Nepovedené záběry: Jak jsem poznal vaši matku (6. řada)

- Jde ti to tam skvěle. - Jo, přímo výborně. - Posuň si ruku o 15 cm. - Jo, Chrisi, posuň si dělo o 15 cm. Přesně tam. Teď bude hodně konfet, pánové, tak si to užijte. - Jo, užijte si je. - Užijte si ty konfety z Daveova děla. - Užijte si ty konfety. - Jo, tohle dělo střílí spoustu konfet. Naprosto. Promiňte. - Jasně, to byl můj zatím nejhorší herecký výkon. - Ne, nebyl. No tak, dělej!

Marshall a jeho vysavač podlahu teď luxujou. Marshall a jeho vysavač všechen bordel zpucujou. Pomoz mi s tím. Chyť to, dobře. A pak... Pomalu. Napij se. Není to Adrien Koné? - Vypadni odsud!

- Vypadni, dneska ani nepracuješ. V týhle scéně nejsi. Kéž by tu byl Marshall! Ten by věděl, co dělat. Vypadni odsud! To není pro tebe. Cítím, že se tu něco pálí, lidi. Mohlo by to být něco v sendvičovači. Vystřelils to pěkně od boku.

Mohl by to být krůtí sendvič se sýrem, který někdo nechal v sendvičovači. Chci vidět, jestli dokážete ty sklenice položit oba najednou. - Žádnej problém. Připravenej? - Jo. Víš ty... Omlou... Omlou... Není mi moc dobře. Promiňte. Upadlo to.

Bože můj! Bože můj! - Upadlo ti prso. - Co? Ukaž! Tahej! - Prostě tahej! - Nejde to. Nejde to. - Držte mi palce.

- Hodně štěstí. - To dáš, kámo. Život je jeden velký risk. To jsi neměla říkat. To se mi líbí. Já si... - Pokud můžete... - Počkej. - Počkej. Já si jenom... Však víte. Musíš mi slíbit, že nebudeš Noře lhát. Pojď sem. Dobře, to už stačilo.

Už to stačilo. Dobře. Díky. Co mám říkat teď? Jdu na to. Teď musím chvilku sedět. Jdem si udělat miminko. Dávej pozor! Zavřu oči, můžeš si se mnou dělat, co chceš, Jasone.

To rád slyším. Je to... - Co to tady děláš? - Já myslel, že to je tvoje rameno. Tak jsem si místo toho půjčila nahrávku porodu ve vodě. Ne! Ne! Ne! Oprah jde do důchodu, co ty na to holka? Já věděl, že to nevyjde.

Všechna ta slavná poslední slova před smrtí jsou vymyšlená. Jako ten patriot - Nathan Lane? Ne. To je někdo jiný. Ahoj, Ameriko! Tamten chlápek? Ten byl tak čtyřka. Čtyřka? Ty jsi ten nejhorší posuzovač chlapů na světě. Pokud je on čtyřka, co jsi ty?

Nejsem perfektní. Jsem asi osm. A půůůl. Promiňte, nemám tušení, co to mělo být. Přesně tak! Nebo když tě třeba kámoš pozve na turnaj v laser tagu. Nevzdoruješ tomu, připneš si tu běžnou věc se zbraní. Tu pouzdrovou věc a pak běžíš do obchoďáku. Ten je opuštěnej, ale stejně tam vlezeš a bojuješ. Protože tak se to má dělat.

Já jenom souhlasím s Tedem. Omluvte mě. To je můj táta. Ty to nezvedneš? - Ne. - Omlouvám se. A nám to šlo tak dobře! Snímalo nás víc kamer. Můžeš použít střih, Pam, už to nějakej ten pátek děláš.

- Jak těžký může být pojmenování dítěte? - Že jo? Podívej se na ni. Co je? - Pokračujte. - Jenom proto, že si někdo nevypnul mobil. Už to děláme šest let, vypněte si svoje posraný mobily! - Ahoj, G.Q., jo, to jsem já. - Haló. - Co je?

Řekla jsi mi, abych si našla chlapa. - Počkejte vteřinku. Počkejte! Čtyřicátá léta volají! - Haló? - To je pro mě, Marshalle. Můžeme prostě uznat, že na posledních slovech před smrtí záleží? - Jo. - Jo. - Jo. Páni! Uprostřed mýho hraní? Zrovna když hraju? Já právě hraju.

To je tvůj telefon, Jasone. Dva, tři, čtyři... Jo! Překlad: Jackolo www.videacesky.cz