Abba – The Winner Takes It All

Nechci se bavit o tom, co jsme prožili. I když to stále bolí, je to minulost. Vyložila jsem všechny karty stejně jako ty. Není co dodat, žádná esa v ruce.

Vítěz bere vše, poraženému nic nezbude. Vítězství bylo na dosah, ale takový je osud. Myslela jsem, že patřím do tvé náruče, všechno dávalo smysl v bezpečí za plotem.

Tam jsem budovala domov, ve kterém budu silná. Ale bylo bláznovství hrát podle pravidel. Bohové můžou vrhnout kostky s ledovým klidem. A někdo dole pod nimi přijde o svou lásku.

Vítěz bere vše, poražený musí padnout. Tak to prostě je, na co si stěžovat? Ale pověz, líbá tě stejně, jako jsem líbala já? Máš stejné pocity, když tě volá jménem?

Někde v hloubi duše musíš vědět, že mi budeš chybět. Co na to říct... Pravidla se dodržovat musí. Soudci rozhodnou a takoví jako já si zvyknou. Diváci našeho představení se budou držet zpovzdálí.

Zase hrajeme hru.
Milenec nebo přítel? Velká, nebo malá věc? Vítěz bere vše. Už se nechci bavit, pokud tě to trápí. A chápu, že mi jen potřeseš rukou. Omlouvám se, jestli se cítíš špatně, když mě vidíš napjatou
a bez sebevědomí.

Ale víš... Vítěz bere vše...