Jak fotografové mění náš pohled na válku

Thumbnail play icon
57 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:263
Počet zobrazení:4 673

Internet a tisk nás denně zaplavuje fotografiemi dokumentujícími různé válečné konflikty a zpravodajství si dnes už bez vizuální dokumentace ani nedovedeme představit. V tomto videu nám představí autoři kanálu Seeker Stories historii válečných fotografií, včetně jejich propagandistického zneužití, a přimějí nás zamyslet se nad tím, proč váleční fotografové riskují životy, aby světu přinášeli svědectví o situaci ve válečných zónách.

 

Přepis titulků

Tato fotografie ilustruje drsnou realitu války. Americký voják jen o vlásek unikne útoku Tálibánu. Před nepřátelskou kulkou ho chrání hliněný val. Vidíme, že je v nebezpečí. Ale co ten, kdo ho fotil? Člověk, který stojí kousek od téměř smrtící střelby. Začnete se ptát: "Stojí za to riskovat život kvůli dokonalé fotce?" TOHLE SE STALO TADY První fotografie vznikaly na začátku 18.

století a války mnohem dřív. Dříve byly války vyobrazovány na malířských plátnech. Heroické obrazy malované lidmi, kteří u toho nebyli. Často byly dokončeny dlouho po skončení bojů. Když lidé začali válku fotografovat, tyto fotografie přinášely realitu a hrůzy války zbytku světa, daleko od místa konfliktu. Tyto obrázky měly bezprostřední vliv na to, jak lidé válku vnímali.

Jedna z prvních velkých fotograficky zaznamenaných válek byla americká občanská válka. Válečné fotografie vznikaly i před tím, ale nikdy v takovém množství. Fotografie zachycovaly živé i mrtvé vojáky v jednom z nekrvavějších konfliktů v dějinách. Tehdejší technologie neuměla zachytit pohyb. Žádné kulky v letu ani vojáci v běhu.

Dokázala však zachytit dopady a důsledky války. Někdo dokonce přirovnal práci tehdejšího fotografa Matthewa Bradyho k pocitu, jako by mrtvá těla vojáků ležela na prahu veřejnosti. Díky nárůstu počtu válečných fotografií a vědomí, že mohou ovlivnit veřejnost, se o ně začala zajímat americká vláda. V první světové válce byly fotografie cenzurovány. Některé proto, že mohly prozradit pohyb jednotek. Mnoho proto, že by mohly mít neblahý vliv na náladu amerických občanů.

Ve druhé světové válce používaly fotografie obě strany k propagandě. Amerika ukazovala hrdinné americké vojáky, jak pomáhají po celém světě. Nacistické Německo také chtělo něco ukázat. Jak dobře se chovali k vězňům a jak se život v jimi okupovaných zemích neměnil k horšímu. Obě země cenzurovaly obrázky, které by mohly snižovat morálku. Až ve vietnamské válce Američané znovu uviděli hrůzy války. Fotografie z Vietnamu nebyly nijak cenzurovány.

Světu byla znovu odhalena realita války a pravda o tom, co se ve Vietnamu odehrávalo. Fotografie se objevovaly na obálkách časopisů a televizních obrazovkách po celém světě. Není tedy překvapením, že v Americe neměla vietnamská válka moc zastánců. Dnes jsou váleční zpravodajové a fotografové pořád stejně důležití. V době internetu a komunikačních technologií ukazují válku téměř v přímém přenosu.

Jsme svědky včerejší tragédie i hrdinských činů z předvčerejška. Fotografové vstupují do předních bojových linií po celém světě, aby vám přinesli pravdu. Jak s tou pravdou naložíte, to už je na vás. Chcete vidět fotografie, co změnily svět? Podívejte se na video o nearanžovaných momentkáchm nebo video o tom, proč Amerika využila tyto fotografie k propagandě.

Přihlaste se k odběru. Díky za sledování. Překlad: Veru www.videacesky.cz

Komentáře (13)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

00:31 správně je na začátku 19. stol.

00

Odpovědět

Zaver nikde!

30

Odpovědět

No paráda!!! Zmínit Matthewa Bradyho jako fotografa občanské války, a zveřejnit u něj fotografii od Timothyho H. O'Sullivana, to se jen tak nevidí. Navíc je tahle fotografie "Sklizeň smrti" https://cs.wikipedia.org/wiki/Timothy_H._O'Sullivan#/media/File:Battle_of_Gettysburg.jpg z velké části zinscenovaná, protože Timothy se neštítil aranžovat mrtvá těla tak, aby dodal fotografii dramatičnosti.

260

Odpovědět

Fascinují mě lidé jako Rober Capa kteří se vylodí v Normandii nebo ve Vietnamské džungli jenom s foťákem, tedy na místech kam dobrovolně nechcou ani ti nejlépe vycvičení a vyzbrojení vojácí své doby.

112

Odpovědět

To jsme se toho dozvěděli.

661

Odpovědět

Zato tohle video je objektivní jak kráva... jen v rychlosti - 01:53 - určitě nejsou Američani, tipnul bych si Rakousko-Uherskou armádu na Balkáně. 01:58 - není druhá světová, nýbrž počátek 60.let, podle výstroje US Army v Německu, nejspíš Checkpoint Charlie v 1961...a o Vietnamu ani nemluvě, protože právě neobjektivita novinářů mohla za opravdu špatné veřejné mínění a za prohranou válku v jihovýchodní Asii (která nebyla prohraná vojensky ale politicky)

393

Odpovědět

Pravda? Pche, ta dneska už není v žurnalistice důležitá.
Lidi se už moc nezajímají o to, co se děje ve světe. Dneska letí jenom skandály.
Pokud se nejedná alespoň o válku, tak všichni budou raději číst články typu:
"Šok! Justin Bieber prodělal operaci pohlaví!"

250

Odpovědět

S tím posledním bych byl hodně opatrný (přinášejí pravdu). Mnoho novinářů si tu "konkrétní pravdu" kolikrát vyrobí.

1130

Odpovědět

Přesně tak, už dávno neplatí, že jsou to hlídací psi demokracie. Samozřejmě najdou se mezi nimi i ti slušní a poctiví, ale mnohdy jsou přehlušeni masou ostatních. Ono i v žurnalistice platí, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A jak se to má s vlastníky mediálních společností (u nás i ve světě), si každý může zjistit jednoduše sám.

260

Odpovědět

Objektivitu v mass médiích dnes už bohužel nenajdeme.

180

Odpovědět

+nevimjmeno2Ono je to jedno jestli masmédia nebo "nezávislá". Objektivita neexistuje.

101

Odpovědět

Určitě doporučuji shlédnout dokument "Válka, kterou nevidíte" (https://www.youtube.com/watch?v=u6tNXk9aB6k , CZ titulky jsou ve videu), která popisuje dobře neobjektivitu některých reportérů a válečnou realitu.

120