Třicetiletá válka: DobyvatelExtra Credits

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 67
99 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:36
Počet zobrazení:1 637
Třicetiletá válka je jedním z nejkrvavějších konfliktů v historii lidstva. Říká se, že má na svědomí až 8 milionů obětí, většina z nich byli civilisté. Těm musel takový konflikt připadat jako konec světa, začneme tedy prvním jezdcem apokalypsy – Dobyvatelem.

Přepis titulků

Praha, České království rok 1621 Ostří sekyry dopadá znovu a znovu. Páni umírají, rytíři jsou vražděni, některým usekli ruce, jiné rozčtvrtili a napíchli na kůly. 27 vůdců stavovského povstání, protestantské vzpoury proti římskému císaři Ferdinandu II., umíralo jeden po druhém.

Ferdinand chtěl zemi ovládnout a opět přivést ke katolictví. Všem protestantům přikázal konvertovat, nebo odejít. Na ulici stojí prostá žena a sleduje probíhající popravu. Ostří sekyr a mečů dopadají znovu a znovu. Pak odchází domů a ve snaze pochopit to, co viděla, otevírá Bibli a hledá Zjevení Janovo. Tu jsem viděl, jak Beránek rozlomil první ze sedmi pečetí a slyšel jsem, jak jedna z těch čtyř bytostí řekla hromovým hlasem: „Pojď!“ A hle, bílý kůň, a na něm jezdec s lukem, byl mu dán věnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval.

Zavřela knihu. Věděla, že tahle válka teprve započala. Velké díky Hello Fresh, díky nimž tento díl vznikl. Třicetiletá válka byla jedním z nejhorších období v dějinách Evropy.

Tři desetiletí krvavých bojů, vraždění a smrti, jež v počtu obětí překonaly až zákopy v první světové válce. Zdá se to až neuvěřitelné, když si představíte, že vojska, která šla do války mezi lety 1618 a 1648, neměla žádné mechanické přístroje, které existovaly ve 20. století. Tohle byla válka kopí a střel, kde muži chodili do bitev s čepelemi nebo mušketami tak těžkými, že potřebovali stojan, o nějž je opřeli.

Avšak i tyto neumělé zbraně mají na svědomí až 8 milionů životů. Smrt si ovšem nevybrala všude stejnou daň. Kvůli politicko-náboženským sporům ve Svaté říši římské se většina bojů odehrála ve střední Evropě, lidé v této oblasti tudíž byli zasaženi nejvíce. Na některých místech zemřela až polovina obyvatel a říše ztratila okolo 20 % lidí.

Obětí z řad civilistů bylo sedmkrát tolik co padlých vojáků a Svaté říši římské trvalo celé století populaci obnovit. Je ovšem těžké do detailu popsat, proč k tomu došlo. Celou sérii bychom mohli věnovat tomu, proč tato válka vůbec začala, prvním vojenským tažením a tomu, jak ji vestfálský mír ukončil. Místo toho jsme se rozhodli zaměřit na třicetiletou válku jako na obří humanitární krizi a zjistit, proč se počet obětí vyšplhal tak vysoko.

Podíváme se na aspekty jako vojenské násilí a bitvy, ale také hladovění, špatná úroda, počasí a vypuknutí epidemií. Jako rámec toho všeho budeme používat prostředek, k němuž se obrátili lidé z nejzasaženějších míst – apokalyptiku. Čtyři jezdci z Bible krále Jakuba, kteří měli vyhladit čtvrt planety, byli ideálním způsobem rozdělení tehdejších nebezpečí. Dobyvatel, Válka, Hladomor a Smrt.

Dnes se budeme zabývat prvním z nich – Dobyvatelem. Když Martin Luther roku 1517 přibil svých 95 tezí na dveře kostela, nejenže tím zahájil náboženskou reformu, ale vrhnul Evropu do desetiletí trvající náboženské války. Evropské politické útvary z království, jako bylo české nebo anglické, až k úrovním jednotlivých měst se začaly hádat ohledně církevní nauky i politické moci. Nikde to neplatilo více než v zemích Svaté říše římské, která se stala směsicí převážně katolických a jiných, převážně luterských, provincií, měst a velkoměst.

Válka je však záležitostí ničivou a drahou. Do roku 1555 už toho měli všichni dost. Toho roku tedy císař Karel V. z habsburského rodu, která měla funkci císaře pod palcem, podepsal v německém Augsburgu dohodu se spolkem luterských knížat. Augšpurský mír usiloval pouze o jedno, což vyjadřovala fráze „koho země, toho víra“.

