Děti lesa, První lidé a AndalovéHistorie Hry o trůny

Na počátku Západozemí, než přišli lidé a postavili svá města a hrady, zde byly pouze Děti lesa. Moc toho o nich nevíme, ale prý byli maličcí, tmaví, krásní a ne vyšší než děti, když byli dospělí. Žili hluboko v lesích ve skrytých vesnicích, ostrůvcích a jeskyních. Lovili za pomocí luků ze Stromů srdce a používali čepele z Obsidiánu. Těm moudrým se říkalo Zelení věštci a ovládali mocnou magii.

Uctívali bezejmenné beztvářné bohy lesů, řek a kamení. Prý to byli oni, kdo vytesal tváře do bílé kůry Stromů srdce, jejichž bdělé rudé oči pláčou mízu. Před dvanácti tisíci lety přišli První lidé z východního kontinentu. Přešli skrz pevninskou šíji zvanou Ruka Dorne. Přijeli na svých koních, ozbrojeni bronzovými meči. Káceli jak lesy, tak Stromy srdce. Mezi Dětmi a Prvními lidmi vypukla hrozivá válka, která trvala po celá staletí.

Až nakonec se obě rasy rozhodly uzavřít příměří po letech utrpení. Setkali se na malém ostrůvku uprostřed velkého jezera, Božím oku. Tam také uzavřeli Dohodu. První lidé dostali pobřeží, hory, planiny a močály.

Ale hluboký les měl už navždy patřit Dětem. A nesměl být pokácen byť jeden jediný Strom srdce. Ke stvrzení Dohody vyryly Děti tváře na každý Strom srdce na ostrově. Od té doby se ostrovu říká Ostrov tváří. Dohoda je ale neuchránila před Andaly. Vysokými světlovlasými válečníky. Jejich zbraní byla ocel a oheň.

Likvidovali Děti lesa, kdekoliv je našli. Vypalovali háje Stromů srdce, rozsekávali tváře Starých bohů a šířili nové náboženství po celé zemi. Následovala staletí válek. Andalové dobyli všechna království Západozemí, až na jedno. Sever. Králové zimy odolali Andalské invazi.

Potomci Prvních lidí žijí stále na Severu a nadále uctívají Staré bohy. Co se týče Dětí lesa, ti, co přežili, prý utekli daleko na sever a nikdo už o nich neslyšel. Jedni tvrdí, že nikdo z nich nepřežil. Druzí zase, že nikdy neexistovali. Žijí pouze v písních a příbězích. A ve tvářích Stromů srdce.

Překlad: PetrŠ. www.videacesky.cz