Nespravedlivá odsouzeníLast Week Tonight

Dnešní hlavní téma se týká spravedlnosti, která je nejlepší v podání Steva Harveyho. Tento soud vám udělí VIP moment. Vy a vaše kámoška dostanete dalších 5 000 dolarů ode mě a mého soudu.

A s kámoškou si uděláte výlet do Vegas. A budete pařit, jako by byl rok 1999. To je můj verdikt. Tak to vidím já. Úžasné. Od toho, kdy té ženě udělil VIP moment, ať už to znamená bůhvíco, přes to, když žalující tleskala celá síň včetně žalované strany, až po to, že si má s kamarády udělat dovču, noční můru Google kalendáře.

A to jsem ani nezmínil to nejlepší: zlaté kladívko Steva Harveyho, které využívá na maximum. Popravdě si přeju takové mít. I když vlastně… Já ho mám. Ťuk, ťuk, ťuk. Ticho v soudní síni. Ťuk, ťuk. Pozor, velký muž, malé kladívko. Ťuky ťuk. Jsem teď na kladívka. Zvykejte si. Bohužel všechny soudy nejsou tak spolehlivé jako ty Steva Harveyho. Už jsme to řešili několikrát, soudy mají své mouchy: od pochybení prokurátorů, přepracované obhájce ex offo, výběry porot, volení soudců, povinná minima až po chabé analýzy mrdek.

Popkultura nás ale naučila, že součástí systému je naštěstí lék na nespravedlivá odsouzení. Uvidíme se u odvolacího soudu. Odsouzení zvrátíme u odvolání. - Samozřejmě se odvolám.

- Odvolám se až k nejvyššímu soudu. - Odvoláme se. - Nic neříkej, odvoláme se. Chviličku. Všimněte si Julianny Margulies, protože v tu chvíli je herečkou s velkým H. Špičkový výkon, aniž by cokoliv dělala. Julianna Margulies v těchto třech sekundách zvládla víc než The Rock za celou svou kariéru. Slyšeli jste mě správně. Ťuk, ťuk, ťuk. The Rock byl právě zťukán.

Ale přesvědčení, že se proti nefér odsouzení lze bránit, je všudypřítomné. Ale je to mnohem složitější, než byste čekali. A to i když existuje pádný důkaz o vaší nevině. Například Lamar Johnson byl v roce 1995 obviněn z vraždy. Ale v době mezi odsouzením a vynesením rozsudku mu jeden ze skutečných vrahů napsal dopis, který měl zdánlivě změnit vše. V dopise se píše, že je na hlavu, že byl Johnson odsouzen, když nic neprovedl, a poté kdo to udělal a co se stalo.

Představte si, že i s takovým dopisem se náš systém snaží přijít na to, jak osvobodit nevinného muže. Nečekal jsem, že by se tento případ dostal tam, kam se dostal. Že by mě obvinili, dokonce odsoudili a já se 20 let snažil dokázat, že jsem to neudělal. Mám k tomu spoustu postřehů. V dopise nebylo, že je to na hlavu, ale že je to pošahaný.

Taky začínal slovy „Jak je, kámo“, což je zvláštní způsob, jak pozdravit někoho, kdo sedí za vás. Jak na to má Johnson odpovědět? Nic moc, co ty? Ale nejde jen o ten dopis, oba vrazi podepsali několik přísežných prohlášení, že zločin spáchali oni a Johnson se toho neúčastnil. A kdyby byl život Monopoly, řekli byste si, to je vše, to je karta na opuštění vězení. Bohužel život není Monopoly, zaprvé si teď nikdo nemůže dovolit kupovat nemovitosti a cylindry momentálně nosí jen Amy Sherman a Babadook.

Takže Johnson je dodnes ve vězení a není vůbec jisté, jestli se dostane ven. A pokud si říkáte, jak je to do prdele možné, o tom se dnes budeme bavit. O důvodech proč, když jste nespravedlivě odsouzeni, i když existují pádné důkazy o vaší nevině, je opravdu těžké být zproštěn viny.

A začněme tím, že Ústava garantuje habeas corpus, což je ochrana před nezákonným uvězněním. Máte právo zpochybnit své uvěznění. A to u státního i federálního soudu, ale jak vysvětluje tento advokát, toto právo má své limity. Nestačí být nevinný, to vás nikam nedostane. Musíte mít něco jiného, abyste se dostali zpět před soud. Ano, to je pravda.

