Atentáty v Bruselu

Ano mami? Copak? Jak jako že musím zůstat doma? Kvůli čemu? Kvůli atentátům?! Tak to je poprvé, co mi nabízíš,
že nemusím jít do školy. Mně osobně to teda vyhovuje,
ale nevím, jestli je to to nejlepší řešení. Ale jo, mami, vím, že je to
venku nebezpečný. Ale přece nebudu hnít
celej den sám ve svým pokoji.

Jenom kvůli třem kreténům,
co si rozprskli mozek na chodník. Přece nám nebudou srát životy
pod záminkou, že prosrali ty svoje. A co za to chtějí?
Proč to dělaj? Co prosím...? Oni chtějí panny? Oni to všechno dělají... aby měli panny?! Takže ti teroristi jsou
až takovýhle pitomci... Já myslel, že jsem debil, ale tady
jsme teda našli světový šampióny. Člověk fakt musí být malej sráč,
aby se vyhodil do vzduchu výměnou za panny.

Ale však my jim ty panny klidně dáme! Stejně jim koule upadly
už strašně dávno. A kdyžtak jim dáme babičku,
ta stejně není moc opotřebovaná. Správně, mami.
Všichni teroristi jsou mamrdi. Ale všichni mamrdi
nemusí být zrovna teroristi! Vždyť ne... Podívej se na tátu. Ne, mami, nezůstanu doma
jenom proto, že máš strach. Víš dobře, že kdybych mohl celej den
zůstat rozvalenej na gauči, udělal bych to.

Ale jestli byl někdy moment, kdy je potřeba
zvednout zadek a vyjít do ulic, tak dneska. Já vím, že jsou nebezpeční a ozbrojení.
No a co, mami? Narvu jim svůj zvýrazňovač do prdele.
Tak nás aspoň budou srát v barvách. A pak jim švihnu učebnice do ksichtu.
To jim aspoň vštípí trochu kultury. A navíc, mami, útočit na Belgii... Vždyť jsme hodní!
Ani nejsme násilní! Jenom já potřebuju na zabití mouchy
skoro 42 minut i s papučí! Co víc, mami, máme zbraň mnohem,
mnohem silnější než jejich kalašnikov.

Máme humor, mami.
A belgickej humor je nezničitelnej. Máme tolik humoru,
že i kdyby zabili půlku populace, řekli bysme jim: To je hezký, kluci,
ale pořád jste tu práci odvedli jen napůl. Takže ano, mami, dneska jdu do školy. A půjdu tam i pozítří. A popozítří. A každej den. A čím víc bude teroristů,
tím spíš půjdu do školy. Protože vědění je zbraň.

Ne, mami, neví, co je to knížka.
Vždyť ti říkám, že jsou dutí jak bambus. Včera to byl černej den, mami. Ale dneska už je o něco víc
černo-žluto-červenej. A to jsou ty nejkrásnější barvy na světě. Kamarádi teroristi:
Ti, které strašíte, ani neexistují. Krásný den. V jednotě je síla