Vítězem každých německých voleb je autoMagazin Royale

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 1
73 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:22
Počet zobrazení:2 816

Tato epizoda vznikala ještě před německými volbami do Spolkového sněmu, přesto má Jan Böhmermann jasno: na plné čáře zvítězí auto. Tým Magazinu Royale vysvětluje, jak je to v Německu s prostorem pro auta ve městech, k čemu se nestydí současná garnitura ve jménu automobilového průmyslu uchýlit a proč s tím nikdo z politiků nic nedělá. Na závěr v bombastickém hudebním čísle klade nejpalčivější otázku celé německé dopravní politiky.

Poznámky:
Christian Lindner je předsedou německé strany FDP (Svobodná demokratická strana).
ADAC je největší německý automobilový spolek.

Přepis titulků

Moc pěkné. Pěkné auto. Moje auto, podívejte. Není to krásné auto? Moje! Na co osobnost, když máte tak boží auto? Čím větší, dražší a rychlejší auto, tím lepší je člověk v něm. Auto first, člověk second. Auto symbolizuje svobodu.

Auto a svoboda jsou spolu spojené jako auto a… Christian Lindner. Řidiči už tak platí spoustu daní a poplatků. Já to vidím liberálně stejně jako Montesquieu, když není nutné udělat nějaký zákon, je nutné neudělat ho. No jo, mon dieu, Montesquieu.

Holleri du dödel di, di dudel dö. Naprosto s ním souhlasím. Auto je poslední liberální hradbou proti zdravému rozumu. Auto pro mě znamená flexibilitu, funkčnost, fofrklacek, FFF. Jediné FFF, které akceptuji. Fuck you, Greta. Dnes budeme v Magazin Royale mluvit o naší lásce k autu. - Prosím, to ne.

- Ale ano, Ulfe. Proč je pro nás v Německu auto tak důležité? Proč to vypadalo takhle, když se skoro kandidát na kancléře setkal se špičkami automobilového průmyslu? Jako by se slavila svatba v Buckinghamském paláci, který zařídil Harald Glöckler. Pompézní! A proč aktivisty za klima zatýká jako zločince speciální komando saské policie, - když demonstrují proti autům?

- Kolem 12:55 s nimi udělalo speciální komando saské policie krátký proces. Zásah proti silničnímu chaosu. Mezitím už se kolona táhla několik kilometrů. Naštěstí nestála akce dálničních idiotů žádné životy. Montesquieu… Kdo je tu teď dálniční idiot? Aktivista na mostě, nebo ten Otto, co stojí v koloně? Nebo tenhle? Když jsme u otázek, je to vůbec normální, že se svým druhým autem koupeným za čestně získané koncesionářské poplatky nemůžu najít parkovací místo?

Nikdy není kde zaparkovat! To se nám srazila města? Nebo je snad v Německu moc dalších řidičů kromě mě? V roce 2020 bylo v Německu registrováno 48,2 milionu osobních aut. 48,2 milionu osobních aut. Kdybyste je všechny postavili do řady, byla by to řada dlouhá 48,2 milionu osobních aut.

A ty vidíme, cítíme a slyšíme každý den. Ve městě, na dálnici, při parkování. V Německu je moc plno. Protože našich 48,2 milionu osobních aut musí někde parkovat. Parkovat! Parkování je ožehavé téma i ve volební kampani. …nepatří k jeho silným stránkám.

To bychom měli ještě potrénovat, pane Scholzi. No, to ještě potrénujte. Takhle na obrubníku. Případ pro státní zastupitelství. Teď tam oba hloupě stojí. Olaf, ale hlavně to auto. 23 hodin denně německá auta jen někde postávají. Stojí tak dlouho, že by to spíš než vozidla měla být stojidla. Kdyby všechna v Berlíně registrovaná auta parkovala u sebe, potřebovala by 17,5 km² plochy.

To je 2 451 fotbalových hřišť, 26 192 tenisových kurtů, 4 188 106 stolů na ping-pong. Auta zabírají příšerně moc místa. Úplně všude jsou auta a my si na to prostě zvykli, že naše města nejsou stavěná pro lidi, nýbrž pro auta. Ani nemusíte na ulici, uvidíte to i na počítači.

Zahrajte si SimCity. To existuje už od roku 1989, klasika. Stavíte si tam vlastní město a sledujete, jak roste. Hned si připadáte jako Vůdce v Linci. A jak naznačuje to „sim“, má se jednat o simulaci reality. A to návrháři té hry velmi dobře zvládli, jen ne u aut a parkovišť. Brzo nám došlo, že v reálu je příliš mnoho parkovacích míst.