Zpravidla se nelze odvolat jen na základě neviny. To už je dost šokující na to, abyste zareagovali jako Margulies. Byla v zadním plánu té scény, a tak se tomu oddala! Můžete se odvolat na základě nových šokujících důkazů nedostupných u původního soudu nebo tvrzení, že byla porušena vaše práva v jeho průběhu. Ale naděje je to malá. A to i proto, že u původního soudu máte právo na advokáta, ale po odsouzení už vám není zaručen. Většina států ho nabízí, když se jedná o trest smrti, ale to není záruka jeho kompetence.

A advokáti můžou být nekompetentní. Například Geddes Anderson zastupoval Edwarda Leeho Elmora v případu vraždy a prohrál. Elmore byl odsouzen k smrti a poté se odvolal. Chtěl jiného právníka, ale musel mu zůstat Anderson, který se na jeho původní soud připravoval jen osm dní a který jako by vypadl z her Tennesseeho Williamse. Když se na to dívám zpětně, nejspíš jsem měl požádat o více času.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem nejlepší právník, který kdy stál v soudní síni. To není moc dobré, co? Horší než špatný právník je už jen špatný právník s nízkým sebevědomím. Jak by řekl Ru Paul, když nedokážeš obhájit sám sebe, jak chceš proboha obhájit někoho jiného? A na odvolání potřebujete výjimečně dobrého advokáta. Tato oblast zákona je nesmírná obtížná i pro zkušeného advokáta a chcete to mít správně, protože odvolání může být zamítnuto kvůli technikálii.

Spousta takových případů je rozhodnuta na základě formality. A to i ty dost přesvědčivé, třeba případ Rickyho Kidda. V roce 1997 byl odsouzen za vraždu, i když ho s ní nespojovaly fyzické důkazy. Tento případ byl plný policejní neschopnosti a pochybení prokurátorů a jeho vlastnímu právníkovi se nepovedlo vypátrat klíčový důkaz, že byl v době vraždy v kanceláři šerifa žádat o zbrojní pas, což je zatraceně solidní alibi.

Největší šanci uspět měl na základě toho, že u 1. soudu měl neschopného právníka, ale když jeho noví právníci odvolání podali, tento argument v něm nezmínili, takže ho stát dál držel za mřížemi. Což je neskutečné a zároveň něco, co asistent státního návladního nechtěl komentovat. Nezajímá vás, že policejní komisař a bývalý prokurátor říkají, že je nevinný? Vaše jméno stojí v tomto soudním spise. Ani netvrdíte, že je vinen, jen že přišel o možnost se řádně odvolat kvůli formalitě.

To vás netrápí? Myslíte si vůbec, že je vinen? Bez komentáře? Na tomto případě utrácíte peníze daňových poplatníků. Držíte ho ve vězení. - Nešlo by veřejné finance využít lépe? - Hezký den. Teda. Jsem ale trochu rozpolcený. Samozřejmě je to bezcitná stvůra, culí se jako vosková figurína Paula Giamattiho, když jde o život, ale zároveň obdivuju jeho přístup k ignorování konverzace ve výtahu.

Výtahy jsou létající rakve, kde má být každý z funebráků ticho. Na tom se musíme shodnout. A i když to není důležité, chci vypíchnout toho mávajícího týpka v pozadí. Čau, kámo! Určitě jsi tehdy nevěděl, že máváš grotesknímu selhání celé naší justice, ale bylo to tak.

Měj se! Ale to nás dovádí k tomu zásadnímu. Pokud náš systém trestního práva směřuje k odsouzení, nechce se mu to vracet zpátky. Například jsem před chvílí zmínil, že pokud se chcete odvolat, musíte mít nové důkazy. Ale i tak musíte dokázat, že by změnily rozsudek. A prokurátoři to budou tvrdě vyžadovat.

