Cibulový rytířHistorie Hry o trůny
22
Ser Davos Mořský alias Cibulový rytíř nám poví, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Cítí ale nějakou zášť? Namluveno Liamem Cunninghamem.
Přepis titulků
V Králově přístavišti, pokud si nedáváte pozor, kam jdete, můžete skončit v Bleším zadku. V téhle žumpě se zrodil rod Mořských. Utekl jsem, jakmile to šlo. Pracoval jsem na pašerácké lodi. Brzy na mě vypsal odměnu
každý přístav v Úzkém moři.
Kterou by vyplatili, kdybych neplatil těm správným lidem, nebo kdybych špatně plul. Víte, jak poznat dobrého pašeráka? Když s jedním mluvíte, má hlavu, která odpovídá. Já byl velmi dobrý. Davos z Blešího zadku se znal se sirotky a žebráky, ale Davos pašerák...
se znal s kupci a lordy, pokud je u toho nikdo nepřistihl. Kupodivu jediná poctivá práce byla od pirátů, jako třeba od proslulého krvežíznivého Saladora Saana, starého přítele. Chtěl pouze, aby někdo koupil jeho zboží, než odešel příliv, a prodal jej bez zmínky, odkud pochází.
Časem jsem měl dost na koupi pozemku a našel si ženu, které má práce nevadila. Dala mi syna, Matthose. A snili jsme o obchodní stezce u Nefritového moře. Jen jeden výlet a měli bychom vystaráno do konce života. Poté se jeden Bouřlivý pán vzbouřil proti Železnému trůnu. Války nevěstí pro pašeráky nic dobrého.
Každý přístav je plný stráží a inspektorů a moře jsou plné blokád a pirátů, kteří bojují na obou stranách. Šíleného krále jsem sice neměl rád, ale vyrostl jsem v Králově přístavišti. Myslel jsem, že tenhle Robert Baratheon skončí jako ostatní vzbouřenci. Spálen na uhel. A ono nic.
Sever, Říční krajiny a Údolí se k němu přidaly. A lidé v hospodách otevřeně pili na Robertovo zdraví. Stateční blázni, říkal jsem si. Má rodina by ale zůstala sama, kdybych přišel o hlavu. Když Mace Tyrell vytáhl na Robertův domov, Bouřlivý konec, očekával jsem konec povstání. Hrad bránil Robertův mladší bratr Stannis a pár stráží. Dlouho by nevydržel.
Pokud by byl dobyt, Robert by byl bez domova. A jeho podpora by skončila, takhle to zkrátka chodilo. O měsíce později Stannis stále bránil hrad. Všem to bylo jedno. Ale na svých cestách jsem viděl, co hladomor dokáže.
Myslel jsem na muže v Bouřlivém konci by zemřeli v zapomenutí. O nic lépe než sirotci v Bleším zadku. Řekl jsem své ženě a sobě, že dostanu velkou odměnu za cibule a maso. Po pravdě jsem věděl, že mě zajmou Tyrellové nebo že se utopím, ale byl jsem tvrdohlavý.
Později toho večera, na malé lodi s černou plachtou, jsem proklínal sebe a měsíční svit, zatímco jsem čekal na příliv. Když přišel, Vítr napnul plachtu tak rychle, až jsem ji strhl, aby mě Tyrellové neslyšeli. Naštěstí zlenivěli. Pouze s tichými vesly jsem kormidloval skrz proradné proudy a útesy, které daly Zálivu ztroskotání jeho jméno.
Vlny mě konečně donesly promočeného a téměř slepého z mořské vody dovnitř jeskyně pod hradem. Poté přišel samotný Stannis Baratheon. Z obléhání byl vyhublý, ale ne slabý, nikdy slabý. Pozdravil mě a přijal mé cibule s chladnou zdvořilostí, bez emocí, zatímco ostatní ronily slzy.
Dal jídlo své ženě a každému ze svých mužů. Teprve poté si dal porci ne větší, než měli ostatní. Když mi konečně poděkoval, jeho mysl se znova upřela k obraně hradu, jeho povinnosti. Jakmile byl Aerys poražen a lord Stark Bouřlivý konec osvobodil, Stannis si mě povolal.
Za mou spásu Bouřlivého konce jsem měl být pasován na rytíře, dostat vlastní hrad a můj syn měl vstoupit do Stannisových služeb. Davos z Blešího zadku se stal ser Davos z rodu Mořských a jeho syn měl sloužit královu bratru. Ale za své předchozí zločiny pašeráka mi byly setnuty všechny konečky prstů na jedné ruce.
Stannis tvrdí, že jsem porušoval zákony celé roky a dobrý skutek nesmaže ty špatné. Jedním nebo pěti mávnutími dal Stannis mému synovi budoucnost a mé rodině jméno, což bych si sám nikdy nepředstavil, ani nezískal. Ty konečky prstů mám pořád v měšci kolem krku jako připomínku, kým jsem byl a co dlužím Stannisovi.
