Guillermo del Toro – Příšery, líčidla a filmová magie

Velmi obdivuji umělce, kteří využívají
plný potenciál svého umění. A když přijde na návrhy příšer,
make-up efekty a filmovou magii, je zde jeden umělec,
který stojí nad všemi ostatními. Guillermo del Toro, který poslední dvě desetiletí své kariéry
strávil tvorbou nejpamátnějších a nejnápaditějších tvorů
v současném filmu. Což je náročný výkon v době,
kdy je díky technologii všechno možné, a tím pádem
nic není speciální.

Takže jak se dnes vytvoří
skvělá pamětihodná filmová příšera? A proč jsou ty od Guillerma del Tora
tak ikonické? První věcí je, že se mění. Téměř všechny skvělé příšery projdou
během filmu vizuální proměnou. Xenomorf projde svým
životním cyklem. Predátor odhalí svá kusadla
a propadlé oči. A Věc je měňavec, takže je zde spousta
různých groteskních hrůz. Del Toro říká, že když se příšera nezmění,
chybí filmu jakýkoliv pocit dramatu.

Proto do většiny svých návrhů zahrnuje
nějakou kreativní přeměnu. Například Faun postupně mládne. Během filmu se ze stavu rozkladu
stává zdravějším. Obojživelník ukáže
svou světlavou zář. Smrťáci rozevřou čelist
a odhalí řadu tesáků a chapadel. A Bledý muž
vloží své oči do dlaní svých rukou. Takže jeho konečky prstů
připomínají děsivé řasy. Sledovat něčí přeměnu nám může říct
spoustu o tom, jak funguje a o jeho původu.

Del Toro říká, že letmý pohled na monstrum
by vám měl sdělit jeho příběh, účel a co představuje. Ale návrh monstra také musí být sjednocený
se všemi dalšími částmi filmu. Návrh tedy nekončí samotným monstrem,
celý svět filmu musí být jeho oporou. Del Toro
je především vizuálním vypravěčem. Jeho stvoření nemají moc historie
nebo dialogu. A většina nestráví
na plátně dlouhou dobu. Ale zanechávají tak dlouhotrvající dojem,
protože každý aspekt filmu je zesiluje.

Když se podíváme na Ďáblovu páteř,
uvidíme, jak výprava doplňuje návrh tvora dětského ducha Santiho. Máme tu do krve zabarvenou vodu,
která se odráží po celé místnosti. I zde můžeme vidět, jak je nános soli
podél zdi upravený do podoby tekoucí vody. Strávili jsme týdny malováním té stěny. Malováním vlhkosti do té zdi,
aby měla vzhled vln. Jakoby ten kluk
byl pod vodou.

Protože mu
proudila z čela krev. A já jsem potřeboval vlhkost a nános soli na zdi, aby připomínali zvlněnou vodu. Del Toro navrhuje své příšery
spolu s prostředím. Geografie musí být zobrazena
v návrhu, nebo obráceně. Labyrint je součástí Fauna,
stejně jako je Faun součástí labyrintu. Není to jen prostředí,
je to rozšíření postavy.

V takové míře, že Faun je součástí kulis
dříve, než ho potkáme. A tato propojenost příšery
a lokace v těchto filmech nám dodává pocit, že existují
i mimo rámec samotného filmu. Dodává jim život. Když jde o stvoření
nebo fantastický element, představte si, že máte terč. V centru máte fantastický element. A každý další kruh terče
představuje výpravu, kostýmy,
barevné schéma a světlo.

Tyhle všechny dodávají kyslík středobodu,
kterým je fantastický element. Pro stvoření je prostředí stejně důležité
jako herec, který mu dodává život. Což je tenhle chlap. Tohle je Doug Jones, snad v každém filmu
del Tora je to on, kdo stojí za maskou. Ale není to jen herec v obleku. Většinu jeho rolí napsal
del Toro specificky pro něj. Postavám přináší
jedinečný druh elegance a charisma.

Což je velmi obtížné
při tak náročných podmínkách. Je slepý, na chůdách s 20 kilogramy protéz
a mluví jazykem, kterému nerozumí. Dost dobrý výkon. Proč by vám chudák faun,
jako jsem já, měl lhát. Jeho jedinečná postava
pomáhá vyřešit častý problém výtvarníků, kterým jsou příliš rozměrné protézy. Pro přesvědčivý efekt
je potřeba zmenšení, ne zvětšení. A jelikož má Doug Jones 190 cm a 64 kilo,
jeho kostýmy zbytečně nenarůstají.

Takže obojživelník může být
hubený, svalnatý a plně pohyblivý, ale zároveň pořád vidíme malé vrstvy,
z nichž se skládá jeho tělo. Ne všeho můžeme ovšem dosáhnout
pomocí líčidel a práce, pro mrkání rybích očí a
zkroucené vychrtlé nohy se použijí vizuální efekty. Del Toro je mistrem praktických efektů,
ale ví, kdy je digitálně vylepšit. Klíčovým slovem je vylepšit,
ne nahradit. Del Toro rozumí,
že herci potřebují něco praktického.

Nemusí hádat a předstírat reakce,
protože mají proti sobě žijící bytost. Což dělá rozdíl ve výkonu. Reakce na velká odhalení
působí upřímně, protože většinou to tak opravdu je. Přijdete na scénu a uvidíte dvoumetrového
démona, jak před vámi roztahuje křídla. A vaše reakce bude opravdovější
než jen s míčkem na tyči. Příšery del Tora působí na lidi,
protože vypadají živě. A vypadají živě, protože jsou živé.

Jejich hodnota není jen v jejich vzezření.
Je v tom, co symbolizují. Del Toro často vtipkuje
o pozlátku pro oči a proteinu pro oči. Pozlátko pro oči vizuálně zkonzumujete,
ale není důležité pro příběh. Protein pro oči je nádherný,
technicky komplexní a sděluje příběh. Jako Frankenstein a Godzilla. "Příšery by měly sloužit symbolickému
účelu, kdy osvětlují život člověka." Myslím,
že to je základ úspěchu těchto stvoření. Jsou to technické zázraky, které jsou
občas nádherné a občas děsivé.

Všechny mají srdce a mají smysl.
Je v nich víc, než se na první pohled zdá. Ať je to zašitá mrtvola v obráceném obleku,
nebo zbledlé dítě s porcelánovitou kůží. Jejich návrh vypráví příběh. Pokud chcete znát tajemství
ikonických monster, podívejte se blíže
a naslouchejte tomu, co vám řeknou. Překlad: Zef
www.videacesky.cz