Počátky moderní policie: Chyť mě, když to dokážešExtra Credits

1724, Věznice svatého Gilberta. Jacku Sheppardovi je 21 a je to zloděj. Zloděj, který se odmítá vzdát generálovi lovců zlodějů Jonathanu Wildovi. Zajat jedním z Wildových agentů a vydán konstáblu za 40 liber, nyní sedí ve vězení nejhoršího slumu v Londýně. Ale Jack se osudu nepoddá. Stoupne si ke stropu, najde uvolněné prkno, odstraní ho a vyleze na střechu.

Pak se slaní přikrývkou dolů na ulici, a když vidí dav, který upoutal hluk, rychle ukáže na stín na střeše. „Tamhle je,“ zakřičí. A jak dav začne natahovat krky, Jack zmizí mezi lidmi. Na nohou má stále okovy. Jonathan Wild roky řídil jeden z největších podvodů v historii. Pro lidi je generál lovců zlodějů, bojovník se zločinem, který stíhá zločince po celém Londýně.

A ve městě, které spoléhá na postarší místní a občany hrající si na policii, je Wild vnímán jako největší strážce zákona a pořádku. Wilda dokonce v roce 1720 navštíví Soukromá rada a ptá se ho, jak bránit zločinu. Jeho návrh? Zvýšit odměnu pro lovce zlodějů ze 40 liber na 140 liber. Rada souhlasila a dala Wildovi výrazně přidáno.

V soukromí byl Wild ale zcela jiný člověk. Wild, který ovládal zločinecké gangy kradoucí majetek, jenž za odměnu vracel. Wild, jehož poručíci donutili zloděje, aby skrze ně přenášeli zboží, nebo je udá. Wild, který použil svůj ušlechtilý meč, aby své přítelkyni Mary Millinerové uřízl při hádce ucho. Ale v roce 1720 se Jonathan Wild vyškrábal až na vrchol své moci. Whigové v parlamentu ho ignorovali a toryové se ho snažili zastavit novými majetkovými zákony, kterými ale zatížili více zloděje.

Ale politické větry ze měnily. V r. 1720 praskla Jihomořská bublina, která u veřejnosti vyvolala vlnu odporu vůči autoritám a chuť chopit se vysoko postavených a sesadit je. Ale Wildovi se to nelíbilo. Potřeboval si upevnit pozici. Mít dobré titulky pro boj se zločinem a přitom zničit i svou konkurenci. Potřeboval vést válku gangů pod hávem zákona.

Zaměřil se na nejvíce výnosné, veřejné a násilné živly. Gangy zbojníků, které útočily na kočáry a povozy londýnské elity se zbraní v ruce. Gangy, které během krize vyvolaly paniku, a gangy, které často šmelily své zboží přes hranice, a ne přes Wilda. V roce 1721 se Wild vydal do války. Systematicky se zbavil pěti největších gangů zbojníků v Londýně. Zametl s jejich vůdci a zničil jejich úkryty.

Někdy podplatil nižší členy, aby udávaly své společníky. A tyto gangy byly ve městě nejhorší, známé tím, že zabíjely přepadené. Jeden z nich, Hawkinsův gang, měl ve městě na svědomí 50 loupeží a za tři noci přepadl sedm mimoměstských kočárů. Samotný James Hawkins unikal Wildovi roky, měnil gangy, než ho Wild vyhmátl a pověsil ho na Tyburnu. Jeho tělo viselo v řetězech na dohled jeho poslední loupeže. A poslední, Irský imigrantský kočárový gang, zničil také.

21 zatčení za 2 měsíce. V roce 1724 bylo po všem. Wild vyčistil Londýn od všech zbojníků, tedy od těch, kteří pro něj nedělali. Nyní se z něj stal nesporný pán podsvětí. Pak přišel Jack Sheppard. Jack byl zloděj, drobný, ale silný. Začínal jako učeň truhláře, díky čemuž měl jako bytař výhodu. Svedený od truhlařiny Elizabeth Lyonovou, přítelkyní, která mu představila svět zločinu, se Jack celkem slavným, když osvobodil Lyonovou z vězení tím, že omráčil stráž.

Ale Jack byl známý tím, že měl prořízlou pusu, ale i úsměv, který ho z potíží dostával. Jack kradl celý rok, když se dostal do křížku s Wildem. Ale odmítal přísahat věrnost generálu lovců zlodějů. Ale víte vy co? To neva. Wild měl poručíka, který sledoval Jacka do hospody a předal ho úřadům.

Pohoda, jahoda a Wild měl zase klid. Ale Jack byl mazaný a dělal truhlařinu. Za tři hodiny vylomcoval strop vězení svatého Gilberta a utekl. Ale pokud Jack něco neuměl, tak to bylo držet se při zemi. Za necelý měsíc byl chycen kvůli peněžence a uvězněn na zabezpečenějším místě. V budově celé z kamene. A Lyonová se k němu přidala s tím, že je jeho žena. O šest dní později se dostali ze želízek, odstranili tyč z okna, spustili se prostěradlem dolů na dvůr a slezli sedmimetrovou zeď.

Jack to zvládl i s Lyonovou na zádech. Na Wilda schopnosti toho mladíka zapůsobily. Tak vynalézavý chlapec byl nad všechny odměny. Takže nabídl Sheppardovi příměří a podíl, pokud mu přinese své ukradené zboží. Sheppard ale neměl rád autority.

