Gurbanguly Berdimuhamedov

Stát Turkmenistán. Přesněji jeho prezident Gurbanguly Berdimuhamedov. Nepleťte si ho Gurbanguly Berdimuhamedovem z vaší střední. Nebo s tím, se kterým v létě randila Taylor Swift. Mluvíme o tomto Gurbanguly Berdimuhamedovi. Nedávno se objevil ve zprávách, když kolovala fáma, že zemřel. Něco, co tamní vláda tvrdě vyvracela. Nejdříve tvrdila, že byl jen na dovolené, a pak ve státní televizi odvysílali 25minutové video, kde je vidět vše, co měl dělat.



Od bowlingu přes posilování s přáteli až po toto. Jak víme, náš drahý vůdce umí skvěle řídit sportovní vozy. Jezdil svým silným offroadem kolem kráteru. Všem nám ukazoval své řidičské schopnosti. To jste mě přesvědčili. Ten chlap je zcela jasně naživu.



Mrtvoly nemohou kroužit kolem ohnivé díry. Vzpomeňte si na všechny ty mrtvé. Babe Ruth, Galileo, Marlon Brando, matka Tereza, původní Paul McCartney. Vidíte, že by někdo z nich kroužil kolem ohnivé díry? Jistě že ne, na to musíte být naživu. Pokud vám Berdimuhamedov přijde povědomý, už jsme ho tu zmínili. Bylo loni v díle o autoritářských vládách.



Ukázal jsem vám tento klip, kde se předvádí jako silák. Podívejte, nerad to říkám kolegovi kulturistovi, ale to je slabota, kámo! Udělal jsi jeden zdvih a ještě bez závaží? I když se zahřívám, dám si tam víc talířů! Moje tělo jede na turbo a nemůžu vypnout! Víš, jak jsem získal tyhle dva nabušené šutráky? Tím, že jsem do toho šel pěkně na plné koule. Jen ti radím, kámo.



Dělej si poznámky, protože se mi to rýsuje jak Meghan Markel. Bum. Podívejte, nenechte se zmást. Berdimuhamedov je jako vůdce země ještě horší než jako kulturista. Je to zarytý autoritář. Podle Human Rights Watch je Turkmenistán jednou z nejméně svobodných zemí. Nebo jak to jeden ze zaměstnanců podal... Je to jedno z nejhorších míst k životu.



Není tu svoboda tisku, nemáte žádnou možnost pronést svůj názor. Je to stále policejní stát. Jedno z nejhorších míst na Zemi. To je odvážné tvrzení. Hlavně když na Zemi najdeme Sýrii, Severní Koreu a Twitter. Nejde tu jen o nedostatek svobody slova.



Ministerstvo zahraničí přineslo zprávu, že tam panuje svévolné zatýkání a věznění, obrovská korupce a nucené práce. Je to nebezpečný vůdce. Ale proto o něm nemluvíme. Přeci jen nebezpečných světových vůdců je více. Je to jedna z věcí, která dělá život úžasným. Berdimuhamedov je zvláštní tím, že i mezi diktátory je hluboce a neuvěřitelně podivný.



Dnes se na něj podíváme blíže. Tenhle příběh bude divný. Slibuji vám ale, že za 20 minut se nebudete divit, proč o Turkmenistánu mluvíme. Zato nebudete nikdy chtít mluvit o ničem jiném. Začněme něčím, co je mezi autokraty běžné. Turkmenistán vede už 12 let. Při posledních volbách dostal 98 % hlasů. Jako jiní autokraté, i on rád předvádí svou fyzickou zdatnost.



Což však už víte, protože jste ho viděli, jak upevňuje sprchovou zástěnu. A na internetu koluje spousta videí, kde ho můžete vidět, jak pálí ze zbraní a hází nožem, čímž chce ohromit své vojáky. Ale to je jen začátek. Berdimuhamedov vezme tyto stálice kultu osobnosti a trochu si je ozvláštní. Střelbou na terče během jízdy na kole náš drahý vůdce opět dokazuje svou fyzickou zdatnost.



Je to moment, když náš drahý vůdce, který je zběhlý ve všech oblastech, dokazuje své mistrovské schopnosti. Ano, mistrovské schopnosti. Třeste se, nepřátelé Turkmenistánu, Berdimuhamedov se nebude zdráhat k vám pomalu přijet na kole a pálit ze zbraně vaším směrem, dokud to střihač nezaonačí tak, že trefil.



Nejde jen o vrhání nožů a střelbu na kole. Berdimuhamedov je i umělec. Je to nadaný hudebník. Loni se po internetu rozšířilo rapové video s jeho synovcem, kde hlásali důležitost sportu. Neslo název: "Sportovní Turkmenistán." Sport a zdraví je naší inspirací, chceme ukázat celému národu, že vás naplní radostí a pozvedne vám ducha.



