of the treasury“ jsou v češtině oba oficiálně ministry financí.

Vysvětlivky:
Bilance (též rozvaha) je dokument shrnující finanční situaci státu, firmy nebo jednotlivce, zahrnující jejich majetek a zdroje jeho financování (aktiva a pasiva).
Solventnost je schopnost splácet dluhy (opakem je insolvence).

 

 

Přepis titulků

Nezapomeňte si přidat Extra Credits do sledovaných. Vítejte ve čtvrtém díle Extra History. Tentokrát to bude smělý příběh o dobrodružství a romantice na širém moři. Né, kecám. Bude to celé o financích a ekonomice. Zaprvé, chci jen říct, že je úžasné překládat tuhle epizodu. Každý měsíc budou diváci hlasovat o dalším tématu. A minulý měsíc jsme tam hodili téma Jihomořské bubliny. Je důležitá a zásadní, ale říkali jsme si, že nezvítězí nad císařem Justiniánem a jeho Theodorou.

Ale rádi jsme se spletli. A tohle na téhle sérii miluji. Všechno od komentářů až po návrhy epizod a hlasy fanoušků neodráží nihilistický internet, o kterém se mluví, ale spíše ryzí zvědavost a lásku k historii. Určitě chci prozkoumat Justiniána a to, jak moc ho Theodora ovlivnila, ale je úžasné mít publikum, které se také zajímá o něco tak nejasného a tajemného, jako je Jihomořská bublina.

A co je to Jihomořská bublina? Je to možná jeden z nejdivočejších finančních podvodů 18.století. Proč nás zajímá? Protože sdílí mnoho podobností s některými nedávnými událostmi. Skvěle zdůrazňuje význam a hodnotu finančních institucí, ale slouží i jako varování před velkým nebezpečím vymyšleného bohatství. Ale než dáme řeč o Jihomořské bublině, musíme dát řeč o Jihomořské společnosti.

A než dáme řeč o Jihomořské společnosti, dáme řeč o Británii v raném 18. století. Za prvé, žádná Velká Británie v raném 18. století nebyla, protože před zákonem o unii z roku 1707 byly Anglie a Skotsko dvě různé země. Ale protože se to odehrává uprostřed příběhu, budu Anglii říkat Velká Británie, pokud to nevadí. A první věc, co byste měli vědět, je, že se na konci 17. a počátku 18. století zkrátka nemohla nabažit všech možných válek. Nejenže Angličané prošli v 17.

století velkou občanskou válkou, na kterou jistě také dojde, ale pak pokračovali v boji snad s každým v Evropě dalších 100 let. Takže začnu v roce 1710 chlápkem jménem Robert Harley. Srpen 1710 vypadá jako skvělý měsíc pro pana Harleyho. Po spoustě politických pohlavcích byl jmenován ministrem financí, což je stejné jako tajemník státní pokladny v USA. Byl chvíli mimo hru, ale dostal se zpět k moci. Myslí si, že všechno bude boží.

Pak se podívá na britskou bilanci. V jednom sloupci je 5 000 liber, které ještě zbývají ve státní pokladně, a v tom druhém je načmáraná poznámka o dluhu okolo, zhruba, dost možná, 9 milionů liber? Rudým inkoustem. Abyste věděli, jak velký tento dluh je, tak před čtyřmi lety ministr financí oznámil, že tento konsolidovaný dluh byl splacen dne 1.

února 2015. Ten červený inkoust byl splacen až nedávno. O 300 let později. Takže si asi umíte představit, jak Harleyho málem kleplo, když si uvědomil, jak nemožnou práci má. Jeho prvním úkolem bylo udržet vládu do konce roku nad vodou. Naneštěstí před ním bylo několik překážek. Nejprve tu bylo vládní účetnictví. Británie tehdy neměla jednotný rozpočet, takže zatímco všichni věděli o dluhu, tak dokud to Harley nezačal vyšetřovat, nikdo přesně nevěděl, jaký dluh mají.

Takže se neprovedla žádná skutečná příprava. A protože každé vládní oddělení mělo svůj vlastní rozpočet a dluh, tak i po ponoření do knih mohl Harley jen odhadnout, jaký dluh skutečně museli řešit. Druhý problém – dolní sněmovna byla hluboce stranickým dvoustranným orgánem. Posledních pár let byl Parlament řízen liberálními whigy s konzervativní menšinou toryů blokujících jejich návrhy zákonů.

Teď se toryové dostali k moci a věřte, že jim whigská menšina udělá to samé. A tak byli toryové zaneprázdněni voláním po odvolání členů předchozí whigské vlády, takže se zvýšení daní téměř blížilo utopii. Po zatrhnutí zdanění příjmů se Harley obrátil k další možnosti, kterou měl. K Bank of England. Ale tato banka byla vytvořena whigy a ti tuto instituci také řídili. Jde vlastně o počátek centrálního bankovnictví. Bank of England byla první institucí svého druhu.

Banka navržená, aby půjčovala peníze vládě a zajistila, že vláda zůstane solventní. Ale protože většina členů představenstva byli whigové, a Harley byl tory, tak se v pomoci vládě moc nepřetrhli. Jako možný zdroj příjmů pro vládu zbývají už jen zahraniční věřitelé, ale kvůli dluhu, který vláda měla, a tomu, kolik lidí bojovalo, se mohlo na vnější úvěr zapomenout. Takže bez dalších možností se Harley obrátil k jaksi jiným zdrojům. Jmenovitě k Johnu Bluntovi z Hollow Sword Blade Company.

