Proč se v Číně objevují stále nové nemoci?Vox
61
Čína má za sebou dlouhou řádku nemocí, které se rozšířily z jejího území. Z těch novějších jde o SARS a COVID-19. Proč ale tyto nemoci vznikají právě v Číně? Na to odpoví naučné video od Voxu.
Poznámky:
Luskoun krátkoocasý je savec s rohovitými šupinami živící se hmyzem. Přirozeně se vyskytuje v Africe a Asii. Jeho evoluční původ je nejasný.
Mokrý trh je druh trhu zaměřující se na čerstvé maso, ovoce a zeleninu a jiné netrvanlivé potraviny. Opakem je suchý trh, který nabízí elektroniku, látky a trvalé zboží.
Přepis titulků
Byl silvestr 2019, když zdravotníci v Číně přiznali, že mají problém. Zdravotnické orgány hlásí nejvyšší úroveň reakce. Po vypuknutí nového typu virového zápalu plic... ...v centrální Číně. Zvyšující se počet lidí měl suchý kašel a teplotu, než se dostavil zápal plic. A pro některé to bylo smrtelné. Lékaři pojmenovali nemoc COVID-19 neboli nemoc koronaviru 2019, což napovídalo, že je tento typ viru příčnou nemoci.
Když se pokusili vystopovat jeho původ, našli pravděpodobný zdroj. Tento trh s jídlem ve Wu-chanu. Z prvních 41 pacientů jich tu bylo 27. Nebyly to jednoznačné důkazy, ale čínští úředníci trh hned zavřeli. Na místě jako je toto už něco takové viděli. Zdravotníci se snažili získat kontrolu nad alarmujícím vypuknutím SARSu. Virus pochází z pevninské Číny. Pak se rozšířil zemí.
Nemoc hnisala v jižní Číně celé měsíce. V roce 2002 se na velmi podobném trhu v jižní Číně objevil koronavirus. Nakonec zasáhl 29 zemí a zabil téměř 800 lidí. Nyní, o 18 let později, je tento koronavirus v nejméně 71 zemích a již zabil více než 3100 lidí. Co mají tyto trhy společného s vypuknutím koronaviru a proč se to děje v Číně? Spousta virů, ze kterých jsme nemocní, pochází ze zvířat.
Některé viry, které způsobují chřipku, jsou z ptáků a prasat. HIV/AIDS pochází ze šimpanzů, smrtící virus eboly pravděpodobně z netopýrů. A v případě koronaviru 2019 zřejmě došlo k přenosu z netopýra na luskouna a z něho na člověka. I když jsou viry dobré v přenosu mezi druhy, je vzácné, aby ty smrtící přežily cestu až k lidem. To proto, že by potřebovaly všechny tyto hostitele, aby se někdy setkaly.
A zde přichází na řadu wuchanský trh. Je to mokrý trh. Druh místa, kde jsou živá zvířata porážena a prodávána ke spotřebě. Vůbec to nebylo překvapivé. A řekl bych, že to nebylo překvapivé ani pro mnoho vědců. Peter Li je profesor a expert na čínský obchod se zvířaty. Klece jsou umístěny jedna na druhé. Zvířata vespod se často válí v různých tekutinách. Zvířecí trus, hnis, krev.
V podstatě vše, co se na ně dostane ze zvířat nad nimi. Přesně tak může virus přeskočit z jednoho zvířete na druhé. Pokud zvíře přijde do styku s člověkem, mohl by ho virus infikovat. A pokud se virus rozšíří na jiné lidi, způsobí epidemii. Mokré trhy jsou po celém světě, ale ty v Číně jsou obzvláště známé, protože nabízejí mnoho zvířat, včetně divoké zvěře. Tohle je ukázkové menu, údajně z trhu ve Wu-chanu. Tato zvířata jsou z celého světa a každé z nich má potenciál přenášet viry na trh.
To, proč je tato zvěř na stejném trhu, je kvůli starému rozhodnutí čínské vlády. V 70. letech se Čína rozpadala. Hladomor zabil více než 36 miliónů lidí. A komunistický režim, který řídil produkci potravin, nedokázal nasytit více než 900 miliónů lidí. Na pokraji zhroucení v roce 1978 se režim kontroly vzdal a povolil soukromé zemědělství. Zatímco velké společnosti stále vévodily potravinám, jako je vepřové maso a drůbež, někteří menší zemědělci se pro přežití zaměřili na odchyt a chov divokých zvířat.
Na samém počátku to bylo zejména venkovské zemědělství, zahradní podniky například se želvami. Takto se chov divoké zvěře rozjel. A když to lidi začalo živit, tak to čínská vláda podpořila. Pro vládu bylo zásadní lidi podpořit, nehledě na druhu produkce, které jim zajišťovalo živobytí. Pokud se dokážete vyhrabat z chudoby, nehledě na prostředky, je to v pořádku.
Ale v roce 1988 učinila vláda rozhodnutí, které obchod s těmito živočichy změnilo. Přijala zákon o divoké zvěři, který označil zvěř za „zdroje vlastněné státem“ a chránil lidi zapojené do „využívání zdrojů divoké zvěře“. To je jeden z nejvíce zničujících problémů zákona, protože pokud označíte divokou zvěř za „přírodní zdroje“, tak to znamená, že ji můžete využívat pro lidský prospěch.
Zákon také „podporoval domestikaci a chov divoké zvěře“. A tak se zrodil průmysl. Malé místní farmy se proměnily v průmyslové operace. Tato medvědí farma začala s pouhými třemi a rozrostla se na více než tisíc medvědů. Větší populace znamenala větší šanci, že nemocné zvíře rozšíří nemoc. Zemědělci také chovali širokou škálu zvířat, což znamenalo více virů na farmách.
Tato zvířata byla kvůli zisku převezena na mokrý trh. Jak tento průmysl chovu divoké zvěře začal vzkvétat, současně poskytoval krytí nelegálním průmyslu s divokou zvěří. Ohrožená zvířata, jako jsou tygři, nosorožci a luskouni, dorazila do Číny. Na počátku tisíciletí se tyto trhy hemžily divokou zvěří, když se stalo nevyhnutelné. Nejnovější zprávy o smrtelném viru SARS, globální počet mrtvých dnes opět stoupl. Čína nahlásila napříč celou zemí více než 1400 případů infekce. Toho se zdravotníci celou dobu obávali.
V roce 2003 byla epidemie SARS¨ vystopována na mokrý trh zde, v jižní Číně. Vědci našli stopy viru v chovných cibetkách. Čínští úřednici uzavřeli trhy a zakázali chov divoké zvěře. Ale několik měsíců po epidemii povolila čínská vláda 54 druhů divoké zvěře, včetně cibetek, opět legálně k chovu. V roce 2004 měl průmysl divoké zvěře odhadovanou hodnotu 100 miliard juanů. A měl značný vliv na čínskou vládu. Chovný průmysl s divokou zvěří byl v obří čínské HDP malý.
Ale lobbisté z tohoto průmyslu měli obrovskou moc. Právě kvůli tomu čínská vláda dovolila, aby tyto trhy v průběhu let rostly. Například v roce 2016 vláda schválila chov některých ohrožených druhů, jako byli tygři a luskouni. V roce 2018 vzrostlo odvětví divoké zvěře na 148 miliard juanů a vyvinulo chytré marketingové taktiky, aby mohly trhy zůstat. Průmysl začal propagoval tuto divokou zvěř jako pomocné produkty, na posilování, sexuální výkon a samozřejmě na boj s nemocemi.
Žádné z těchto tvrzení není pravdivé. Přesto se tyto výrobky staly populárními u vlivné části čínské populace. Většina lidí v Číně nejí divoká zvířata. Ti, kteří tato divoká zvířata jedí, jsou bohatí a mocní. Malá menšina. A tuto menšinu se čínská vláda rozhodla upřednostnit před zbytkem své populace. Tento omezený obchodní zájem malého počtu jedlíků divoké zvěře existuje na úkor čínského národního zájmu.
Krátce po vypuknutí epidemie uzavřela čínská vláda tisíce mokrých trhů a opět zakázala obchod s divokou zvěří. Organizace po celém světě apelují na Čínu, aby byl tento zákaz trvalý. Čínská sociální média byla zaplavena peticemi, které ho mají nadobro zakázat. V reakci na to Čína údajně mění zákon o ochraně divoké zvěře, který v minulosti stál za jejich chovem. Ale pokud to nepovede k trvalému zákazu chovu divoké zvěře, nákazy jako tato se budou opakovat.
Překlad: Kara www.videacesky.cz
Když se pokusili vystopovat jeho původ, našli pravděpodobný zdroj. Tento trh s jídlem ve Wu-chanu. Z prvních 41 pacientů jich tu bylo 27. Nebyly to jednoznačné důkazy, ale čínští úředníci trh hned zavřeli. Na místě jako je toto už něco takové viděli. Zdravotníci se snažili získat kontrolu nad alarmujícím vypuknutím SARSu. Virus pochází z pevninské Číny. Pak se rozšířil zemí.
Nemoc hnisala v jižní Číně celé měsíce. V roce 2002 se na velmi podobném trhu v jižní Číně objevil koronavirus. Nakonec zasáhl 29 zemí a zabil téměř 800 lidí. Nyní, o 18 let později, je tento koronavirus v nejméně 71 zemích a již zabil více než 3100 lidí. Co mají tyto trhy společného s vypuknutím koronaviru a proč se to děje v Číně? Spousta virů, ze kterých jsme nemocní, pochází ze zvířat.
Některé viry, které způsobují chřipku, jsou z ptáků a prasat. HIV/AIDS pochází ze šimpanzů, smrtící virus eboly pravděpodobně z netopýrů. A v případě koronaviru 2019 zřejmě došlo k přenosu z netopýra na luskouna a z něho na člověka. I když jsou viry dobré v přenosu mezi druhy, je vzácné, aby ty smrtící přežily cestu až k lidem. To proto, že by potřebovaly všechny tyto hostitele, aby se někdy setkaly.
A zde přichází na řadu wuchanský trh. Je to mokrý trh. Druh místa, kde jsou živá zvířata porážena a prodávána ke spotřebě. Vůbec to nebylo překvapivé. A řekl bych, že to nebylo překvapivé ani pro mnoho vědců. Peter Li je profesor a expert na čínský obchod se zvířaty. Klece jsou umístěny jedna na druhé. Zvířata vespod se často válí v různých tekutinách. Zvířecí trus, hnis, krev.
V podstatě vše, co se na ně dostane ze zvířat nad nimi. Přesně tak může virus přeskočit z jednoho zvířete na druhé. Pokud zvíře přijde do styku s člověkem, mohl by ho virus infikovat. A pokud se virus rozšíří na jiné lidi, způsobí epidemii. Mokré trhy jsou po celém světě, ale ty v Číně jsou obzvláště známé, protože nabízejí mnoho zvířat, včetně divoké zvěře. Tohle je ukázkové menu, údajně z trhu ve Wu-chanu. Tato zvířata jsou z celého světa a každé z nich má potenciál přenášet viry na trh.
To, proč je tato zvěř na stejném trhu, je kvůli starému rozhodnutí čínské vlády. V 70. letech se Čína rozpadala. Hladomor zabil více než 36 miliónů lidí. A komunistický režim, který řídil produkci potravin, nedokázal nasytit více než 900 miliónů lidí. Na pokraji zhroucení v roce 1978 se režim kontroly vzdal a povolil soukromé zemědělství. Zatímco velké společnosti stále vévodily potravinám, jako je vepřové maso a drůbež, někteří menší zemědělci se pro přežití zaměřili na odchyt a chov divokých zvířat.
Na samém počátku to bylo zejména venkovské zemědělství, zahradní podniky například se želvami. Takto se chov divoké zvěře rozjel. A když to lidi začalo živit, tak to čínská vláda podpořila. Pro vládu bylo zásadní lidi podpořit, nehledě na druhu produkce, které jim zajišťovalo živobytí. Pokud se dokážete vyhrabat z chudoby, nehledě na prostředky, je to v pořádku.
Ale v roce 1988 učinila vláda rozhodnutí, které obchod s těmito živočichy změnilo. Přijala zákon o divoké zvěři, který označil zvěř za „zdroje vlastněné státem“ a chránil lidi zapojené do „využívání zdrojů divoké zvěře“. To je jeden z nejvíce zničujících problémů zákona, protože pokud označíte divokou zvěř za „přírodní zdroje“, tak to znamená, že ji můžete využívat pro lidský prospěch.
Zákon také „podporoval domestikaci a chov divoké zvěře“. A tak se zrodil průmysl. Malé místní farmy se proměnily v průmyslové operace. Tato medvědí farma začala s pouhými třemi a rozrostla se na více než tisíc medvědů. Větší populace znamenala větší šanci, že nemocné zvíře rozšíří nemoc. Zemědělci také chovali širokou škálu zvířat, což znamenalo více virů na farmách.
Tato zvířata byla kvůli zisku převezena na mokrý trh. Jak tento průmysl chovu divoké zvěře začal vzkvétat, současně poskytoval krytí nelegálním průmyslu s divokou zvěří. Ohrožená zvířata, jako jsou tygři, nosorožci a luskouni, dorazila do Číny. Na počátku tisíciletí se tyto trhy hemžily divokou zvěří, když se stalo nevyhnutelné. Nejnovější zprávy o smrtelném viru SARS, globální počet mrtvých dnes opět stoupl. Čína nahlásila napříč celou zemí více než 1400 případů infekce. Toho se zdravotníci celou dobu obávali.
V roce 2003 byla epidemie SARS¨ vystopována na mokrý trh zde, v jižní Číně. Vědci našli stopy viru v chovných cibetkách. Čínští úřednici uzavřeli trhy a zakázali chov divoké zvěře. Ale několik měsíců po epidemii povolila čínská vláda 54 druhů divoké zvěře, včetně cibetek, opět legálně k chovu. V roce 2004 měl průmysl divoké zvěře odhadovanou hodnotu 100 miliard juanů. A měl značný vliv na čínskou vládu. Chovný průmysl s divokou zvěří byl v obří čínské HDP malý.
Ale lobbisté z tohoto průmyslu měli obrovskou moc. Právě kvůli tomu čínská vláda dovolila, aby tyto trhy v průběhu let rostly. Například v roce 2016 vláda schválila chov některých ohrožených druhů, jako byli tygři a luskouni. V roce 2018 vzrostlo odvětví divoké zvěře na 148 miliard juanů a vyvinulo chytré marketingové taktiky, aby mohly trhy zůstat. Průmysl začal propagoval tuto divokou zvěř jako pomocné produkty, na posilování, sexuální výkon a samozřejmě na boj s nemocemi.
Žádné z těchto tvrzení není pravdivé. Přesto se tyto výrobky staly populárními u vlivné části čínské populace. Většina lidí v Číně nejí divoká zvířata. Ti, kteří tato divoká zvířata jedí, jsou bohatí a mocní. Malá menšina. A tuto menšinu se čínská vláda rozhodla upřednostnit před zbytkem své populace. Tento omezený obchodní zájem malého počtu jedlíků divoké zvěře existuje na úkor čínského národního zájmu.
Krátce po vypuknutí epidemie uzavřela čínská vláda tisíce mokrých trhů a opět zakázala obchod s divokou zvěří. Organizace po celém světě apelují na Čínu, aby byl tento zákaz trvalý. Čínská sociální média byla zaplavena peticemi, které ho mají nadobro zakázat. V reakci na to Čína údajně mění zákon o ochraně divoké zvěře, který v minulosti stál za jejich chovem. Ale pokud to nepovede k trvalému zákazu chovu divoké zvěře, nákazy jako tato se budou opakovat.
Překlad: Kara www.videacesky.cz
Komentáře (0)