Jak jsem poznal vaši matku - Už jsi skončil, tati?

Děti, v New Yorku je spousta
skvělých restaurací. Ale restauraci, kde dělají nejlepší
falafel, jsem objevil až v létě 2013. Je to legrační historka.
Toho rána jsem měl lehkou snídani. - Jenom jogurt s ovocem.
- Tati! - Takže jsem měl hlad. - Tati! - Nebyl to řecký jogurt,
jen obyčejný netučný... Promiň, nechci ti trhat nit a tak,
ale můžu mít rychlou otázečku? - Jasně.
- Co to s tebou ku*va je? - Cože?

- Posadil sis nás tady,
abys nám řekl, jak jsi poznal naši matku. - To bylo před osmi zku*venými roky!
- Koukni na nás! - Už jsme dospělí. Prošel jsem si pubertou
na tomhle gauči. - Já prošvihla vysokou! Znám slova k Let's Go to the Mall,
ale netuším, kdo je zku*venej prezident! Já si už ani nepamatuju,
jaký to je cítit na kůži sluneční paprsky. Žili jsme z dešťové vody
a jedli jsme pavoučky vypěstované z tohohle hrnku pro nejlepšího
tátu na světě, což je dobrá ironie. Jediná holka, kterou jsem za osm
let viděl, je moje sestra. A díky tomu přicházím
na určité myšlenky.

- Špatné myšlenky. - Pro pauzu
na záchod bych vraždila! A myslím skutečný záchod. - S*ali jsme do kýble!
- Do zku*venýho kýble! - A ještě jsi nám neřekl, jak jsi
potkal mámu. - Pořád meleš o nekonečném zástupu ku*ev,
které jsi přefiknul. Uvědomuješ si, jak je
to znepokojivý? Jsi náš otec. Doufám, že ten příběh skončí tak,
že jsi mámu nepotkal, - protože si přeju, abych se nikdy
nenarodil.

- Dobře, chápu! Ale už jsem vám povídal
o nejšílenějším čištění zubů? Neměň zase téma, debile! Takže to mám
celé dovyprávět? - JO!!!
- Dobře! - Tak to dovyprávím.
- No hurá, ku*va už! Překlad: Jackolo
www.videacesky.cz