Batman: Arkham AsylumGirlfriend Reviews

Chtěli jsme tento týden udělat recenzi Metro Exodus. Podle přítele je to super. Na tohle jsem čekal dlouhé měsíce a konečně je to tu! Jo! Slyšíte ten klakson? Panebože! To je nádhera! To je ale něco. Ale já jsem si dala popcornové krevety a usnula. Po probuzení se mě zeptal, jestli chci koukat na Batmana, a já na to: Kéž bych mohla říci, že můj zájem o vás je čistě profesionální.

Nejsem zrovna fanda superhrdinů, kromě Strážců galaxie a Jeffa Goldbluma. Ale na Batmanovi je něco neodolatelného. Asi je to proto, že není super, je to jen hrdina. Většina superhrdinů má kliku, získá sílu a pak pomáhá lidem, protože: S velkou silou přichází velká zodpovědnost. Ale Batman nám připomíná, že velká zodpovědnost přichází s lidstvím. Jediná síla, která ho motivuje, je soucit. S přáteli i s nepřáteli.

Jasně, má batarangy, Batclaw a zadek, který je řádně pevný, ale často vše zachrání díky svému velkému srdci. Chtěl jsi mě přesvědčit, abych napravila, co jsem změnila. Než zemřu. - Ano. - Zůstaneš se mnou? Když se mě přítel zeptal, jestli má hrát Arkham hry, kde hrají Kevin Conroy a Mark Hamill z animovaného seriálu, řekla jsem: JÁ Počkat!

Moment! MŮJ PŘÍTEL Tohle není recenze Metro Exodus, pardon, tohle je recenze, jaké je žít s někým, kdo hraje Batman: Arkham Asylum. Když mi přítel řekl, že série Arkham je nejen jednou z nejlepších adaptací maskovaného křižáka, ale že to jsou jedny z nejlepších her, byla jsem si jistá, že je předpojatý. Takže jsem si při instalaci našla recenze a...

Ale ne! Máte tu pocit, že jste Batman. Kdykoliv má přítel díky nějaké hře pocit, že je nějaká jiná postava, musím žít s imitací této postavy. Během Red Dead mluvil jako kovboj a hladil mě jako koně. Hodná holka. Během Zaklínače říkával: "Vítr kvílí," načež si prdl. A pokaždé, když se za něco omluvím, tak pořád ještě říká: Neomlouvej se.

Zlepši se. Takže jsem čekala, že budu několik dní randit s Christianem Balem. Kam ty drogy mířily? Ale Arkham Asylum má podobný efekt jako Shazam. Cítí se jako malý kluk, který se najednou stal Batmanem. - To děláš ty? - Jasně, jsem přece Batman. I když hru ze série Arkham hrál už podesáté, co pět minut mi připomínal, že je Batman. Sleduj, jsem Batman.

Jsem Batman. Jsem Batman! - Ale taky na Batmana hodně řval. - No tak, Batmane! A nevím, jestli mluvil sám se sebou ve třetí osobě, nebo za to, že to podělal, vinil postavu, kterou ovládal. - Dobře ho mlátíš. - Utíkej! Nikdy jsem přítele neviděla tak zklamaného ze sebe sama, než když Banea porazil až napopáté. Nejsem Batman.

Jsem jen kretén v gumových spoďárech. Pro mě bylo na té hře nejlepší, když jsem viděla, jak konečně porazil Poison Ivy, což je mrcha. Možná to byl jeho nejnáročnější souboj vůbec. A na konci jsem si říkala: - Seš Batman! - Jo, jsem Batman! V tomhle případě recenzenty za tuhle hlášku neviním. Vůbec poprvé neironicky řeknu, že díky téhle hře se opravdu cítíte jako Batman. Oslíkovi to ale neříkejte.

Nejvíc se tak cítíte ve stealth pasážích, protože přítele nutí dělat to, co umí Batman nejlépe – mít plán. Nepřátelé se zbraněmi by ho hned zabili, kdyby se spoléhal na netopýří balet. Analýza prostředí, psychologické hry s lumpy a kreativní použití vybavení bylo nutné. Vývojáři si uvědomili, že Batmanovy hlavní zbraně jsou intelekt a strach. Vypadám jako polda? A to, že tyto abstraktní a nehmotné věci byli schopni naprogramovat do hry, je důvod, proč mají lidi pocit, že jsou Batman.

Hele, kouká na mě! Debil. Jsem Batman! Tyto sekce ale hru také změní na simulátor letištní kontroly. Kdybych si měla tipnout, kdo nakonec zabije Batmana, řekla bych rakovina očí. Když mluvíme o detektivním módu, další věc, co se vývojářům povedla, je to, že je to skvělý detektiv.

Víte přece, co znamená DC. Detective Comics. Ani filmům se tohle nedaří vystihnout. V Nolanově trilogii je to spíš nejlepší mariňák, ve filmech od Snydera nejlepší vrah, v Burtonových filmech je to nejlepší nákrčník a ve Schumacherových filmech je to nejlepší krasobruslař. V Arkham Asylum musíte provádět vyšetřování hledáním otisků prstů a dalších vodítek, která vás chytře zavedou do další oblasti hry.

Je super, že všude kolem poletuje opilecký dech toho týpka. Každý obláček je jedno říhnutí. Přestože vypadá skvěle a je docela zábavný, tak jediná část hry, která není batmanovská, jsou souboje. Je tu prostor pro kreativitu a bylo uspokojivé sledovat, jak se přítel dostal do zenového stavu, ale pro diváka her je to velmi repetitivní.

A moje zažrání do hry tyhle arkádové rvačky naprosto rušily. I když se mi líbí, že bez ohledu na to, jak příšerně Batman někoho zpráská, se na obrazovce píše, že jsou v bezvědomí, protože Batman nezabíjí. Tenhle týpek že není mrtvý? Spadl 10 metrů betonovou střechou a je rozdrcený v troskách. Že jen spinká? Podle mě se Alfred snaží ochránit Batmanovy city a říká si: "Jémine, pan Bruce už zase vraždí lidi."

Musím to předělat. Nechci si moc stěžovat na grafiku, protože to podle mě vyšlo už před pár lety... 2009?! Grafika je v pohodě. Občas na to přítel zíral celé hodiny. Příběh už ale trochu zestárl. To, že je Batman zavřený v Arkhamu s partou svalovců, je dobrý základ pro akční hru.

Je to super. Ale není tu tolik emocionálního dopadu, jakého je interaktivní vyprávění schopné. Kevin Conroy je fantastický, ale Batman a jeho komplexní zlomená duše tu moc nevynikne. Jeho kostým projde větší proměnou než on. Etická dilemata, rozpoznání dobra a zla a to, že žijete s následky svých činů, jsou batmanovské motivy. A videohry jsou jediné médium, které to umožňuje divákům zažít z první ruky.

Přála bych si, aby hra hráče zatáhla do Batmanových rozhodnutí a emocí stejně dobře jako do jeho schopností boje se zločinem. Vlastně bych chtěla tohle plus tohle, trošku tohohle, hodně tohohle, tohle, tohle, tohle by taky bylo prima a proboha – tohle taky! Pak bych té hře dala 10/10. Zatím je to 7/10. Příliš mnoho Batmana, málo Batmana. Tak jo, omlouvám se, že jsem usnula u Metro Exodus. Popcornové krevety jsou síla.

O víkendu se pokusím dohrát svou druhou hru, Half-Life 2. V popisku je odkaz na náš Twitch kanál. Tam natáčíme většinu záběrů pro videa a setkáváme se s fanoušky. A občas hrajeme Mario Kart nebo Smash. Tak se za námi přijďte kouknout. Dík, pa.