Byl jedním z jihomořské generace, nedůvěřivý k těm nad ním. Nezávislý a pochybovačný. Ale byl i velice naivní. Místo aby svůj úlovek dal Wildovi, přinesl ho jinému čachráři, čachráři, který pracoval pro Wilda. Soud odsoudil Shepparda k smrti, a tak byl uvržen do cely ve věznici Newgate. Místo tak bídné, že ho romanopisec Henry Fielding kdysi nazval předlohou pekla.

Bylo to nejzabezpečenější místo v Anglii, ale pro Jacka žádný soupeř. Čtyři dny před jeho plánovanou popravou mu Lyonová propašovala převlek. Zatímco s přítelem rozptýlili stáže, Jack se převlékl za ženu, vylomcoval mříž své cely a utekl. Za pár hodin byl mimo Londýn. V tu chvíli zvažoval cestu do Ameriky, že by utekl, žil a schovával se. Ale byl pěkně slavný. Lidé se kvůli němu scházeli a upřednostňovali nenásilného Jacka a poctivého zloděje před velkými zloději ve vládě, kteří lidi uvrhli do jihomořské katastrofy.

A tak se vrátil. Wild byl mezitím nesmírně posedlý zabitím Shepparda, protože tento chlapec chodící na svobodě byl nebezpečný symbol. Výzva pro jeho autoritu. A tak poslal na Jacka své agenty a ti ho chytli zas. Tentokrát ho uvrhli do zabezpečené cely v Newgatu známé jako Hrad.

Osamělé vězení ve věži. Spoutali Jacka pouty a želízky a protáhli je skobou v podlaze. Tam se vybavoval s novináři a návštěvníky. Hned vedle Wild svědčil u soudu proti Sheppardovu partnerovi Modrákovi Blakeovi, protože všichni, kteří dělali se Sheppardem, budou trpět. Během přestávky si Modrák Wilda zavolal. Prosil Wilda, aby z něj udělal komplice, aby mohl být převezen a ne pověšen. Wild řekl: „Ne.“ Modrák vytáhl kapesní nožík a podřízl Wildovi hrdlo.

Novinka se šířila Newgatem a vězni se vzbouřili. V noci se do sebe ve vězení pustili příznivci a odpůrci Wilda. A tohoto zmatku se rozhodl Jack využít. Strčil si mezi zuby hřebík a otevřel si jím pouta, pak zlomil řetězy a osvobodil se ze skoby v podlaze. Poté šplhal komínem a narazil na železnou tyč, která mu stála v cestě. To ho nezastavilo a vylomcoval ji zbytky svého řetězu.

A pak pomocí této tyče prorazil stěnou komína do patra nad ním. Jack kouzlil dál a prošel šesti zamčenými dveřmi a pak se dostal do vězeňské kaple, tam vylezl oknem na vnější stěnu. Dolů je to pěkný sešup. A tak se vrátil zpět do cely, vzal si přikrývku, vrátil se a použil ji jako provaz. Londýn byl v jednom ohni. Každý miloval odvážného zločince a Jack hltal všechny zprávy o sobě a sledoval hry na ulici o svém životě.

Velký únikový umělec – Jack Sheppard. Ale o dva týdny ho chytli zas, opilého v hospodě v kradeném oblečení. Zatížili ho 136 kilogramy řetězů a dali ho do cely s nepřetržitou ostrahou. Nejvýznamnější občané Londýna platili za návštěvy. Kreslíř zvěčnil jeho podobiznu a Daniel Defoe ho zpovídal pro biografii.

O dva týdny později byl přiveden k šibenici jako hrdina. Syn Londýna. Lidé mu kupovali pití a mávali novinami o něm. A než aby prosil o odpuštění, tak před svou popravou bylo jeho posledním přáním vydat svou oficiální biografii. Mezitím se Wild vzpamatovával ze svého zranění. Jeho říše se hroutila. Dříve byl hrdinou, nyní tím, kdo zabil Jacka Shepparda.

Po svém zotavení se pokoušel znovu převzít otěže. Ale zašel moc daleko. Chytili ho, když pomocí násilí chtěl osvobodit svého nadporučíka, a tak ho zatkli a poslali do Newgatu. Wildova dlouhá vláda skončila. Jeho bývalí společníci přišli svědčit k soudu. Svědci odhalili všem v celé své kráse Wildovu rozsáhlou zločineckou síť. Krádeže, vydírání, úplatkářství a plánované zneškodňování konkurenčních gangů.

Soudce si nasadil černou čapku. Wild bude pověšen za krk, dokud neskoná. Generál lovců zlodějů se v cele složil. Odmítal jíst nebo navštívit kostel. Místo toho byl posedlý jednou pasáží z Bible. „Proklet buď ten, kdo visí pod stromem.“ Noc před svou popravou se pokusil předávkovat laudanem a upadl do kómatu.

Ale stejně ho oběsili, stále v bezvědomí a za fandění a potlesku. Na Tyburnu se na něj sešel dosud největší dav. A mezi nimi byl mladík, který byl tímto padouchem posedlý. Mužem, který ztělesňoval v právním systému vše špatné. Tento chlapec později napíše o Wildovi román a stane se soudcem. Jmenoval se Henry Fielding a vytvoří první londýnské policejní složky. Pochůzkáře z Bow Street.

Překlad: Kara www.videacesky.cz