Historie bankovek: Zlatý standardExtra Credits

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 59
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:51
Počet zobrazení:2 488

Posledním krokem k dnešní podobě bankovek je opuštění zlatého standardu. Ale proč by to země dělaly? Zdá se, že kvůli událostem 19. a 20. století nebylo zbytí. A tak se 6000 let stará historie bankovek blíží ke konci.

Epizoda 1: Původ směny
Epizoda 2: První banky
Epizoda 3: Barbonova ekonomika
Epizoda 4: Mississippská bublina
Epizoda 5: Ladění maličkostí

Přepis titulků

V této sérii se jen zřídka dostaneme dále do 20. století, protože se těžce historicky nahlíží na události tak blízko současnosti, ale dnes se budeme muset pustit do druhé poloviny 20. století, abychom vám ukázali, jak mladá myšlenka tohle je. Myšlenka dnes tak jasná, že ji všichni považujeme za samozřejmost. Myšlenka, že peníze mají nějakou cenu, protože se na tom všichni shodneme. Minule jsme mluvili o růstu centrálních bank jako o systému opravy četných problémů u nových bankovek jako základu ekonomiky.

Ale mnoho lidí potřebovalo jednu maličkost, která by je utvrdila v přijetí této mleté kůry stromů za jejich práci, a to byl zlatý standard. Zlatý standard je v podstatě myšlenka bankovek opírajících se o zlato, kdy kdykoliv můžete vzít vaši bankovku kamkoliv a směnit ji za určité množství zlata.

Asi si teď říkáte: „A proč bych to měl dělat?“ Neznamená opření peněz o zlatý standard návrat k našemu původnímu problému? Neomezujeme vázáním peněz na zlato už zase zásoby peněz? Krátká odpověď je: „Ano, a uvidíme, jak se to vyvrbí.“ Delší odpověď zní: „No... tak trochu.“ Je to dost složitá ekonomická otázka, příliš složitá na rozebírání zde, ale stručná verze je, že mít bankovky kryté zlatem, než použít přímo zlato, nám otevírá více možností, když chcete zvýšit své zásoby peněz.

A výhodou je, že si můžete se systémem rychle a bez obav v případě nouze pohrát. Ale stejně, proč tomu dát přednost před volným tokem své měny. No, tady přichází historie. Zlatý standard řeší dva hlavní problémy. První je inflace. Jak asi tušíte, netrvalo dlouho a lidé tisknoucí si bankovky si mysleli, že můžou tisknout spoustu bankovek.

Mnohem víc bankovek, než kdy můžou vybrat. Mnohem víc, než má náš bankovní systém s částečnými rezervami za rozumné. Jakmile to lidé udělali, začala přicházet inflace. A to se mohlo stát i centrální měně ovládané vládou, protože když země potřebovaly třeba zaplatit armádu, občas kvůli tomu vytiskly víc bankovek. Víc bankovek dělá každou bankovku méně cennou, což byl problém nejen pro chudé občany, jejichž životní úspory byly nyní bankovky, ale také pro jiné země, které přijímaly tyto bankovky výměnou za své zboží, což nás přivádí k druhému tématu, který zlatý standard řeší.

Směnné kurzy. Právě když si Evropa zvykla na bankovky, mezinárodní obchod se začal zlepšovat. Průmyslová revoluce byla v plném proudu a suroviny a hotové zboží se přepravovaly a směňovaly dosud nevídaným tempem. Mezitím merkantilismus, izolacionistická měnová politika z minulých epizod, pomalu končí, což vystřeluje obchod do ještě větších výšin.

Ale co když vaše loď plná nákladu zakotví v zahraničním přístavu a vy se pokusíte s místním obchodníkem směnit své zelené prašule za jeho zboží, zatímco on se pokusí svými růžovými prašulemi koupit to, co máte na lodi? No, oba tam budete tvrdnout a drbat si kebule. Kdysi dávno byste zvážili všechny mince, které by vám dal, a přijali je za váhu ve zlatě.

Ale teď držíte kus papíru, který vám nic neříká, a nemáte tucha, jak ho ocenit. Můžete vůbec tenhle konkrétní kus papíru doma za něco vyměnit? Jsou-li však obě měny na zlatém standardu, problém vyřešen. Tak třeba, řekněme, že kdykoliv můžete složit 20 amerických dolarů a dostat unci zlata. Unce zlata je hodnota vašich 20 dolarů. A řekněme, že připlujete do Anglie, kde, kvůli jednoduchosti, Velká Británie stanovila zlatý standard, takže unce zlata stojí dvě britské libry.

Takže je to hezky přehledné. Protože máte zlatý standard, tak jedna britská libra se rovná hodnotě 10 amerických dolarů. Pohoda, jahoda. Prosté. Jak se to tedy rozpadne? To musíme říct, jak to začalo. Pokud jste viděli první opiovou válku, tak víte, že všechno britské stříbro proudilo kvůli čaji do Číny.

