Netopýři jsou významní přenašeči mnohých nebezpečných nemocí. Patří mezi ně například i ebola, která momentálně pustoší Afriku. V následujícím videu z kanálu MinuteEarth se podíváme na to, co by to mohlo způsobovat. Slovíčka:
scary - děsivý
hemorrhagic fever - krvácivá horečka
fatal - smrtící, fatální
mortality rate - míra úmrtnosti
to surface - vynořit se
outbreak - propuknutí
to inhabit - obývat
suburbs - předměstí
to spread - šířit se
species - druh
resilient to... - odolný vůči...
mammal - savec
finicky - vybíravý
to thrive - prosperovat, vzkvétat
toasty - teploučký, příjemně teplý
to gain - získat
landlubber - osoba, která neví skoro nic o moři nebo lodích (a je tudíž odkázaná na pevninu)
Nipah, hendra,
ebola, marburg, SARS. To jsou jedny
z nejděsivějších virů na světě. Krvácivé horečky
jako ebola jsou nesmírně smrtící. Zabíjí až 90 % nakažených. Koronavirus SARS má
oproti tomu nižší míru úmrtnosti, ale šíří se nesmírně rychle. Všechny tyto ošklivé patogeny se u lidí
objevily v posledních padesáti letech a všechny je přenášejí netopýři.
Je ale třeba říct, že to není jejich vina. Rostoucí množství nákaz
pravděpodobně způsobují lidé a zvířata, kteří pronikají
čím dál hlouběji do území netopýrů, obzvlášť v tropech. Šíření komerčních
prasečích farem v lese obývaném netopýry například v Malajsii vedlo
k první nákaze viru nipah u lidí. V Austrálii se u lidí
objevují případy hendry, protože se kaloni kvůli mýcení původních
lesů musí krmit v zahradách na předměstích. Netopýři ale podle všeho
přenášejí víc smrtících nemocí než jakékoliv jiné zvíře.
Jedním z hlavních důvodů je to, že netopýři až na několik
významných výjimek milují společnost. Různé druhy netopýrů často hromadně
nocují v uzavřených prostorách, což virům umožňuje, aby se šířily
nejen mezi jednotlivci, ale i mezi druhy. Většina nakažených
netopýrů navíc nepojde. Žijí normálním netopýřím životem. Poletují si kolem
a umožňují virům se šířit. Let je možná důvodem, proč jsou
netopýři tak odolní vůči infekci.
Savci zpravidla nejsou schopní produkovat
obrovské množství energie potřebné k letu, aniž by zároveň nevytvářeli
spoustu reaktivních odpadních produktů, které poškozují jejich DNA.
Když naši bratranci netopýři vzlétli, vylepšili svou výbavu
na opravu DNA a další obranu včetně specializovaných buňek,
které se postarají o útočící viry. Netopýři jsou
proto schopní přežít smrtící viry. Pro lidi je možná
ještě důležitější to, jak viry přežijí v netopýrech.
I když to jsou neřádi,
většina virů je nesmírně vybíravá. Aby vzkvétaly,
vyžadují vyrovnané klima uvnitř normálního,
odpočívajícího, pozemního savce. Když ale netopýři vzlétnou, jejich vnitřní
teplota vzroste na zhruba 40 stupňů Celsia. Tyto časté sauny za letu pro normální
viry představují moc velké teplíčko. Některé odolné viry se ale vyvinuly,
aby toto horko byly schopny snášet, což znamená,
že určitě ustojí nicotnou lidskou horečku. Let možná pomohl netopýrům
prakticky získat imunitu vůči virům a vycvičil viry,
aby byly prakticky imunní vůči nám.
Pitomý lítání. Co bychom jako suchozemské
krysy měli dělat? Netopýry potřebujeme pro regulaci
hmyzu, opylování a spoustu dalších věcí. Možná bychom se od nich
dokonce mohli naučit pár triků. Například
jak se umět vyhnout rakovině. Netopýři navíc nejsou
největšími nositeli lidských nemocí. Jsou jimi lidé.
Jen si to spočítejte. Možná bychom měli
netopýry nechat na pokoji a snažit se regulovat šíření nemocí
přenášených jiným druhem létajícího savce. Překlad: qetu
www.videacesky.cz