A i když "Blunt" (angl. tupý) je divné jméno pro hlavu společnosti mající monopol na ušlechtilé meče, náš pan Blunt měl bystrou finanční mysl a velmi malé, pokud nějaké, zábrany. Neviděl kritický finanční stát vlády jako nějakou velkou národní krizi, ale spíše jako možnost pro výdělek. Hodně velký výdělek. Ale nešlo jen tak prodat vládní kordy. Ne. Blunt potřeboval tvrdou měnu.

Tak si vymyslel plán tak spletitý, že je těžké ho popsat, ale i tak to zkusím. Irský trh s nemovitostmi byl v té době k mání, protože britská vláda právě zabavila spoustu katolické půdy. Blunt chtěl po Hollow Sword Blade Company, aby nakupovala co nejvíc co nejlevněji. Bohužel na to Hollow Sword Blade Company neměla kapitál. Takže to chtělo rychlé prachy. Běžně byste prodali akcie ve společnosti.

Ale Blunt měl složitější plán. Prodá akcie společnosti Hollow Sword Blade Company za armádní dluhopisy pod tržní cenou všem, kteří jsou ochotní je vyměnit. Armádní dluhy byly formou vládního dluhu. Byl to dluhopis, který armáda vydala, když si nemohla dovolit platit za věci. Problém byl, že je nemůžete opětovně vlastnit, takže tyto směnky se vlastně neopírají o nic, čímž se velmi těžko shromažďují, což je dělá téměř bezcennými.

Dobře, teď jste asi zmatení. Jak může Hollow Sword Blade Company vydělat peníze výměnou akcií společnosti pod tržní cenou za vojenský dluh, kterého se většina stejně snaží zbavit? Blunt si uvědomil, že nabídka tohoto zboží bude lákat hodně lidí, čímž se masivně zvýší poptávka, a tedy ceny armádních dluhopisů. Takže šel velmi tiše napřed a nechal společnost tajně koupit co nejvíc armádních dluhopisů, než nabídl výměnu dluhopisů za akcie společnosti.

Když oznámili nabídku, hodnota získaných dluhopisů prudce vystřelila. A protože půda, kterou chtěl koupit, byla vládou držená, mohl vyměnit vládní dluh za půdu za jakoukoliv cenu, ke které dluh dohnal. Tato spletitá sít finanční magie mu zajistila nejen 200 000 liber potřebných ke koupi pozemků v Irsku, ale také dalších 20 000 liber, které půjčil vládě za nízkou sazbu. To, co Blunt a Hollow Sword Blade Company udělali, je jistě dnes nezákonné a bylo asi nezákonné i tehdy.

Bylo i soudní nařízení proti společnosti, ale protože teď půjčovali vládě peníze, tak se nic nestalo. Když půjčujete peníze vládě, kdo vás potrestá za porušení zákona? Což je samozřejmě to, co dalo Blunta a Harleyho dohromady. Blunt pomáhal vládě peníze najít a Harley chtěl, aby se peníze našly, takže byl nejvyšší čas na čaj. Bank of England vedla v posledních letech pro vládu poměrně průměrnou loterii. A Harley věděl, že Blunt byl muž, který to pořádně vyšponuje. Takže dostal práva k vládní loterii, obrátil se k Bluntovi a jeho týmu a Blunt udělal bombovou práci.

Za čtyři dny prodal všechny lístky. A během toho si nahrabal slušnou částku. Poté pokračoval s neuvěřitelně přehnanou loterií s lístky, které by dnes stály tisíce dolarů za kus. A ty taky vyprodal. Jediný problém byl v tom, že každý lístek něco vyhraje. Měli jste záruku, že dostanete alespoň deset procent z ceny vašeho lístku zpět.

Což je skvělé pro hráče, ale ne tak skvělé pro vládu. Klíčové však bylo, že vláda mohla vyplatit výhry do 10 let, ne okamžitě, což přineslo potřebný příliv peněz do státní pokladny. I když to zvýšilo ještě dlouhodobější dluh, který vláda měla, tak to Harleymu dalo 300 000 liber, aby to zvládl příštích několik měsíců. Ale bude to chtít víc než jen loterii, aby se vyřešila blížící se dluhová krize. Příště uvidíte plán, který vymysleli, aby vyřešili dlouhodobý britský dluh. Systém pojmenovaný Jihomořská obchodní společnost.

Překlad: Karolína I. www.videacesky.cz

Komentáře (4)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Počkat! Ta anketa na FB byla jen proto, aby se to mohlo dát do titulků? Jestli ano, tak to je tak... tak... ďábelské. Me like it :-)

Caesarovi eskapády stejně už velmi podrobně sleduje kanál Historia Civilis. Možná by někdo z překladatelů se mohl podívat i na tuto sérii? Začíná to dílem His Year: Cicero (63 BCE)

His Year: Cicero (63 B.C.E.)

Historia Civilis. Ještě nikdy vám tolik nezáleželo na červeném čtverci!

00

Odpovědět

Tuhle sérii jsem viděl celou, popravdě mě nenapadlo, že by barevný čtverečky mohly být tak zajímavý :D Při tom dílu, kdy SPOILER ALERT zabili Césara, dokonce i slza ukápla :D Jinak celý ten kanál je opravdu kvalitní a myslím, že stojí za přeložení, sám jsem o tom přemýšlel.

20