Během mých mnohých let pašování jsem navštívil mnoho přístavů, hospod a ulic. A viděl spousty věcí. Ale nikdy spravedlnost. To až u Stannise. Překlad: Petr Š. www.videacesky.cz
Kterou by vyplatili, kdybych neplatil těm správným lidem, nebo kdybych špatně plul. Víte, jak poznat dobrého pašeráka? Když s jedním mluvíte, má hlavu, která odpovídá. Já byl velmi dobrý. Davos z Blešího zadku se znal se sirotky a žebráky, ale Davos pašerák...
se znal s kupci a lordy, pokud je u toho nikdo nepřistihl. Kupodivu jediná poctivá práce byla od pirátů, jako třeba od proslulého krvežíznivého Saladora Saana, starého přítele. Chtěl pouze, aby někdo koupil jeho zboží, než odešel příliv, a prodal jej bez zmínky, odkud pochází.
Časem jsem měl dost na koupi pozemku a našel si ženu, které má práce nevadila. Dala mi syna, Matthose. A snili jsme o obchodní stezce u Nefritového moře. Jen jeden výlet a měli bychom vystaráno do konce života. Poté se jeden Bouřlivý pán vzbouřil proti Železnému trůnu. Války nevěstí pro pašeráky nic dobrého.
Každý přístav je plný stráží a inspektorů a moře jsou plné blokád a pirátů, kteří bojují na obou stranách. Šíleného krále jsem sice neměl rád, ale vyrostl jsem v Králově přístavišti. Myslel jsem, že tenhle Robert Baratheon skončí jako ostatní vzbouřenci. Spálen na uhel. A ono nic.
Sever, Říční krajiny a Údolí se k němu přidaly. A lidé v hospodách otevřeně pili na Robertovo zdraví. Stateční blázni, říkal jsem si. Má rodina by ale zůstala sama, kdybych přišel o hlavu. Když Mace Tyrell vytáhl na Robertův domov, Bouřlivý konec, očekával jsem konec povstání. Hrad bránil Robertův mladší bratr Stannis a pár stráží. Dlouho by nevydržel.
Pokud by byl dobyt, Robert by byl bez domova. A jeho podpora by skončila, takhle to zkrátka chodilo. O měsíce později Stannis stále bránil hrad. Všem to bylo jedno. Ale na svých cestách jsem viděl, co hladomor dokáže.
Myslel jsem na muže v Bouřlivém konci by zemřeli v zapomenutí. O nic lépe než sirotci v Bleším zadku. Řekl jsem své ženě a sobě, že dostanu velkou odměnu za cibule a maso. Po pravdě jsem věděl, že mě zajmou Tyrellové nebo že se utopím, ale byl jsem tvrdohlavý.
Později toho večera, na malé lodi s černou plachtou, jsem proklínal sebe a měsíční svit, zatímco jsem čekal na příliv. Když přišel, Vítr napnul plachtu tak rychle, až jsem ji strhl, aby mě Tyrellové neslyšeli. Naštěstí zlenivěli. Pouze s tichými vesly jsem kormidloval skrz proradné proudy a útesy, které daly Zálivu ztroskotání jeho jméno.
Vlny mě konečně donesly promočeného a téměř slepého z mořské vody dovnitř jeskyně pod hradem. Poté přišel samotný Stannis Baratheon. Z obléhání byl vyhublý, ale ne slabý, nikdy slabý. Pozdravil mě a přijal mé cibule s chladnou zdvořilostí, bez emocí, zatímco ostatní ronily slzy.
Dal jídlo své ženě a každému ze svých mužů. Teprve poté si dal porci ne větší, než měli ostatní. Když mi konečně poděkoval, jeho mysl se znova upřela k obraně hradu, jeho povinnosti. Jakmile byl Aerys poražen a lord Stark Bouřlivý konec osvobodil, Stannis si mě povolal.
Za mou spásu Bouřlivého konce jsem měl být pasován na rytíře, dostat vlastní hrad a můj syn měl vstoupit do Stannisových služeb. Davos z Blešího zadku se stal ser Davos z rodu Mořských a jeho syn měl sloužit královu bratru. Ale za své předchozí zločiny pašeráka mi byly setnuty všechny konečky prstů na jedné ruce.
Stannis tvrdí, že jsem porušoval zákony celé roky a dobrý skutek nesmaže ty špatné. Jedním nebo pěti mávnutími dal Stannis mému synovi budoucnost a mé rodině jméno, což bych si sám nikdy nepředstavil, ani nezískal. Ty konečky prstů mám pořád v měšci kolem krku jako připomínku, kým jsem byl a co dlužím Stannisovi.
Během mých mnohých let pašování jsem navštívil mnoho přístavů, hospod a ulic. A viděl spousty věcí. Ale nikdy spravedlnost. To až u Stannise. Překlad: Petr Š. www.videacesky.cz
Komentáře (1)
LIMITS (anonym)Odpovědět
03.09.2018 10:00:57
Vždycky, když se na scéně objeví Davos, tak vím, že příjde parádní proslov s ještě parádnějším přízvukem. :D