Jak fotografové mění náš pohled na válku
Internet a tisk nás denně zaplavuje fotografiemi dokumentujícími různé válečné konflikty a zpravodajství si dnes už bez vizuální dokumentace ani nedovedeme představit. V tomto videu nám představí autoři kanálu Seeker Stories historii válečných fotografií, včetně jejich propagandistického zneužití, a přimějí nás zamyslet se nad tím, proč váleční fotografové riskují životy, aby světu přinášeli svědectví o situaci ve válečných zónách.
Přepis titulků
Tato fotografie ilustruje
drsnou realitu války. Americký voják jen o vlásek
unikne útoku Tálibánu. Před nepřátelskou kulkou
ho chrání hliněný val. Vidíme, že je v nebezpečí.
Ale co ten, kdo ho fotil? Člověk, který stojí kousek
od téměř smrtící střelby. Začnete se ptát: "Stojí za to riskovat život
kvůli dokonalé fotce?" TOHLE SE STALO TADY První fotografie vznikaly na začátku
18.
století a války mnohem dřív. Dříve byly války vyobrazovány na malířských plátnech. Heroické obrazy malované lidmi, kteří u toho nebyli. Často byly dokončeny dlouho po skončení bojů. Když lidé začali válku fotografovat, tyto fotografie přinášely realitu a hrůzy války zbytku světa, daleko od místa konfliktu. Tyto obrázky měly bezprostřední vliv na to, jak lidé válku vnímali.
Jedna z prvních velkých fotograficky zaznamenaných válek byla americká občanská válka. Válečné fotografie vznikaly i před tím, ale nikdy v takovém množství. Fotografie zachycovaly živé i mrtvé vojáky v jednom z nekrvavějších konfliktů v dějinách. Tehdejší technologie neuměla zachytit pohyb. Žádné kulky v letu ani vojáci v běhu.
Dokázala však zachytit dopady a důsledky války. Někdo dokonce přirovnal práci tehdejšího fotografa Matthewa Bradyho k pocitu, jako by mrtvá těla vojáků ležela na prahu veřejnosti. Díky nárůstu počtu válečných fotografií a vědomí, že mohou ovlivnit veřejnost, se o ně začala zajímat americká vláda. V první světové válce byly fotografie cenzurovány. Některé proto, že mohly prozradit pohyb jednotek. Mnoho proto, že by mohly mít neblahý vliv na náladu amerických občanů.
Ve druhé světové válce používaly fotografie obě strany k propagandě. Amerika ukazovala hrdinné americké vojáky, jak pomáhají po celém světě. Nacistické Německo také chtělo něco ukázat. Jak dobře se chovali k vězňům a jak se život v jimi okupovaných zemích neměnil k horšímu. Obě země cenzurovaly obrázky, které by mohly snižovat morálku. Až ve vietnamské válce Američané znovu uviděli hrůzy války. Fotografie z Vietnamu nebyly nijak cenzurovány.
Světu byla znovu odhalena realita války a pravda o tom, co se ve Vietnamu odehrávalo. Fotografie se objevovaly na obálkách časopisů a televizních obrazovkách po celém světě. Není tedy překvapením, že v Americe neměla vietnamská válka moc zastánců. Dnes jsou váleční zpravodajové a fotografové pořád stejně důležití. V době internetu a komunikačních technologií ukazují válku téměř v přímém přenosu.
Jsme svědky včerejší tragédie i hrdinských činů z předvčerejška. Fotografové vstupují do předních bojových linií po celém světě, aby vám přinesli pravdu. Jak s tou pravdou naložíte, to už je na vás. Chcete vidět fotografie, co změnily svět? Podívejte se na video o nearanžovaných momentkáchm nebo video o tom, proč Amerika využila tyto fotografie k propagandě.
Přihlaste se k odběru. Díky za sledování. Překlad: Veru www.videacesky.cz
století a války mnohem dřív. Dříve byly války vyobrazovány na malířských plátnech. Heroické obrazy malované lidmi, kteří u toho nebyli. Často byly dokončeny dlouho po skončení bojů. Když lidé začali válku fotografovat, tyto fotografie přinášely realitu a hrůzy války zbytku světa, daleko od místa konfliktu. Tyto obrázky měly bezprostřední vliv na to, jak lidé válku vnímali.
Jedna z prvních velkých fotograficky zaznamenaných válek byla americká občanská válka. Válečné fotografie vznikaly i před tím, ale nikdy v takovém množství. Fotografie zachycovaly živé i mrtvé vojáky v jednom z nekrvavějších konfliktů v dějinách. Tehdejší technologie neuměla zachytit pohyb. Žádné kulky v letu ani vojáci v běhu.
Dokázala však zachytit dopady a důsledky války. Někdo dokonce přirovnal práci tehdejšího fotografa Matthewa Bradyho k pocitu, jako by mrtvá těla vojáků ležela na prahu veřejnosti. Díky nárůstu počtu válečných fotografií a vědomí, že mohou ovlivnit veřejnost, se o ně začala zajímat americká vláda. V první světové válce byly fotografie cenzurovány. Některé proto, že mohly prozradit pohyb jednotek. Mnoho proto, že by mohly mít neblahý vliv na náladu amerických občanů.
Ve druhé světové válce používaly fotografie obě strany k propagandě. Amerika ukazovala hrdinné americké vojáky, jak pomáhají po celém světě. Nacistické Německo také chtělo něco ukázat. Jak dobře se chovali k vězňům a jak se život v jimi okupovaných zemích neměnil k horšímu. Obě země cenzurovaly obrázky, které by mohly snižovat morálku. Až ve vietnamské válce Američané znovu uviděli hrůzy války. Fotografie z Vietnamu nebyly nijak cenzurovány.
Světu byla znovu odhalena realita války a pravda o tom, co se ve Vietnamu odehrávalo. Fotografie se objevovaly na obálkách časopisů a televizních obrazovkách po celém světě. Není tedy překvapením, že v Americe neměla vietnamská válka moc zastánců. Dnes jsou váleční zpravodajové a fotografové pořád stejně důležití. V době internetu a komunikačních technologií ukazují válku téměř v přímém přenosu.
Jsme svědky včerejší tragédie i hrdinských činů z předvčerejška. Fotografové vstupují do předních bojových linií po celém světě, aby vám přinesli pravdu. Jak s tou pravdou naložíte, to už je na vás. Chcete vidět fotografie, co změnily svět? Podívejte se na video o nearanžovaných momentkáchm nebo video o tom, proč Amerika využila tyto fotografie k propagandě.
Přihlaste se k odběru. Díky za sledování. Překlad: Veru www.videacesky.cz
Komentáře (0)