Joshua Jackson u Craiga Fergusona

Mým... prvním hostem je
hvězda seriálu Hranice nemožného, který dávají ve čtvrtek na stanici FOX.
Podívejte se. - Tudy!
- Pohyb! Waltere! Našli ten čip. Co kdyby tam někdo byl? Co kdyby tam někdo...? Takovou smůlu bych měl já.


Jen tak bych si posedával... Bum!
"Co to...? Děkuju pěkně!" Jako vždy na úrovni. Přivítejte prosím Joshuu Jacksona. Překlad: scr00chy
www.videacesky.cz - Opravdu?
- Jo. Počkej. Hranice nemožného - děsíme lidi k smrti. To bylo skvělý a děsivý.

Ty dveře mě naštvaly. To nemůžeš.
Co kdyby tam někdo byl, Joshuo? V to jsem doufal. Co je podle tebe horší?
Rozkopnutý dveře, nebo chlapi se samopaly? No... obojí by mě rozhodilo. Kdybych seděl na záchodě a slyšel křičící muže
běžet po schodech, řekl bych si:
"To mám dneska ale štěstí."

Přesně. Něco podobnýho
se mi stalo s lidma od TMZ. Přesně tak.
Otravujou tě lidi z TMZ? - Někdy jo.
- Snažej se tě vyprovokovat, viď? - Ano.
- Jsou dost nepříjemní. Nepříjemní lidé. - Ty nejsi nepříjemnej, ne?
- Máma je málo objímala. Tvoje máma tě hodně objímala,
když jsi byl malý? Nevím, jak odpovědět.
Když řeknu ano, jsem mazánek, když řeknu ne,
povede to k něčemu většímu.

Ne, ne, ne, no tak.
Když odpovíš upřímně, dozvíš se můj upřímný názor na něco... na něco, do čeho mi nic není.
A je to. Od toho tu jsem. Byl jsem dostatečně objímané dítě. A táta tě taky dost objímal? Ne. Jak dlouho už nenávidíš svého otce?

Chodíš k psychiatrovi? Teď u jednoho jsem. Chtěl jsem to probrat, protože... není nad to podělit se o něco
s celým národem. V téhle show?
To jsi na špatném místě. Nikdo se nedívá. Neboj. My to nikomu neřekneme. Jen dva opilci z Jersey.

Náhodou, naše sledovanost je obrovská. - Masivní.
- Jo. Třeba tihle dobří lidé. - Takže nechodíš k psychiatrovi?
- Ne. Měl bych? Ne, nemusíš. Ale myslím,
že mnoha hercům by to prospělo. Já s tebou souhlasím. S některými z nich pracuju. Pokud tvojí náplní práce je
vydávat se za někoho jiného...

To je podle mě velice zdravé. Tím si nejsem tak jistý, Joshuo. Kdybych mohl vydělávat tak,
že nebudu sám sebou, všechno by bylo fajn. - Jo, přesně.
- Chápeš, co říkám? - Asi si zajdu za psychiatrem.
- Hned po téhle show? - Já k psychiatrovi opravdu chodím.
- A jak to jde? - Dobře.
- Objímal tě táta dost? To už máme za sebou.

Teď jsme u: "Objímali tě tví učitelé?" Někteří z nich až moc,
jedna naopak málo. Kde teď bydlíš?
Ve Vancouveru? Tam natáčíte? Ale půl roku trávíš...
Minule jsi mi totiž říkal, - že trávíš půl roku v Paříži.
- Ano. A půl roku ve Vancouveru. Ne. Minule jsem říkal, že trávím půl roku
v New Yorku a zbytek v Paříži. Teď jsem většinu času ve Vancouveru,
kde natáčíme, a zbytek...

Moje drahá polovička totiž bydlí v Paříži,
takže tam jsem s ní. Je to fakt těžký. Jo, to musí bejt hrozný. Je to strašný. Každej večer brečím
kvůli nedostatku objímání, ale dá se to přežít,
protože jsem v Paříži. A ona tě nenavštěvuje ve Vancouveru?
Předpokládám, že to je ona. - Máš pravdu. V dnešní době člověk neví.
- Pochopitelně. Koukni na sebe.

Jsi pohledný, udržovaný.
Možné je obojí. - Proč by ne?
- Máš pravdu. Další zajímavá otázka.
Když jsem vyrůstal, takovéhle oblečení o něčem svědčilo. Ale teď nemůžu vyjít z domu,
aniž by moje přítelkyně, která je naštěstí žena, neřekla: "Tohle nosit nemůžeš.
To nejde." Kdy u nás mužů k té změně došlo? No, nejspíš tak kolem věku...
Ne... - Já nevím.


- No právě. Máš pravdu.
Nevím, kdy k tomu došlo. Po troškách se to projevuje a najednou:
"A jo, ty ponožky k sobě nepasujou." Víš, co jsme s mojí ženou
nedávnou udělali? Vyhodili jsme všechno moje oblečení. Nebavili jsme se o tom minule?
Udělala mi to taky. Líbí se mi, žes řekl "my",
protože jsi chtěl říct, že ho vyhodila ona. Mně se stalo to samý. Přišel jsem domů a na podlaze ležely
čtyři odpadkové pytle.

A já: "Hele, moje trička."
A ona: "Jo, pryč s nima." A pak jsme šli nakoupit nový oblečení. Vidíš? No jo, ale koupili jsme trička,
jaký jsem do té doby neviděl. Bez nápisů. Ani ťuk. Bez nápisů a všechno se jaksi smrskne. Oblečení ti najednou pasuje.

Jo, pasuje ti a je... čistý. A jakmile se na nich objeví díry,
to není dobře, ale naopak musí pryč. Jo, když mám na tričku díry,
říkám si: "Už je skoro připravený." Už je skoro hotový. Ty jsi... ty ještě nejsi ženatý, ne? Ne. A plánujete to? Jo, určitě ta možnost existuje.

- Výborně.
- Zatím nám to klape. - Ona je Němka, ne?
- Jo, je. Ona mi řekne,
až budeme připraveni na svatbu. "Nastal čas." "Čas nastal právě teď." Ona si tě nevezme,
jen si tě anektuje. A mí předci jsou Irové,
takže na to jsme zvyklí. Budeš v pohodě.

Pověz mi o Vancouveru.
Budeš tam přes Vánoce? Ne, na Vánoce budeme tady v L.A. Já jsem původně z Vancouveru,
takže ten seriál se točí doma. Panebože, to tady je
někdo z Vancouveru? Ne, jen na sebe
chce upoutat pozornost. Říkáš si někdy, kdybys najednou řekl...
Albuquerque! Tak asi ne.
Už znám odpověď. Ne, zkus...
já se snažím odhadnout, odkud jsou. Jedno zkusím.

Detroit! - Vidíš?
- Jsi profesionál. Kdepak, nezvládla ten nátlak. Stačilo dlouho zírat.
Ona ani z Detrotu není, jen jí mně bylo líto. "Tohle je trapas. Já tomu chudákovi pomůžu.
Popojeď." "Jednou jsem tam byla!" - Byl jsi někdy v Detroitu?
- Byl. Dokonce jsem tam...


Jsi fanda hokeje? Párkrát jsem na hokeji byl. Vhazoval jsem puk na zápase v Detroitu. "Vhazovat puk" je nějaká sexuální poloha? Ano, obšťastnil jsem hráče před zápasem. Aha, takže jsi "vhodil puk"... - Tobě zvoní telefon?
- To je trapas. Hele, ona mi volá. Zvedni to. Ahoj lásko, jsem v televizi
a ztrapňuju se před celým národem.

Pšt, on telefonuje, dopřejte mu klid. - Jde to dobře.
- Můžu s ní mluvit? Vydrž, někdo s tebou chce mluvit. Tohle mi dá sežrat,
tak na ni buď hodnej. Haló, Diane? Ano, jsem na něj hodnej.
Poslyš, zrovna jsem viděl Hanebný pancharty. V tom filmu jsi byla skvělá.
Opravdu velice dobrá. Publiku se to taky líbilo.

A musím říct, že tvůj německý přízvuk
byl velice přesvědčivý. Velice dobrý. A Quentin Tarantino
bude brzo v naší show. Kde mám ten papír? Teď někdy. Jo, bude tu. Tak mu řeknu,
že jsme tě sem konečně dostali tak, že jsi volala svýmu přiteli
uprostřed natáčení! O nic nejde. Zas ti ho dám.
On baví publikum tím, jak je mu trapně. Tak zatím.

Měj se. - Diane.
- Dobře. Díky, omlouvám se. Jo, po práci ti zavolám.
Miluju tě. Pa. Zatím. Nejspíš jsem měl ten telefon vypnout. No jo, někteří to tak dělají. Vyšel jsem ze cviku. To nevadí.

Ale jde o to,
že ses tak připravil o všechen čas. Sakra. No, aspoň sis promluvil
s mou lepší polovičkou. - Je velice atraktivní.
- To teda je. - Jsi šťastnej člověk.
- To rozhodně jsem. No, tak to se máš. Joshua Jackson, dámy a pánové! Překlad: scr00chy
www.videacesky.cz