To znamenalo, že majitel jakkoli velkého panství rozhodl, jestli bude katolík či luterán, a toto vyznání prosadil na celém svém území. Ti, kdo nechtěli konvertovat, odešli do knížectví, jehož kníže vyznával jejich víru. Nějakou dobu fungoval augšpurský mír dobře. Klíčové je „nějakou dobu“.

Svatá říše římská byla tak či tak směsicí složenou ne z velkých provincií, ale z panství. Některá měla jen pár čtverečních mil a neplnila ani to, že v jejich čele byl kníže. Ve skutečnosti to mohl být šlechtic, hrabě, biskup, rytíř, opat nebo dokonce zástupce svobodného města. Každé panství mělo hlas na říšském sněmu a bylo napůl samosprávné. Císaře volilo sedm kurfiřtů, ten měl poté velmi omezenou možnost vlády na jednotlivých panstvích, pokud jim nevládla jejich rodina.

Zásada „koho země, toho víra“ byla tedy pro decentralizovanou říši vhodným řešením. Den za dnem si na sebe němečtí luteráni a katolíci docela zvykli. Existují důkazy, že až 20 % manželství bylo mezi katolíky a protestanty. Stav byl stabilní.

Ne bez napětí či nebezpečí, ale lidé dokázali tu díru v každodenním životě překonávat. Augšpurský mír ovšem zanechal skupinu protestantů, kterou i luteráni měli za kacíře. Kalvinisty. Ti, mimo teologické neshody s luterány, hlásali, že přítomnost Ježíše v chlebu a víně byla pouze symbolická. Jelikož kalvinisty augšpurský mír nezahrnoval, neměli náboženskou ochranu, a to ani pod luterským vládcem.

Jejich bezpečí tudíž záviselo na shovívavosti konkrétního vládce. Takhle se věci daly do pohybu v Českém království roku 1618. Skoro 10 let rozšiřovali císaři práva protestantů v Čechách, což zahrnovalo i listinu zvanou Rudolfův majestát, jež panstvím zaručovala svobodu vyznání a nechala je rozvíjet to, co přispívalo státní církvi. Roku 1617 však císař Matyáš onemocněl a neměl dědice. Otázku následnictví chtěl před svou smrtí vyřešit, přiměl tedy panství, která mohla volit, aby po jeho smrti zvolila za krále jeho bratrance Ferdinanda II.

To byl problém, bylo totiž známo, že Ferdinand je zapřisáhlý katolík, který chtěl protestantismus z říše vymýtit. Když Ferdinand získal na svou stranu dost luterských knížat, kalvinisté dostali strach. Císař Matyáš byl nemocný, a až zemře, Ferdinand se stane nejen českým králem, ale téměř jistě ho zvolí také císařem Svaté říše římské.

Bude v čele říše a zároveň bude přímo vládnout Čechám. Pak to všechno vyletělo oknem. Doslova. Když Ferdinand poslal dva katolické místodržící, aby za něj zemi spravovali, setkali se na Pražském hradě se skupinou protestantů. Dvojice přečetla výhružný dopis od Ferdinanda a protestantští šlechtici reagovali tím, že je popadli a vyhodili oknem.

Co se stalo dál, závisí na tom, komu věříte. Katolická propaganda hlásala, že přiletěli andělé a místodržící chytili. Podle protestantů přežili proto, že dopadli do obrovské hromady hnoje. Historikové tvrdí, že dopadli na svah a polámali si spoustu kostí. Po druhé pražské defenestraci, což je vznešený výraz pro vyhození oknem, a ano, tohle už bylo podruhé, začala třicetiletá válka.

Vzpoura pohltila Čechy už tak mířící k náboženské válce. Mohlo to zůstat místním konfliktem, jenže císař Matyáš zemřel a Ferdinand II. ho nahradil jako císař, což mezi ostatními protestanty vyvolalo paniku. Utvořily se strany.

Ke vzpouře se přidali rakouští a někteří němečtí protestanti. Čechy se chtěly přidat k Protestantské unii, skupině knížectví, která vznikla jako obranný pakt, a navrhli, aby se kalvínský kurfiřt Fridrich V. stal českým králem. Ferdinand naopak požádal o pomoc bratrance Filipa II., španělského krále, a vytvořil Katolickou ligu. Ta pochodovala směrem k Rakousku. Jedné armádě velel hrabě Tilly, vynikající, ale nemilosrdný vůdce.