No, aby to vše vyřešili, Britové hledali komodity, které by opřeli o bankovky Bank of England. A když je stříbro pryč, vybrali si Britové zlato. A brzy se tím všichni inspirovali. Ale tento systém měl své mouchy. Dodržování zlatého standardu muselo být během 19. století několikrát přerušeno, hlavně kvůli obřím výdajům za mezinárodní války.

Ale jak v Anglii, tak v jiných zemích se mohli během míru vrátit ke zlatému standardu a země si opět vybudovaly své zásoby zlatých rezerv a omezily tisk dalších bankovek. Další malé šoky, jako kalifornská zlatá horečka a další odhalování masivních nových zdrojů zlata, systémem otřásly. Celkově se však zlatý standard v 19. století držel celkem dobře. Pak přišla první světová válka, klíčová katastrofa.

Ničitel tolika představ z naší minulosti. A jako všechno ostatní, zlatý standard se zhroutil pod nemožnými potřebami války. Jedna země po druhé opouštěly zlato, aby vytiskly více peněz na zaplacení zbraní, munice a mužů, kteří byli denně posíláni na frontu. A čím více se tisklo a utrácelo peněz, aby se nasytil nenasytný hlad této války, obchod začal kolísat. Obchod ze Spojených států přesáhl to, co dokázaly zlaté rezervy v Evropě unést.

Inflace bujela. A po válce se mnoho zemí nedokázalo vrátit ke zlatému standardu. Státy jako Německo, které se ocitly v pasti hyperinflace kvůli tlaku dluhu z válečných reparací, se snažily stabilizovat svou měnu opíráním raději o půdu než zlato. Státy jako Anglie apelovaly na vlastenectví lidí a vrátily se ke zlatému standardu, ovšem žádaly lidi, aby nevykupovali své peníze za zlato z lásky k vlasti.

Ale i to se zhroutilo s Velkou hospodářskou krizí. Těch pár zemí, které se dokázaly udržet na zlatém standardu, jako Spojené státy, bylo nyní ochromeno nepružností zlata, které jim bránilo reagovat na krizi. A přesto to mnoho lidí a zemí považovalo za malé škobrtnutí. Jasně, válka a krize v tom udělaly trochu nepořádek, ale brzy bude líp, všechno se vyřeší a všichni se vrátí ke zlatému standardu. Teda, museli, ne? Jak mohou mít peníze bez zlatého standardu nějakou hodnotu?

Ale dobré časy se vrátit nemohly, protože pak přišla těžká váha. Druhá světová válka. Druhá světová válka byla asi nejdražší válka v historii. Ekonomicky byla naprosto neudržitelná, když USA navršily obrovské obchodní přebytky a každá zapojená země se potopila do obřího dluhu. Ale svět se z první světové poučil. A když přišla druhá světová, sešla se řada hlavních mocností, aby vypracovaly skutečnou mezinárodní měnovou dohodu.

Slavný systém Bretton Woods. Po první světové válce dlužila Británie USA obrovskou hromadu peněz, kterou nemohla splatit, dokud jim Francie nezaplatí obrovskou hromadu peněz. Ale většina války byla na francouzské půdě a Francouzi nemohli zaplatit Britům, dokud nedonutí za vše zaplatit Německo. To byla samozřejmě katastrofa, která způsobila obří finanční a politickou nestabilitu.

Takže tentokrát to bude jinak. Reparace budou minimalizovány. Splácení reparací bude za mírnějších podmínek. A celý ten problém dost nestabilní měny způsobený zeměmi, jako je Německo, které už nejsou schopné udržet zlatý standard po druhé světové? Problém měnové nestability tentokrát bude vyřešen. A jak se to vyřeší? V tomto bodě dějin měly USA zlato všech zemí, protože každý si od nich kupoval tunu věcí na dvě největší války v historii.

Takže USA byly stále na zlatém standardu. A řešení bylo jednoduché. Připojit měnu všech ostatních zemí k americkému dolaru. Správně, systém se v podstatě scvrkl na toto. Americký dolar je směnitelný za zlato a všechny měny jsou směnitelné za americké dolary. A tak si každá země musela nechat nějaké dolary, aby vykoupila svou měnu, proto se americký dolar stal rezervní měnou pro prakticky celý svět.

Jak se ekonomiky jiných zemí zotavovaly, dolar se nadhodnotil. Tohle se zvrtlo v roce 1965. Charles de Gaulle, který americkou pozici ve světě moc nemusel, se rozhodl, že zařídí zpětnou výměnu. A tak poslal francouzské námořnictvo, aby vyzvedlo cihly a doslova dopravilo do Francie spoustu zlata. Brzy to udělaly další země.

Až v roce 1971, kdy byl dolar stále nadhodnocený a studená, korejská a vietnamská válka vysušily americké zdroje a poslaly zlato přes moře, Richard Nixon udělal konečně krok, který mnozí předpovídali, a oprostil dolar od zlatého standardu. Jen si to vezměte. 1971. Před necelými 50 lety. Ale teď to bude fajn.

