Jihomořská bublina: Bublina splaskla

Nezapomeňte po zhlédnutí videa hlasovat na Facebooku o další epizodě. Viz popisek. Naposledy jsme skončili, když byly jihomořské akcie nejvyšší vůbec. Ale pod povrchem to byla hrůza. Společnost utratila peníze vydělané prodejem akcií nabízením absurdních podmínek koupě akcií a půjčovala všem, kteří chtěli do společnosti investovat. Vyšachování jejích soupeřů způsobilo bankrot podnikatelů, kteří prodávali akcie, aby pokryli dluh.



A navíc společnost nevydělala ani vindru prodejem zboží v Jihomoří. Jak se blížil konec srpna, začaly se tyto trhliny ukazovat. Společnost přestala raketově stoupat a vlastně začala pomalu klesat. A Blunt věděl, že pokud začnou padat akcie, tak si lidé na Jihomořskou společnost posvítí a zjistí, jak špatně na tom vlastně je. Blunt udělal to jediné, co mohl Blunt udělat. Prodal více akcií za ještě vyšší cenu.



Tohle byl Blunt v jeho bluntovosti. Rozjel nové kolo nákupu akcií za nemožnou cenu 1000 liber za kus, zatímco začal tiše prodávat akcie, které vlastnil ve své vlastní společnosti. Ale i tak protlačil novou várku akcií těžce. Tentokrát nabídl ještě směšnější pobídky, když si vyžádal jen 10 % předem a rok žádné platby. V tuhle chvíli to zní spíše jako noční reklama než prodej akcií. Ale naštěstí pro Blunta byl humbuk kolem společnosti stále tak silný, že byl schopen prodat všechny nové akcie a vydělat milión dalších liber.



Ale tohle bylo naposledy. Když Blunt prodával tyto absurdně drahé akcie, musel vědět, že každý, kdo je koupí, přijde o gatě. Rezervy společnosti byly příliš nízké a cena akcií příliš vysoká, než aby se nadále zvyšovala hodnota akcií. Dotlačil to monstrum tak daleko, jak jen to šlo. Ale Bluntův nárůst ceny akcií vytvořený těmito novými nafouknutými akciemi byl příležitostí k odchodu, na kterou někteří investoři čekali.



Mnozí z těch, co investovali brzy a měli výhodu z 20% dohody, kdy zaplatí zbytek později, si řekli, že je čas, aby přestali investovat zpět do společnosti. Jedním takovým investorem byl Robert Walpole. Pamatujete si ho? Velký soupeř Jihomořské společnosti? Muž, kterého Blunt zavřel, když tvořil Jihomořskou společnost? I přes ten incident, kdy byl zavřený v londýnském Toweru, si trochu vydělal na akciích Jihomořské společnosti a chtěl je reinvestovat, když jeho přítel a osobní finanční manažer, Robert Jacomb, zakročil a zastavil ho před touto transakcí.



Nejenže to Walpolovi zachránilo jeho peníze, ale jak uvidíme příští týden, také to do budoucna upevnilo jeho pověst. Jak začaly akcie Jihomořské společnosti opět klesat a Blunt už neměl žádné peníze, kterými by pozvedl ceny akcií, tak zkusil poslední zoufalý risk.



Nabídl dividendu ve výši 30 % za akcii, s jejím zvýšením až na 50 % příštích deset let. Mělo to být příliš lákavé, než aby se to nevyužilo, ale spíše to probudilo všechny investory, kteří stále snili o jižním moři. Na pokrytí této dividendy by společnost musela vydělávat 15 milionů liber ročně, tedy zhruba čtvrtinu hrubého domácího produktu Velké Británie. Konečně si britské obyvatelstvo pomyslelo: "To zní až moc nereálně."



Když se důvěra ve společnost vypařila a pokladny vyprázdnily, začaly akcie klesat. Spadly o stovky liber za týden a do poloviny září měly hodnotu sotva přes 150 liber za akcii. Takový to byl propad z Bluntovy tisícové hodnoty akcie staré tři týdny. Každý, kdo investoval pozdě, a hlavně ti, co si na to půjčili, byli na mizině. Bankroty byly nekontrolovatelné a sebevraždy jakbysmet. Brzy zavřela krám i Hollow Sword Blade Company s jen pěkným vzkazem na dveřích, že pokryjí všechny své stávající povinnosti, tak prosím přijďte...



třeba... později... Bohužel, nikdo nedal echo králi, který byl na dovolené v rodném Hannoveru. A když Jihomořská společnost padla, tak padly i královské finance. Což nás vede k poslední kapitole tohoto příběhu. Dopadu. Pamatujete, jak Walpole kladl vládě na srdce, aby určila fixní částku akciím, které společnost mohla vyměnit za dluh?



A pamatujete, jak ho přítel Jacomb přiměl, aby se před pádem zbavil všech svých akcií? Walpole v tom viděl příležitost. Představil se jako spravedlivý ochránce veřejnosti proti šílenství trhu, využil této šance získat veřejnost na svou stranu a nakonec se vypořádat s těmi, kteří ho před tolika lety zavřeli. Ale Walpole byl velice komplikovaný. A pod touto novou veřejnou osobností a jen mírně zahalenou šancí na pomstu tajně intrikoval k mnohem větší příležitosti.



K šanci převzít vládu. To mohl být risk, protože musel vypadat, že pomáhá svým kolegům whigům, ale postarat o to, že budou současní představitelé whigské strany v zóně dopadu jihomořského skandálu. Také musel před následky zachránit krále, protože bez jeho přízně by to nešlo. A kdyby šel král ke dnu se společností, tak by whigové mohli přijít o vše. A to by se Walpolovi nehodilo do krámu.



Naštěstí pro něj mělo velení whigů jen jeden skutečný plán. Nechat banku vyplatit jejich rivala, Jihomořskou společnost. Naštěstí měl stále v Bank of England přátele od doby, kdy se snažil, aby vláda dala dluh bance a ne Jihomořské společnosti. Walpole vyjednal s bankou lepší dohodu než zbytek vedení a přesvědčil je a Východoindickou společnost, aby vyměnily své akcie za téměř bezcenné jihomořské akcie, které lidem zůstaly. Také zrušil všechny nesplacené dluhy, které lidé dlužili Jihomořské společnosti za nákup akcií na úvěr, což z něj udělalo hrdinu.



Mnoho lidí stále přišlo o své gatě, ale alespoň nepřišli o celý šatník. Britská veřejnost byla ale stále naštvaná, což vyžadováno parlamentní vyšetřování. Tohle Walpolovy plány poněkud narušilo. Musel se tvářit, že chce vymýtit korupci, která je tolik zničila. Ale pokud by někdo začal zkoumat, co se opravdu stalo, tak by se do toho whigové, král a možná i samotný Walpole brzy zapletli.



Tohle žonglování se mělo zkomplikovat. A všechno to mělo vyvrcholit mužem jménem Robert Knight a jeho malou zelenou knihou. Přijďte i příště na uzavření Jihomořské bubliny, až se ponoříme do pádu a rozpadu Jihomořské společnosti, odhalíme osud všech našich aktérů a divoký příběh malé zelené knihy, která dokáže složit nejmocnější vládu světa.



Překlad: Kara www.videacesky.cz