Qarth

Qarth vždy patřil pouze Qarthanům. Nikdy jsme nebyli součástí Valyrijské říše ani nás nikdy nepřemohli Dothrakové. Naše zdi a Rudá pustina za nimi nás od takových nepříjemností chrání. Hodně lidí nazývá
vstup do města Zahradou kostí. K jejímu růstu není třeba moc péče. Naše město by však bylo
značnou trofejí pro jakoukoliv říši.

Qarth spojuje dva světy: chamtivý a zvědavý západ a bohatý a tajemný východ. Na našich trzích jsou divy
jak z Yi-ti, tak Ašaje, stejně jako ze
Svobodných měst a Západozemí. Naše přístavy splnily sny nejednomu kupci, stejně jako je nejednomu zničily. Říkáme, že Qarth je nejlepší město,
které kdy bylo či bude.

To se snadno poví, když člověk
zná pouze přístavy a zvyky jiných měst. A snadno se tomu uvěří,
pokud lidé vidí jen zlato svých vládců, které Třináctka, my,
kteří řídíme město, rádi zajistíme. Hrdí Qarthané se zbavili
neschopných králů už kdysi dávno. Teda, říkají jim to
na festivalech Čistokrevní, královi přímí potomci,
kteří od té doby vládnou Třináctce. Akorát teď místo žezel používají lodě. Kupec setrvá v Třináctce do té doby,
než se ostatní přestanou bát se jej zbavit nebo než je zastraší jeho nástupce.

S výjimkou čarodějů. Pouze ti mají dědičné místo v radě. Památka z dob, kdy měli moc, nebo
alespoň z dob, kdy byl svět mladší a snadněji ošálen. Během let
jsme našli kompromis. Budou vždy vítaní v naší radě
a při řešení státních záležitostí, pokud ovšem nepřijdou.

Málokterý občanský problém
vyžaduje tajemné nesmysly a Stín večera. Naštěstí nepotřebují moc přesvědčovat,
aby se drželi ve svém Domě neumírajících. Možná, že my Qarthané
se ale rovněž něčeho držíme až moc. Cítíme se bezpečně
za našimi zdmi s našimi zákony, které cizinci nemohou dodržet a kvůli kterým kdokoliv se zaručí
za hosta, vždy zaplatí životem.

Ale jako lodě v Letním moři, město bez čerstvého
větru se přestane hýbat. Největší město, které kdy bylo či bude? Epitaf. Raději bych: největší město... které je. Překlad: Petr Š.


www.videacesky.cz