Když Nixon opustil zlatý standard, šok byl cítit po celém světě, ale to nezastavilo mnoho zemí, aby stále vázaly svou měnu na americký dolar. Takže teď máte měny po celém světě směnitelné za americké dolary a americké dolary opřené o nic. Mnoho zemí se brzy rozhodlo nechat své měny kolovat, nechat je ocenit podle toho, kolik trh snese. A tak, skoro náhodou, po šesti tisících letech, jsme konečně přijali peníze spíše jako myšlenku než jako věc.

Nebo jak by řekl John Law: „Přijali jsme peníze jako prostředek, za který je zboží vyměňováno, ne hodnotu, pro kterou je vyměňováno.“ Díky za pozornost. Tak příště. Překlad: Kara www.videacesky.cz

Komentáře (32)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

oh...

00

Odpovědět

Vytisknu si papírek 100 CZK. Papírek bezpracně půjčím na 20% úrok. Vrátí se mi zpět mých 100 CZK + 20 CZK pravých. Papírek s 100 CZK roztrhám a vyhodím. Bezpracně jsem získal 20 CZK a celkově nezměnil množství peněz v oběhu. Taky vám to přijde podivně nespravedlivé?

511

Odpovědět

É, trochu jsi to nepochopil, ale OK. :D

103

Odpovědět

Nespravedlivé mi to připadá, jen pokud by peníze byli něco skutečného (třeba takhle "vytvořit" 20kg ryže jen pro sebe). Jenže peníze (jak se snaží vysvětlit i tato série videí) nejsou skutečné! Je to jen pomůcka k tomu, jak co nejsnadněji obchodovat (v drtivé většině se skutečnými věcmi) ve velmi rozsáhlém světě. Touhle optikou na tom nic nespravedlivého není - jsou to prostě pravidla hry (kterou jsme si my lidé sami vymysleli - každý může zkusit vymyslet nějakou "spravedlivější" - ale pozor - je to opravdu fuška...).
Navíc ani v této současné hře nikdo nemůže jen tak, bez následků vytisknout 100 CZK a pak je někdy zase jen tak bez následků roztrhat.

114

Odpovědět

+ValsorajKečelohZa těch 20 CZK si pak bezpracně tu rýži koupím.
Tisknout ani nemusíš, ono už jen stačí půjčit jedničky s nulami. Peníze se "tisknou", půjčují a inflace pak neustále všechny ožebračuje. A jinak to ani nejde, protože měl čím splatit úroky, musí se vždy "vytisknout" peníze navíc.

38

Odpovědět

+hmmNevím, proč to dáváš do uvozovek. :D

44

Odpovědět

+hmmNikdo přece nechce, aby se všechny úroky na světě naráz někdy splatili. Stále nové peníze se tisknou proto, aby se udržela jejich hodnota předvídatelná - klesala stále stejně rychle (v porovnání třeba s kryptoměnami, které se nové netisknou a také jejich hodnota stabilní není.)
Není to ožebračování - peníze neslouží k tomu, aby jsi je schoval pod polštář a za 50 let si za ně koupil stejné věci, jako když jsi je tam dával - jestli je takhle někdo bere, tak prostě nepochopil tuhle "hru" (a pak mu ji nepřekvapivě moc nejde hrát). Když by sis pod ten polštář schoval kilo rýže, tak za 50 let taky nebude úplně voňavý...

50

Odpovědět

+ValsorajKečelohnový peníze se tisknou proto, aby bylo možný střadatele neustále okrádat inflací a hodnota jejich peněz proudila směrem ke státu který tiskne. A pak taky na burzu aby byli před inflací ochránění ti nějbohatší. Kryptoměny nejsou stabilní kvůli tomu že jsou novym nástrojem, nikoli kvůli tomu že se netisknou, což taky neni pravda, protože bitcoinu stále ještě významně přibývá. Prostě ta vaše dedukce nesedí ani trochu.
To že peníze neslouží ke schování pod polštář platí pro naše fiat měny, vymyšlené papírky bez hodnoty v pozadí a kdykoli natisknutelné, to souhlas, ale pak je od státu dost zvrhlé nabádat lidi ke spoření v důchodových fondech, zvlášť když nesou ani ne procento při čtyřprocentní inflaci. To je 30.000 z každýho ušetřenýho milionu každej rok, ve prospěch těch se k nově natištěným penězům dostanou ještě dřív než se sníží jejich hodnota.
každopádně, proč bych si pod polštář schovával kilo rýže, když si tam můžu schovat kilo zlata, nemovitost nebo akcie a za 50 let se smát lidem co se snažej vyžít anuity důchodovýho spoření, který jim stát tak mazaně poradil? :-)
Mimochodem, vymyslet spravedlivější peníze už pár lidí zkoušelo a bohužel pro ně s tím měli úspěch, tak je stát na oplátku zavřel, protože konkurenci v penězích si rozhodně nemůže dovolit .. viz liberty dollar

22

Odpovědět

+Dan MacaTy budeš asi ten typ člověka, který věří jen té své pravdě o ďábelském státu, který okrádá nevinné daňové poplatníky, co? Upřímně, takových už tu bylo dost. Nijak nevyčníváš. :)