Naše hra by byla velmi nudná, kdybychom měli realistický počet parkovišť. Zkusili jsme realističtější simulaci. Takové město znáte ze SimCity, ale teď přidáme realistický počet aut, prostě je tam hodíme, tady klikneme, rozšíříme ulice jako v realitě, k tomu ty garáže, parkoviště, parkovací domy, podzemní garáže…

Proboha! V něčem takovém přece nechceme bydlet. Ale bydlíme. A to ne v PC hře, ale ve skutečnosti. Naše města a vesnice jsou zavalené auty a dalšími auty. Tolika auty, že nejinovativnější dopravně-politický nápad naší doby zní: Měli bychom mít možnost přesouvat se také létajícími taxíky. Geniální plán nejbystřejší členky Laschetova týmu pro budoucnost.

Když jsou ulice plné aut, vynalezneme nová auta, která nad těmi na zemi budou létat. Vítejte v zemi kutilů. Alespoň se Německo snaží proti asfaltovým pouštím něco dělat. V budoucnu už se má zválcovat jen 30 ha země. A to každý den. Už jen 300 000 m² každý den. Svět betonu a asfaltu pro parkoviště, silnice a auta.

- Jako v Hollywoodu. - O existenci některých míst nic netušíme. Jsou plná snů. Plná nadšení. - A plná aut. - Německo! Kde se děti v kině dívají na antropomorfní auta, protože to dělali už jejich rodiče. K tomu máme kamarády, to si pamatuj, jsou tu pro tebe dnes i zítra.

Herbie… Auta jsou prostě lepší lidé. Jsme autoland, no a? Nám nevadí, že jsou všude auta. Kdo by totiž chtěl, aby byla německá města tak nepřátelská k autům jako třeba Vídeň, hele. Před a po. Kdo by tam žil. Nebo Amsterdam.

To snad ne, prosím, to ne. Nebo Paříž. Příšerné! Nelidské. Nebo Soul v Jižní Koreji. To ne! Tak to u nás v Německu nikdy nesmí vypadat! A přísahám, že jestli někdy nebudu smět jet na dálnici, jak chci, tak se vystěhuju. Do země, která nemá omezení rychlosti. A to do… A sice do… No jo.

Odkdy nás v Německu zajímají jiné země? Nechceme omezení rychlosti, je k ničemu. Omezení na 130 km/h by dle studie Úřadu pro životní prostředí ušetřilo ročně 1,9 milionu tun CO2. Ále, CO2, skleníkové plyny… Já chci i v budoucnu v 260 km/h nabořit do auta v zácpě. Hele, je to prostě skvělý nápad, tekutinu, která je z mrtvých dinosaurů, nalít do stroje, kde ta tekutina exploduje, a tak jet z Pulheimu do Wermelskirchen.

Je to super! Já si nenechám svoji svobodu zničit přírodou. A už vůbec ne fyzikou! Pro snižování množství CO2 v atmosféře už přece máme technické inovace. Island: Největší zařízení pro ukládání CO2 v provozu. Při plném nasazení by měl přístroj ročně odsát z atmosféry 4 000 tun CO2. To odpovídá emisím asi 870 aut.

Náklady na provoz technologie činí 10–15 milionů dolarů. Jen! Stroj na snižování CO2, který uloží emise 870 aut, stojí jen 15 milionů dolarů. Taky bychom mohli vyřadit z provozu 870 aut, ale přece nenechám to auto jen tak stát. Navíc auta nemůžou být špatná pro přírodu, jinak by nebyly takové reklamy.

Laň. Voda, hele. Auto stojí v lese. Cool. Auto u jezera a ještě zvířátko. Hele, opice. Auto ve stepi, se slonem… Auta jsou v podstatě příroda. Taky by se dalo říct, že je to greenwashing automobilového průmyslu, ale taky to říkat nemusíme. Místo toho můžeme mít radost ze super aut, třeba z mého hybridního SUV.

Dostal jsem za něj i ekologickou prémii. Ekologickou! Jane, promiň, že tě přerušuju, ale to, co tam zrovna vychvaluješ, je kravina. Má to výfuk, takže to pořád ještě může způsobovat emise. Nejen při výrobě, ale i pak při jízdě. Nekaž nám tady náladu, paní odbornice.