8. listopadu roku 1620 stálo před Prahou 27 tisíc katolických vojáků. V cestě jim stálo pouze 15 tisíc Čechů na pahorku zvaném Bílá hora. Češi se vyděsili, útok na křídlo zatlačil jejich první jednotky zpět. Mnoho povstalců se při pohledu na to rozuteklo, aniž by vystřelili. Císařská armáda je obklopila a pobila.

Čtyři tisíce mrtvých za hodinu. Ferdinand vjel do Prahy jako dobyvatel a Habsburkové osobně vládli Čechám následujících 300 let. O pár měsíců později dopadla ostří seker na hlavy vůdců povstání. Fridrich V. odešel do exilu a muž, jenž ho přivítal v Praze, skončil s jazykem přibitým k bráně. Ferdinand však zašel moc daleko.

Z tohohle se vyklube víc než jen místní konflikt. Druhý jezdec už byl na cestě, aby ze země vzal mír. Válka. Přeložila: Marky98 www.videacesky.cz

Komentáře (16)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Nebyla to druhá pražská defenestrace, ale třetí pražská defenestrace. Ta druhá pražská defenestrace proběhla už v roce 1483 z novoměstské radnice (první pak v roce 1419 také z novoměstké radnice)

31

Odpovědět

To záleží :) ta v roce 1483 se někdy nepočítá, tudíž ta v roce 1618 pak bývá označovaná jako druhá.

20

Odpovědět

+Marky98Jenže právě ta defenestrace z roku 1483 přinesla kutnohorský náboženský smír - mezi kališníky a katolíky. Právě proto se pak mezi popravenými objevují dílem luteráni, dílem kalvínisti a dílem kališníci.

Důvodem popravy pak nebyl souboj evangelíci vs. katolíci, ale spíše měšťané vs. císař ( Pro vindiciis contra tyrannos (česky Může být tyran svržen lidem?) napsaný Jesenským a právě on byl nejpřísněji potrestán).

21

Odpovědět

+LJá jsem si to nevymyslela, jen se snažím obhájit, proč to ve videu nazvali druhou a ne třetí defenestrací :) občas se mluví i o čtvrté pražské defenestraci, i když ani tam se neshodují události, které by měla označovat.

10

Odpovědět

+Marky98Tento konflikt je prezentován jako konflikt mezi katolíky a protestanty, což však v dalších fázích této války už neplatí.

(Nápověda: Jednou z fázi byla švédsko-francouzská válka, ve které se spojila katolická Francie a luteránské Švédsko proti císařským. Nebo naopak z Habsburgy ovládaného Španělska se oddělilo Portugalsko pod vládou místního Jana z Braganzy. )

21

Odpovědět

+LNějakou dobu zpět jsem neměl ponětí, že existuje "třetí" defenestrace. Bitva na Bílé hoře byla pro konflikt nepodstatná(na rozdíl od 7.listopad U Rakovníka). Ostatně "popravených" pánů také nebylo 27. Musím uznat, že pojem "čtvrtá defenestrace" mě pobavila.
Dějiny lidstva jsou dějiny neustálých bojů o moc a vliv(nic na tom nemění ani 30ti letá válka) ale stejně jako během jiných konfliktů naší společnosti, lze i u tohoto konfliktu vypozorovat spojující prvek a v tomto případě šlo opravdu o víru. Ostatně válka končí pochopením, že bůh není na žádné straně a že je mrtev(René Descartes). Vaše poznámky ohledně spojení katolíků a luteránů beru. Ale stejně se můžeme podívat na konflikty v rámci druhé světové např. Italie-Řecko, Finsko- Rusko..
Přiznám se, že dané období nastudované nemám a také nevěřím tomu, že má smysl se přít o něčem co ani jeden z nás nezažil a navíc bylo (několikrát) silně poznamenáno vlasteneckou propagandou. Marky98 Neberte prosím tento komentář jako kritiku vaší práce naopak si přeji abych našel odvahu se do překladu pustit.

01

Odpovědět

+TomsaV pořádku, já to ani jako kritiku neberu. Koneckonců nenesu zodpovědnost za to, co je ve videu řečeno a jak to autoři nazvali, já to jen překládám :)

10

Odpovědět

+Marky98Tak tak :)

00

Odpovědět

+Marky98tak proc to obhajujes kdyz nemas ochotu se za to postavit ? vymlouvat se a mamlat

04

Odpovědět

+asdfghjJen říkám, jak to je :D různé prameny ty defenestrace zkrátka počítají jinak, tudíž ani jedno označení vlastně není špatně.