A kryptoměna? Vzhledem k jejímu velkému růstu (vedoucí k ekonomické bublině), omezenému počtu a nutnosti kupovat počítače, který stojí a sežerou ti víc energie než se vyplatí pro vytěžení jakýkoliv kryptoměny, tak bych o nějakém okrádání pomlčel. :D

22

Odpovědět

+Mazáksuper, nejsem sám a to mě těší :-) Názory lidí jsou různý, jsou zaměstnanci který 70% zdanění výdělku považujou za okrádání a jsou i takový, kteří to rádi platí, protože jim stát poskytuje služby a věřej na důchod.

nejsem velkej fanda do kryptoměn, sám jsem si žádnou bohužel nekoupil, ale doporučuju rozlišovat mezi dobrovolnou směnou dolaru za bitcoin a mezi nuceným placením daní pod hrozbou vězení nebo zabití. Až budu moct dobrovolně přestat platit daně, tak jako můžu dobrovolně nekupovat bitcoin nebo netěžit, tak pak teprve bych tyhle dvě věci porovnával a rozhodoval co je krádež a co neni ;-)

22

Odpovědět

+Dan MacaRadši budu věřit ve vládu, která mi dá něco skutečného a která je relativně stabilní oproti vymyšlené měně na internetu bez jakékoliv řídící autority, která, jak ti potvrdí každý expert na kryptoměny, je jen módní výstřelek, který jednou tvrdě padne.

10

Odpovědět

+Mazákkryptoměny nijak zvlášť nehájim, spíš oceňuju že jsou na rozdíl od národní měny dobrovolný, tak ať zkusej svoje štěstí, už teď to prej ve Venezuele pomáhá přežít lidem, který jsou jinak odkázaný na měnu vládců pokoušejících se o neomezený tisk. Kryptoměny v sobě maji riziko nečekanýho prodělku, kdežto u státních měn je jistota stabilního předvídatelnýho prodělku. Tedy v případě, že se státům podaří udržet inflaci na uzdě, což se dost často nedaří, aneb hezky se nám haněj kryptoměny když je naše inflace jen 4%, ale jsou státy kde maj přes deset a víc, to je pak teprv zlodějina, o hyperinflaci nemluvě. Už ty 4% snížej úspory za deset let na polovinu, to se pak na důchod šetří dost těžko, snad i proto k tomu státy svý občany naváděj.
Doporučuju článek o zavádění asignátů ve Francii a nucení jejich přijímání pod trestem smrti.

00

Odpovědět

+Dan MacaDoporučuji nesvádět vše na dolary. Měl bys spíš bojovat za zlepšení podmínek ve Venezuele než prosazovat měnu, která je ještě imaginarnější a nafouknutější než ten nejfalešnější dolar. Takhle se problému ve světě nezbavíš, když je budeš takhle lajdácky obcházet. Hotovo, nic jsi nezlepšil.

00

Odpovědět

+Dan MacaKdyž si koupíš nemovitost, tak taky ztrácí hodnotu - mimo jiné se pořád zlepšují technologie, tedy provoz staré budovy může být nákladnější než provoz nové a taky se prostě postupně rozpadá...
S kilem zlata je to stejné. Stačí málo (lidem se přestane líbit a přestane mít využití v technologiích) a zlaté cihličky budou jen obyčejná těžítka (když pominu extrémní problémy s uchováváním většího množství).
Jen po rychlém přečtení co je to Liberty dollar (tedy mě opravte, jestli se pletu) ty byla prostě měna vázaná na stříbro (tedy, to, o čem mluví tato série videí) a toho člověka zatkli proto, že se mince podobaly dolaru - samotná existence nijak nevadila.
Inflace slouží k tomu, aby se mi vyplatilo koupit si něco už teď a nečekat, až to bude za rok třeba levnější - podporuje to spotřebu, na které stojí současná ekonomika. Také připomenu, že s inflací rostou taky mzdy - A jsme opět u toho - jestli si někdo představuje, že ve 20 letech podepíše smlouvu se zaměstnavatelem a bude mít na celej život klid, tak má principiální problém s tím, jak funguje svět... Stejně jako v přírodě se prostě musí pořád "bojovat", všechno se pořád vyvíjí, mění - kdo chvíli stál už stojí opodál - c'est la vie.
S tisknutím kryptoměn jsem mluvil obecně - prostě už teď se ví, že jich je omezené množství (to, že se ho ještě nedosáhlo na tom nic nemění). Jen si představte, když budu hrozná potvora a povede se mi shromáždit polovinu všech bitcoinů - to je docela pech - najednou bude možný obchodovat jen v polovičním množstí - tedy aby se reálného zboží vyměnilo pořád stejně (lidi se chtějí mít pořád stejně) tak bude muset dvojnásobně stoupnout hodnota BC - to jsem ale pěkně vydělal co :-)

