Gad Elmaleh - IKEA

Name: Gad Elmaleh - IKEA
Uploaded: 2013-01-12T16:45:27.000Z

0:00

9.7K zhlédnutí

4.9 (26 hodnocení)

LaBleue

Publikováno: Před 13 lety

Skeče Stand-up okénko Legendární videa Gad Elmaleh IKEA

Do okénka Na přání diváků tentokrát výjimečně zařazujeme video ve francouzštině, i když by do této sekce měla být navrhována pouze videa v angličtině. Ve vašem hlasování minulý týden zvítězil skeč Gada Elmaleha s názvem IKEA. Desatero pravidel: 1. Navrhujte pouze videa v angličtině! 2. Každý uživatel smí každý týden navrhnout pouze jedno video. Více komentářů s odkazy od stejného uživatele bude mazáno (ponechá se první vložený příspěvek). 3. Hlasování probíhá od zveřejnění příspěvku až asi do 8:00 v pondělí. 4. Návrh vždy vkládejte ve formátu „Název – odkaz na video“. 5. Počítají se především palce nahoru. U tří videí s nejvíce palci nahoru se záporné palce vydělí čtyřmi a odečtou od kladných. 6. Volte videa, která nejsou přímým pokračováním jiného videa. 7. Nenavrhujte hudební klipy! 8. Volte prosím videa dlouhá maximálně 15 minut. 9. Nepřidávejte návrhy videí, která spadají do některé z pravidelných rubrik našeho webu (webseriálové epizody, Herní koutek, talk show rozhovory, nepovedené záběry, Whose Line Is It Anyway? atd.). 10. Přeloženo bude video s nejvíce hlasy, pokud se na našem webu již nenachází nebo není rozpřekládáno jiným překladatelem.

1 Překlad: LaBleue www.videacesky.cz Mám svou židličku rád. Víte, kde jsem ji koupil? - V Ikee! - V Ikee. Jak to víte? Jak jste to okamžitě vypálili! "IKEA!" "Poznávám ji - model Grigebrük!" No co, takhle v Ikee označují zboží. Normální člověk to nikdy nepobere. Ale Blonďák tyhle věci určitě zvládá. Blonďák tam přijde a řekne: "Máte ještě knihovny Fruggeburg?" Máte taky v Lyonu Ikeu? Ano! Klid. Neptám se tu na pýchu národa... nebo na slavného básníka, který se tu narodil. Je to jen Ikea. Já nemám Ikeu rád. Teda, ne že bych ji neměl rád, mají tam užitečné věci, ale nerad tam chodím. Nemám rád ani obchoďáky, protože vždycky, když tam chceš zajet, chce jet někdo z rodiny s tebou. Hrůza. A když nejedou s tebou, chtějí aspoň, abys jim něco přivezl, jako bys jel daleko do ciziny. Navíc jsou tyhle obchody rájem partnerských hádek. Každý pár se tam pohádá. Ženy tam hučí do manželů: "Říkám ti, že talíře jsou tudy!" A chlapi říkají manželkám: "No tak ho vem! V životě tam nebude pasovat, ale klidně si ho vem!" V Ikee ti dají metr z umělé hmoty, aby sis mohl přeměřit to, co kupuješ. Ze začátku měříš jen to, co chceš koupit, ale pak se z toho stane divná nemoc a chceš změřit úplně všechno. Jako by ti to dávalo nějakou moc. Říkáš si: "Ty bláho, všechno se dá změřit!" Jdeš kolem lampy, přeměříš ji a řekneš: "Hm, 47, to jsem myslel víc." Pak jdeš ke kase a chceš, aby ti zboží dovezli domů. Vždycky ti řeknou datum dodání, ale nikdy ne hodinu. Dělají to napínavý. Paní se na mě podívá a řekne mi: "Hodinu dodání vám neřekneme, ale můžeme vám dát vidličku." "To... Já myslím, že už od vás nějaké máme. Vzpomínám si..." "Ale ne, časovou vidličku - časové rozpětí. Mezi 8. a 18. hodinou." "Tak to jsou spíš hrábě." A když ti to dodají, musíš si ten nábytek sám složit. Já, který jsem nikdy nesložil ani hračku z Kinder vejce, co bys chtěl... Ale ty hračky z Kinder vajíček jsou opravdu hrozně složitý. Nedá se to složit, děláš se s tím 2 hodiny, prcek už má mezitím čokoládový vejce všude rozmazaný... Po 2 hodinách to vzdáš a snažíš se malýmu namluvit, že ve vejci byl jen Lucky Lukův klobouk. "Tady máš. Dali tam jen klobouk. Divný, co?" Pak si chceš s malým povídat, ale jsou mu jen 3 roky. Už jsi někdy zkoušel konverzovat s 3letým dítětem? To je jako mluvit s ožralým chlapem. Vážně. Fakt. Stojí tam a říká: "A... mi mami... do bazénu a... íkal že... do jídelny a dy... dycky... letadlo a... šichni." Ale Blonďák, ten v tom umí chodit. Jeho děcka musí mít každé svou vlastní krabici na nářadí. "Tak šupky dupky! Každý svoji nářaďovku!" Nářaďovku. "Máte nářaďovku? Tak jdeme na to!" A ještě si píská. Klak, klak, klak, bum bum... Ty stojíš, koukáš na ten kus nábytku, jak tam leží, a voláš na ženu: "Miláčku, šroubovák!" "Nemáme? Tak špičatej nůž." Blonďák mezitím s pohvizdováním sestavil celou knihovnu, přendal do ní všechny knihy a dvě z nich přečetl. Ty pokaždý, když sestavíš jeden regál, voláš na ženu: "Vidělas to? Tak co? Tak kdo je tady pašák, co?" A pak: "Jdu se najíst, budeme pokračovat potom." Já nevím, jak to Blonďák dělá. Sestaví knihovnu a jde na něco dalšího. Já když konečně knihovnu dodělám, všechno drží, všechno v pohodě, zjistím, že mi v ruce zbyla jedna součástka. Taky to znáte, tuhle součástku, co vám vždycky na konci zůstane v ruce? Tu, která nikam do toho nábytku nepasuje? Netušíš, co s ní. Děsí tě to. Říkáš si, že přece musí mít nějaký účel. Znovu si prohlídneš plánek. Obracíš tu věc v ruce. Říkáš si: "Zatraceně, kam tohle patří?" Zkusíš ji narvat do těch nejnemožnějších míst. Nejradši bys ji položil nahoru na knihovnu. Říkáš si: "Sakra, to musí být k jiný polici." Nejraději bys jim zavolal. "Počkej, takže kolik šroubů č. 5? 1, 2, 3, 4, 5... Kolik matiček č. 8? A tohle je co?" A tahle součástka obvykle skončí v misce, co máš v chodbě, kde už je plno věcí, u kterých nevíš, co s nimi, ale v žádném případě je nechceš vyhodit. Musíš si je nechat. Máš tam spoustu neuvěřitelných věcí: Klíčky od kufrů, které už dávno nemáš, ale za žádnou cenu ty klíčky nevyhodíš. Máš tam pero, co už 6 let nepíše, ale pořád tam je. Každý den řekneš: "Ne, tohle ne, to nepíše. To je pravda, pardon, to je to pero, co nepíše. To tady musíme nechat a nesahat na něj." Máš tam telefonní čísla beze jmen, vybité baterky, co jsou dávno kaput, ale nechat si je musíš, a hlavně pytlíčky s knoflíky, protože vždycky, když si koupíš oblek, řekneš si: "Člověk nikdy neví, dám ho sem do misky." Máte taky takovou misku? Ano!

Související videa

86%