Spider-man: Homecoming

Asi máme padla. Jsi si jistý,
že máme všechnu tu mimozemskou techniku? Jo, to je nejspíš všechno. Mám skvělý nápad.
Co kdybyste se ujistili, že je to všechno, než nějaký potenciální zloun najde náklaďák
emzácké technologie, protože jste byli líní bezpečně řídit tuto operaci sběru mimozemských
věcí pod Oddělením kontroly škod? No jo. Hele!

Tady je jeden
nezapsaný náklaďák. Nechápete to. Mám dceru, takže můžu porušovat zákony. Nejsem zlý člověk. Jak to mělo skončit – napsáno fanoušky - Můžu být chlápek v židli? - Ne.
- Nech mě být chlápkem v židli. Já jsem ten chlápek v židli, - Co? - Kdo to je?
- Monstr chlápek. Může být jenom jeden.

Hej, velkej ptáku. To ti nepatří. Co? Převleková dámo, co to bylo? Řekl jsi, že mám zvolit ideální
nastavení sítě pro tento scénář, tak jsem aktivovala
okamžité zabití. Proč je to vůbec jedna z možností?
Je mi patnáct. Ne, ne, ne. Karen,
co se tam nahoře děje? Chitaurijské jádro vybuchlo a způsobilo
strukturální poškození výtahu.

- Mí přátelé jsou nahoře.
- Nebojte se, to zvládnu. Vylezu po zdi a budu doufat,
že je nahoře vstup. Nebo můžete jít vchodem
a chytit je dole. Jasně, to by bylo o hodně jednoduší. Jsi fakt chytrá. - Zníš úplně jako Peter Parker, který se ztratil.
- Co? Kdo je Peter? Neznám ho. Díky za radu, uvidíme se později. Hej!

Tak nic, jsme v pohodě. Jaký to bylo, Karen? Skvělá práce, Petere,
byl jsi úspěšný z 98 %. Dobře. Teď jsi úspěšný ze 100 %. Dobrá práce, hochu. Spider-man, jo! Nezahrávej si se mnou, hochu.

Zabiju tebe a všechny,
které miluješ. Miluju Liz. Znamená to,
že zabijete svoji dceru? Tentokrát jsi vyhrál, Spider-mane. NEBO - Zabiju tebe a všechny...
- Mám vaši ruku. Hele, máte supersílu? - Pač já jo.


- Pusť mě. Vypadá to, že vy ne, to máte blbý,
protože toto pro vás musí být fakt trapný. - Řekl jsem, pusť mě.
- Úder do krku. Pomoc! Tenhle chlápek má zbraň
a vyhrožuje, že mě zabije. NEBO - Nezahrávej si se mnou, hochu.
- Proč? - Protože jsem Batman. - Co? Dobře, máme sbalený všechny tyhle vzácný
věci Avengerů a jsme připravení letět. Teď zapneme autopilota a budeme doufat, že se bez problémů dostane
na novou základnu.

Mám skvělý nápad. Proč se neujistíte,
že to bude někdo hlídat, místo předpokládání, že nikdo nebude chtít
ukrást všechno z tohoto drahého letadla? Tak fajn. Nazdar, kluci. Mýlil jsem se v tobě. Myslím, že s troškou pomoci budeš
pro tým opravdovým přínosem. Pro...

pro tým? Jo, pro tým. Takže až budeš připravený,
proč si to nezkusíš? A já představím světu nového oficiálního
člena Avengers, Spider-ma... Tak to jo! Po tomhle jsem vždycky toužil. Jsem Spider-man! Jdeme! Teď jsem Avenger,
věřili byste tomu? Je to úžasný!

No není to úžasný? Tony, tohle děcko ještě
ani neodmaturovalo. Takže odcházíš ze školy,
abys bojoval se zločinem? Nemůžeš žít s Avengerama. - Může?
- Jasně že může. - Dal jsem mu oblek a řekl jsem mu, že je
součástí týmu, takže je součástí týmu. - Jo. Ty jsi dal puberťákovi
vyzbrojený superoblek. Jsem jediný, komu to přijde divný? Ani jsi to neprobral s tetou May.

Peter je nezletilý. Tohle vypadá jako únos. Asi tě budu muset zatknout, Tony. Iron Man vs. Superman?
To je miliardový nápad. Ale nechtěl bych tě veřejně
zničit, takže zdvořile odmítám. Ne... nemůžeš... nemohl bys mě zničit. - Myslíš, že nemám kryptonové
střely v rukávu? - Máš? - Friday, přdej kryptonové střely
na seznam úkolů.

- Ano, pane. Chlapi, poslouchejte, on si to zaslouží,
jde domů, tohle je jeho domov. A já jsem pro něj
skvělý otcovský vzor. Lákáš nezletilého do Avengerů
a vytváříš náhradního Iron Mana. Jo, má takový oblek
a všechno ostatní. Nikdo nikoho nenahrazuje. Jo, vážně? Jak to, že jsi dal padák do obleku novýho kluka,
a ne do mýho, který má vážně lítat? Jak to?

- To byla designová chyba, napadlo mě to až
u Spider-mana. - Máš padák ve svém obleku? Ty mě nahrazuješ, že jo? Znovu. Pane Starku, já nechci nikoho
nahradit, to by bylo na nic. - Jo, je to na nic. Být nahrazen je
fakt na nic. - Teď víš, jak se cítím. Lidi, je mi to fakt líto, asi se
prostě cítím tak šťastně, víte? Byly všechny ty restarty
a změny, ale zvládl jsem to. Konečně jsem doma. A vím, že už mě nikdy nenahradí.

Tím si nebuď moc jistej. Co tu děláš, nejsi superhrdina. Ráda kreslím lidi v krizi. To jsi ty. Co? Jejda, tenhle ne. Tenhle. Jsi tak zlá.

- Co to s...
- Bacha na jazyk!