10

Odpovědět

+ValsorajKečelohnevim o jaký zemi kde klesá hodnota nemovitostí, ale třeba můj byt v praze se zhodnotil z 4,6 na 7 během šesti let, a to právě proto že se tolik tisklo, viz intervence a uvolnění hypoték.
Hodnota zlata určitě může klesnout, stejně jako všeho ostatního, ale vzhledem k tomu že je v oblibě už přes 2 tisíce let, tak to snad ještě chvilku vydrží. Nekrytý fiat měny tu máme 50 let a státy každou chvíli bankrotujou nebo aspoň snižujou hodnotu měn. Třeba dolar se dostal na 2% svojí původní hodnoty, takže si raději ponechám víru ve zlato.
Zatčení za liberty dolar vidím spíš jako hledání záminky, přeci jen když vydávám stříbrný dolar který má hodnotu třeba 10ti amerických dolarů a já ho koupím a cena roste .. tak takhle bych chtěl bejt podvedenej taky :-) Je zvláštní že když průběhem času klesla hodnota americkýho dolaru na 2 procenta, tak to se za podvod kupodivu nepovažuje.
Osobně nečekám rok až klesne cena mobilu o 4% vlivem inflace, když za rok jsou na něj slevy aspoň 10% oproti ceně v době uvedení, dokonce ani při nákupu auta nezohleďnuju inflaci, u drahých nemovitosti to už vůbec nemá smysl, ty rostou spolu s inflací. Proti strachu z deflace doporučuju tohle video, mimochodem IT průmysl je v deflaci už několik dekád a nepozoruju že by tim trpěl a lidi odkládali nákupy počítačů.
Studio Svobodného přístavu: Strašák deflace, ABCT, úroky a fiat money
Mzdy rostou, ale samozřejmě se zpožděním za inflací, jen jí dohánějí, takže ztráta tam je a navíc si o to zvýšení platu musíte říct, což taky nedokáže hned každej.
Když skoupim polovinu množství zlata (fakt nákladný a rizikový) a lidi ho budou potřebovat tak taky vydělám a až ho budu prodávat tak pude cena dolu, prostě nabídka poptávka, nic čeho by se měl člověk bát. A když někdo nasyslí polovinu všech dolarů na světě a řešit se to bude tak že se nová polovina dotiskne, tak to bych se fakt bál jak to zahejbe s hodnotou dolaru až to ten člověk začne prodávat, to bych pak radši držel cokoli jinýho, hodnotnějšího. Prostě tištěním peněz žádná nová hodnota nevzniká, jen se ředí hodnota těch peněz stávajících a ta se přenese k tomu kdo tiskne, hezky bezpracně, bez nutnosti poskytovat služby a bohužel i legálně.

00

Odpovědět

+Dan MacaJasně :-) nemovitosti jsou zrovna fajn - protože se rozpadaj hodně pomalu, ale za 100 let už ten barák taky "vyjde z módy" (když ho člověk nebude renovovat).
Fiat měnu tu máme 50 let a za tu dobu jsme udělali větší technologický pokrok, než za celých 2000 let předtím... jo, přeháním a taky na tom nemají zásluhu jen fiat měny, ale bůhví, jak by to bylo, kdyby se nezavedly.
Na video se podívám, ale 1:41 mi chvíli potrvá.
O tom, že si někdo neřekne o zvýšení platu, nebo si o něj řekne pozdě jsem mluvil výše.
Nasyslit polovinu dolarů by se nikomu nevyplatilo - právě proto, že by si za ně pak nemohl koupit víc, než když je začal syslit (naopak si každým rokem může koupit míň a míň) - nebavím se teď o nějakém úmyslném kroucení trhu (že mým cílem by bylo zničit ekonomiku).
A přesně proto, ten, co peníze tiskne nemá za cíl zisk, ale stabilitu ekonomiky.

00

Odpovědět

+ValsorajKečelohuž jen dodatek k poslední větě. Jestli to neni o zisku ale o stabilitě, tak bych rád navrhnul že bych mohl pomoci se zajištěnim stability měny a každej rok jsem schopen pustit do oběhu 5% celkovýho množství peněz v ekonomice. Koupil bych si za ně auta, domy, jachty a tim nejen motivoval ostatní lidi k ekonomický aktivitě, udržoval měnu stabilní, ale ještě bych tim pomohl prohloubit celospolečenskej technologickej pokrok, prostě samý záslužný činnosti. Lidi by byli spokojený, já s jachatma taky, tak kde je problém :-)
Dokonce to ani nemusí bejt jen o mě, ale co takhle kdyby si každá domácnost každej rok natiskla 5% peněz co maj doma, ekonomika poroste, ceny budou stabilně růst, pokrok zajištěn .
Nebo co kdyby ČNB připisoval 5% lidem každej rok z jejich vkladů v bankách, to by bylo úplně nejspravedlivější, ne?
Ale asi tušíte že to taky neprojde, protože inflace neni cíl, inflace jen jen protředek pro získání peněz těma kdo jsou na začátku řetězce, tj. centrální banka, komerční banky, spekulanti na burze a pak až někde vzadu důchodci s pevnejma důchodama, který nejdřív platěj vyšší ceny jídla a až pak za rok se jim zvedne důchod.
Takže úplně stačí zamyslet se nad otázkou proč nedává ČNB každýmu občanovi každej rok 20 tisíc na účet, ale proč je dává ČNB jen sobě (nebo státu) a ostatní nutí aby jí za ty nově natištěný peníze poskytovali služby a byli kvůli tomu nucený zdražovat ... odpověď je jednoduchá a přesto si jí spousta lidí neuvědomí, je to prostě krásně vymyšlenej systém.

