Kurt Cobain o identitěBlank on Blank

Měl jsi na střední nějaké problémy? Jo. Připadal jsem si tak odlišný, že se mnou nikdo nechtěl nic mít. Určitě mě podezřívali, že bych mohl vyvraždit celou školu. KURT COBAIN O IDENTITĚ S JONEM SAVAGEM 22. ČERVENCE 1993 NEW YORK CITY Matka se vždycky snažila udržovat v rodině anglickou kulturu. Pořád jsme třeba pili čaj.

Ale nikdy jsem nevěděl, kdo byli moji předci. Dokonce jsem až do letoška nevěděl, že Cobain je irské jméno. Zjistil jsem, že v žádném telefonním seznamu v Americe není žádný Cobain, tak jsem obvolával Coburny. V San Franciscu jsem našel jednu paní, která zkoumala historii naší rodiny. Pochází z hrabství Cork, což je zvláštní náhoda, protože jsme během turné v Corku hráli.

Celý den jsem tam byl jako ve snách. Nikdy před tím jsem necítil takovou duchovní sílu. Celý den jsem měl slzy na krajíčku. Strašně zvláštní. Měl jsem fakt hezký dětství, až do rozvodu. Najednou bylo všechno jinak. Některým spolužákům jsem se nemohl podívat do očí. Zoufale jsem chtěl mít tradiční rodinu jako všichni. Mámu a tátu.

Protože jsem si nemohl najít žádný kamarády mezi klukama, trávil jsem dost času s holkama. Měl jsem pocit, že se k nim nikdo nechová slušně, protože ženy jsou hrozně utlačované. Slovy jako krávo, nebo děvko se rozhodně nešetřilo. Je pravda, že jsem poslouchal Aerosmith a Led Zeppelin. Hrozně se mi líbily jejich melodie, ale až po letech jsem pochopil, že spousta z toho je o sexu.

Pořád psali o svých pérech a sexu. Tehdy jsem si začal uvědomovat, co mě ty poslední roky na střední pořád tak štvalo. Pak se objevil punk rock... A všechno to začalo dávat smysl. Všechno do sebe zapadalo. Odrážel moje sociální a politický cítění, zkrátka všechno. Byl v tom můj vztek, odcizení. Považovalo tě okolí za gaye?

Jo, i já sám jsem si myslel, že jsem gay. Myslel jsem, že by to mohlo vyřešit můj problém. Nikdy jsem nic nezkoušel, ale měl jsem teplýho kamaráda. Máma ale nechtěla, abych se s ním kamarádil. Protože... je prostě homofobní. Bylo to pro mě zničující, protože jsem konečně našel kamaráda, kterého jsem mohl obejmout, otevřít se mu a mluvit s ním o čemkoliv.

- Ale to přestalo. - Jo, už jsem se s ním nesměl vídat. Jak zpíváš? Většinou přímo od žaludku, kde se mi hromadí všechna bolest. Pokaždé když mi dělají endoskopii, najdou mi v žaludku podráždění, které je způsobené vším tím vztekem a křikem. A není to jen žaludek, s čím mám potíže. Mám taky skoliózu. Váha kytary mi pokřivila záda a ty mě teď pořád bolí.

Neustále mám nějaké bolesti a to jen přidává... vztek do naší hudby. Jsem za to svým způsobem vděčný. Možná už se teď cítíš lépe, ne? Jo, hlavně od té doby, co jsem se oženil a mám dítě. Za poslední rok se můj duševní i fyzický stav... zlepšil skoro o sto procent.

Tak dobrou náladu jsem neměl... co se naši rozvedli. Překlad: Veru www.videacesky.cz