Sport je cestou ke zdraví! Turkmenistán! Turkmenistán! Krutopřísný! To video je naprosto dokonalé. Ať už jde o fakt, že ani jeden z nich nehraje na svůj nástroj, nebo o fakt, že Turkmenistán rýmují s Turkmenistánem. Je to chytlavá sportovní hymna.



Hodí se na Sportovní odrhovačky 40, Sport možná stojí za prd. Ale jeho hudební talent zde nekončí. Také je to DJ, hraje na piáno a je to kytarista, který se snaží utajit své mistrovské hmaty. No ty krávo! Vypadá, jako by hrál duet s kouřovým monstrem ze Ztracených. To pódium vypadá jako zadní vchod do kostela po schůzce francouzských anonymních alkoholiků.



Je to silák, který dělá DJ, rapuje se synovcem a hraje na kytaru. Neuvěřitelné je, že ty podivné věci jsme ani nenakousli. Berdimuhamedov má rád koně. Hodně rád. Až nehezky moc. Až tak, že to odvádí pozornost od všeho, co udělal během svého působení v úřadě. Zamyslete se, jak moc by Angela Markelová musela milovat želvy, aby někdo v televizi řekl: "Nemáme moc času, takže přeskočme vše, co udělala jako kancléřka Německa, a zaměřme se na želvy."



Takhle moc má Berdimuhamedov rád koně. Ale ne ledajaké koně. Je fanouškem plemene Achal-Teke. To není zase tak divné. Je to milovaný symbol Turkmenistánu. Ale nejenže dává Achal-Teke jako dar jiným vůdcům, také o nich napsal několik knih.



Třeba Kůň, symbol věrnosti a štěstí, Běh nebeských koní a Achal-Teke, naše pýcha a hrdost. Nedávno byl anglický překlad té knihy dostupný na Amazonu. Bohužel měli jen jednu kopii. Zdá se, že ji někdo koupil, poslal do New Yorku a položil mi ji pod stůl.



Chcete slyšet mou oblíbenou pasáž? Je to tato, cituji: "Svědky nikdy nepřestane ohromovat soulož mezi člověkem a hřebcem dovedená k dokonalosti." Doufám, že je to chyba v překladu, i když možná není. Berdimuhamedov se zapojuje do všech částí života koní. Před pár lety se ocenil titulem Lidového šlechtitele koní.



Také postavil mimo zákon, aby lidé mohli koním Achal-Teke během života měnit jméno. A před pár lety vydal prezidentský dekret, který zaváděl tradici soutěže krásy koní. To je vážně divné. Ale musíte uznat, že Achal-Teke jsou krásní koně. Je to velmi šukatelný kůň. Netvrdím, že bych ho ošukal, jen tvrdím, že jako kůň bych toho koně ošukal.



Já, John Oliver jako člověk, bych toho koně neošukal, ale John Oliver kůň by toho koně ošukal. To není divné. Byl bych kůň. Koně šukají jiné koně! Tak vznikají noví koně. Jen tím chci, že kdybych byl kůň vy mi řekli: "Ošukej, ožeň, zabij," a dali mi na výběr Achal-Teke, mustanga a Clydesdale, tak bych se nemusel rozmýšlet.



Ošukat Achal-Teke, oženit se s mustangem, Clydesdale poslat do továrny na lepidlo. Ale jen kdybych byl kůň. Jen jako kůň. Přiznám se, že jsem tomu věnoval hodně času. Ale ne tolik jako Gurbanguly Berdimuhamedov. Neuvěřitelné je, že má vlastnit přes 600 koní Achal-Teke. To je skoro 10 % všech koní tohoto plemene.



Vlastní jich opravdu spoustu. To je prostě příliš mnoho koní. Představte si, že něčeho vlastníte desetinu z celkového počtu. A to říkám jako 100% vlastník jediného kusu anglického vydání Achal-Teke, naše pýcha a hrdost. Na začátku roku Berdimuhamedovi někdo věnoval dalšího koně jménem Rowaç. Byl tak nadšený, že o tomto koni napsal báseň a přečetli ji ve státní televizi.



Toto jsou skutečné záběry. Jsi uctěním a památkou svých předků, jsi přechodem mezi minulostí a budoucností. Tvé jméno zní nebeskými tóny, Rowaçi, jsi hymnou mého srdce. Počkat... Prostě počkat... Tvé jméno zní nebeskými tóny? Napsat šukací sonet o koni je divné.