00

Odpovědět

+Dan MacaNepodmíněný příjem (20k pro každého) je úplně jiná pohádka.
ČNB nepouští do oběhu každý rok stejné množství nových peněz - musí reagovat na stav společnosti / trhu (proto jsou vždycky všichni tak nervózní z toho, co ČNB udělá) - takže to nejde udělat plošně, jak navrhujete (že by si to každej natisknul sám), a to pominu bezpečnost - jak uhlídat, aby si každý natisknul jen povolené množství...

00

Odpovědět

+ValsorajKečelohpokud přistoupíme na to že cílem je inflace, aby stabilita měny a technologickej pokrok, pak je tím nejvhodnějším a nejspravedlivějším nástrojem rozdávání peněz přímo lidem, čimž se vyhnete nespravedlnosti způsobený tim, že se k novým pěnězům dostanou někteří lidé dřív, mají čas nakupovat za nezvýšené ceny zatimco ostatní sledujou a platěj inflací zdražené zboží, ale nový peníze se k nim ještě nedostaly.
A jestli se bojíte, že si bude každej tisknout sám a nepůjde to kontrolovat, tak pak jsem navrhoval řešení, a sice že to ČNB bude lidem připisovat na účet a bude tedy tisknout jen ona.
A dobrá, jestli máte pocit že ČNB musí množství nějak geniálně regulovat (pomineme že to neříděj géniové a navíc maj nekvalitní a zpožděný statistiky na základě kterých se rozhodujou a dost často se mýlej), pak ať klidně ČNB neposílá každej rok 20tisíc, ale klidně si částku určí z měsíce na měsíc, to už je implementační detail.
Tim jsem předpokládám všechny vaše obavy rozptýlil a můžeme se pustit do tisknutí, ať už máme konečně tu stabilní měnu a pořádně nakopneme technologickej pokrok :-)
Ad stabilita, před třemi lety byl stabilní kurz 25 kč/eur a pak se ČNB rozhodla pro intervence a srazila ho na 27, nejspíš taky v zájmu tý vzývaný stability, i když počkat, z toho se zdá že o tu stabilitu zas až tak moc nejde.

00

Odpovědět

+Dan MacaKonkrétní detaily už jdou mimo mojí kvalifikaci a znalosti - různými intervencemi se jednou podporuje export, jednou import, jednou nevím co - každopádně cílem je udržet ekonomiku ve stabilním běhu.
Neznám odvětví, kde by se lidé rozhodovali jen dobře - takže mě nepřekvapuje, že i ČNB to někdy nevyjde.
Posílání peněz lidem na účet (ať už jakýkoliv množství) je nepodmíněný příjem - a jak už jsem psal, to je úplně jiná pohádka.
A jak říká i Urza ve vašem videu - srovnávejme srovnatelné - inflace je +- 2%, takže se o "nových a starých" cenách bavíme v řádu 1000kč vs. 1020kč. Navíc to každej ví, že se budou ceny pohybovat (a že se to i dít bude) a tak se na to může připravit - a to je ta hlavní výhoda stability (třeba i stabilní inflace) - můžu se na to připravit.

00

Odpovědět

+ValsorajKečelohprávě že jednou se nastaví úroková sazba 3%, po čase 0% a pak zpět, a o tom rozhodujou nijak brilantní ekonomové na základě nekvalitních statistických dat zkreslených milióny dalších vlivů, takže výsledkem jsou třeba devizové intervence a natištění dvou biliónů korun které jsme museli uhradit ve vyšších cenách importovaného zboží kvůli cílené devalvaci koruny .. a třeba o tomto opatření rozhodla sedmičlenná rada ČNB v poměru 4:3, což je na jednu stranu vtipný že jeden člověk rozhodne o osudu tolika miliónů lidí závislých na importu, na druhou stranu nás tohle hlasování stálo spoustu peněz a stojí nás to pokaždý když ČNB něco nevyjde.
Klidně tomu můžem řikat i nepodmíněný příjem, prostě jestli chceme cíleně inflaci tak tohle její rovnoměrný rozprostření mi přijde spravedlivější než když já tisknu a vy kupujete vlivem inflace dražší zboží a klesá hodnota vašich úspor.
Inflace 2% je cílená, a tim jak to ČNB zase nevyšlo, tak tenhle rok je už přes 3 a to jen ta oficiální dle spotřebního koše, ale třeba nemovitosti v koši nejsou a už několik let rostou o 10% každej rok, akcie jsou na historických maximech ... prostě bohatý lidi se snažej před inflací ochránit, chudý lidi jen spořej statisíce na účtech, nedejbože v důchodových fondech. Zní to málo 2% ročně, ale za deset let je to přes 20, schválně si hoďte do kalkulačky jestli vám po třiceti letech spoření zbyde alespoň polovina toho co jste pracně naspořil .. tomu se snad ani nedá řikat spoření, ale je pravda že se jako budoucí důchodce můžete připravit na to že spláčete nad výdělkem :-)