Když člen memphiské trojky požádal o soud na základě nových důkazů včetně DNA, před státní nejvyšší soud předstoupil asistent státního návladního a snažil se jim to vymluvit kvůli škodě, kterou by to mohlo napáchat. Jakou škodu by mohlo napáchat předložení všech důkazů? Škodu to způsobí konečnosti trestního rozsudku, který nevykazuje žádnou ústavní nebo procedurální vadu. Prostě se to zkusí znovu. Z vašich slov se mi zdá, že každých 15 nebo 17 let bychom měli případy znovu posuzovat, abychom potvrdili vinu.

Takže to uškodí zájmu trestního práva o konečnost. Zadržte. Uškodí to konečnosti? Ale pokud rozsudek může být špatně, měli byste se chtít ujistit, že je správný. Existuje důvod, proč si La La Land toho Oscara nenechal, poté co se tou chybou Faye Dunaway a Warren Beatty prokřenili. Ale i když tihle soudci byli skeptičtí, spousta prokurátorům ustupuje. To byl případ Edwarda Leeho Elmora, týpka s ukecaným vynervovaným právníkem. Klíčový důkaz proti němu byly vlasy na místě činu, které byly podle policie afroamerické, ale žádné fotografie vlasů neexistovaly, což už bylo podezřelé, a později se našla krabice důkazů, o které policie tvrdila, že se ztratila, ve které byly bělošské vlasy získané z těla oběti během pitvy.

Ale když soudce tuto novou, poměrně důležitou informaci obdržel, prostě ho to nezajímalo. Porota slyšela zcela jiný případ. Pokud tohle nestačí, aby mu schválili nové řízení, tak kdy je odvolání vůbec přípustné?

Nečekaně, místo toho, aby proces odročil a složku si před rozhodnutím přečetl, soudce pronesl své rozhodnutí na místě. Návrh se zamítá. A bylo to ještě horší. Protože pak řekl, že ty důkazy sice měly být k dispozici, ale nemyslí si, že by měly na rozsudek vliv. A nakonec prohlásil: „Hodně štěstí, mizím.“ Což je hrozný způsob, jak zakončit řízení, nejlepší způsob je toto.

To je můj verdikt. Tak to vidím já. Proti tomu nelze mít námitky. Ale pravdou je, že takto rychlé procesy nejsou neobvyklé. Soudci u odvolání často jen podepíšou prokurátorovy dokumenty, aniž by změnili hlavičku. Jedna studie se zaměřila na největší okres Texasu a zjistila, že soudci převzali prokurátorovy závěry doslovně v 96 % svých rozhodnutí.

A pokud se vám zdá, že je náš systém nastaven tak, aby byl proces zachován i za cenu života, během odvolání u missourského soudu pro odsouzence k smrti Joea Amrina to v podstatě asistent státního návladního přiznal. Říkáte, že pokud nepřijdeme na porušení ústavy, i když zjistíme, že je pan Amrine nevinný, měl by být popraven?

- Nejvyšší soud… - Je to to, co se snažíte říct? Přesně tak, Vaše Ctihodnosti. No do prdele. Víte, že stojíte na špatné straně, když se vás zeptají, zda máme nevinné popravit, a vy na to: Přesně tak. To je otázka, na kterou je jedna správná odpověď. Jako jestli je královna mrtvá.

Odpovědí na to je, že určitě. Je mrtvá od roku 2007 a je to tak dobře. Je to tak dobře, je to tak dobře. Ticho v soudní síni. A doposud jsme se bavili o případech na státní úrovni. Ale co odvolání k federálnímu soudu? Někdy zakročí a změní nehorázná odsouzení. Ale jak vám řekne tato obhájkyně, jde o velmi výjimečné případy. Všichni chápeme, že úkolem odvolacího soudu je to napravit, a pokud se zmýlí, vyřeší to na další úrovni v systému.

Tomu všichni věříme. Pokud se jeden soud zmýlí, druhý soud to napraví a udělá správně. Federální soudy můžou umožnit nápravu, pokud se státní soud absurdně zmýlil. Tak absurdně, že by žádný jiný nezaujatý soudce nemohl se státním soudem souhlasit. To je hrozně vysoká laťka.

Ano, to je. Že by žádný jiný nezaujatý soudce nemohl souhlasit, je neskutečně vysoká laťka. Rozumní lidé se neshodnou na spoustě věcí, třeba jak má viset toaletní papír nebo jak by želva nosila kalhoty. Přes krunýř, nebo pod ním? Měli bychom o tom vážně diskutovat, určitě dojde i k neshodám. Federální soudy mají ruce poměrně dost svázané tzv. AEDPA, zákonem o antiterorismu a účinném trestu smrti.