Naznačuje to, že by rád ošukal koně. Ale napsat šukací sonet o koni, zatímco sedí na koňském trůně, před nábytkem s úchytkami ve tvaru koně, doplněným o sochu koně, koňskou podkovu a stůl, vykládaný zlatými koňmi, tak to zavání tím, že už to udělal. Jde o to, že prezident Equus má rád koně. Ale mají koně rádi jeho?



Místo odpovědi se tázaní koně jen zařehtali. A netvrdím to jen já. Netvrdím to jen já. Podívejte se na Rowaçův výraz. To ani není výraz, je to fyzické zpodobnění spojení: "To se nedá". A není to ani poprvé, kdy má kůň s Berdimuhamedovem problém. Sledujte, co se stalo, když se v roce 2013 účastnil dostihů.



Než vám to ukážu, měl bych říct dvě věci. Pamatujte, řídí zemi, kde zadržení aktivisté prostě zmizí a která dosáhla na dno žebříčků lidských práv. Zadruhé, kůň, kterého uvidíte, byl v pořádku. Pamatujte na tyto dvě věci a sledujte. Znovu upozorňuji, kůň je živý a zdravý. Dokážu vám to. Tady krouží kolem ohnivé jámy. Abyste to dělali, musíte být naživu.



Hotovo! Zajímavé je, že když se ten závod vysílal v televizi, záběr byl ustřihnut těsně předtím, než spadl. Berdimuhamedov nechtěl, aby lidé ty záběry viděli. Přesněji řečeno tyto záběry. Ano, nechtěl, aby tyto záběry někdo viděl. Tak se bál toho, že by je lidé viděli, že novináři museli smazat veškeré fotky a nahrávky toho incidentu.



Na letišti pracovníci pečlivě prohledávali flash disky a paměťové karty a hledali, zda tam není toto video. Neukážu vám to stejné video znovu. Proč bych to dělal, když vám ten incident mohu pustit přiblížený. Ten kůň byl v pořádku. A byl za hrdinu. Abych to shrnul, autoritářský prezident Turkmenistánu je silák a DJ, kterého až nepřirozeně přitahují koně.



A zde náš příběh končí. Tedy zde to končit mělo, než jsme se dozvěděli o jeho poslední bizarní posedlosti. Slovy turkmenistánského zaměstnance letiště, který prohledává zavazadla novinářů, to musíme vybalit. Prezident má až dětskou posedlost sbíráním Guinessových rekordů. Ašchabad drží rekord v největší hustotě budov s bílým mramorovým obložením.



Tato věž drží rekord v největším vyobrazení hvězdy. Další Guinessův rekord, který má velkou konkurenci. Největší kryté ruské kolo. Zaprvé, jediná věc horší než ruské kolo je kryté ruské kolo. Zadruhé, největší hustota budov s bílým mramorovým obložením je hloupý rekord. Chápu, je posedlý mramorem. Nechal si vytvořit zlatou jezdeckou sochu, která se nachází na vrcholu mramorového útesu.



Ale některé rekordy jsou tak specifické, že přestávají být úctyhodné. Třeba největší miska guláše snědená při sledování Frasiera. Nebo nejvyšší Anselt Elgort. To je také nejmenší Anselt Elgort. Ale jde o to, že během svého působení ve funkci Turkmenistán agresivně prahl po určitých rekordech. Třeba po největším počtu fontán na veřejném prostranství, nejdelší přehlídce kol tvořené jedinou řadou, nejvyšší soše koňské hlavy, samozřejmě, a největší lekci bezpečné jízdy na kole.



Našli jsme záběry, jak tohoto rekordu dosáhl, a zdál se být tímto úspěchem velmi spokojený. Rád bych vyjádřil své poděkování zástupkyni Guinessovy knihy rekordů, která byla svědkem největší lekce bezpečnosti jízdy. Tato respektovaná cena se zařadí mezi naše další světové rekordy.



Dobře, takže... Zaprvé, lekce bezpečnosti na kole je zbytečná. Na kole jedete, když chcete prohrát přestřelku. Pomalu a co nejvíc nepřesně. Kdo si to ještě neuvědomuje? A zde na chvilku odbočíme od Turkmenistánu, ale slibuji, že se tam vrátíme. Udivilo nás, co dělá zástupkyně Guinessovy knihy rekordů na jednom z nejméně svobodných míst na světě a potvrzuje rekord autokrata.



Má to být zábavná kniha, která zaznamenává podivné skutečné rekordy jako největší počet jablek držených v puse a přeříznutých motorovou pilou za minutu nebo nejstaršího mužského striptéra. Má to být zábava. Když jsme to začali zkoumat, zjistili jsme, že značná část jejich příjmů pochází z toho, že společnostem a klientům pomáhají vytvořit a překonat rekordy, které jim přinesou publicitu.