Copak za to můžu, že jsou auta pořád větší? Auta zkrátka rostou jako stromy. Je to skoro biologie. Od 60. let se německá auta průměrně rozšířila o 30 cm a prodloužila o 60 cm. Ze 135 cm na výšku už vyrostla na 155 cm. 155 cm je pro mě na ulici ve výši očí. Když s takovým strojem letíte zónou hřiště na ulici, v podstatě zklidňujete provoz.

A děti, ty to přece chtějí také, co? Děti, to přece taky chcete, ne? Tohle byla loni opravdová reklama na Audi RS4. Hustý, co? No dobře. Máme chvíli před volbami, jsme tedy v pozici, kdy můžeme věci začít dělat jinak než doteď. Možná bychom si měli položit pár nepříjemných otázek o dopravě.

- Prosím, to ne. - Ale ano. Svoboda je totiž vždycky i svoboda těch, co jezdí jinak. Nejsem dálniční idiot ani ekofanatik, ale když zrovna nedrandím Kolínem ve svém městském bouráku, nýbrž jezdím na cool kole, všímám si, jak cyklostezky pokaždé zčistajasna končí. Všimli jste si toho?

Je to všude. Cyklostezky, které najednou končí, a nikdo neví proč. Třeba tady. Všude znenadání končí cyklostezky. Proč? Záhada v celé republice. Teď tu byly a najednou jsou pryč. Jen tak, šup! Ale proč ta cyklostezka najednou končí? Silnice taky jen tak nekončí. Proč ta cyklostezka najednou končí? To je zásadní otázka německé dopravní politiky. Je to otázka všech otázek.

Jasně, Německo je zemí Karla Benze, vynálezce automobilu, přezdívka strýc Benz. Nebo Adama Opela, vynálezce automobilu pro ty, co chtějí německé auto, ale zároveň chtějí ponížit německé automobilky. A také Ferdinanda Porscheho, vynálezce hitlerovského knírku na čele. Ale už se úplně zapomnělo, že než ti tři dálniční idioti Německo převzali, byli jsme především zemí kola.

V roce 1817 vynalezl Karl von Drais tento stroj. Původně jako sado-maso hračku na ball-busting, prosím, nehledejte to. Pak se to nevešlo do adventního kalendáře, ale na dopravu to stačilo. Německo je země, kde bylo vynalezeno jízdní kolo. V Mannheimu, městě velkých myslitelů. Dříve patřily naše ulice všem účastníkům provozu.

Třeba ve Wuppertalu v roce 1902. Koukejte. Co to? Všude volná parkovací místa. Kde jsou semafory? Proč tam netroubí klaksony? Kde jsou přechody? Proboha! Člověk ani neví, jak se cítit. Po světových válkách ale vypadala německá města takto. Z hlediska městského plánování úplný reset. Taková válka má i výhody, třeba pro plánování dopravy.

Co Německo udělalo? Využilo šanci a města postavilo znovu, ne pro lidi, ale pro auta. Také se mohly založit velké parky. K tomu ale nedošlo. Místo toho vznikly široké silnice. A tam, kde měly probíhat, se strhávala další stará zástavba. Co nezničila válka, to se zdemolovalo v šílených 50. letech. Ve jménu aut. Nádherná léta hospodářského zázraku. Hon začíná.

Hon na lidi, který zahájili řidiči na chodce. Vyhlazovací válka, která je nevyhnutelná. Tak je to s Němci a vyhlazovacími válkami, vždycky jsou tak nějak nevyhnutelné. Nedá se nic dělat. Stále více aut přineslo po válce na německé silnice úplně nový problém. Děti. V roce 1948 zemřelo jen v Hamburku 67 dětí v silničním provozu. To by samozřejmě nešlo.

Pomačkalo to karoserii Opelu Olympia, tak to nešlo dál. A tak vsadila země kutilů na chytré nové řešení, hřiště. První hřiště byly ochranné zóny, které měly chránit děti před nebezpečím velkoměst. A tak dodnes oplocujeme své děti na hřištích, aby mohla auta volně jezdit. A aby ty malé dopravní překážky nezapomněly, proč si tam hrají, připomínáme jim to nenápadně na každém hřišti.

Všude samé pneumatiky. Na každém hřišti. Je dobře, že jsou ty děti tam, kdyby si měly hrát přímo na ulici, přineslo by to nevýslovné utrpení těm nejslabším z nejslabších, řidičům aut. V obytných zónách jezděte pomalu a buďte připraveni brzdit, protože kdo má na svědomí lidský život, trpí do konce života.

Ale ne! Nebojte, nebylo to skutečné auto, dámy a pánové. Taková veselá naučná videa vymývala celá desetiletí Němcům mozek. Dokud i poslední dálniční idiot neuvěřil, že v silničním provozu jsou problémem děti, ne auta. ADAC varuje před dětmi v nákladních kolech. Jediní, kdo pořád nepochopili, jak nebezpeční pro provoz jsou, jsou bohužel ty děti samy.

To je rock! Hned má head-banging úplně jiný význam. To byla ostatně původní hudba, kterou v tom videu použilo ADAC. Když jde o auta, nevyhneme se brutalitě. Pak už Německo není svobodomyslná, rock'n'roll země Christiana Lindnera, Ulfa „Prosím, ne“, ADAC nebo AutoBildu. Pro dobro našich aut se ničeho nezalekneme.

Ve jménu aut se Německo stává vyvlastňovací komunistickou diktaturou. Vyvlastněno kvůli stavbě A100. Protože stály domy v Treptowě v cestě dálnici, museli nájemci pryč. Na odškodnění čekají už více než 6 let. Německý automobilový socialismus nezastaví v rozmachu Benz ani Hyundai. Je to pravda. V Německu se vyvlastňuje jako u Honeckerů pod pohovkou, když to slouží našemu nejvyššímu státnímu cíli, autu. V Německu kvůli stavbě silnic právě probíhá 142 jednání o vyvlastnění.

Kdo v nespravedlivé bolševické republice trpí vždycky nejvíc? Ano, šlechta. Jak vidíte za okny, bohužel nám vede přímo středem zahrady tepna Bodenwaldu, B38. A to je samozřejmě velký nedostatek, který nám postavili přímo pod okny. Ach ano, B38, tepna Bodenwaldu. Vede přímo skrz soukromou zahradu. Až lžičky v míšeňském porcelánu cinkají. Silnice přímo vašimi a mými vyvlastněnými zahradami, zaplacené z našich daní.

Proč se proti tomu takový baron nemůže bránit? Protože Německo tak těsně srostlo s autoprůmyslem jako Mark Forster se soukromými rádii. Vpravo, vedle StaSi kancléřky, je Hildegard Müller, 3 roky státní ministryně při úřadu kancléřky, teď je předsedkyní nejdůležitějšího spolku lobbistů automobilového průmyslu, VDA. Nebo Eckhart von Klaeden byl 4 roky státní ministr při úřadu kancléřky a dnes je lobbista pro Deimler.

Nebo Joachim Koschnicke, tady vedle autokrata a evropského šampiona v ball-bustingu, Viktora Orbána. Ten byl 2013–2017 hlavním lobbistou Opelu a hned potom volebním manažerem CDU. Auto-lobbing není jednosměrka, nýbrž spíš P+R z politiky rovnou do Benz arény a zase zpátky. V politice a automobilovém průmyslu se personál vyměňuje tam a zpět častěji než brachiosaurus v dinosauřím kvartetu. Těžký až 28 000 kg, 25 metrů dlouhý, nebezpečnost 4.

Kolik by z něj asi bylo benzínu. Když jsme u živoucích fosilií, jako by personální incest mezi politikou a automobilkami nebyl dost špatný, ještě tu je spolkový ministr pro dopravu a netransparentnost. Ten automobilovému průmyslu při každé příležitosti kryje výfuky. Dieselový skandál, od ministra Scheuera prázdné stránky. Ministerstva, ale i koncerny jako VW blokují vydávání dokumentů, stěžují si bojovníci proti korupci.

Proč je Andreas Scheuer ideální ministr dopravy pro autoland Německo? Vysvětli, Marcusi. Málokterý ministr přinesl do Bavorska tolik peněz jako Andy Scheuer. I to musíme v té bilanci zmínit a uvážit. Díky za upřímnost. Ale nebojte, po volbách, teď se nesmějte, se konečně všechno zlepší.

Samozřejmě se nezlepší nic. Šéf CDU Laschet se vyslovil proti omezení rychlosti na 130. Je prý potřeba zlepšit technologie, ne vést nesmyslné debaty. To říká CDU. Vlezdovýfukové z extrémně pravicové AfD očividně také psali program při 180 km/h na odstavném pruhu. AfD podporuje motorizovanou osobní dopravu, nejoblíbenější způsob pohybu. A Zelení?

Co Zelení? Jak to vypadá s dopravní transformací? Automobilový průmysl se musí transformovat, ale nesmíme ho přetížit. Pravidla tedy musí stimulovat, nikoli přiškrcovat. Dobře, stimulovat, ne přiškrcovat. Milý pane Kretschmanne, myslím, že ball-busting je něco pro vás. Po volbách se nic nezmění, ani když přijde posun doleva a přijdou rudí benzínoví demokrati pod vedením vrchního parkovače Bleska McScholze.