Byl přijat v roce 1990 po bombovém útoku v Oklahoma City a tehdy se argumentovalo tím, že teroristy jako McVeighe nebo vězně odsouzené k smrti nemůžeme nechat odvolávat se do nekonečna. Tady je ten argument v kostce. A co fakt, že spousta vězňů čeká na smrt dlouhé roky s přístupem do knihoven a k počítačům a ke všemu, co potřebují, aby svůj proces dál protahovali. To musí skončit.

Dobře, to je mnohem horší argument, než se zdá. Pamatujte, že šlo o rok 1995. Tehdy byly počítače dobré jenom na Hledání min a fotky Cala Ripkena jr. Myslím si, že kdybyste v roce 1995 zadali „habeas corpus odvolání po odsouzení“ do Lycos.com, váš harddisk by vyvolal regulérní požár. Takže to, že vězni měli občas přístup k internetu, nebyl ten hlavní problém. A i když AEDPA zní, že se týká jen teroristů a odsouzených k smrti, týká se všech.

A kromě té vysoké laťky, která brání federálním přezkoumáním státních odsouzení, navíc ukládá přísnou roční lhůtu na podání odvolání od dokončení odsouzení. Což se vám může zdát jako dlouhá doba, ale není. Federální odvolání je spousta práce. Musíte si udělat průzkum, promluvit si s experty, svědky, předchozími advokáty a vyšetřovateli.

Rok nemusí stačit. A dokazuje to fakt, že po přijetí AEDPA tato lhůta nebyla dodržena aspoň 80× v případech odsouzení k smrti. 80× si odsouzenci na smrt dělali práci s podáním odvolání, načež jim bylo řečeno: Soráč, pozdě, nepočítá se to. A i když to stihnou, ta vysoká laťka znamená, že mají menší šanci na úspěch. V časech před AEDPA se ve 40 % případů odsouzenci na smrt podařilo zrušit verdikt nebo trest, ale deset let po přijetí AEDPA to kleslo na 10 %.

A něco vám povím. Jeden senátor si byl problémů AEDPA moc dobře vědom už tehdy a varoval před tím, co by se mohlo stát. Z mého pohledu to nedává smysl, pane prezidente, prakticky ani principiálně. Neměli bychom ve spěchu s popravami ztratit ze zřetele závazek vůči ústavním hodnotám. Neměli bychom podporovat návrhy, které zvyšují šanci, že když se blíží poprava, bude popravena nevinná osoba.

Podle mě bychom neměli obětovat jistotu ve jménu rychlosti nebo spravedlnost ve jménu odplaty. Docela dobrý, co? Dost dobrý. Vím, že je divné vidět Joea Bidena na správné straně trestní záležitosti v 90. letech. Jako kdybyste našli kazetu, na které si vaši rozvedení rodiče rvou jazyky do krku. Je těžké představit si svět, kde se to kdy stalo.

Tak si ten pocit užijte. Užíváte si ho? Fakt doufám, že jo. Protože vám teď musím říct, že Biden pro to nakonec hlasoval. A nemusí vás to překvapovat, ten muž je, kým je. A dostáváme se k dnešku, kdy je mnoho nespravedlivě odsouzených stále za mřížemi v nepoměru mezi rasami. Nevinní černoši mají sedmkrát vyšší šanci na odsouzení za vraždu než nevinní běloši.

A ti, co ty zločiny opravdu spáchali, jsou zároveň pořád na svobodě, jak připomíná tento prokurátor. Spravedlnost znamená, že se snažíte dělat věci úměrně a přesně. Dělat věci přesně znamená, že nechcete, aby ten, kdo je vinen a unikl spravedlnosti, dál unikal. A aby nevinný člověk seděl ve vězení. To není správné.

Vždyť… Jak jinak. No jo, má recht. Jak jinak, kurva. Už to na mě nejspíš 15 minut křičíte spolu s „Mluv pomaleji“ a „Má rád antropomorfní zvířata, že jo?“, což je má věc, ale povím vám tohle: Hledejte nápovědy. Ale má pravdu, víme, že se prokurátoři mýlí, i když je toho hrozně moc v sázce. A celý tenhle strašný systém můžeme pozorovat na případu Melissy Lucio. Prošla si tou nejhorší možnou věcí – smrtí své dvouleté dcery, která spadla ze schodů.

Ale policie měla podezření na násilný čin a během výslechů, které probíhaly v noci smrti její dcery a trvaly do tří do rána, ji dohnali k přiznání k vraždě. Snažili se o to, abych se přiznala k tomu, že to já jsem mohla za její pád. A pořád jsem jim říkala, že jsem své dceři neublížila. Byli hrozně hrubí.

Velmi drsní. Velmi… neodbytní. Tohle je vaše šance to napravit. Protože momentálně se zdá, že jste chladnokrevný vrah. Jste chladnokrevný vrah, nebo frustrovaná matka, co si vybíjela zlost? Víme, že to někdo udělal. Snažíme se přijít na to kdo. Melisso, podívejte se na mě, to se stává.

Všichni děláme chyby. Všichni děláme chyby, všichni se občas naštveme. My víme, co se stalo. Už to víme. Vím, že je to nepříjemné, ale je důležité vidět, jak manipulativní a agresivní systém dokáže být v citlivých chvílích, kdy to může vést až k falešnému doznání. Protože poté těm policistům řekla, co chtěli slyšet.

Že v minulosti dceři naplácala. Porotě u soudu to pak bylo předkládáno jako přiznání k vraždě. A byla odsouzena u soudu, kde obžaloba zabránila porotě vyslyšet svědectví psychologa, který se mohl vyjádřit k jejímu stavu, a její vlastní advokát k soudu nepředvolal její děti, které by dosvědčily, že je nikdy nebila. A když se snažila odvolat ke státnímu soudu, soudce tak spěchal, že chtěl dát zapravdu obžalobě, než se obhajoba vůbec mohla vyjádřit.

A když se to dostalo k federálnímu soudu, její odvolání bylo zamítnuto, ale i soudci, kteří ji odsoudili, přiznali, že existoval znalecký posudek, který kdyby porota slyšela, mohl mít na verdikt vliv. A dodali, že jednají v rámci předpisů AEDPA. Melissa Lucio má být popravena 27.

dubna. Příští měsíc. A podle jejího prokurátora za to může jediný člověk. Může si za to sama. Může si za to sama. Lidé říkají, že tam nemá být. Dostala se tam sama. Čí je to vina? Skončila tam čí vinou, když ne svojí?

Můžu se na to pokusit odpovědět a začnu tím, že to není její vina. Sice nevyjmenuju všechny, ale můžou za to policisté, co na ni naléhali, Texasané, co hlasovali pro guvernéra, který nezasáhl, nějak určitě i Ted Cruz, 91 senátorů, kteří odhlasovali AEDPA v roce 1996, Chammurapi za uzákonění trestu smrti ve starém Babylóně a ty za obžalobu na základě přiznání, co nebylo přiznání, zatracenej hajzle. Když je systém tak zprasenej, co můžeme dělat?

Můžeme se zbavit AEDPA. A měli bychom to udělat co nejrychleji, zvlášť když k tomu teď může být vůle, když vezmeme v potaz, jak se proti tomu Biden kdysi stavěl. Pak bychom měli řešit i další faktory, které vedou k nespravedlivým odsouzením. A když k nim dojde, musíme se ujistit, že jsme zvolili prokurátory, kteří budou provádět revize, a guvernéry, kteří využijí milosti k napravení státních chyb. Musí se z toho stát priorita.

Protože náš nynější systém může lidi nespravedlivě odsoudit a poskytuje špatné obhájce, kteří musí zvládnout složitý odvolací proces sami a bez pomoci. Pak to vypadá, že náš systém říká: „Vinen, pokud není bohatý nebo nemá kliku.“ A to se musí změnit, protože nemůžeme dovolit, aby se z těch nejzranitelnějších staly oběti systému, kterého víc zajímají rychlá a konečná rozhodnutí než ta správná. To je můj verdikt.

Tak to vidím já. Ťuk, ťuk, zmrdi. Ťuk, ťuk. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz