Catelyn Tully ve válce

Rodina, povinnost, čest. V dětství se každý Tully učí naše slova. Mně osobně trvalo,
než jsem jim porozuměla. Kdysi dávno se můj otec rozhodl postarat
o syna svého zesnulého přítele, nevýznamného lorda z Prstů.

Jméno toho chlapce bylo Petyr Baelish. Na základě jeho původu a velikosti
mu začal můj bratr říkat Malíček. Když jsem dospěla, Brandon Stark ze Zimohradu
se ucházel o mou ruku. Pro mého otce byl Brandon dědicem Severu
a vhodným uchazečem pro jeho dceru. Pro mě byl Brandon bláznivý a děsivý.


Smích či potíže mu byly vlastní. Milovala jsem ho,
jak jenom milovat šlo. V podstatě stejnou měrou, jako Petyr miloval mě. Když se dozvěděl o mém zasnoubení, vyzval Brandona na souboj. Kdybych Brandona neuprosila,
Petyr by už byl po smrti. Byl pro mě jako rodina. Nyní...

Lituji, že není mrtvý. Pár dní před mou svatbou,
když bylo mé štěstí na dosah, Princ Rhaegar Targaryen unesl
Brandonovu sestru Lyannu. Rozhořčený Brandon okamžitě vyjel
do Králova přístaviště požadovat nápravu. Které se mu od
Šíleného krále Aeryse dostalo, jeho vlastním zvráceným způsobem. Když přiletěl havran
s tou hroznou zprávou, zamkla jsem se v pokoji
a odmítala jsem jíst.

Dokud mi můj otec nepřipomněl
mou povinnost. Měla jsem si vzít Eddarda,
Brandonova mladšího bratra. Muže, kterého jsem nikdy nepotkala,
o kterém nikdo nemluvil ve zlém. O kterém nemluvil nikdo. Náš svazek stmelil
spojenectví Severu, Údolí, Bouřlivých a Říčních krajin
ve vzpouře proti Šílenému králi. Byla jsem Tully. Byla to má povinnost.

Vzali jsme se ve spěchu a strávili spolu pouze jednu noc,
než se vrátil zpět do války. Válku jsem strávila
čekáním u okna na havrana se zprávou, jestli můj syn vyroste bez otce,
zda vůbec vyroste... Znali jsme cenu porážky. Slídila jsem v kuchyních a prádelnách
a poslouchala klepy. Robert vyhrál a rozdrtil Šíleného krále. Robert prohrál,
ale Jamie Lannister je teď králem.

Robert téměř vyhrál, ale Šílený král se proměnil v draka
a spálil Královo přístaviště na uhel. Po nocích jsem si říkala, že válka
brzy skončí a budu mít klid. Ať už díky vítězství, nebo v hrobě. Mýlila jsem se. Robert zvítězil a můj manžel pomstil svého bratra
a mou lásku. Ale když se ke mně vrátil, nemohl se mi podívat do očí.

Brzy jsem pochopila proč. Spousta mužů má bastardy, já vím. A navíc ve válce
každý muž, jakkoliv je čestný, může zatratit své sliby za noc,
kterou už nemusí nikdy zažít. Ale Ned Stark nebyl
jako ostatní muži. Jeho severská čest by mu nedovolila
ponechat to dítě jeho osudu někde v dáli. Přinesl tohoto chlapce,
tohoto Jona Sněha, aby jej vychovával po boku
svých vlastních dětí.

Mých dětí. Ale i tyhle hořké vzpomínky
jsou mi teď milé. Nic víc mi po Nedovi nezbylo. Naše rodina je rozbitá a roztříštěná. A náš syn musí vést válku,
aby posbíral ty střepy. Musíme jít domů. Starkové jsou ze Severu a...

stejně jako sníh na jihu roztají. Překlad: PetrŠ.
www.videacesky.cz