První den v práci

17:50
DŘÍVE TOHO DNE Ahojky. Nejsem mrtvej. Jen jsem... Brečela. Chtěl jsem pomoct. Právě jí zemřel dědeček. Fakt?

Mě zrovna odkopla manželka. GARY, OCHRANCE HŘBITOVA První den v práci.
Mazeeeec. Paráda! Nezajdem na kafe? Kéž bychom zase byli spolu. Hele, kámo, máš špatný číslo.
Už mi nepiš. Jak je, člověče? Mám tu hlášení o úchylákovi,
který obtěžoval holčičku na pohřbu. Ne, ne, to jsem byl já.


Jde o nedorozumění. Chtěl jsem ji rozesmát. Jsem tu novej,
nevím, jak to chodí. Údržbáři by neměli děsit děti na pohřbech. Nejsem údržbář,
jsem správce hřbitova. - Jasně, čistíš hajzly?
- Jo. Tak vidíš. Můžeš na moment?

Hele, necháme to jako varování, jo? Dobře. - Těšilo mě.
- Mě taky. Musím jet. 20:13 Haló? Máme zavřeno.
Už tu nemáte být. Jste zamčen.


Pokud truchlíte a nevšiml jste si, jen mi řekněte, kde jste a já vás dovedu
k nejbližšímu východu. Dám ti všechno, co mám.
Jen odejdi. Jen to na mě nezkoušej. Můj mobil. Není to novinka,
ale lepší než nic. Někomu se šikne.

Kruci. Promiň. Jen se... Zombie! Ďábelský zombie! Mám tu zombíky. Gary! Andy? Ty vole!
Useknul jsi mi ruku. - Vždyť jsi na střední umřela.


- A tys byl na střední hubenej. Ale no tak... Muž, co na mě
naposledy vytáhl zbraň, mnou prohnal kulku. Stejně jsi ho neměl uzemnit. Už se probouzí. Nazdárek. Fajn. Svázali jsme tě,
protože ses choval jak idiot.

Kde to kruci jsem?
Co jste zač? Co? No tak, já jsem Andy. Byli jsme kámoši snad od pěti let. Má kámoška Andy
je už dvacet let mrtvá. Jo, přesně.
Vězím tady a je to pruda. To ne! Kdo to je?

Jsem vojín Abraham Loqid
z první dělostřelecké. Psal se rok 1862. Zimní vánek začal vát skrze náš tábor. A proslýchalo se,
že brzy vyrazíme na východ... Sklapni, sklapni!
Andy, co je zač? Fajn. Poslyš. Abraham bude tvá pravá ruka. Nikdo ho o to
neprosil, jeho volba.

Sám jsem se jmenoval. Pravá ruka k čemu? Copak jsi na pohovoru neposlouchal? Poslouchal jsem každičký slovo! Je tu železná brána. Není kvůli návštěvníkům, ale má udržet mrtvé uvnitř. Budete se starat o 235 oživlých mrtvol, které se tu večer potulují.

Dneska si uděláme
malé loutky na prst. Vystačíme si jen s nůžkami, izolepou - a trochou zručnosti.
- To dám. Nic takovýho neříkal. Tak teď tu jsi
a spoléháme na tebe. Muž nečiní vždy to, co sám chce, - ale co musí...


- Takže mě sežerete? - Ne, to by bylo zvrácené.
- Takže ne? Ne, vole, nejsme zombie. Hned je mi líp. Takže tady jen tak trajdáte? Jo, ucpala se trubka. Portál do záhrobí je rozbitý. Copak ti pan Briggs vážně nic neřekl? - Ne!


- Portál do záhrobí je rozbitý. Bože můj. Na Boha kontakt nemám, ale dostaneš
průměrného anděla... Vůbec nic nevím. Zase o tolik nejde.
Jen nás drž v bezpečí. A zabav nás.
Pohoda jahoda. Jako vedoucí tábora? Jo, jsi vedoucí tábora.


Akorát bez úboru. Ten prosím vynech. Boha jeho. - Jseš to ty.
- Jo. 22:04 Víš vůbec, jak šílený to je? - Jo!
- Mám spoustu otázek. Náš novej dozor, Gary. Jaký je bejt mrtvá?

Nudný a suchý. - Jaký je bejt starej?
- Nudný a suchý. Kam razíme? - Kdy jsme naposled pařili?
- Pařili? Co? Jo! Pamatuješ, jak
jsme vyzunkli vína tvý máti? Jo, zeblil jsem si celý tričko. Jo. To byla jízda. Potřeboval jsem nový tričko.

Tohle je ujetý. Nejdřív zajdem na párty
a pak do baru. Můžeme vůbec opustit hřbitov? Ne, prosím, trčím tady už dvacet let. Nepařili jsme. - Dvacet let?
- Dvacet let. Jo. Bude to mazec. - Otevři.
- Můj první den, jsem na mizině. - Potřebuju práci.


- Otevři. Jedna sklenička a pak zpátky, jo? Nechci si to hned podělat. Jasně, hlavně žádný vínka. Jo, to je pravda. - Takhle jsem fakt vypadal?
- Jo. Překlad. richja
www.videacesky.cz