Ve volebním programu SPD se o problému aut ve městech píše jen jediné kouzelné zaříkadlo: Programy podpory a změny v dopravním právu budou podporovat města, aby vytvořila více prostoru pro MHD, pěší a cyklisty. Abrakadabra. Více místa pro lidi. Ale jak to uděláte, aniž byste konečně sebrali místo autům?

Nikdo si na auta netroufá. Nejpozději až bude ve vládě, objeví i Levice slabinu pro brm brm. V Berlíně se právě středem města staví dálnice. Vyvlastňuje se úplně jako v NDR. Co na to SPD, Levice a Zelení v čele města? Panikaří a raději dálnici schovávají. A100 má být z velké části zastřešená, aby se redukoval hluk a zplodiny.

Kde zastřešení není možné, jsou v plánu zelené protihlukové stěny. Dálnici hezky přikrýt a po stranách přidat květináče, levicová dopravní transformace hotová. A co maj říkat lidi tady od nás ze vsi, co Böhmermanne? Snažil jsem se znít jako někdo z venkova. No jistě, i lidé na venkově potřebují auta. A kamiony, co jezdí 70 přes vesnici. Jasně, na venkově cyklostezky nekončí zčistajasna, tam ani nezačnou.

Kolo a nerovnou čáru, která má představovat cyklostezku, namalovali neznámí pachatelé na cestu mezi dvěma částmi města Kyritz. Malůvky podráždily účastníky provozu i policii. Jasně, jsme podráždění. K čemu cyklostezka na venkově. Kdo nechce jet autem, ať jede autobusem. Jezdí co dva dny. Potřebovali bychom změnu. Ve městě i na vsi! Já jsem připraven. Na kole mám vybavení, aby se mi nic nestalo. Když se vyšvihnu do sedla, je takové kolo skvělá věc.

Ano, kdy Německo konečně splní to, co mi Rolf a jeho kamarádi roku 1987 slíbili? Silniční provoz pro lidi, ne pro auta. Dokonce zajdu tak daleko, že řeknu, že Německo potřebuje dopravní politiku zaměřenou proti autům.

Proč cyklostezky pokaždé najednou končí? To je ta otázka. Možná je pomalu čas na nové pedagogické dopravní písničky, tentokrát pro dospělé. To by mohlo fungovat. Když tak vidím naše Německo, všude samá osobní auta, naše srdce jsou vyasfaltovaná, jsme automobilově radikalizováni. Tak přestaňte řídit a začněte přemýšlet.

Protože když se jednou začnete ptát, už ty otázky nikdy neskončí. Proč jsou tady úplně všude auta? Proč je Discovery 4,9 metru dlouhé? A co se dá v Bielefeldu vlastně discoverovat? Proč parkuje to Q7 s výstražnými světly na cyklopruhu? Proč se německým pracháčům při řízení Porsche postaví…

něco do cesty? Proč na elektrokole máme mít helmu, ale v kabrioletu ne? Proč říkáme asfaltové poušti v centrech města čistá zóna? Proč je heroin zakázaný, ale rychlost 260 povolená? Proč se chce tátovi brečet, když mu seberete VW minibus? Tisíc otázek, nemůžu na to přijít, proč tady ta cyklostezka najednou končí? Proč se s tím brm brm vlastně ještě otravujeme? Proč tady ta cyklostezka najednou končí?

Proč stojí jízda načerno 100 eur, a špatné parkování jen 10? Proč potřebujeme pro děti a babičky přechody? Vážně chtějí lidé autem na nákupy do centra? A jak skvělá by ta centra byla, kdyby nikdo neměl osobní auto? Proč na cyklostezce rostou stromy, ale na dálnici ne? Proč dělá Disney dětské filmy s autama s obličejem? Co je povinné ručení za divnej výraz? Proč ve městech nejezdíme 30 místo 50?

Tisíc otázek, nemůžu na to přijít, proč tady ta cyklostezka najednou končí? Proč se s tím brm brm vlastně ještě otravujeme? Proč tady ta cyklostezka najednou končí? Rád jezdím autem, ale i tak si říkám, jestli bychom neměli pomalu pomýšlet na nějaké inovace. Kdy najdou němečtí kutilové odpověď na otázku, proč tady ta cyklostezka najednou končí?

Proč tady ta cyklostezka najednou končí? Proč ta cyklostezka najednou končí? Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář