Jak vysoká může být nejvyšší hora na zemi?MinuteEarth
12
Máme tu další video z kanálu MinuteEarth, ve kterém se dozvíte, jaké výšky by teoreticky mohla dosahovat nejvyšší hora na Zemi.
- solar system - sluneční soustava
- to tower - tyčit se
- surface - povrch (také hladina vody)
- space suit - skafandr
- based on... - na základě...
- density - hustota
- strength - síla, pevnost
- to stretch - rozpínat se (nebo také natáhnout)
- to soar - prudce stoupat, vysoko poletovat (ve videu ve smyslu dosahovat závratné výšky)
- to dwarf - zastiňovat, čnět nad (jako podst. jm. - trpaslík)
- humongous - obrovitý, gigantický
- Earth's crust - zemská kůra
- to float - plout, vznášet se
- Earth's mantle - zemský plášť
- to sink - klesat, ponořit se, potopit se
- to melt - roztavit se, roztát
- collision - srážka
- tectonic plate - tektonická deska
- to crack - praskat, tříštit se
- to weaken - oslabit
- to expose to... - vystavit něčemu
- stream - proud, řeka
- glacier - ledovec
- to carve - rýt, řezat
- valley - údolí
- mountain top - vrchol hory
Přepis titulků
Olympus Mons,
nejvyšší hora naší sluneční soustavy, se tyčí 21 000 metrů
nad povrchem Marsu, což je skoro 2,5krát tolik
co výška Mount Everestu. Abyste v takové výšce přežili na Zemi,
potřebovali byste skafandr. Mohla by na naší domovské planetě
tak vysoká hora vůbec existovat? Na základě síly zemské přitažlivosti
a hustoty a pevnosti skály by teoreticky
mohla existovat kuželovitá hora, která by se rozpínala mezi New Yorkem
a Chicagem a tyčila se do výše 45 km.
To je dvojnásobek výšky Olympu Mons, což nepochybně zastiňuje Everest. Je ale několik důvodů, proč tak obrovitou horu na Zemi mít nemůžeme. Zaprvé zemskou kůru tvoří tektonické desky plovoucí po polotekuté skále zemského pláště. Pokud přidáte na povrchu na váze, zanoří se hlouběji do horkého nitra země. Pokud se ponoří dostatečně hluboko, změkne a v podstatě se roztaví. Pro naši kuželovitou horu to znamená nový výškový limit pouhých 15 km.
Mohutná srážka dvou tektonických desek, díky které hory vznikají, navíc láme a tříští skálu, čímž se oslabí její struktura, a ta je pak vystavena erozi. Tyto praskliny po miliony let narušují cykly mrazů a tání, zatímco větry drásají svahy a řeky a ledovce do úbočí hory brázdí hluboká údolí, čímž se oslabuje opora hory. To může špatně skončit. Například hoře Mount Cook neboli Aoraki na Novém Zélandu o výšce 3 764 metrů jedné noci v roce 1991 upadl její vrchol, čímž její výška klesla na 3 754 m.
Vezmeme-li v úvahu faktory, které se podílejí na výškovém limitu, například klesání do zemského pláště, praskliny a eroze, nesázel bych na to, že naše nejvyšší hory výrazně povyrostou. Na druhou stranu Mount Everest stále roste. Za 50 let by mohl být o 30 cm vyšší než dnes. Nebo by mohl být podstatně nižší.
Prostě si budeme muset počkat. A kdo ví? Tou dobou už možná stejně budeme na Marsu. Překlad: qetu www.videacesky.cz
To je dvojnásobek výšky Olympu Mons, což nepochybně zastiňuje Everest. Je ale několik důvodů, proč tak obrovitou horu na Zemi mít nemůžeme. Zaprvé zemskou kůru tvoří tektonické desky plovoucí po polotekuté skále zemského pláště. Pokud přidáte na povrchu na váze, zanoří se hlouběji do horkého nitra země. Pokud se ponoří dostatečně hluboko, změkne a v podstatě se roztaví. Pro naši kuželovitou horu to znamená nový výškový limit pouhých 15 km.
Mohutná srážka dvou tektonických desek, díky které hory vznikají, navíc láme a tříští skálu, čímž se oslabí její struktura, a ta je pak vystavena erozi. Tyto praskliny po miliony let narušují cykly mrazů a tání, zatímco větry drásají svahy a řeky a ledovce do úbočí hory brázdí hluboká údolí, čímž se oslabuje opora hory. To může špatně skončit. Například hoře Mount Cook neboli Aoraki na Novém Zélandu o výšce 3 764 metrů jedné noci v roce 1991 upadl její vrchol, čímž její výška klesla na 3 754 m.
Vezmeme-li v úvahu faktory, které se podílejí na výškovém limitu, například klesání do zemského pláště, praskliny a eroze, nesázel bych na to, že naše nejvyšší hory výrazně povyrostou. Na druhou stranu Mount Everest stále roste. Za 50 let by mohl být o 30 cm vyšší než dnes. Nebo by mohl být podstatně nižší.
Prostě si budeme muset počkat. A kdo ví? Tou dobou už možná stejně budeme na Marsu. Překlad: qetu www.videacesky.cz
Komentáře (11)
Big_DaddyOdpovědět
07.02.2014 20:57:49
Nemyslíte, že je trochu moc, když pokaždé kliknu na něco v přehrávači videa a hodí mě to na nový panel s reklamou? Je to tak otravné, že mám chuť si tu už žádné video nepřehrávat.
rodierOdpovědět
07.02.2014 00:55:54
pekne
agamatorOdpovědět
05.02.2014 21:06:33
Řekl bych, že tisíckrát lepší, než zkoumat a vysvětlovat "proč nemají zvířátka kolečka"
PierreOdpovědět
05.02.2014 20:40:34
Krátké, ale dostačující. Nic zbytečného navíc. Super! A jak je níže už napsáno, slovíčka pod videem fakt parádní, díks!
Vyhul MiHulOdpovědět
05.02.2014 19:25:50
za slovnicek diky, "to dwarf" jsem slysel prvne v zivote...
jrfOdpovědět
05.02.2014 18:30:50
Ty slovíčka pod videem sou super!
RohlajzOdpovědět
05.02.2014 18:28:47
Něco podobného o horách se řešilo TU http://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/je-mount-everest-nejvyssi-horou a nebo v díle Vsauce. Nemám rád několik videí na stejnou problematiku..
Alberto123Odpovědět
12.03.2014 20:47:14
Viděls dané video? Viděls i ta videa na která odkazuješ?
FredoOdpovědět
05.02.2014 17:54:53
Najvyššia hora Slnečnej sústavy je 22km vysoká a nachádza sa na asteroide/planétke Vesta.
:D :D :D toľko k tomu :D
MikeOdpovědět
06.02.2014 01:37:26
Než budete někdo dávat palce dolů, tak je vhodné si opravdu uvědomit, co znamená "výška". Jelikož třeba zminovaná nejvyšší hora Marsu je vysoká 27km nad nulovou nadmořskou výškou, ale pouze 21km nad gravitačním povrchem či 25km nad střední hodnotou povrchu Marsu. Bez hladiny oceánu se těžko porovnává výška na Marsu s výškou na Zemi. Nejadekvátnější by asi bylo určit maximální lokální převýšení a podle toho určit opravdovou maximální výšku hory, protože ne na všech planetách je voda (kromě Země je voda na některých měsících například, to jen zminuju než by někdo chtěl oponovat) a tak nemůžeme určovat výšku podobně jako na Zemi. Jednotné by asi bylo určovat výšku podle střední hodnoty povrchu dané planety/planetky/objektu, ale pak by některé objekty měly zápornou hodnotu. Toto určování by bylo nejjistější a nejobecnější, ale nesplnovalo by to naše představy o tom, co si představíme pod pojmem výška
Takže je to opravdu velmi subjektivní a na planetce Vesta jsou některé objekty opravdu hodně vysoké a maximální převýšení je tam například 25km. Na Zemi je největší převýšení například 14,7km a to sopka Llullaillaco v Chile až Atacamský příkop v oceánu. To je prakticky nejvyšší "stěna" na povrchu Zemi a tudíž tohle můžeme brát za "nejvyšší" horu na Zemi.
Takže nehatujte Freda za to že se vyjádřil, protože co se týče převýšení, tak je opravdu hora na Vestě větší než Olympus Mons na Marsu.
Doufám, že mě za tadyty poučky nebudete kamenovat, ale tak máte to trochu jako od VSauce. :)
PiranhaGregOdpovědět
06.02.2014 07:39:19
+MikeJá jen pro zajímavost doplním, že třeba od středu Země je nejvzdálenější vrchol hory Huascarán a ne Mount Everestu...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Huascar%C3%A1n#Geografick.C3.A1_zaj.C3.ADmavost