10

Odpovědět

+TomsaPak by se na straně katolíků ( tedy císaře Ferdinanda Štýrského) asi neobjevil luteránský saský kurfiřt, který byl následně odměněn částmi Lužice, a na straně protestantů Černín - a to už ve fázi česko-falcké fáze války.

00

Odpovědět

+LDěkuji za reakci paní/pane L. Úvodem chci poznamenat, že z vašeho vyjadřování září vzdělání, avšak nejen školní ale i zájmové. Pokud nabydete dojmu, že se k vám vyjadřuji neuctivě, nenechte se tím rozhodit, chyba bude na mé straně.

Co je smyslem vašich sdělení? Že jako společnost zjednodušujeme dějiny popř. si z ní vybíráme to co se nám hodí? Nebo chcete dát na odiv vaše znalosti? Ať tak či onak....

Jan Jiří I. Saský
Hra o trůny? Když nebudu králem já pokusím se na tom vydojit pro sebe co nejvíce? Habsburkové měli dobrou startovní pozici (zdroje z Kolonií v jižní Americe - tedy skrz Španělskou větev) Později se přidal ke Švédům(když teklo do bot)...

katolická Francie a luteránské Švédsko -
Nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Habsburkové a snaha o snížení jejich vlivu. Vím ,že 200let je hodně ale Francie už jednou projevila nesouhlas s římským pojetím víry. A vlastně to není tak dlouho co ve Francii skončili hugenotské války. Jindřich IV ( hugenot) přešel ke katolíkům pro zachování koruny - zaručení svobody vyznání Hugenotům

Černín
Tady uznávám, že jsem se trochu zapotil (věděl jsem, že v Praze je Černínský palác) děkuji
Diviš Černín - popraven
proviněním bylo to, že na příkaz svého nadřízeného, nejvyššího purkrabího pana Aleše ze Šternberka, vpustil stavovskou delegaci v den defenestrace na Pražský hrad. Pan Aleš ze Šternberka sice tento příkaz skutečně vydal, byl však tchánem pana Jaroslava Bořity z Martinic, takže trestu jaksi unikl...
Pokud se tedy nejednalo o bratry
Heřman Černín -
Humprecht Černín -

Pokud tedy nešlo o víru. Šlo o politický vliv (snaha dostat Habsburky z centra dění). Ano v Anglii došlo ke změně společenského uspořádání(Oliver Cromwell)..

Samozřejmě všechny informace jsou z internetu a ne z mé vlastní hlavy(přece jen jsem vyroben 88). Při čtení zdrojů si nelze nevšimnout, že víra se zmiňuje(sic někde méně a někde více) u všech postav nebo událostí. Děkuji za možnost se ponořit do zákoutí historie o které nic nevím. Standardně bych asi nereagoval(slovní projev v češtině není má silná stránka) ale tvrdit, že 30ti letá válka nebyla o vyznání... Buď někdo ví něco co já ne(což se stává často), nebo .... i tak děkuji

00

Odpovědět

+TomsaOny vlastně boje proti hugenotům završil Ludvík XIII. právě paralelně s vývojem třicetileté války. (V roce 1628 bylo město dobyto/vyhladověno, což dalo následně Ludvíkovi XIII. volné ruce k zasahování do říšské politiky.)

Jestli šlo o výmaz celé Habsburgské dynastie? Manželkou Ludvíka XIII. byla Anna Rakouská - rodem právě rodu Habsburgského. Takže spíše omezení konkurenčních větví.

Také je docela nepřekvapivé, že v roce 1648 dochází ve Francii při téměř stejné události - tedy při dalšímu přenosu moci - k povstání Fronda (a občanské válce až do roku 1653).

00

Odpovědět

i když je to vážné téma, musel jsem se smát při představě cizince sledujícího že češi mají vznešený výraz defenestrace pro vyhazování lidí z oken a že to projeli na pahorku kterému říkají Bílá hora. Už jen chybí závěr kde by byl na téma defenestrace Cimrmanův seminář :D
PS: děkuji za překlad- jste úžasní, jen mi u extra credits hrozně vadí jak rychle drmolí, neexistuje něco podobného kde mluví normální rychlostí aby měl člověk čas vstřebávat informace?

20

Odpovědět

1:38 máte chybně 1638 místo 1648 ..jinak by to byla jen dvacetiletá válka :)

10

Odpovědět

Děkujeme za upozornění, opraveno. :)

00