00

Odpovědět

+Dan MacaUž mi připadá trochu hloupý, že pořád píšu dokola to samý...
Peníze neslouží ke spoření - nevim, proč to lidi dělaj... spořitelny to dělaj, protože se jim to asi vyplatí, ale proč to za současných podmínek dělaj lidi opravdu netuším.
Dostali jsme se teda úplně mimo téma videa - jsem rád, že hlasování bylo 4:3, protože to ukazuje, že i v ČNB jsou různé názory a tedy i šance, že to příště dopadne lépe - kdyby to bylo 7:0, tak je jasný, že se tam nikdo ničím moc nezabývá...
Tak to prostě funguje - majitel továrny rozhoduje o životech svých zaměstnanců, politici rozhodují o životech všech občanů, a lidé z ČNB rozhodují o ekonomické situaci. V tomto systému máme možnost založit politickou stranu s programem zrušení ČNB a když bude mít dostatečnou podporu, tak to prosadit. Já Vám nepomohu, protože mě zrovna tohle nepálí...
Nepodmíněný příjem má mimo inflace i spoustu jiných (zatím příliš neprozkoumaných) efektů - proto je to, jak jsem psal úplně jiná pohádka.

00

Odpovědět

+ValsorajKečelohke spoření nesloužej, lidi to dělaj nejspíš proto že jim to radí stát a ještě je v tom zákeřně podporuje příspěvkama z daní nás ostatních.
nejasný výsledek hlasování způsoben přemýšlením, ale tím že si nejsou jistí zda navrhovanej způsob řešení problému je ten správnej. Proto americká porota rozhoduje o vině jednohlasně a asi by nepotěšilo kdyby vás poslali na smrt poměrem 7:5 a neříkal byste si jak hezky nad tím přemýšleli :-)
majitel továrny o životech nerozhoduje, jelikož jsem u něj zaměstnán dobrovolně a s největší pravděpodobností můžu kdykoli odejít k jinýmu zaměstnavateli, nebo pracovat na sebe. Tištění peněz a okrádání ze strany ČNB mohu bohužel jen strpět a pak se divit proč neroste moje životní úroveň, tak jako ostatní ovčani. Tak snad aspoň ta hyperinflace se nám vyhne, i když jiní lidé takový štěstí neměli.
ještě doporučim zajímavej rozhovor na ekonomický témata co jsem včera shlídnul, i když teda varuju, moc optimismu do budoucna to nepřidá
NERUDACAST 6: JURAJ KARPIŠ - Čaká nás ekonomické Tsunami?

00

Odpovědět

+Dan MacaProč k tomu stát lidi motivuje nevím - můžete zkusit napsat na ministerstvo a zeptat se jich, jestli Vás to pálí.
To je dost odlišný příklad rozhodování - porota rozhoduje o tom co se stalo a jestli je to dost prokázáno - zatímco ČNB rozhoduje o tom, co bude, což je dramaticky obtížnější úkol.
Však se taky můžete přestěhovat do jinýho státu (když Vás tam budou chtít, stejně jako vás musí chtít v jiné továrně), případně na jinou planetu, když se tma dokážete dostat... Nikdo není povinný vám plnit vaše přání - jestli něco chcete, tak si to zařiďte :-)
Také ČNB fandím, aby jsme se i nadále měli alespoň tak, jako se máme doposud.

00

Odpovědět

+ValsorajKečelohproč je motivujou byla jen řečnická otázka, samozřejmě je to proto aby pomocí inflace stát snáze splácel svoje dluhy penězma těch co si spořej na důchod, ale to těm hlupáčkum spořivejm samozřejmě nemůžete říkat, pak by to nefungovalo :-)

takže jednoduché rozhodování musí být odsouhlaseno všemi rozhodci, ale k odsouhlasení složitého rozhodování stačí 51%? .. tak tuhle logiku snad nemůžete chápat ani Vy, to si jen tak lžete do kapsy. Navíc je to dost v rozporu třeba se schvalováním ústavního zákona, kde světe div se, potřebujete 2/3 všech zákonodárců narozdíl od normálního zákona, kde stačí 1/2 zůčastněných... nemělo by to podle Vaší logiky být obráceně? Ústavní zákon polovina, normální zákon dvě třetiny? asi ne, co, bylo by to divný.

klasika, když vás někdo okrádá a vám to vadí, tak se odstěhujte ... chápu že takhle funguje mafie, a koneckonců i stát, ale správnější by bylo jiný řešení. Předpokládám že i rusákum, turkum a servernim korejcům byste poradil, že pokud nejsou spokojeni s úrovní jejich demokracie, tak je to jejich problém a maj se přestěhovat, co taky jinýho. Nepožaduju aby mi kdokoli cokoli plnil povinně, naopak by mi stačilo kdyby mě přestali okrádat, abych tím pádem já nemusel povinně plnit přání někoho jinýho .. máte tu logiku zase přesně obráceně.

taky ČNB fandim a přeju si aby naší měnu znehodnocovala co nejméně, jen s tím rozdílem, že narozdíl od Vás vím že to jak se máme není zásluhou ČNB, spíš jejímu znehodnocování peněz navzdory.

00

Odpovědět

+Dan MacaSlovo "obtížnější" jsem zvolil špatně - je to kategoricky jiný úkol - jednou se soudí, zda je něco z minulosti dostatečně jasné (tedy rozhodnutí teoreticky nemusí záviset na názoru) a jednou se věští, co se stane v budoucnu (tedy názor hraje velkou roli).
Nevím jak rusové a turci, ale severokorejci se jaksi odstěhovat nemůžou - je jim v tom aktivně bráněno (a přesto se o to někteří pokoušejí). Vám v tom nikdo nebrání - stačí si najít vhodný přístav a vyrazit :-) Taky můžete zkusit vaše myšlenky prosadit zde - ani v tom Vám současný systém nebrání.

00

Odpovědět

+ValsorajKečeloh"...peníze neslouží k tomu, aby jsi je schoval pod polštář a za 50 let si za ně koupil stejné věci, jako když jsi je tam dával - jestli je takhle někdo bere, tak prostě nepochopil tuhle "hru" (a pak mu ji nepřekvapivě moc nejde hrát)..." .... Hru hraju celkem uspesne (nejspis stesti zacatecnika :) ), ale jaka jsou teda pravidla hry, kdyz to neni "vydelat penize, ktere se smeni za neco"? Kdyz chci neco vetsiho/hodnotnejsiho, tak musim "schovat pod polstar" treba 50 mesicu. Jrn se ptam - nejaky zdroj, ze kteryho se podivat na "game rules"?

00

Odpovědět

+ekonNa "pravidla hry" se budete muset zeptat nějakého úspěšného člověka - pro někoho je úspěšný ten, co vydělává mega za měsíc a pro někoho je úspěšný ten, co vychová dvě samostatné děti - což se nemusí nutně překrývat a tedy těžko vyslovit jednu univerzální odpověď.
Já bůhví jak úspěšný nejsem, takže můj pohled berte s rezervou :-)
Hodnotné jsou komodity, které "se hodí právě teď" - čím víc jich máte, tím bohatší v aktuální době jste - takové stálice jsou pozemky a nemovitosti (protože když je nebude chtít nikdo jiný, tak z nich můžete mí užitek alespoň vy) - i když jak to bylo v jedné divadelní hře - "člověče viděl jste někdy důl, to vám nikdo nemůže sebrat, to je díra v zemi" - a taky to komouši dokázali; dále taky umění mít, získávat a dobře využít informace (to se prostě hodí v každé době)
Hodnotné komodity se dost často a rychle mění - a v současné době stále rychleji a rychleji, takže myslím, že je hlavně podstatné nezamrznout na jedné "všespásné" strategii.
Jinak o pravidlech hry s penězi je napsáno spousty knížek, od učebnic ekonomie, po stravitelnější tituly - zaprvé tomu nerozumím natolik, abych to dokázal jednoduše popsat a zadruhé bych to jen po někom opakoval.

00

Odpovědět

+ValsorajKečelohSnad ještě abych odpověděl konkrétněji k otázce:
Pravidla hry jsou taková, že si musím spočítat, co je pro mne nejvýhodnější - větší obnos můžu splácet (tedy platit vždy "aktuálními" penězi) - někdy jdou věci koupit na splátky, někdy si člověk může půjčit na úrok - samozřejmě půjčovat si na něco, co mi nevydělává peníze zpět je trochu risk (to je další proměnná) - můžu peníze, které spořím někam investovat (ano, je to taky risk, ale můžu dohonit inflaci) a vybrat si je až těsně před.
Celé je to postavené na tom, že "svět se musí hýbat". Když si strčím peníze pod polštář, tak prostě vím, že za 5 let za ně koupím méně. Protože se to však děje stabilně, tak to můžu započíst do svojí přípravy a vím, že věc za 10mega mě prostě nebude stát 10mega, ale 15mega - těch 5 navíc je cena za to, že peníze musím po nějakou dobu spořit. Kdyby někdo dělal opravdu vynášející činnost a vydělal 10mega za měsíc, tak ho ta věc bude opravdu stát 10mega, protože si jí koupí za jeden měsíční plat...
Výhodné na těchto pravidlech je to, že jsou stabilní - a můžu vcelku úspěšně předvídat, co se bude dít - myslím, že za nějakou podobně stabilní alternativu by se rozdala Nobelovka.

00

Odpovědět

Jsem zvědavý jak to bude dál. Třeba v nejbližších letech uvidíme pád té slepé uličky kriploměn.

1211

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK