Finanční krize v Řecku

Thumbnail play icon
91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:283
Počet zobrazení:3 428

John Green, autor bestsellerů jako Hvězdy nám nepřály či Papírová města, patří mezi zanícené YouTubery. Na svém kanále vlogbrothers řeší i závažnější témata, jakým bezesporu je i finanční krize v Řecku. V tomto příspěvku se stravitelnou formou mimo jiné dozvíte o historii řeckého dluhu, co následovalo po přijetí Eura a jeho názor na možnost tzv. grexitu (odchodu Řecka z Eurozóny). Poznámka: Cidades de papel je portugalský výraz pro Greenovu knihu Papírová města, jejíž adaptace právě míří do kin.

Přepis titulků

Dobré ráno, právě jsem se vrátil z úžasné a únavné cesty po Brazílii na podporu Cidades de papel, ale na to ještě přijde řeč později, teď bych však chtěl mluvit o Řecku. Jak jistě víte, byl jsem třetí nejlepší ekonom mezi průměrnými studenty na dekatlonu Alabamské státní akademie v roce 1994. Ale ani profík jako já neví, jak skončí nebo by měla skončit ekonomická krize v Řecku. Takže se nebudu snažit předložit řešení, ale spíš pochopit problém a jak jsme se dostali do takového stavu, že média vytvořila děsivou složeninu - GREXIT.

Řecko je země v jižní Evropě. Určitě znáte Akropoli, Sokrata, film 300: Bitva u Thermopyl, atd. a do roku 2001 byla měnou drachma, což asi znamená hrst. Protože před 3000 lety byla drachma hrst 6 kovových tyček, které se používaly jako měna. V roce 1832 se Řecko stává nezávislým státem a znovu se navrací drachma. Ale pak v roce 2001 vstupuje s dalšími zeměmi do eurozóny a začíná používat euro. Euro bylo skvělé, protože usnadňovalo obchodování, ale 19 zemí se stejnou měnu má své problémy. Jeden z důvodů krize byl fakt, že monetární politiku Řecka, kolik peněž si můžou vytisknout, kontroluje Evropská centrální banka.

Jenže jejich fiskální politiku, kolik peněz může utratit a kde, z velké části řídí řecká vláda. Řecko i další země EU by se měly řídit několika základními fiskálními pravidly, např. roční deficit nesmí překročit 3 % rozpočtu, ale mnoho zemí EU, včetně Řecka, to porušuje. Když je o tom řeč, od poloviny devadesátých let řecká vláda oznamuje deficity a dluhy, které byly mnohem nižší, než tomu bylo ve skutečnosti. A vždy, když zvolili novou vládu, její představitelé zjistili, že předchozí vláda neříkala o deficitu pravdu a nová vláda pak ve lhaní o deficitu pokračovala.

A pak v roce 2009 nově zvolená vláda oznámila, že deficit rozpočtu v tom roce bude 13,9 % celkového výstupu ekonomiky a že čísla byla několik předchozích let falšována. A jak se to tak zhoršilo? Záleží, koho se zeptáte. Někteří lidé poukazují na to, že se po připojení k EU v Řecku zvýšila cena práce. Už od začátku pravděpodobně měli vysoké dluhy a také velký problém s daňovými úniky. A když se krize v roce 2008 rozšířila na celý svět, zasáhla Řecko mnohem více, protože jejich hlavní průmysl je přeprava a turistický ruch, a ani jednomu z nich se v době krize nedaří.

Chtěl bych zdůraznit, že není vždycky na škodu, když vláda využívá deficit. Deficit je možné využít k růstu ekonomiky a zvýšení daňového základu, což vede k vyšším daňovým přijmům, je to pěkný koloběh. Například USA má silnou ekonomiku, a to využívá deficit pravidelně již 50 let. Ale řecká situace je jiná. Jakmile se připojili k EU, mohli si půjčovat peníze na nízký úrok, protože jim přišlo, že euro je bezpečné.

Ale když v roce 2009 vyšlo najevo, jak velký je deficit, investoři začali být nervózní a požadovali za půjčky stále vyšší a vyšší úroky. Řecko potřebovalo peníze, takže muselo akceptovat vyšší úroky, což jen zhoršilo deficit, což vedlo ke zvýšení úroků. Je to začarovaný kruh. Na jaře 2010 se situace vyhrotila natolik, že jí moje mladší a nadějné já věnovalo video na kanálu vlogbrothers. A bylo to tak špatné, že Evropská komise a Mezinárodní měnový fond nabídly Řecku finanční pomoc ve výši 110 miliard eur.

Evropská centrální banka dále pomohla odkoupením části řeckých dluhů a dodáním kapitálu do řeckých bank. Tyto tři instituce jsou známe jako "Trojka". Zdá se, že Evropa a MMF byly opravdu štědré, ale zaprvé to byla půjčka a ne dar, a zadruhé měla Evropa strach z nákazy. Úrokové sazby rostly také v Portugalsku, Irsku a Španělsku a začaly se rodit obavy, že se Eurozóna rozpadne, a to by zničilo obchod a vedlo by to k velké celosvětové krizi.

Kromě toho většina řeckého dluhu byla vůči německým a francouzským bankám. Takže vlády největších zemí eurozóny vlastně půjčovaly peníze Řecku, aby je mohlo splatit bankám z těchto velkých zemí. Výměnou za půjčky souhlasilo Řecko s úspornými opatřeními, v zásadě zvedli daně, snížili důchody a omezili další benefity. A to fungovalo do té míry, že Řecko snížilo deficit rozpočtu z 25 miliard eur v 2009 na pouhé 5,2 miliardy v 2011. Ale také to podstatně snížilo výkon řecké ekonomiky.

Lidé mohli méně utrácet, protože se jim snížil příjem a zvýšili se daně, a to zase vedlo ke krachu podnikání a menší zaměstnanosti. A jak se zmenšovala ekonomika, snižovaly se příjmy z daní, protože ty pochází ze zdanění ekonomiky, takže se vlastně nic nezlepšilo. Řecko stále nemělo udržitelnou ekonomiku, takže jim Trojka v roce 2012 půjčila dalších 130 miliard eur. Pár dalších následujících let řecká ekonomika ožívala a zdálo se, že se vše obrací k lepšímu. Ale nezaměstnanost je stále více než 25 % a chtěl bych zdůraznit, že ekonomické krize jsou především krize humanitární.

30 % lidí v Řecku žije v bídě a každý pátý Řek nemá dost peněz na jídlo, které pokryje jeho denní nutriční příjem. Řecká krize je stejně závažná jako velká hospodářská krize a ještě není u konce. Z širšího pohledu na evropskou ekonomiku se situace za posledních pár let zlepšila. Dluh Řecka vůči evropským bankám se oproti roku 2010 výrazně zmenšil, ekonomiky Portugalska a Španělska jsou mnohem zdravější a kolaps řecké ekonomiky, nebo odchod Řecka z eurozóny, už pro Evropu pravděpodobně nebude katastrofou.

Teď se posuneme na konec minulého roku, kdy byla zvolena nová levicová vláda, která prohlásila: "Konec úsporným opatřením, takhle to dál nejde." Argumentují tím, a mnoho ekonomů s nimi souhlasí, že úsporná opatření nefungují, protože ekonomika se neustále zmenšuje minimálně stejně rychle jako deficit. Trojka v reakci na toto prohlášení přestala posílat peníze, proběhlo několik vyjednávání a řecká vláda pak vyhlásila referendum. Měli bychom pokračovat s úspornými opatřeními, abychom opět získali peníze, nebo máme prostě říct ne?

A pak 5. července naprostá většina řeckého lidu hlasovala pro ne. Technicky se jednalo o symbolické hlasování, protože Trojka svou nabídku stáhla 13. června. A tak jsme se dostali do současnosti. Bez přísunu peněz do Řecka čelí najednou řecké banky vážnému problému s likviditou. V zásadě mají řecké banky k dispozici asi 500 miliónů eur, což je cca 45 eur na osobu. Řada bankomatů nemá hotovost, jiné mohou vydávat jen desetieurové bankovky, protože jim došly dvacky.

Pokud tomu bude tak i nadále, bude Řecko nuceno si vytisknout nějakou formu peněz, aby mohlo vyplatit penze a platy vládním zaměstnancům. A to by znamenalo tzv. grexit, řecký odchod z eurozóny. Ale nikdo se dosud nezajímal o to, co by se stalo pak, jaké budou ekonomické důsledky, ale i ty legislativní a politické. Za normálních okolností v situaci, kdy je 25% nezaměstnanost, ekonomika se zmenšuje a je problém s likviditou, by si Řecko vytisklo další peníze. Ale nemůže, protože je součástí eurozóny, a jak jsem již zmiňoval, o množství peněz rozhoduje Evropská centrální banka.

A tak se dostáváme k jádru problému: Eurozóna chce mít nadnárodní měnu, ale každá z jejich zemí se zodpovídá svým občanům. Německo nechce tisknout víc peněz, jejich ekonomice by to neprospělo. A nechce se mu posílat Řekům další peníze. Němci přece nemůžou za to, že má Řecko dluhy. Ale z řeckého pohledu je těžké pochopit, co Řecku tzv. finanční pomoc přinesla. Mnoho Řeků věří, že finanční pomoc od Trojky jen koupila čas ostatním zemím EU a jejich bankám, aby se mohly distancovat od finančních problémů Řecka.

A jejich nerozhodnost v tom, jak moc jednotní by měli být, je ten skutečný existenční problém eurozóny. Samozřejmě je možné vinit více stran, ale když není možné věřit druhé straně, nemůžete vymyslet ideu eurozóny, kde je každý člen součástí nějakého "my", nemůžete čekat, že budou efektivně sdílet kontinent nebo měnu. Překlad: sethe www.videacesky.cz

Komentáře (34)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Pravděpodobně jediným řešením, dle mého je zavedení paralelní měny k Euru. Jistě by to znamenalo výraznou devalvaci, nicméně ve výsledku je to pro mě nejlogičtější krok s pravděpodobně nejméně výraznými dopady.

00

Odpovědět

ešte keby tak vedel povedať tri vety súvisle bez strihu

121

Odpovědět

Aha, takže za to může Euro. A já si naivně myslel, že je to tím, jak si Řekové žijou nad poměry, 13 a 14 platy, vysoké důchody a podobně.

303

Odpovědět

Od toho jste mohl upustit, jakmile se Řekové seškrtali pod poměry, a čerta starého to vyřešilo.

71

Odpovědět

+komunardJá nerozumět řeči tvého kmene

202

Odpovědět

+komunardTak trochu jinak:
Domníval jste se, že je něco problém (ona kombinace vydatných státních výdajů a nízkých daní jistým způsobem problém je, ale dělají to do určité míry všechny státy).
Příčina je odstraněna (Řekové už dávno nemají vysoké důchody, většinou můžou být rádi za vůbec nějaké).
Problémy trvají dál. Takže příčina a řešení je tedy někde jinde.

53

Odpovědět

+komunardAk mam dlh 800e a zarabam 700e nestaci znizit dlh na 750e a tvarit sa ze znizenie vydavkov nepomohlo :-)

60

Odpovědět

Presne ako spomenul. Pre Grécko je výhodne natlačiť peniaze a kryť dlhy vysokou infláciou. Na druhej strane by to bola úplna blbosť pre väčšinu ostatných krajín v EU. A tak sa naskytuje otázka. Prečo používa rovnakú menu viacero krajín? Ak jedna krajina potrebuje 2% infláciu druhá 5% a tretia 30% tak neexistuje aby používali rovnakú menu a nevznikol z toho prúser alebo zbytočné straty. Grécko malo zbankrotovať už pred 5 rokmi, opustiť eurozónu a vrátiť sa k Drachme.

131

Odpovědět

Protože by to znesnadňovalo pohyb kapitálu, vzájemné investice, zato podpořilo různé spekulanty, kteří by ty problémy zhoršili, k nelibosti těch, co by chtěli seriozně obchodovat přes hranice.

23

Odpovědět

Delam ve firme kde hodne obchodujeme s eurem a kdybys videl jak nas jen poskodilo schvalne snizeni kurzu czk vs euro.. tema debilama tam nahore.. ze to najednou poskocilo o 4kc tenkrat.. dost to zhorsilo ceny vseho. Nebejt czk ale kdybysme meli uz davno euro, vse co se dovazi by bylo daleko levnejsi. Copa to nechapes?

39

Odpovědět

+rodierSpolečná měna ve více státech je to nejhorší co může ČR potkat.

113

Odpovědět

Dá se Evropská unie vůbec ještě rozpustit? To si nemůžou státy říct, ok zkusily jsme to nevyšlo to, každý jsme jiný, dáme si 1-2 roky na postupné rozpuštění EU, necháme volnější hranice a obchod, zbytek ať se stará o sebe jak umí? Přijde mi, že to jsou prostě jen byrokrati nad vlastními byrokraty států a velice nic pozitivního :/

412

Odpovědět

Hmmm velký ekonom a nezmíní ten hlavní úraz problému. Řecké platy jsou (byly) jako platy našich politiků, jejich důchody byly jako u nás průměrné platy, měli 13 a 14 platy, měli bonusy za včasný příchod do práce atd, přesto celé odpoledne místo práce mají siestičku a nakonec ceny tam nejsou vyšší než u nás. A to je problém všech jižních zemí jako Španělsko, Portugalsko, Itálie. Všechno to jsou líní levicoví frackové co prd dělají a mají velké platy za nic. Celou EU drží jen Němci a severní státy. Vůbec celá EU a eurozóna něco jako společná síla proti USA je prostě blbost, která nikdy nemlže fungovat. Každý rozumný ekonom vám řekne, že kdyby Řecko mělo drachmu tak už je problém dávno vyřešen. Pan intelektuál nám řekne, že to sice nebyl dar, ale půjčka ale vážně si někdo myslí, že náš kontinent svých 2 biliony EURO co narval do řecka někdy uvidí?

1821

Odpovědět

Kdyby greexit byl řešením Řecké krize, tak už by Řecko dávno z eurozóny odešlo. To že tam stále zůstává má své důvody. Tím nejpádnějším asi je, že přechod na Drachnu by znamenal naprosto brutální devalvaci. Vše co má v té zemi ještě nějakou cenu, od košíku jablek po pozemky v centru Atén, by prudce ztratilo na hodnotě. Takto slabá měna, umocněná ještě raketovým posílením eura (protože Řecko je to jediné, co drží euro tak slabé, což pomáhá německým exportérům, což pomáhá našim exportérům do Německa) by poskytla fantastické podmínky pro řecké exportéry. Otázkou ale je, jestli je v Řecku vůbec co exportovat. Nicméně silné euro a slabé drachna by z Řecka učinili extrémně levnou turistickou destinaci, což by jim pravděpodobně pomohlo. Bylo by to ale vykoupeno hodně bolestivým snížením už tak špatné životní úrovně v Řecku. Proto se nedivím, že se do toho nikomu moc nechce.

101

Odpovědět

+nolikAkej, že to úrovne v Grécku ?

21

Odpovědět

+nolikPodívej se do Íránu a o dva stupně přidej =)

00

Odpovědět

02:15
shipping není loďařství ale přeprava po moři (v americké angličtině to znamená veškerou přepravu)

140

Odpovědět

Opraveno, díky.

30

Odpovědět

Chybička se vložila...Řecko získalo nezávislost znovu v roce 1832..

20

Odpovědět

a také datum odvolání nabídky byl červen, ne červenec...tedy před referendem, ne až po něm...

00

Odpovědět

+orcinusorca2014Referendum proběhlo 5. července, ale odvolání nabídky proběhlo dříve (13. června). Už je to opraveno, díky.

20

Odpovědět

+orcinusorca2014Referendum proběhlo 5. července, ale odvolání nabídky proběhlo dříve (30. června).

10

Odpovědět

Ale on tam fakt říká 5. července, právě jsme to opravovali.

00

Odpovědět

Na jednu stranu ano, všechny ty země jsou částí velkého celku. A ve chvíli, kdy by měla země problém, tak by se měl řešit tak, aby to bylo pro co nejrychlejší řešení toho problému.

Jenže jde i o lekci. Řecko 20 let lhalo o výši schodku, o dluzích, vlastně prakticky o všem a díky tomu se do té krize dostalo. Ve chvíli, kdy by se jim odklepl dar 200 miliard, tak by to prakticky znamenalo, že podvádět se může. Řecko muselo pocítit důsledky, aby ostatní země pochopily, že to tak prostě nejde a ve chvíli, kdy nebudou dodržovat pravidla, tak je to bude pronásledovat.

Řekové si žili prostě nad limit (ať už jde o těch 8 let v EU,než přišly první škrty, nebo o ty dekády s velkým dluhem), kdy se necpaly peníze do rozvíjení ekonomiky, kdy nešly peníze do investic , kdy se posiluje ekonomika dlouhodobě, ale do nafouklé státní správy, do předčasných penzí, vysokých důchodů a podobně.

Ve chvíli, kdy jde 1500 eur do platu nepotřebného úředníka, vybere se zpátky 600 eur a země je v mínusu. Dlouhodobě, každý měsíc. Když se přivede/založí nějaká firma, která dostane pobídku 100 milionů eur a firma najme 100 lidí, kteří by jinak dělali úředníky, tak stát ušetří 18 milionů ročně na platech. K tomu vybere 6,5 milionů na daních (včetně sociálního a zdravotního od zaměstnanců). A i kdyby dala pětileté daňové prázdniny firmě, tak to dělá téměř 25 milionů ročně. Což znamená, že za 4 roky se jí vlastně ta investice vrátí. A následně začne investice každoročně vydělávat (respektive sníží to schodek každoročně o 25 milionů + daň firmy).

Kdežto vlastní zaměstnanci jsou pro stát prostě bezedná díra.

Ono se říká, že řecký problém je hlavně kvůli euru. Není. Hlavní problém je v tom, že kdyby nešli do EU, tak by zbankrotovali tak jako tak, protože krize by je potopila a neměl by je kdo zachraňovat. Takhle jsou stále v krizi, ale následky bankrotu by byly mnohem větší.

00

Odpovědět

Myslím, že u toho deficitu říká "z 25 miliard euro v roce 2009 na pouhých 5,2 miliard euro v roce 2011" 4:07

20

Odpovědět

Máš pravdu, opraveno. ;-)

20

Odpovědět

+BugHer0Pořád tam je ještě ta chyba v tom 2,5... říká 5,2 :)

50

Odpovědět

+BugHer0Ještě 5:45 cca 5. července. A ještě jedna tam byla, ale nevím kde.

20

Odpovědět

Řekl bych, že docela dobře vystihl celý problém EU a Eurozóny a to je nejednota a roztříštěnost. Na jednu stranu tady máme společenství, v jehož rámci všichni rozhodují o všech, ale přitom každému státu jde nakonec jen o sebe. EU holt nejsou USA, kde se na příslušnost k jednotlivým státům moc nehraje.

454

Odpovědět

Problém je v odlišném historickém vývoji. Zatímco USA od počátku fungovaly jako jednotný stát (s drobnou přestávkou v době občanské války), tak Evropa nebyla jednotná nikdy. Naopak, věčné soupeření jejich státečků bylo pro ně hnacím motorem rozvoje, které ji přineslo světovou dominanci až do doby, než jsme si ve dvou světových válkách Evropu rozstříleli na padrť. Tisíc let soupeření se nedá jen tak přetavit v jednotu lusknutím prstu.

760

Odpovědět

+Magister_PeditumUSA zaváděly společnou měnu 6x a tento stát se postupně rozšiřoval o své "nezávislé sousedy".

90

Odpovědět

+Magister_PeditumOno je to trošičku jinak. USA nefungovaly jako jednotlivé státy, ale postupně se dokázali shodnout na federaci. V USA tedy jde o jednotlivé státy, ale tím, že mají i federální vládu nedochází k tomu, že jsou jejich zástupci ve dvojím ohni. Zástupci federace pak mají silnější hlas než zástupci jednotlivých států a tak můžou státy rozsoudit tak, aby to bylo ve prospěch federace.

Abych to uvedl na příkladu. Dejme tomu, že guvernér jednoho státu potřebuje natisknout peníze, guvernér druhého naopak nechce a každý se bije za to své. Nakonec přijde zástupce federace a ten řekne, bude to tak a tak.

V EU to ale funguje jinak. Zástupce Německa nechce, aby se tisklo, zástupce Řecka chce, aby se tisklo. Co teď, kdo je rozsoudí? Předseda Evropské rady? Ten na to ale nemá pravomoc. Logicky pak tedy rozhodují ekonomicky nejsilnější státy, tedy Německo, ale jeho zástupci nejsou odpovědni jen EU, ale hlavně Německu.

Čím to je? EU funguje na principu vzájemných smluv. Není to tedy federace v pravém slova smyslu, ale prostě jen země, které si navzájem vyhovují. Tento stav měla změnit Evropská Ústava a pokud by bývala byla schválena, asi by to vypadalo vše trochu jinak. Pro udržitelnost Eura je teda daleko důležitější, než odchod/neodchod Řecka z EU, hlubší integrace EU a její přetvoření na plnohodnotnou federaci.

A jen tak pro zajímavost, když se začalo v 80. letech mluvit o euru, byly zde dva přístupy.

1) Německý, který říkal: "Je potřeba se nejdříve politicky a ekonomicky integrovat a teprve pak zavádět společnou měnu."

2) Francouský, který říkal: "Zavedeme společnou měnu a politická a ekonomická integrace přijde v jejím důsledku."

No a vyhrál to ten druhý přístup, protože došlo k pádu železné opony. SRN se mělo spojit s NDR, což byla pro EU ekonomicky dost silná rána a tak výměnou za to se začalo pracovat na zavedení eura.

330

Odpovědět

+Magister_PeditumEhm, nechci do toho kecat ale není USA Federace a EU spíš Konfederace?

20
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK