Jsem James Veitch a podvodné e-maily, co dostávám, nemažu, ale odpovídám na ně. S kamarádkou Alex jsem nedávno zažil podivnou konverzaci. Aspoň myslím, že to byla ona. Stalo se to takhle: "Ahoj, promiň, že otravuju, ale vydala jsem se na výlet do Londýna a ukradli mi batoh. Ambasáda mi pomůže, nechají mě letět bez pasu, ale musím zaplatit letenku a hotel." Bylo to brzo ráno, tak píšu: "Cože?!"

"Díky za odpověď, potřebuju 2000 dolarů." Alex se někdo očividně naboural do e-mailu. A hra mohla začít. "Alex, jak se to vůbec stalo? Nevěděl jsem, že jsi v Londýně. A dva tisíce za hotel? Mohla jsi zůstat u mě – zadarmo. Na penězích pracuju." "Díky, Jamesi, slibuju, že ti to splatím." Vždy je to banka Western Union. "Upřímně mě štve, že si trávíš týden v náručí luxusu a ani nenapíšeš, myslel jsem, že jsme si blízcí.

Co se stalo?" "Nebuď prosím... Měla jsem plnou hlavu a byla jsem zmatená." Typická Alex. "Slíbil jsi, že pomůžeš, takže už jsem v klidu. Můžeš ty peníze poslat už dnes? Fakt potřebuju stihnout příští 'dosupný' let." "Alex, než to udělám..."

– a já opravdu chci! "Než to udělám, řekni mi jednu věc. Jaký jsem byl... jako milenec? Vždy jsem to chtěl vědět, ale bál jsem se zeptat." Tohle jsem nečekal: "Jamesi, nezačínej! Jsem v průšvihu, bolí mě hlava, prosím, pomoz mi." "Jestli se budeš chovat takhle, tak si můžeš pomoct sama. Pamatuješ na Toskánsko?" Já ne.

Nikdy jsem tam nebyl. "Ty obří vlny?" Musely by být, je to ve vnitrozemí. "Řekni, že mě pořád miluješ." "Dobře, ráda na to vzpomínám." Opravdu? Vážně? "Kéž bychom si to mohli zopakovat. Nikdy na to nezapomenu. Tak mi pomoz!" Vím, co si myslíte. "Ale miluješ mě?" "Ano, miluju tě."

Tohle se mi líbí ze dvou důvodů. Zaprvé mi nějaký týpek z Nigérie říká, že mě miluje. Navíc jsem nezadaný. Jak jinak. A občas je milé ta slova slyšet. "Až to skončí, setkáme se na letišti." A tohle je super – "Miluju tě." "Ahoj Alex, je Western Union bezpečná? A můžeš mi napsat báseň? Nic dlouhého, jen krátkou báseň pro mě. Něco o Toskánsku.

Moc by to pro mě znamenalo." "Western Union je 100% bezpečná." "A báseň?" "Báseň napíšu, v pohodě, ale pošli peníze, ať se můžem potkat." "Nic neudělám, dokud nedostanu báseň." "Dobře, vidím, že nepomůžeš, díky za čas." Přišlo mi to smutné, tak jsem napsal: "Aspoň to Toskánsko nám zůstane."

Překlad: Xardass www.videacesky.cz