Třeba když s General Mills pomáhali připravit rekord v podobě nejdelší řady tacos. Takže oni tu událost mohou naplánovat a pak poslat svého rozhodce, který na místě ten rekord ocení. A to není levné. Plně zařizovaná událost stojí mezi 12 tisíci až 500 tisíci dolary. Možná vás napadá: "Dobře, ale koho to zajímá?"



"Nejsem devítileté dítě, které čeká rodinný soud." "Proč by mě měla zajímat Guinessova kniha světových rekordů?" Ale jde o to, že nejednají jen se společnostmi. Spolupracují i s autoritářskými vládami. Berdimuhamedov není jediný. Guinessova kniha rekordů vysílá své rozhodce i do Saúdské Arábie, aby posvětili rekordy jako nejvyšší vlajkový stožár. Také pomáhali dubajské policii překonat 11 rekordů.



Třeba největší pořadová formace vytvořená dálkově řízenými vzdušnými prostředky. Pokud vás zajímá, co to vůbec znamená, zde jsou záběry z té události. Dobře, dobře... Dobře... Zaprvé, čekal bych, že bude trochu víc ohromený, když uvidí, jak drony vytvořily jeho obličej. Ale tohle bude asi to nejetičtější a nejmírumilovnější využití dronů na Středním východě.



Tím chceme říct jen to, že autoritáři milují Guinessovy rekordy. Lze to pochopit. Posiluje to jejich kult osobnosti a dodává jim to pocit legitimnosti na světové scéně. To nám přivádí zpět ke Gurbanguly Berdimuhamedovi. On je miluje! Pokud mu chcete ublížit, tohle může být jeho citlivé místo. Otázka je, pokud chcete ztrapnit tohoto lidská práva porušujícího píchače koní, jaký rekord by ho nejvíce zabolel?



Musí zahrnovat něco, co miluje. Třeba koně a bílý mramor. A také ponižující moment, který by před ostatními chtěl zatajit. Kdybyste hypoteticky vytvořili největší mramorový dort, na kterém by byl vyobrazen moment, kdy padá z koně, tak by to naplnilo všechny požadavky. Nebylo by to snadné, to ne.



Současný rekord drží mramorový dort o velikosti téměř 15 metrů čtverečních. Vytvořila ho firma Betty Crocker. A kde jinde než v Saúdské Arábii. Také bychom potřebovali oficiálního rozhodce, který by velikost dortu posoudil. Bohužel, zde přináším špatné zprávy. Plánovali jsme, že upečeme dort o velikosti 56 metrů čtverečních, vedle kterého by ten od Betty Crocker vypadal jako dortíček. Ale když jsme Guinessovu knihu rekordů požádali, aby někoho poslali, odmítli z důvodu, cituji: "Naše značka cíli na děti a rodiny, proto bohužel nemůžeme pro tento typ rekordu vyslat svého rozhodce."



To je škoda. Zřejmě nevedeme dostatečně brutální diktaturu, abychom dosáhli na jejich vysoké etické standardy. Ale zároveň s tím nám napsali, že pokud výrobu dortu plně zdokumentujeme, tak nám mohou rekord zpětně připsat. Bohužel po nás chtěli podepsat dohodu, která by nám znemožnila je v tomto příběhu kritizovat.



To je směšné. Ale pak nám došlo, že nepotřebujeme Guinessovu knihu rekordů, abychom udělali největší dort na světě. A pokud ho vytvoříme, nejenže naštveme autoritářského vládce, ale také naštveme tyhle lidi. Upekli jsme ho? Nyní vám mohu položit jen dvě otázky.



Zaprvé, jste připraveni se zapsat do dějin? Zadruhé, kdo si dá kus zasranýho dortu? Hleďte! Podívejte na ten hrozivý pád. Říkal jsem vám, že dnes to bude podivný příběh. Přiznejte si to, když jsem řekl, že dnešní příběh se bude točit kolem Turkmenistánu, nečekali jste, že o dvacet minut později budeme stát vedle největšího mramorového dortu na světě, na kterém je vyobrazen chlap padající z koně.



A přesto tu jsme. Dobrou zprávou je, každý v publiku dostane kus dortu. Zbytek této zrůdnosti bude věnován potravinové bance. Dokázali jsme to, lidi, dokázali! Dokázali jsme to! Tleskejte mi, cyklisté!



Tleskejte mi! To je vše. Děkujeme za sledování a uvidíme se za týden. Dobrou noc! Dokázali jsme to! Dokázali jsme to! Překlad: Mithril www.videacesky.cz